24. 8. 2005
I ta demokracie někdy dost bolíKdyž jsem v příspěvku Johna Boka narazil na tučně zvýrazněná slova "svinstvo, které pustíte na vaše Listy", jež naznačovala odkaz, tak jsem chvíli otálel, maje strach, že si přečtu něco strašného. Čekal jsem něco opravdu odporného a odsouzeníhodného a už předem jsem hledal kapesník, kdyby bylo jej v nejkrajnějším případě upotřebit. Nakonec jsem sebral odvahu, křečovitě jsem se chytl za okraj svého stolu a ze zavřenýma očima jsem kliknul na onen odkaz. |
Řádek po řádku jsem četl příspěvek Zdeňka Jemelíka a pomalu jsem strkal kapesník zpátky do kapsy, nebylo ho třeba. Až pod článkem jsem našel onu část, která tolik rozčílila Johna Boka. I když i s některými jeho názory v článku souhlasím, tak s tím hlavním důvodem, který ho k napsání této reakce vedl, souhlasit nemohu. Ptám se, co špatného udělaly Britské listy, když uveřejnily určité informace o autorově (možné) minulosti? Chápal bych Bokovo rozčilení, kdyby Britské listy tyto informace nějak zaujatě okomentovaly, ale tady jde přeci jen o to, že poskytly svým čtenářům "něco", z čeho si může každý udělat obrázek sám. Své čtenáře do žádného názoru nijak nenutí. Vzhledem k obsahu článku bylo nutné tam tento "přídavek" uveřejnit. Vůbec nikdo netvrdí, že Zdeněk Jemelík je mizera a špatný člověk. John Bok kritizuje tyto choulostivé informace o Z. Jemelíkovi a nechává plynout svojí příslovečnou výmluvnost ještě dále. Tvrdí, že Britské listy jsou politický bulvár a uveřejňují se tu zhovadilosti. Nevadí, i tyto názory je třeba vyslechnout. Byly stejně napsány v rozčilení, které vzniklo spíše z nedorozumění než z nějakého špatného úmyslu. Nikdy je třeba nechat vychladnout hlavu a až po čase reagovat na to či ono. Jako čtenář a občasný přispěvatel, který není s tímto deníkem nijak finančně ani existenčně (snad jen citově!) spjat, mohu napsat svůj nezaujatý názor: Britské listy nepochybily. To ovšem neznamená, že v některých jiných případech mám opačný názor a také se nikdy snadno rozčílím u svého počítače. Zrovna tak jako mé příspěvky mohou rozčílit ostatní. Také mi to ostatní dají často najevo skrze email. Naštěstí v drtivé většině velice slušně a podložené solidními argumenty, které jsou dobrým příspěvkem k další diskusi. Dále je tu kritika jakéhosi "ideového směřování" Britských listů. To je hloupost. Tento deník nemá pranic společného s bolševismem, ani snad s levičáctvím (jak je pitomé toto škatulkování, které je, v nás, Češích, tak zakořenělé). Bokem (ale jinak přímo) kritizovaný Kotrba se sice svým levicovým postojem nijak netají a občas i mě s tím leze na nervy, přiznávám, ale to přeci neznamená, že snad svým přesvědčením "nakazil" všechny ostatní? Názor jednoho člověka celý deník nedělá. Zkrátka a dobře, já osobně neznám jiný český internetový deník, který by dával takto svobodně prostor naprosto protichůdným názorům . To je přeci to, o co jde i Johnu Bokovi, pokud vím. Takový je skutečný smysl demokracie. Občas je to sice nepříjemné, ale ona i ta demokracie někdy "bolí", jak člověk zjišťuje. S tím se nedá nic dělat. Nedávno se takto k Britským listům negativně postavil i jiný známý bojovník za demokracii, svobodu a lidská práva. Byl jím senátor Štětina. I on bohužel nepochopil, o co "tady vlastně jde". Je to škoda. Zrovna od těchto pánů bych čekal trochu více. |