Ropu a zemní plyn se již nevyplatí těžit. Řada geologů zabývající se ropnou problematikou odhadují, že světová špička těžby ropy nastane někdy v letech 2005-2010. Většina ze zemí vyvážejících ropu, která není sdružená v OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) -- jako Spojené státy, Británie, Norsko a Mexiko -- se již nachází ve stádiu stagnace nebo poklesu těžby. Colin Campbell, bývalý pracovník Shell a Total Fina Elf, odhaduje kulminaci těžby ropy na rok 2007. Jsme na to připraveni? Připravujeme se na zásadní změnu životního stylu a způsobu spotřeby energie? Samozřejmě, že ne.

Základním problémem je, že lidstvo vstupuje do zcela nové éry. Éry, ve které budeme, řekněme od roku 2007, mít k dispozici stále méně a méně energie bez ohledu na to, co s tím budeme dělat (alternativní zdroje energie nejsou rozvinuté a financované natolik, aby mohly tento pokles kompenzovat). Naposledy k něčemu takovému došlo v době pádu starověkých civilizací. Mayové, Římané a Řekové -- jejich civilizace se zhroutily, když jejich metody získávání energie -- ať už se jednalo o otroky, uhlí nebo ornou půdu -- podlehly zmenšující se návratnosti.

Svět, který byl postaven nejdříve na uhlí a následně na ropě, dostal jméno "průmyslová společnost." Až se ropa stane vzácnou a posléze dojde, nastane kolaps průmyslové společnosti. Přichází obrovská společenská změna.

Ve své knize "The Party's Over - Oil, War and the Fate Of Industrial Societies" ("Večírek skončil -- Ropa, válka a osud průmyslové společnosti") mluví Richard Heinberg o současnosti jako o "ropném mezidobí" nebo "ropné bublině." Doba kamenná trvala tisíce let, doba bronzová skoro dva tisíce let, ale doba, ve které člověk objevil ropu, zcela kolem ní přeorganizoval společnost a pak ji naprosto spotřeboval, bude trvat asi 200 let.

Důsledky, pokud jde o potraviny, jsou krajně znepokojující. Od 60. let platí, že jídlo je rovno ropě. V roce 1944 vyprodukovala průměrná americká farma 2300 kalorií jídla na každou kalorii použitého fosilního paliva. V roce 1974 tento poměr dosáhl 1:1. Pro současnost neexistuje statistika, ale poměr možná dosahuje až jednoho tisíce vydaných ropných kalorií na každou kalorii vyprodukovaného jídla -- zde se bere v úvahu fakt, že dusíkatá hnojiva jsou vyráběna ze zemního plynu (což je vedlejší produkt při těžbě ropy), pesticidy a insekticidy jsou syntetizovány z ropy, traktory a kombajny pohání nafta a pak následuje balení do plastů, zmražení a doprava na vzdálenost tisíců kilometrů. Jak říká Heinberg: "Z pohledu poměru vynaložené a získané energie, je průmyslové zemědělství tím nejméně efektivním systémem distribuce jídla, jaký svět kdy viděl."

Dny hypermarketů postavených na okrajích měst jsou sečteny. Špatnou zprávou je, že až dvě třetiny obyvatel planety mohou mít problém s přežitím. Populační exploze z počátku 20. století, která zvýšila počet lidí z 1,7 na 6 miliard, byla výsledkem dostupných levných zdrojů energie, které pomohly velkému rozšíření zemědělské produkce. Se stoupající vzácností ropy poklesne schopnost Země živit lidskou populaci na úroveň předindustriální éry... Nebo možná i níž, protože již nevíme, jak půdu obdělávat a většinu kvalitní zemědělské půdy jsme zastavěli.

Jasná řeč

Proč tedy ale o celé věci nevíme více? Vlády a energetické korporace potichu přiznávají pravý stav věcí. Nedávno publikovaný report společnosti Exxon Mobil "The Outlook for Energy: A 2030 View" ("Energetický výhled: pohled do roku 2030") předvídá špičku těžby již v příštích pěti letech. Ale nikdo o tom nahlas nemluví... Jednoduše řečeno, v zájmu všech velkých hráčů je lhát. Ropné společnosti alespoň veřejně tento problém bagatelizují, protože země produkující ropu by v reakci na tuto informaci vyhnaly cenu nahoru. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zveličuje údaje o svých rezervách, protože tyto země se zavázaly z nich ročně vytěžit pouze určité procento a každý peněz chtivý člen chce podvádět větší těžbou -- to vede k přespříliš velkorysým odhadům rezerv. Nafouknuté rezervy jsou i v zájmu jejich vlád, protože povzbuzují zahraniční investice a pomáhají jejich oligarchiím v podpoře vlastní moci (a to nezmiňujeme americko-britskou vojenskou pomoc v ceně zdarma). Vlády dalších zemí o ropné špičce mlčí proto, že nechtějí vypadat bezmocně nebo vyvolávat paniku.

Roli hraje také politika odmítání. Pro politiky je mnohem lehčí udržovat staus quo, pokud se dívají pouhé tři nebo čtyři roky dopředu. Protože nechtějí čelit sociálním změnám, věří vlády raději v technologická řešení. Vodík, jádro a zinek jsou vítány jako zachránci průmyslového kapitalismu. Ale žádné zásoby vodíku neexistují. Vodíkové palivové buňky jsou vyráběny pomocí fosilních paliv. Na vyrobení vodíkového palivového článku se spotřebuje stejné množství energie z fosilních paliv, jako z ní potom získáme. Vodík může být používán na uskladnění energie vyrobené z vody nebo větru, ale je to přenašeč energie podobně jako elektřina, nikoliv její zdroj. Jaderný cyklus nejenže produkuje příliš mnoho uhlíku během těžby, mletí, zpracování, uskladnění a vyřazování z provozu, ale také vyžaduje ohromné energetické vstupy z fosilních zdrojů, protože potřebný štěpný izotop U-253 tvoří pouze 0,7% těženého přírodního uranu.

Existuje ještě další důvod pro informační moratorium na téma ropné špičky, který spojuje všechny výše jmenované lháře a mediální síť. Je jím možnost kolapsu bankovního systému. Během energeticky bohatých let ropné bubliny bylo každým rokem k dispozici více a více energie. To vedlo k ekonomickému systému založenému na předpokladu růstu. Rozsáhlý nedostatek energie jej brzy zastaví.

Společnost se bude muset vzdát současného peněžního systému založeného na dluzích a finančních podílech ve prospěch systému účtujícího hmotu a energii nebo nějakého jiného ekologického systému, který bude počítat s konečností zdrojů. Na tom samozřejmě není nic špatného, ale je zřejmé, že mocní najdou tu nejbolestnější cestu, jak k tomuto poznání dojít.

Ať už to bude jakkoliv, současný finanční systém nemůže přežít pokles dodávek energie. Stále méně dostupné energie znamená méně ekonomických aktivit. V současném bankovním systému vzniká většina objemu peněz prostřednictvím půjček. Ale s poklesem ekonomických aktivit bude ubývat i půjček a tudíž příjmů z úroků a tudíž i možností splátek starších půjček...

Další zdroje:

www.powerswitch.org.uk