Zeď na hranicích Mexika a hony na emigranty, které se tam odehrávají, jsou (pokud by takového důkazu bylo zapotřebí) svědectvím pohrdání mocných vůči všem, kteří mocní nejsou, dokonce i v případech, kde se jedná o vlády spojenců.

Vedle tohoto vystěhovalectví existuje i jiná, neméně urážející emigrace. Lékaři, informatici, učitelé, zdravotní sestry a další profesionálové a technici jsou podněcováni k emigraci do bohatých zemí se zajištěním možností, platů a podmínek, jaké v našich zemích nemohou dosáhnout. Pro ně neplatí zdi ani násilné repatriace, naopak, existují plány a programy k jejich náboru. V lo 8;ském roce emigrovalo kolem 240 tisíc latinskoamerických vysokoškolských profesionálů. Jejich vzdělání stálo nejméně 5 miliard dolarů. Měla by za ně být vyplacena náhrada a navrhuji, abychom takový požadavek vznesli.

Vystěhovalci, jejichž práva právě dnes hájíme, jsou důsledkem rabování, vykořisťování a nerovného rozdělování bohatství. Nic nezastaví emigraci, pokud bude existovat zaostalost a chudoba, pokud budou zemím Jihu nadále vnucovány současné neoliberální hospodářské politiky, pokud nedojde k transformaci současného mezinárodně ekonomického pořádku.

Existuje fakt, který chci bez okolků pojmenovat. Ve většině rozvinutých zemí neexistuje politická vůle ani ekonomický či lidský zájem tuto situaci změnit. Opulentní a rozhazovačný Sever přistěhovalce využívá a diskriminuje. Jih je pro Sever dodavatelem surovin, skladem, odkud se odebírají zdroje všeho druhu, nerosty počínaje a talenty konče.

Jen jeden příklad na dotvrzení mých slov. Miléniové cíle a záměry, které představovaly jen skromný příspěvek k řešení současných problémů rozvojových zemí, nebudou naplněny. Rozvinutý svět neměl ani v úmylu vyvinout sebemenší finanční snahu, o níž byl žádán, a miliardy lidí žijí nadále bez přístupu k potravinám, zdravotnictví nebo školství.

Výdaje na zbraně a války již překračují bilion dolarů, další bilion se utrácí za obchodní reklamu, která například u léků vede až k desetinásobnému nárůstu jejich cen. Zadluženost stále není odstraněna a oficiální pomoc rozvoji je stále více vázána podmínkami. Poradci ze Severu musí žít luxusně, nakupovat se musí v dárcovských zemích, na péči o zdraví a vzdělání se spolupracuje stále méně, na boji proti obchodu s drogami, podmínkách pro vládnutí a poradenství v oblati lidských práv -- stále více.

Namísto aby pracovaly na transformování současné situace, Spojené státy udílejí dobrozdání o "dobrém chování v oblasti migrace". Dobré chování znamená nechat emigrovat profesionály, omezit vystěhovalectví těch, kdo jimi nejsou, a akceptovat vracení těch, kteří jsou nežádoucí poté, co prošli postgraduálem delikvence v ulicích a vězeních Spojených států.

Spojené státy, jejichž ekonomický rozvoj byl a je tak závislý na přistěhovalcích, a Evropská unie, která byla vždy vysilatelem emigrantů do světa, jsou nyní největšími pronásledovateli emigrantů ve světě, těmi, kdo uplat 8;ují nejrestriktivnější politiku. Volná výměna zboží, která má být uplat 8;ována, a volný tok kapitálu, který je požadován, jsou pastí, neprovází-li je volný pohyb osob. V této i jiných oblastech se projevuje pokrytectví a dvojí morálka světa, v němž žijeme.

Zvláštní zmínku zaslouží migrační téma ve vztahu ke Kubě.

Latinoameričan, který přijede, aby žil ve Spojených státech, je přištěhovalec. Je-li to Kubánec, řekne se, že je politickým exulantem prchajícím před komunistickým režimem.

Latinoameričan musí na povolení přistěhovat se do Spojených států čekat. Je-li ilegálním přistěhovalcem, je repatriován. Jde-li o Kubánce, pak jakmile se dostane do Spojených států, získá v souladu se Zákonem o kubánské úpravě okamžitě povolení k pobytu a pracovní povolení a za rok pak automaticky nabude trvalý pobyt.

Bushova administrativa zrušila jednání o migračních záležitostech, znovu omezila peněžní zásilky na 300 dolarů čtvrtletně a cesty kubánských emigrantů na Kubu na jednu za tři roky, a to ještě jedná-li se o osoby v příbuzenském vztahu rodiče nebo prarodiče, děti nebo vnoučata a sourozenci. Takže bratranec nebo teta nejsou podle Bushe příbuznými.

Vláda Spojených států poskytuje na svém území útočiště a beztrestnost teroristickými individuím, která kvůli emigraci vraždila a unášela lodi a letadla, omezuje legální a podněcuje nelegální vystěhovalectví, aby ho využila v propagandě proti Kubě, bez ohledu na to, zda bůhví kolik lidí zemře ve vodách Floridské úžiny. Tato desetiletí trvající politika směřuje k tomu, aby jednoho dne vyvolala masový exodus, který by mohl být využit k zintenzívnění protikubánské kampaně a konec konců posloužit jako záminka pro vojenskou agresi.

Plán financovaný vládou Spojených států sleduje za cíl nalákat lékaře a další specialisty z kubánského zdravotnictví, zajišťující důležité služby v různách zemích. Naráží však na železnou vůli nové generace profesionálů vychovaných revolucí, a tak se naše programy solidarity nezastavují.

Operace Milagro navrátila za necelé dva roky zrak více než 450 tisícům lidí v Latinské Americe a Karibské oblasti, přičemž všechna tato péče byla bezplatná. Dnes již máme možnosti operovat ročně milion lidí. Třebaže by naše země nemohla tyto služby poskytovat jen ze svých vlastních prostředků, bude-li imperialismus ve své ofenzívě proti ekonomickým zdrojům Kuby úspěšný, bude likvidována možnost operovat v roce 2007 zrak milionu Latinoameričanů a obyvatel Karibiku. Toto číslo nezahrnuje operované Kubánce, jejichž počet dosáhl v tomto roce již téměř 100 000.

Nové koncepce využívané v masové přípravě lékařů pro Latinskou Ameriku a další části světa umožní disponovat v krátké době více než 10 tisíci lékaři ročně, ne pro soukromou praxi, ale aby přinášeli zdraví a život milionům lidí. Spolupráce v oblasti zdravotnictví umožňuje dnes Kubě a stále více Bolívii a Venezuele zajišťovat všem svým synům bez výjimky bezplatně špičkovou lékařskou péči. Byly již alfabetizovány 2,4 miliony Latinoameričanů v 11 zemích a tisíce kubánských specialistů pracují jako sportovní instruktoři.

Na Kubu, cíl blokády a útoků, který však nikdy nebyl pokořen, se mohou latinskoamerické země v boji za naše práva, která, jak víme, nám nikdo nedaruje, vždy spolehnout.

Carlos Lage Dávila - Wikipedia ES ZDE