31. 10. 2006
Globální oteplování -- Brezina versus modely
Ať se to panu Brezinovi líbí nebo ne, klimatické modely ve skutečnosti jsou velice dobře potvrzeny reálně naměřenými daty. Opět mi to nedá a musím zareagovat na tento příspěvek pana Breziny. Pan Brezina v něm píše: "Připomeňme, že scénáře Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) jsou založeny pouze na velmi nedokonalých počítačových modelech, které nebyly nikdy potvrzeny reálně naměřenými daty. Alternativní počítačový model popisuje Bjorn Lomborg v knize Skeptický ekolog. Sestavil jej William Nordhaus, profesor ekonomie na americké univerzitě Yale. Jeho program DICE (Dynamic integrated climate-economy model) vypočítal, že ... " Za prvé: Není pravda, že klimatické modely nebyly nikdy potvrzeny reálně naměřenými daty. Právě naopak. |
Validace klimatických modelů je jednou z nejdůležitějších a nejnáročnějších fází jejich vývoje. Model bez úspěšné validace je v praxi nepoužitelný a nikdo by si netroufl na jeho základě cokoli vyvozovat. Validace se provádí zásadně porovnáním modelových výsledků s měřením. Při rovnovážné validaci zadáme do modelu současné koncentrace skleníkových plynů a necháme model počítat, zpravidla několik "modelových" desetiletí. Pokud model pracuje dobře, měl by být schopen dobře simulovat současné klima (jehož parametry známe z přímých měření). Stačí jen porovnat modelové výstupy s výsledky měření. Ještě lepší je ovšem validace modelu v nerovnovážném stavu, kdy do modelu zadáme parametry (zejména koncentrace skleníkových plynů), odpovídající např. roku 1900. Spustíme model nikoli s konstantními koncentracemi, ale s koncentracemi, které se postupně zvyšují podle toho, jak byly v jednotlivých letech skutečně naměřeny. Model počítá klimatologické charakteristiky při měnících se koncentracích skleníkových plynů a jeho výsledky jsou porovnávány se skutečným (naměřeným) vývojem klimatu v dané době. Každý model, který má být použit pro simulace klimatu, musí těmito testy projít. Ať se to tedy panu Brezinovi líbí nebo ne, klimatické modely ve skutečnosti jsou velice dobře potvrzeny reálně naměřenými daty. Za druhé -- model DICE: Našel jsem si ho na internetu a docela dobře mě pobavil. Tohle srovnávat s klimatickými modely je skutečně jen k smíchu. Tento "model" je svou úrovní a komplexností asi tam, kde byly klimatické modely někdy před 40 nebo 50 lety, v době tzv. radiačních nebo maximálně tak radiačně-konvektivních modelů. Srovnání s klimatickými modely tenhle "modýlek" ale rozhodně nesnese. Model DICE pracuje s klimatickým systémem opravdu velmi primitivně. Klimatologické charakteristiky bere v jakémsi globálním průměru. Dokonce i takové parametry, jako je tok tepla mezi oceánem a atmosférou, má vyjádřené pouze jedním "globálním" koeficientem (i když je jasné, že ve vysokých zeměpisných šířkách bude tento tok podstatně jiný než u rovníku). Model DICE například zcela ignoruje fakt, že existují i srážky, jejichž změny rovněž mají velký ekonomický dopad. Nějak si nedovedu představit, že by model pouze s teplotami a beze srážek dokázal dobře popsat třeba ekonomický vývoj zemědělství, když už dnes jsou srážky v řadě oblastí pro toto odvětví dost limitujícím faktorem. A pochybuji, že by v popisu ekonomiky (např. pro jihovýchodní Asii) bylo možné jen tak celé zemědělství "zahodit". Růst teplot vzduchu považuje za globálně homogenní, což není pravda nejen podle klimatických modelů, ale ani podle přístrojových pozorování. Takže i odhady vlivu samotných teplot na ekonomiku mohou být pro řadu oblastí dost "na vodě". Navíc model pracuje pouze s průměrnými hodnotami a nebere v úvahu variabilitu klimatických charakteristik. To pak mohou vycházet opravdu divy. Malý příklad: Vezměme si dva roky, jeden z nich bude mít velice chladné léto, řekněme teplotně 5 st.C. pod normálem. Může to znamenat neúrodu kvůli příliš chladnému počasí. Druhý rok bude mít naopak velice teplé léto, teplotně 5 st.C. nad normálem. Pravděpodobně přijde neúroda kvůli suchu. Pokud ale tyto dva roky zprůměrňujeme, pak je jejich průměrná teplota přesně na normálu a úroda by za celé to dvouleté období měla být někde blízko optimu. Ale není. Kde udělali soudruzi chybu??? Prostě klimatický systém je tu zjednodušen až k primitivnosti, k popisu (a ještě k dost podivnému popisu) pouze 3 parametrů: teplota vzduchu, "radiační forcing" vzhledem k předindustriálnímu období a teplota hlubokého oceánu ve srovnání s předindustriálním obdobím. Nic více. To může považovat za rozumný popis klimatického systému snad jen velký bloud. Mimochodem -- model DICE existuje i ve spreadsheetové verzi, takže se každý může sám podívat, o čem asi je. I to ale o něčem svědčí. Kdyby to chtěl někdo srovnávat s klimatickými modely, má smůlu, ty opravdu ve spreadsheetových verzích neexistují. A rozhodě model DICE není a ani nemůže být žádnou alternativou klimatických modelů. Je od pana Breziny půvabné, že dokáže tak lživě odmítnout řadu dobře validovaných klimatických modelů a v zápětí dělat velké závěry z jednoho vyloženě primitivního a doslova "hračkového" modelu. (Autor je klimatolog) |