V padesátých a šedesátých letech mohla být americká pravice hrdá na několik významných politických teoretiků, ať už to byl James Burnham, Richard Weaver, Leo Strauss či Friedrich Hayek. Dnes už nikdo takový není, míní Austin Bramwell v časopise The American Conservative a pokračuje: Neznamená to ovšem, že by byl americký konzervatismus v úpadku, naopak je velmi populární.

Vláda České republiky vyjadřuje své hluboké uznání všem osobám z řad někdejších československých občanů, zejména německé národnosti, žijícím před druhou světovou válkou na území dnešní České republiky, které v období druhé světové války zůstaly věrny Československé republice a aktivně se účastnily boje za její osvobození nebo trpěly pod nacistickým terorem. Zároveň vyjadřuje politování nad tím, že se některé z těchto osob nedočkaly po skončení druhé světové války zaslouženého uznání.

Dvacátého třetího srpna by se dožil osmdesáti let jeden z nejznámějších českých filosofů -- Milan Machovec (1925--2003). "Jsou lidé, bez nichž by česká kultura byla nutně jiná -- lépe řečeno -- ,chudší` a ,nedocelená`. Prof. Machovec k těmto osobnostem patřil, patří a patřit bude. Je úkolem specializovaných odborníků, aby přesně posoudili jeho teoretickou, historickou a společenskou misi, jejíž hranice jsou dány spíše Evropou než jen naší vlastí -- Českou republikou," zhodnotil tuto nepřehlédnutelnou postavu specialista na moderní českou filosofii dr. Miroslav Pauza. Snadno si můžeme představit i pohled velmi kritický či přímo zcela odmítavý odsudek. Munice lze získat vytrhnutím mnoha momentů a citátů z kontextu Machovcova života a díla -- zejména v raném období -- nepřeberné množství. Stopa Milana Machovce v českých dějinách na vyváženou kritiku skutečně teprve čeká. Pokusme se alespoň krátce připomenout některé podstatné momenty Machovcova myšlení a životní dráhy.

Jsou to vyhlídky, které značně znervózňují mnoho Iráčanů i prezidenta Bushe v Bílém domě, konstatují internetové stránky BBC.

Konzervativní americký kazatel Pat Robertson požadoval zavraždění venezuelského prezidenta Hugo Chaveze, protože tento levicový politik chce svou zemi proměnit v "odrazový můstek pro komunistickou infiltraci a muslimský extremismus".

České noviny, internetové stránky ČTK, tutéž informaci přinesly o den později - 24. 8. 2005 v 8:46 ráno, aniž by ale informovaly o zdroji v češtině - Britských listech, či o původním zdroji - agentuře Reuters, na který BL v článku odkázaly. Místo toho je "zdrojem" sama ČTK...

Možná jsem podobný otevřený dopis měl napsat už dávno, ale ve shonu všedního dne jsem tento prostý nápad dostal teprve po přečtení rozhovoru, ke kterému pozvaly Literární noviny jednoho z představitelů muslimské komunity v ČR.

Tuzemská spotřeba dovezené ropy v roce 2002 -- po odečtu exportu výrobků z ropy je to cca 5.500.000 tun. Z toho cca 4,5 mil. tun určeno pro výrobky sloužící pro pohon vozidel -- naftu a benzin. Možnosti ČR při zajištění soběstačnosti v případě další VELKÉ ropné krize:

Z článku Pavla Blahety vyplývá neznalost stavu našeho zemědělství. Bionaftou lze nahradit palivo pro naftové motory, ale co je bionafta? Obvykle směsné palivo, kdy se do nafty z ropy přimíchává různý podíl MEŘO (methyl ester řepkového oleje). Lze ovšem používat čistý MEŘO, po úpravě motorů. Má pravdu autor, když vypočítává, kolik leží v ČR hektarů půdy ladem. Ovšem již dnes jsme stát, který musí dovážet potraviny, a tím nemyslím jen banány a pomeranče a kávu.

V případě ropné krize, opravdu si myslíte, že stát ještě něco doveze?

Generální ředitel České televize Jiří Janeček dnes zaslal podle sdělení tiskového mluvčího ČT Martina Krafla předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi nezávislou analýzu vyváženosti televizního zpravodajství o Czech Teku 2005. Televize veřejné služby si ji objednala u společnosti InnoVatio - Media Tenor na základě nedávné premiérovy kritiky zpravodajství ČT v této souvislosti v denním tisku.

Z analýzy mj. vyplývá, že si zpravodajství České televize tak jako vždy zachovalo kritický odstup od obecné atmosféry, se kterou byly události kolem Czech Teku interpretovány. Česká televize byla spolu s Českým rozhlasem obviněna v článku Jiřího Paroubka ze dne 16.8.2005 v deníku Právo z neobjektivity a z toho, že ve svém důsledku prezentované záběry policejní brutality slouží zájmovým skupinám, respektive opoziční ODS.

Analýza na webových stránkách České televize PDF

Drogová situace nijak nevybočovala z běžného dění, jak jej známe z ostatních festivalů konaných po celé ČR. Prošli jsme celou loukou a nenašli jsme ani jednu pohozenou jehlu nebo stříkačku.

První zranění se začali objevovat pár minut po vykročení policejního kordonu směrem k návštěvníkům festivalu. V tu dobu byly přítomny pouze dvě sanitky. K jedné z nich s SPZ TCD 95-96 přiběhl muž a volal že na louce leží člověk v bezvědomí a potřebuje pomoc. Byl zdravotníkem odmítnut a bylo mu řečeno aby raněného přines, když byl naším pracovníkem upozorněn že může mít poraněnou páteř a tudíž se s ním nesmí manipulovat, trval na svém a odmítl i zapůjčit nosítka. Požadavek, aby sdělil své jméno a kdo mu dal tyto instrukce, odmítl.

Situační zpráva Drop In, doprovozená fotodokumentací, ukazuje sanitku a její SPZ, spáleniny od explodujících výbušek i policisty bez identifikačního čísla ZDE

Orgány činné v trestním řízení by měly zahájit z vlastního podnětu trestní stíhání osádky sanitky z důvodu možného naplnění skutkové podstaty trestného činu neposkytnutí pomoci. Britské listy očekávají v souvislosti s absencí identifikačních čísel policistů při zásahu od Inspekce ministerstva vnitra obvinění velitelů družstev i velitele zásahu kvůli porušení zákona o policii a maření vyšetřování. Pokud se tak nestane, podají Britské listy trestní oznámení Nejvyššímu státnímu zastupitelství na pracovníky Inspekce MV i velitele zásahu a jeho podřízené za úmyslné maření vyšetřování a manipulaci s důkazy. Ve fotogalerii BL z akce CzechTek 2005 je nejméně deset policistů bez čísel. Ostatně - Nejvyšší státní zastupitelství je povinno konat i samostatně - také z vlastního podnětu, na základě monitoru veřejných mediálních zdrojů... Nebo snad ne?

Tento komentář Jana Čulíka vyšel v úterý 23. srpna v deníku Právo ZDE

Koncem minulého týdne jsem se výjimečně vezl do práce autem a poslouchal cestou rozhlasovou stanici BBC. Redaktoři tohoto rádia se zrovna věnovali zprávám o evakuaci židovských osadníků z pásma Gazy, což je v těchto dnech událost vskutku ostře sledovaná. Chtě nechtě se mi při poslechu různých názorů, ať už komentářů českých redaktorů, mluvčí izraelských ozbrojených sil anebo přímo osadníků, asocioval zásah policie na akci CzechTek. Už je to možná únavné a já sám zpráv o tomto festivalu mám vcelku dost, ale ona se jistá paralela při bližším zkoumání opravdu nabízí.

Když jsem v příspěvku Johna Boka narazil na tučně zvýrazněná slova "svinstvo, které pustíte na vaše Listy", jež naznačovala odkaz, tak jsem chvíli otálel, maje strach, že si přečtu něco strašného. Čekal jsem něco opravdu odporného a odsouzeníhodného a už předem jsem hledal kapesník, kdyby bylo jej v nejkrajnějším případě upotřebit. Nakonec jsem sebral odvahu, křečovitě jsem se chytl za okraj svého stolu a ze zavřenýma očima jsem kliknul na onen odkaz.

zejména jeho velmi sporný podpis pod "dopisem osmi" z 30. ledna 2003, jímž Havel vyjádřil nekritickou podporu Bushově útoku na Irák a vytvořil - pouhé dva dny předtím, než vypršela jeho prezidentská funkce - tak falešnou představu v zahraničí, že Češi invazi do Iráku podporují, ostře kritizoval velmi dobře vyargumentovaným příspěvkem, předneseným letos v červnu na jedné akademické konferenci ve Francii český rusista z University of Pennsylvania Peter Steiner. Steinerův text pod názvem "Václav Havel a invaze do Iráku" otiskla v sobotu dne 20. srpna v příloze "Kavárna" ve zkrácené verzi Mladá fronta Dnes.

Plnou verzi českého překladu naleznete ZDE

Se zájmem jsem se začetl do eseje Petera Steinera "Václav Havel a invaze do Iráku", kterou doporučujete v dnešních Britských listech. Na "velmi dobře vyargumentovaný příspěvek" jsem se těšil. Musíte mi věřit že to říkám nerad, ale po radostném očekávání následovalo trpké zklamání. A to hned v prvním odstavci, píše Jiří Staněk. Autor nejdříve cituje zprávu z moskevské Pravdy o sovětské invazi do Československa, kdy podle autora "nemohl soudruh Brežněv než neoslyšet upřímně míněnou prosbu "zdravého jádra KSČ" a neposkytnout kýženou "bratrskou pomoc". Hned vzápětí následuje tento odstavec:

Ano, pan Staněk má pravdu co do faktického znění dopisu. Nicméně je třeba číst mezi řádky. Nikoli samotné provedení, ale zejména záměr a idea tvoří a je tedy rozhodující. Pak se musíme ptát, proč "zvací dopis" několika evropských státníků vůbec vznikl? Co do funkce vidím naprostou paralelu mezi zvacím dopisem několika soudruhů KSČ, opravdových přátel Sovětského svazu a několika evropských státníků, opravdových přátel Spojených států.

Poznámka "(No, ale, stejně nebojovali, po zavedení mimořádného stavu v r. 1981, pozn.red.)" je dětinská, jako kdybych jako Brazilec řekl o Argentincích, že sice tvrdí, že hrají lepší fotbal než my, ale nevyhráli tolikrát světový pohár. Říct něco takového o Polácích znamená ignorovat to, co nám o nich historie naznačuje, a také to, co nám naznačuje o Češích.

Musíme přijmout známý fakt: Poláci jsou bojovníci a Češi nikoliv. Říci, že Poláci nebojovali poté, co byl v Polsku za Jaruzelského vyhlášen mimořádný stav, je krátkozraké. Je to sofistika.

Autorem redakční poznámky "(No, ale, stejně nebojovali, po zavedení mimořádného stavu v r. 1981, pozn.red.)" jsem já. Nenapsal jsem ji, jak se Fabiano Golgo domnívá, "protože jsem byl uražen" (skutečně si myslíte, že jsem nacionalista? :)), ale proto, že se mi příčí vytváření jakýchkoliv falešných mýtů.

Chtěl jsem poukázat na to, že navzdory údajnému "polskému hrdinství" ani "polští hrdinové" nedokázali učinit proti náhlému zavedení "válečného stavu" v roce 1981 a internaci antikomunistických aktivistů vůbec nic - totalitní režim byl prostě silný, takže ani příslovečné polské hrdinství se v té situaci neuplatnilo. Možná, že se za komunismu proti totalitě v podstatě nedalo bojovat - měl jsem vždycky pocit bezmoci, hlavně proto, že bylo nesmírně obtížné se s druhými lidmi komunikačně spojit a zorganizovat - společnost byla záměrně atomizována a na to, aby každý byl v individuální izolaci, dohlížela tajná policie.

Je mi líto, že si Jan Čulík veřejně protiřečí.

Když tvrdí, že neexistuje národní charakter či charakter určité společnosti, nejen že předstírá, že to ví líp než tisíce velmi inteligentních univerzitních odborníků i jinde, kteří studují národní charakteristiky, ale, a to je důležitější, protiřečí i sám sobě, nebo't on sám velmi často "charakterizuje" Čechy jako to či ono.

Možná je ale pro Čechy ve vztahu k bojovnosti symptomatické i to, že příliš neopěvují dva významné české vojevůjdce, výrazně zapsané do světové vojenské historie: polního maršálka Jana Josefa Václava Radeckého a generála Radolu Gajdu.

Reakce na článek Jana Čulíka "Nesmíme propadat mýtům"

Mnoho polemik o Češích a jejich (ne)bojovnosti zmiňuje domácí a zahraniční odboj za druhé světové války, občas Čsl. legie a před nimi jen husitské války.

Ale to je velké zkreslení, Češi, jak ve smyslu zemském tak etnickém, nezanikli v 15. století a nevynořili se ve století 20. Češi byli podstatně zastoupeni v armádách habsburské monarchie (ve všech jejích formách, o Rakousko-Uhersko se jednalo jen v letech 1867-1918) během těch mnoha válek, které tato říše vedla, píše Antonín Mareš.

Reakce na článek Jana Čulíka "Nesmíme propadat mýtům"

Tentokrát se musím ozvat - píšete (v podstatě), že neexistuje nic takového jako je národní charakter. Vyzdvihujete našich "pár" výjimek (v řádech tisíců?), které se odhodlaly něco dělat. To není důkaz.

Domnívám se, že nemáte právdu - národní charakter existuje - se vším všudy. Ano, Češi jsou pragmatičtí a inteligentní - bojují však především pomluvami. Podle vašich příkladů se dá říct, že jsme národ zlodějů - vyjmenuju vám tu "některé" příklady. Budete s tím souhlasit? ptá se Richard Bláha.

První Monbiotův zákon novinářské práce: Jestliže řeknete lidem to, co už sami znají, poděkují vám. Řeknete-li jim něco nového, budou vás nenávidět.

V žádném případě netrpím iluzí, že za těch pár týdnů, po které vám na těchto stránkách přináším znepokojivé informace o ropném zlomu, se mohlo v hlavách většiny obyvatel českého dolíku a moravských úvalů něco zásadního změnit. Od tak banálního důvodu, jakým je vrcholící okurková sezóna, přes nabubřele hlučný mediální balast, který v zájmu ředitelů zeměkoule ztěžuje orientaci ve virtuálním prostoru všem hledačům pravdy, až po obecnou vlastnost lidské psychiky vytěsňovat věci nepříjemné a nežádoucí - vše hraje proti mé poněkud donkichotské snaze být slyšen, nota bene ve věci, která se při bližším ohledání zdá být existenciální povahy pro většinu lidstva. Mé články na téma ropného zlomu čte v průměru kolem 4000 lidí, což je pro internetové médium tohoto formátu bezesporu slušný výsledek, ale vzhledem k závažnosti tématu je to zoufale málo. A nakonec -- kdo jsem já, abych si dělal ambice být slyšen těmi, kdo mají reálnou moc něco ovlivnit? Takoví lidé jako Mike Ruppert bijí na poplach už možná 10 let, jejich názory si už našly cestu k mocným tohoto světa -- a co se změnilo?

Pěkný alternativní pohled na Czechtek je ZDE, píše Štefan Švec a dodává: Už titulky jako "Většinu zranění si technaři způsobili sami mezi sebou" nebo "Technofašisti okupovali z 90 procent cizí pozemky" stojí za to.

Rusko se v těchto dnech snaží zabránit tomu, aby vznikla světová pandemie ptačí chřipky, v jejímž důsledku by mohly zahynout miliony lidí. Je na takovou možnou pandemii Evropa efektivně připravena?

V červenci 2005 přispělo celkem 110 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 14 862 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 732.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.