Vyplývá to z analýzy, kterou si od Sira Nicolase Sterna objednalo britské ministerstvo financí. Z ní vyplývá, že pokud by svět nezačal radikálně jednat proti globálnímu oteplování, vyvolalo by katastrofální globální recesi.

Pokud by globální oteplování pokračovalo beze změny, ze 200 milionů lidí na světě by se staly uprchlíci. Byla by to největší uprchlická vlna v moderní historii poté, co by jejich domovy byly zničeny suchem anebo povodněmi.

Stern také varuje že nová smlouva, která má přijít po smlouvě z Kjóta o snižování emisí skleníkových plynů, musí být podepsána příští rok a nesmí se odkládat až do let 2010-11, jak bylo dosud plánováno. Stern odhaduje, že svět musí nyní vydat na boj proti podnebným změnám 1 procento globálního HDP -- asi 7912 miliard Kč, jinak bude čelit nákladům, které budou pětkrát až dvacetkrát vyšší.

Pokud tedy svět nyní nezačne jednat proti podnebným změnám, bude to na každého z 6,5 miliard lidí, nyní žijících na této planetě, stát 25 000 Kč.

Sternova sedmisetstránková zpráva argumentuje, že bude zapotřebí vytvořit mezinárodní rámec pro celosvětový boj proti podnebným změnám a že různé země si zřejmě zvolí různé způsoby, jak omezovat emise skleníkových plynů. Bude nutné buď zavést ekologické daně a s emisemi obchodovat.

Sternova analýza zřejmě vyvolá ostrou politickou debatu. Britská vláda zastává stále pevněji názor, že bude nutno zvýšit daně uvalené na automobilovou a na leteckou dopravu.

Stephen Byers, bývalý člen britské vlády a člen odborného panelu mezinárodních politiků pro podnebné změny, naléhá na vytvoření nových daní, jejichž cílem by bylo změnit chování lidí. Například by se mělo zdaňovat exotické ovoce, zelenina a květiny, které se dopravují na Západ letecky ze vzdáleností mnoha tisíc kilometrů.

Nejméně zdaňovaným dopravním odvětvím je letecká nákladní doprava, neboť z leteckého benzínu se neplatí daně a nákladní letadla nedopravují žádné cestující, kteří by za to platili daně. Jediný kilogram kiwi ovoce, dováženého z Nového Zélandu, vypouští do atmosféry pět kilogramů uhlíku. Byers navrhuje zvýšit zdanění energeticky neefektivních automobilů a naopak snížit daně z koupě domů a bytů, které jsou energeticky efektivní.

Sternova zpráva požaduje, aby byl evropský systém moratoria na vypouštění uhlíku do ovzduší nad určitý limit a obchodování s emisemi rozšířen na celý svět. Podniky, které potřebují vypouštět více uhlíku do ovzduší, si mají mít možnost koupit kvóty emisí od efektivnějších podniků jinde na světě. To má vést průmysl k tomu, aby si vypracoval čistší a levnější způsoby provozu.

Stern také naléhá, aby byly zdvojnásobeny investice do výzkumu energetických zdrojů a aby byl zrychlen kjótský proces. To znamená, že bude nutno vyjednávat s USA, zatímco je Bush stále ještě prezidentem. Vlády ve světě doufaly, že budou moci o opatřeních proti globálnímu oteplování jednat s USA po roce 2008, kdy bude v čele této země stát prezident s větším porozuměním pro tyto problémy.

Downing Street a britské ministerstvo financí jsou přesvědčeny, že Sternova zpráva je v mezinárodní politice podstatným mezníkem. Sternova analýza je prvním vysoce seriózním příspěvkem k debatě od ekonoma, nikoliv od vědce.

Sternovu předpověď, že bude zapotřebí na boj proti globálnímu oteplování vydávat 1 procent globálního HDP, je nutno zvážit v kontextu globální reklamy, na niž se vydává přibližně 1 procento globálního HDP. Světová banka odhaduje, že velká pandemie chřipky by stála asi půl procenta globálního HDP. Stern zdůrazňuje, že jednostranná akce jednotlivých zemí by byla k ničemu. I kdyby Británie okamžitě vyřadila z provozu veškeré své elektrárny, do 13 měsíců by pokles emisí skleníkových plynů nahradily rostoucí emise z Číny.

Stern chce, aby svět poskytl nové finance Africe a rozvojovým zemím, aby byly schopny se přizpůsobit, ale největším problémem jsou země jako Čína a Indie. Emise z Číny dosahují téměř úrovně emisí z USA a pravděpodobně se zvýší, jak Číňané získají více automobilů a elektrických výrobků. Británie chce od nynějška mezinárodně prosazovat energeticky efektivnější elektrické výrobky.

Mluvčí britských konzervativců pro ekologické otázky Peter Ainsworth, který argumentuje, že by ekologické daně měly stoupnout a stát se větší položkou v celkovém zdanění, konstatoval, že doufá, že "Sternova analýza přiměje vládu, aby v ekologii jednala aktivněji než dosud."

Ekologické daně jsou kontroverzní, protože jestliže změní chování lidí, objem vybraných daní klesá a vláda má tak k dispozici méně peněz. Avšak stoupenci ekologických daní argumentují, že během času je možno daňový systém zase zaměřit více na osobní zdanění.

PODROBNOSTI:

ČTK - 30. 10. 2006 8:32 - Studie: Klimatické změny mohou snížit růst ekonomiky až o pětinu ZDE

SOUVISLOSTI: