Pollyannin scénář

Nejprve vysvětlení pojmu: Pollyanna [2] je postava vždy usměvavého a optimistického sirotka ze stejnojmenného dětského románu z r. 1913, později mnohokrát zfilmovaného. V angličtině pojem "pollyanna" zlidověl a používá se jako označení naivní duše očekávající od ostatních slušné a řádné chování i v situacích, kdy u nich lze předpokládat jedině pravý opak.

Světová ekonomika může pokračovat v růstu bez omezení. Pokles těžby ropy nastane za 30 nebo více let a do té doby vymyslíme a vyvineme alternativní zdroje energie -- fotovoltaické a palivové články, termojadernou fúzi.

Existují dvě verze scénáře:

1. Budoucí objevy nových ropných polí a technologický pokrok v těžbě umožní pokračování růstu těžby až do let 2040-2050, kdy bude ropného zlomu dosaženo;

2. Ropa je abiotického původu, vzniká průběžně v nedostupných hlubinách Země a je v zásadě neomezeným zdrojem, který bude doplňován po stovky let...

Předpokládá se objev ještě aspoň jednoho "megaložiska" se zásobami nejméně 100 miliard barelů nebo hypotéza, že se ropa průběžně doplňuje z hlubin Země. Tržní mechanismus podpoří zvýšené kapitálové investice do nalezení nových ropných polí a zahájení těžby z nich. Nové technologie umožní vyšší výtěžnost stávajících vrtů. Zásoby jednotlivých států, zvláště na Středním Východě, jsou podhodnoceny.

Případně jsou zdroje ropy neomezené, protože je abiotického původu; jestliže je tomu tak, tempo obnovy zásob na ropných polích bude přinejmenším dostačující k udržení těžby.

Názory na podporu scénáře

Ti, kdo mluví o nekonečných zásobách ropy, zároveň s optimismem pohlížejí na celkový ekonomický růst a omezení zdrojů obecně nepovažují za limit růstu populace. Extrémní optimisté dokonce silně oponují jakýmkoli snahám o ochranu nebo získání nových zdrojů. Hlavním oponentem katastrofických vizí ropného zlomu je pochopitelně EIA (Energy Information Administration), statistická agentura Ministerstva energetiky USA [3], která v měsíčních rozborech a prognózách s povinnou dávkou optimismu hodnotí americký energetický trh. Z odborné sféry je na podporu optimistických scénářů silně slyšet hlas Michaela C. Lynche [4][5], ředitele poradenské firmy Global Insight [6] a bývalého výzkumníka z prestižního Massachussets Institute of Technology (MIT). Stručný popis sporu o biotický versus abiotický původ ropy je zde [7].

Optimistický scénář

Světová ekonomika může pokračovat v růstu jedině s podporou masivních kapitálových investic do hledání nových ložisek společně s velkým nárůstem těžby z nekonvenčních zdrojů (ropné břidlice, dehtové písky) a rozvojem alternativních zdrojů energie. I když lze očekávat období napětí v dodávkách ropy, tržní síly budou schopny stimulovat adekvátní zvýšení její těžby.

Odhady zásob deklarované ropnými státy jsou přesné nebo podhodnocené. Tržní síly budou podporovat vyšší těžbu ropy i alternativní zdroje energií. Nové technologie umožní vyšší výtěžnost stávajících vrtů. Ještě musí být objeveny významné nové zásoby ropy.

Názory na podporu scénáře

Kromě již citovaných zdrojů [3][4][5] ještě článek pracovníků EIA [8]. I když ropa je považována za motor světové ekonomiky a politického rozhodování, není jediným faktorem. Ekonomický růst je považován jak za nutnost (aby vyrovnal deflaci a negativní efekty vysoké míry zadlužení), tak i za rozumné očekávání pro dohlednou budoucnost. Mnoho ekonomů považuje optimistický ekonomický výhled s dostatkem ropy za povinný, což a priori může neobjektivně ovlivnit jejich hodnocení dat o těžbě ropy. Pesimisté jsou z tohoto pohledu obviňováni z podceňování potenciálu alternativních zdrojů.

Scénář stagnace

Ropný zlom je blízko (v horizontu 1 -- 4 let), avšak tržní síly otupí ostrý vrchol křivky těžby ropy a rozloží jej na několik let, takže zdroje nekonvenční ropy a předpokládané nově vyvinuté alternativní energetické zdroje vyplní mezeru, až začne těžba klesat. Celkový růst množství dostupné energie je však dlouhodobě neudržitelný, což vyústí ve zpomalení ekonomického růstu a tlak na rozvojové země snažící se o zvýšení životní úrovně. Výsledkem bude napětí vedoucí k nestabilitě světových trhů a zvyšující možnost světového konfliktu o omezené zdroje.

V budoucnosti pravděpodobně nebudou nalezena žádná nová velká ropná pole s významnějšími zásobami. Nově vytěžená ropa nebude stačit kompenzovat vyčerpání starých ložisek. Nové technologie sice umožní rychlejší těžbu, avšak podstatně nezvýší celkovou výtěžnost ložisek. Deklarované těžitelné rezervy jsou nadhodnoceny Nekonvenční zdroje ropy a alterantivní energie nedokážou zcela vyplnit mezeru vzniklou vyčerpáním ropy v období ropného zlomu.

Pesimistický scénář

Těžba ropy právě vrcholí nebo dosáhne svého vrcholu do čtyř let. Poté, kdy těžba začne klesat, ani enormní úsilí o hledání a těžbu většího množství ropy nebude moci eliminovat vyčerpání největších světových ložisek. Výsledkem budou rychle rostoucí ceny ropy, které přivodí období celosvětové deprese. Ta sníží poptávku po energii právě natolik, aby se nedostatek nestal všeobecným. Nicméně se očekává dlouhé období ekonomického poklesu, nakonec zmírněné novými technologiemi a přechodem na alternativní energetické zdroje.

Pesimisté vidí známky toho, že ropný zlom právě nastává nebo je velmi blízko. Přechod na nekonvenční a alternativní zdroje ve větším měřítku není v blízké budoucnosti možný. Proto v příštích 10 -- 20 letech nastane nevyhnutelná propast mezi poptávkou po energiích a jejich nabídkou.

Názory na podporu scénáře

Článek novináře Aarona Naparsteka napsaný pro webový týdeník New York Press před posledními americkými presidentskými volbami najdete zde [9]. Většina hlasů podporujících pesimistické scénáře však pochází z prostředí ropných geologů a insiderů ropného podnikání [10][11][12][13] -- o některých z nich jste se již dočetli v minulých článcích tohoto volného seriálu. Většina knih a článků napsaných o ropném zlomu má v zásadě pesimistické vyznění. Shodují se v tom, co nazývají geologickou realitou ropného zlomu. To, v čem se zásadně liší, je jejich pohled na důsledky, které ropná krize bude mít na společnost. Podle některých poptávka po ropě vyústí do značné globální nestability a povede k mnoha ozbrojeným konfliktům. Státy těžící ropu získají větší vliv, zatímco bohaté země bez vlastní těžby se budou snažit dostat pod kontrolu více zdrojů. Jiné bohaté země mohou jít cestou rozvoje nákladných alternativních zdrojů a tak zmirňovat globální nedostatek. Lidnaté rozvojové země jako Čína a Indie se asi dostanou do obtížné situace.

Scénář "Vzhůru do lesů"

Světová těžba ropy je velmi blízko svému vrcholu. Po ropném zlomu se očekává rychlý pokles těžby ropy, který nebudou s to kompenzovat žádné ekonomické síly ani úsilí o vývoj alternativních energetických zdrojů. Následující energetický kolaps povede k destabilizaci světových trhů a výrazně zvýší pravděpodobnost světového ozbrojeného konfliktu o zbývající zdroje ropy a zemního plynu.

Graf ukazuje pokles těžby ropy v nejbližší budoucnosti a skutečnost, že alternativní zdroje nenahradí vzniklý deficit. Jednotlivci i vlády se budou snažit o sebezáchovu pokusy o zajištění bezpečných zdrojů energie pro sebe. Výsledkem bude tak markantní nedostatek energie, že sociální chaos bude nevyhnutelný. Extrémní názory uvádějí pád globální spotřeby energie i populace Země někam na úroveň roku 1750. Alternativní zdroje nebudou řešením ani ve vzdálenější budoucnosti, protože vymírání lidstva a degradace společnosti postoupí tak daleko, že velkého množství energie prostě nebude potřeba. Mírně pozitivnější výhled je až pro období po roce 2050.

Názory na podporu scénáře

Viz např. [14][15][16][17][18][19] -- počet odkazů na pesimistické scénáře výrazně převyšuje množství těch optimistických.

Suma sumárum...

Tolik stručné souhrny jednotlivých scénářů. Samy o sobě pochopitelně nemohou nahradit všechny ty barvité popisy budoucího vývoje, které lze (nejen) na netu najít. Především zastánci pesimistických až katastrofických vizí budoucnosti lidstva po ropném zlomu si dávají záležet na podrobných popisech všech útrap, které nás nevyhnutelně čekají. Není divu, většina webů i jejich autorů pochází z USA, kde na společnost následky ropného zlomu dopadnou s největší razancí, znásobenou ještě "kvalitou" a "zájmem" současné politické reprezentace USA. Přirozeně nejde o to, že by za týden vyschly ropné vrty.

Obecně se předpokládá, že první vlaštovkou nastávající krize bude postupný růst světových cen surové ropy v průběhu příštích několika (možná už dvou) let až někam nad 100 USD za barel, což zvýší ceny benzínu v USA z dnešních 2,3 USD za galon na 4 USD. Matthew Simmons [20][21] tvrdí, že poptávka se vyrovná s klesající nabídkou až na úrovni ceny kolem 180 USD.

Popis toho, jak by mohla vypadat Amerika potom, najdete třeba ve webovém čtrnáctideníku The Austin Chronicle [22], kam jeho autor Michael Ventura pravidelně přispívá svými sloupky do rubriky Letters at 3 AM.

Dalším dějstvím krize by mohl být světový kolaps finančních a akciových trhů podobný Velké krizi 30. let, následovaný globálním ozbrojeným konfliktem o zbývající zdroje fosilních paliv. V takovém konfliktu, kdy jde o všechno a poražení s jistotou nepřežijí, se dá očekávat masové použití zbraní hromadného ničení. Po rozkladu většiny struktur, potřebných k zajištění potravin pro výživu obyvatelstva ve vyspělých zemích, nevyhnutelně bude následovat série hladomorů, v nichž se světová populace během několika dekád postupně sníží na těch únosných 600 miliónů až 1 miliardu obyvatel. Paradoxně budou mít nečekanou výhodu obyvatelé těch států, kteří se při řešení problému, čím dnes nakrmit děti, potýkají s nedostatkem až absencí fosilních paliv již nyní -- pro ně se toho příliš nezmění... Čím méně komplikovaná civilizace, tím odolnější je vůči očekávaným katastrofám a tím rychleji lze její struktury obnovit.

Rozklad životně důležitých energetických, výrobních a zásobovacích struktur by však mohl nastat už daleko dříve než v předpokládaných válkách -- právě jako přímý následek případné nové Velké krize, která by tak jednoznačně a definitivně potvrdila, na jak shnilých základech vlastně stojí standardní růstová ekonomika. Prevence rizik následků takového vývoje zde v Čechách je aspoň částečně možná a určitě je snadnější než jakékoli iluzorní kroky organizované z politických či ekonomických center k záchraně neudržitelného. Máme ji totiž ve svých rukách všichni a na rozdíl od většiny Američanů jsme její nástroje doufejme ještě zcela nezapomněli používat -- jmenují se obnova ducha komunity, svépomoc, skromnost, vynalézavost, samozásobitelství...

Nejvíce znepokojivé a nejhůře stravitelné je ale přemýšlení, do jaké míry a jak rychle asi odpadne ta tenká slupka, která nás dělí od lidoopů, která vlastně drží tu naši skvělou civilizaci pohromadě a o níž se v historii už nesčetněkrát prokázalo, že je tím prvním, čeho se člověk v hromadných existenčních krizích zbavuje. Humanita, morálka, solidarita -- na co z nich se budeme moci spolehnout, "až to přijde"? Takové tragédie jako v Kambodži 70. nebo ve Rwandě 90. let vznikly z důvodů mnohem banálnějších ve srovnání se snahou přežít za hladomoru nebo války. Dá se jim vůbec zabránit?

Otázky naznačené v posledních odstavcích zároveň napovídají, kam budu svůj volný seriál dále rámcově směrovat. Postupně bych vás chtěl seznámit podrobněji aspoň s těmi aspekty pesimistických scénářů, které zároveň vidí vazby mezi ropným zlomem a současným chováním některých politických reprezentací - hlavně té americké. Měli bychom se pokusit odpovědět na otázku, do jaké míry nás vlastně může ovlivnit případná hlubší krize ekonomiky USA. Dále se přímo vnucují otázky, jejichž formulaci si v žádném případě neodpustím, totiž jak si stojí v této souvislosti Česko, do jaké míry jsou dodávky fosilních paliv pro nás zabezpečeny, jak odolná by asi byla naše ekonomika, především zemědělství a doprava, kdyby na Sibiři zavřeli kohoutky, a co naše státní správa a samosprávy, zvládly by takovou krizi aspoň jako povodně 2002? A konečně dříve nebo později padne jistě i otázka nejtěžší, otázka humanity a morálky v obdobích všeobecných krizí, otázka, jak pevně se můžeme opřít o naše lidství, do jaké míry se budeme moci spolehnout na naše bližní.

Zdá se, že nás čekají těžké časy. Pojďme společně přemýšlet, jak jim budeme moci čelit.

Odkazy z textu

12345678910111213141516171819202122