|
6. 11. 2006
Na mediální konferenci v Krumlově bylo po dva dny horkoPodzimní "českokrumlovská" mediální konference, která posledních pět let vždy předznamenávala vývoj české mediální scény, byla tentokráte ve znamení několika zásadních prohlášení. Ač se zdálo, že nejvýznamnější výrok o zpětvzetí kasační stížnosti vůči rozhodnutí soudu o zrušení digitálních licencí zazněl z úst generálního ředitele TV Nova Martina Dvořáka, zástupce kmitočtového regulátora, ředitel odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ Jiří Duchač ho předčil. Dal totiž právníkům Novy návod, jak jiným způsobem torpédovat realizaci Technického plánu přechodu České republiky na digitální vysílání, který ČTÚ připravil. Richard Rybníček se pozastavil nad tím, že TPP není závazný, ačkoliv to nikdo neřekl, jen Duchač připustil roztrhání TPP na kousky voluntaristickými rozhodnutími správního soudu. A tak ačkoliv se v průběhu konference zdálo, že Generální dohoda je možná a nové televize by mohly odstartovat příští rok, do kompromisu může být daleko a spíše než ústupek, je krok Novy úskok směřující nakonec k arbitráži spíše, než k vysílání. V tom má Nova praxi... Bývalý předseda ČTÚ David Stádník, dnes úředník Ministerstva informatiky, které chce vláda ODS nechat zrušit, se chce stát přesto mediátorem dohody všech o všem a potvrdit svou roli "otce české digitalizace" . Chce zprostředkovat odblokování současného patu udílení digitálních licencí a neasného přechodu k definitivním multiplexům, zaviněný podivným rozhodnutím soudu, který zrušil rozhodnutí RRTV o udělení licencí na vysílání DVB-T. Evropská komise nyní zvažuje, že členské země EU vyzve, aby analogové vysílače vypnuly ještě dříve, než určuje nejzažší termín pro celou Evropu - konec roku 2012. V Krumlově bylo po dva dny horko, i když začal padat sníh. Krumlovská mediální konference 2006 - FOTOGALERIE IIIIIIMEJDAN Veřejnoprávní média - média veřejné služby TÉMA BL
Digitalizace sdělovacích prostředků TÉMA BL |
|
Generální ředitel televize Z1 Martin Mrnka si myslí, že velkým paradoxem je "neregulace" ČT, která může klidně vysílat pornokanál. Vůbec mu nevadilo, že byl přítomnými včetně mne ocejchován jako legislativní Neználek . Podle projektového koordinátora ČT Pavla Hanuše může být ale v letech 2008-2009 dosaženo 70% penetrace DVB-T vysílání na území ČR. Hanuš měl nejspíše na mysli jen multiplex A, protože Leoš Pohl nepotěšil televizi PRIMA ani ostatní uživatele přechodného multiplexu B. Oznámil "tajmství", projednávané doposud jen s Radou - konec vysílání mux-B. Přitom o den později CDG ústy téhož Pohla uvedla pro server Parabola, že i v příštím roce chce pokračovat s DVB-T experimentem na území Prahy a středních Čech. Parabola 4. 11. 2006: Czech Digital Group chce pokračovat v experimentu i v roce 2007 ZDE Pavel Hanuš po dlouhém monologu shrnul, že na počátku všeho zlého v české digitalizaci bylo relativně špatné rozhodnutí: nikdo nevěděl, jak vysoké budou investice, jaké budou technické nároky a Parlament ČR přijal dokument vedoucí k zahájení digitalizace, který byl podle Hanuše "naprosto nekonfliktní" ale také nic neřešil. Když jsem tehdy na zasedání kulturního výboru Sněmovny i na jiných fórech, včetně krumlovské konference, kritizoval neschopnost ministra informatiky Mlynáře připravit Koncepci digitalizace, stejně jako koncepci Národní broadbandové strategie, stal jsem se pro mnohé zastánce trhu bez přívlastků téměř nesnesitelným a obtížným hmyzem. V březnu roku 2004 jsem napsal v reakci na vydání "Aktualizace aktualizace koncepce počátku digitalizace" z Mlynářova ministerstva : MI vynechalo - snad záměrně? - zcela aktivity na panevropské úrovni -- tj. např. COM 2003-541 a navazující akce (např. Závěry konference ministrů informatiky EU a kandidátských zemí) i když se na nich oficiálně zúčastnilo. Znamená to, že se vývoj DVB-T v EU zastavil nebo (již tradičně) odvedlo MI lajdáckou práci? Aktualizace koncepce je zaměřena na období do roku 2006. Bez celkové vize přechodu na digitální zemské vysílání, však nelze určovat kroky, které by k této neexistující vizi měly směřovat. Není řešen harmonogram postupu digitalizace mediálního prostoru se všemi variantami. Je nutno upřesnit při zahájení další důležité lhůty, tj. etapy přechodu k digitálnímu vysílání, a jejich věcný obsah. Z tohoto pohledu je materiál zcela nedostatečný, neúplný a nekvalifikovaný. Materiál by měl provést jasnou sumarizaci oblastí neshody, resp. nedohody mezi institucemi a vymezit, které z těchto oblastí vyžadují, resp. nevyžadují novelizaci/doplnění právního rámce a které oblasti vyžadují rozhodnutí "vyšší instance". To bohužel materiál systematicky zamlžuje. Materiál také bohužel není iniciativní (pokud pomineme nadbytečné ustavení dalšího výboru) a neobsahuje náměty aktivních opatření k stimulaci digitálního vysílání. Je sice zřejmé, že o digitálním vysílání a etapách přechodu k němu nakonec rozhodnou komerční subjekty a přijetí diváky, ale stimulační rámec přechodu by měl obsahovat přeci jen více než mlžení, rizikové kompromisy, absenci pravidel atp. Vůbec celá problematika podmínek přijetí diváky (vč. rozboru sociálně ekon. dopadů a předpokladů) je v materiálu závažným způsobem podceněna a prakticky zcela opominuta. Opravdu ještě v roce 2004 si ministr Mlynář myslí, že trh bez přívlastků vyřeší vše a jediným úkolem ministra vlády je co nejméně zasahovat do tržního chaosu ostrých loktů? Na jednání stálé komise Parlamentu pro sdělovací prostředky se Mlynář vyjádřil dostatečně jasně, že svou roli vidí v co největší deregulaci. Ale vláda od něj čekala doposud něco jiného: věcnou, nezideologizovanou, transparentní regulaci, která umožní rozběh odvětví za investičních, legislativních i regulačních jistot. Regulaci, která umožní existenci a rozvoj i médiím veřejné služby. Regulaci, která umožní bezproblémový rozvoj celého odvětví. Regulaci, která nebude podléhat módě či momentálním náladám právě vládnoucího ministra či šéfa regulačního úřadu. .... ....Ze zcela praktického pohledu má vlastně možnost přijetí tohoto materiálu legitimizovat jednání úřadů v rámci stávajících zákonů. Čili nechat opět utéci ekonomy před právníky a připravit republiku na další kolo arbitráží, plynoucí z nedokonalé legislativy a neřešitelné situace státních úředníků, ČTÚ či členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. 9. 3. 2004: Mlýny melou pomalu, ale jistě - i Mlynářovi ZDE Mlynářovské "hraní si na ministra" přispělo pouze ke zhoufování okruhu jeho přátel v klíčových pozicích ministerstva a následnému trestnímu stíhání ministra... 17.10. 2003: Veřejnoprávní multiplex - "Česká vysílací" snad navzdory Mlynářovi ZDE 7. 10. 2004
Poděbrady: Vladimír Mlynář v dohledné době nepodpoří digitální vysílání Českého rozhlasu ZDE
Po malé odbočce do historie - zpět do současnosti. Z diskuse letošní mediální konference v Českém Krumlově nakonec vyplynulo, že všechny televize jsou schopny se dohodnout, ale není úplně jasno na čem... Prezident Asociace provozovatelů soukromého vysílání Michal Zelenka zase v rozhlasovém bloku oznámil, že privátní rádia na digitalizaci a její možné přidané hodnoty nemají peníze a současný "optimismus" jsou mýty, které digitalizaci škodí. Nikdo mu to sice nevěřil, ale všichni zaregistrovali větu o nedostatku financí komerčních rádií a nutnosti přesto žádat o licence - kvůli konkurenčnímu boji. Zelenka si nepřipustil, že digitalizace se může odehrát i bez dosavadních komerčních rozhlasových vysílatelů. Kruté doznání. Přiznal ale, že budoucí doba může díky digitalizaci zcela změnit přerozdělení trhu a způsobit bankroty malých rádií. Krutá prognóza... Zelenkovo doznání nejvíce určitě potěšilo Český rozhlas, mimo jedné členky jeho Rady, Dany Jaklové, která se ve shodě s komerčními provozovateli pokouší zastavit nezastavitelné - pokrok. Pokouší se i nadále zpochybňovat rozsah veřejné služby v nastupující etapě digitalizace. Diskuze, která se vzápětí nato roaběhla, byla jen opakováním už kolikrát řečeného. Generální ředitel TV Pohoda Radim Pařízek byl v pohodě. Do chvíle, než se mu všichni vysmáli. Pařízek vyzdvihl marketingové výhody zaměření svého projektu na mládež: ovlivnění nákupního chování rodičů, otevřenost mladých moderním technologiím a výchovu nových konzumentů. Definoval ale předpokládané objemy reklamního trhu nových televizí na 3,5 - 4,3 miliardy. Dost nerealistický pohled. Největší problém je přesvědčit mediální agentury, že navzdory počáteční nízké penetraci set-top-boxů i pokrytí lze prostřednictvím nových televizí oslovit potřebné množství potenciálních zákazníků. Tuto představu má i ředitel "nikové" televize Óčko Jiří Balvín, i když ten jako jediný má díky zaměření své televize na hubební program pro mládež svou cílovou skupinu i své zákazníky jisté. A jako jediný z nových televizí na novém trhu vydělá. Ale jde vůbec Pařízkovi o "pohodu", a nebo o přeprodání licence? Cynicky poradil malým televizím bývalý poslanec ČSSD a bývalý šéf Úřadu RRTV Miloslav Kučera, dnes poradce náměstkyně ministra kultury Kalistové, v diskusi na téma financování televizního vysílání: V reakci na obavy z nastupujícího duopolu na reklamním trhu, kdy ČT postupně přichází o reklamní prostor ve vysílání a otevírá se možnost ovládnutí většiny objemu reklamního trhu pro privátní televize Nova a Prima, by se měly reklamní agentury namísto výzev k návratu reklamy do ČT zamyslet nad tím, že nebudou spolupracovat s největšími komerčními stanicemi. Panelisté také zkritizovali neschopnost ministerstva informatiky, které nepřipravilo koncepci celé digitalizace, ale jen jejího začátku (a dodnes není jasný konec). Zdeněk Duspiva, nejdříve navrhovaný jako náměstek MIČR, posléze ministryní Bérovou prosazený a vládou zvolený předseda Národní koordinační skupiny pro digitalizaci, si svou odpovědnost za nekoordinaci digitalizace nepřipustil. Dostál chce Duspivu jako Mlynářova náměstka ZDE Samotný dokument je nakonec právě možná až příliš kompromisní a nepříliš jasný a srozumitelný. ... Dříve slibovaný prostor pro širokou a otevřenou diskusi je tedy minimální. ... Dalším širším problémem Koncepce je určitá časová omezenost tohoto dokumentu, který řeší jen krátké přechodné období do roku 2006. Pro další etapy je vývoj těžko odhadnutelný a i to může být problémem, například z hlediska míry vložených investic komerčních subjektů. .... Nová pravidla jsou tedy v nějaké formě naznačena. Digitalizaci ale nakonec skutečně odstartují až komerční subjekty svojí aktivní účastí a investicemi ( a spolu s nimi zájem diváků), a s tím podle dřívějších vyjádření souhlasí i pan ministr Mlynář. Zdeněk Duspiva 28. 1. 2004: Digitalizace -- řeší se, jak začít ZDE Antonínu Hofmannovi z Radia Egrensis se stýská po jistotách, že rozhlas zůstane navždy tím rozhlasem, který on znal, když byl malý kluk. Předseda RRTV Václav Žák zdůraznil význam odpovědnosti vlády vůči regulačním úřadům. Vedoucí projektu digitalizace Českého rozhlasu Pavel Balíček zhodnotil "práci vykonanou". Digitální vysílání v ČRo se podle něj odehrává nejen na terestrické "televizní" platformě DVB-T, ale už také na sateltiní platformě DVB-S. Český rozhlas započal vysílání do zahraničí i v systému DRM (Digital Radio Mondiale). Digitální vysílání T-DAB (digital audio broadcasting) proměnil Český rozhlas na loňském WORLD DAB Foru v multimediální vysílání T-DMB (digital mutimedia broadcasting) a ukázal tak možnosti, které letošní DAB Fórum v jihokorejském Soulu vedl ke shodě všech přítomných 120 delegátů, přehodnocení postoje a k proměně platformy na WORLD DMB Forum. Když jsem se zeptal představitele ČTÚ, proč stále mluví o DAB, když už rok se ví, že to bude DMB, mlžil. Opravovat ho a vysvětlovat, jak to je ve skutečnosti, musel až vedoucí projektu digitalizace Českého rozhlasu. Zdeněk Duspiva: WORLD DAB se mění na WORLD DMB ZDE Stejně optimisticky naladěný jako Pavel Balíček z ČRo, byl provozovatel multiplexu A - zástupce Českých radiokomunikací Martin Roztočil. Na rozdíl od Leoše Pohla má licenci, vysílá a má platící zákazníky - většinou média veřejné služby. Mimo spuštění digitálního vysílání na Domažlicku ukázal možnosti IPTV a DVB-H. Radiokomunikace narozdíl od většiny ostatních vědí, co je nelineární televize a jaké jsou její možnosti. ČRa by podle Roztočila rády započaly i testování ostatních technologií, jako je HDTV. HDTV ovšem přijde na pořad až ve chvíli, kdy bude šest definitivních sítí a ukáže se, že tolik standardních kanálů se v českém vysílání nenajde. Musí být také obsah, který je v současné době mimo Japonska a kanálu Eurosport velmi omezený. Zvukový záznam mediální konference v Českém Krumlově
Čtvrtek 1. část WMA
Čtvrtek 2. část WMA
Čtvrtek 3. část WMA
Čtvrtek 4. část WMA
pátek WMA |
