Británie blokuje zákaz kazetových bomb. Švédsko, za podpory Rakouska, Mexika a Nového Zélandu, navrhly, aby bylo užívání kazetových bomb zakázáno, jako je od dohody v Ottawě zakázáno užívání nášlapných min. Avšak Británie, ve spolupráci se Spojenými státy, Čínou a Ruskem, se už týden snaží zabránit tomu, aby bylo jednání o těchto věcech zahájeno.

Většinu kazetových bomb za posledních 40 let svrhly dva hlavní spojenci Británie -- USA a Izrael ve "válce proti terorismu". A Británie použila statisíce kazetových bomb v obou válkách v Perském zálivu.

Kazetová munice jsou miniaturní bomby -- většinou asi tak velké, jako je plechovka od kokakoly. Jsou "zabaleny" do větších bomb či do raketových granátů. Výbuch velké bomby či granátu je rozhodí po prostoru několika hektarů. Mají být účinné proti tankům a zlikvidovat protiletecká postavení.

Jsou s nimi dva problémy. První je, že vzhledem k tomu, že se bomby šíří po rozsáhlejší oblasti, jich nelze použít proti přesným cílům. Druhým je, že mnoho těchto bomb při dopadu na zem neexploduje. Asi 20 -- 25 procent kazetových bomb shozených nedávno na Kosovo neexplodovalo při dopadu. Ze všech kazetových bomb, které v létě shodil Izrael na Libanon, jich neexplodovalo 40 procent.

Tyto bomby pak v krajině zůstávají a explodují až poté, když se jich dotkne lidská noha. Pro civilní obyvatelstvo jsou obrovským, ničivým nebezpečím, stejně velkým jako miny, vlastně větším, protože jich je daleko více než min. Ještě třicet let poté, co byly shozeny -- jak vědí lidé ve Vietnamu a v Laosu -- tyto bomby explodují při nejmenším doteku.

Podle zprávy, kterou minulý týden vydala organizace Handicap International, se odhaduje, že kazetové bomby usmrtily či zranily asi 100 000 lidí. 98 procent z nich jsou civilisté. Většina z nich se stává obětí kazetových bomb, když obdělávají pole, chodí po krajině či odstraňují trosky svých domů. Mnoho obětí jsou děti, protože ty bomby vypadají jako hračky. Zpráva obsahuje informace o děsivých případech dětí, které našly tyto bomby a házely si s nimi. Ty, které přežijí, často přicházejí o zrak, o končetiny anebo mají strašlivá zranění břicha,.

Ve zprávě je například informace o rodině v Kosovu, která si jela zaplavat do jezera nedaleko jejich vesnice. Jedno z dětí, šestiletý chlapec jménem Adnan, našel na břehu kovovou plechovku a ukázal ji rodině. Plechovka vybuchla. Jeho otec a starší bratr byli usmrceni a Adnan byl vážně zraněn. Jeho rodina se později k jezeru vrátila pro věci, stoupla na další kazetovou bombu od NATO a přišla o život.

Ekonomický dopad kazetových bomb je také strašlivý. Jako miny kazetové bomby znamenají, že velké zemědělské oblasti začnou být nepřístupné, protože při orání či sklízení pole by bomby mohly detonovat. V některých částech Libanonu se letos nesklidila úroda. Kazetové bomby, shozené na trosky libanonských měst způsobily, že je rekonstrukce pomalá a nebezpečná.

Americké letectvo shodilo 19 milionů kazetových bomb na Kambodžu, 70 milionů na Vietnam a 208 milionů na Laos. Během první války v Perském zálivu v roce 1991 shodily Británie a USA na Irák 54 milionů kazetových bomb a během invaze do Iráku v roce 2003 asi 2 miliony kazetových bomb. Izrael letos v létě shodil na Libanon během posledních 72 hodin své invaze 4 miliony kazetových bomb. Vypadalo to jako odplata, jako pokus ochromit libanonské hospodářství. Od této invaze přicházejí v průměru v Libanonu o život v důsledku exploze kazetových bomb každý den dva civilisté.

Jedinou jinou zemí, která používá silně kazetových bomb, je Rusko, které shodilo velký počet kazetových bomb na Afghánistán a které je rozhazuje v Čečensku, často úmyslně na trzích a na dalších civilních objektech. Kromě toho se kazetové bomby užívají v menších počtech v Súdánu, v Libyi, v Eritrei, v Etiopii, v Nigérii, užívají jich srbské jednotky, Hizbullah a válčící strany v Tadžikistánu. Británie je skutečně v dobré společnosti.

Tyto zbraně jsou zjevně už ilegální. Protokol Ženevských konvencí zakazuje útoky, které "nerozlišují mezi vojenskými a civilními cíli" a u kterých se dá očekávat, že "způsobí vedlejší ztráty na civilních životech".

Avšak státy budou kazetových bomb dál využívat, dokud je nezakáže konkrétní mezinárodní dohoda. Je jasné, že britská a americká vláda vědí, že jejich užívání je nesprávné. Organizace Handicap International informuje, že Prozatímní koaliční správa v Iráku, ustavená Američany od roku 2003, se silně stavěla proti shromaždování informací zejména ohledně kazetových bomb.

Britské ministerstvo zahraničí tvrdí, že "současné humanitární zákony postačují pro vojenské operace, včetně užívání kazetových bomb, a další smlouvy není zapotřebí." Britská vláda se zjevně nedokáže zbavit svého zvyku zabíjet, uzavírá autor.

Kompletní článek v angličtině ZDE