Ústřední výkonný výbor ČSSD schválil během sobotního dopoledne vznik nové koaliční vlády, v jejímž čele by měl stát místopředseda strany a ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Podporu mu vyjádřila naprostá většina členů vedení strany. Pouze dva z více než stotřiceti členů ústředního výboru se zdrželi. Jedním z nich byl přitom Paroubek sám... Vznik nové vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU má ukončit několikaměsíční vládní krizi. Sociální demokraté podle svého předsedy byli přitom jediní, kteří ustoupili.

Zatímco se KDU-ČSL a Unie svobody nechaly slyšet, že vládu podpoří, někteří poslanci za ČSSD váhají. Vladimír Laštůvka nebo Jan Kavan chtějí argumenty, proč ve sněmovně novou vládu podpořit. Výhrady mají oba zejména k zahraniční politice ministra Svobody. Jejich stanovisky se zabývalo i politické grémium těsně po skončení zasedání ÚVV a následném jednání přítomné části poslaneckého klubu. Jak ODS, tak i KSČM odmítají podpořit takto sestavenou vládu, v níž se obměnili pouze ministři za ČSSD a Vladimír Mlynář. "Je to pokračování pokusu o slepení staronové vlády, ona to žádná nová vláda není," řekl Vlastimil Tlustý. "ČSSD nenašla odvahu změnit svoji taktiku, která ji přivedla k hlubokému propadu preferencí, to jest taktiku, kterou odmítla hlas občanů České republiky snažit se o levicovou politiku," řekl místopředseda KSČM Vojtěch Filip.

Článek bude průběžně dopracováván

Španělský parlament, v němž mají převahu sociální demokraté, schválil zákon, dovolující homosexuálům uzavírat manželství a adoptovat děti. Předseda vatikánské pontifikální Rady pro rodinu, kardinál Alfonso Lopez Trujillo (ten, který šíří nepravdy o tom, že údajnými póry v prezervativech může pronikat virus HIV) charakterizoval tento nový zákon jako "neřestný a ohavný". Zdůraznil, že Vatikán očekává, že katolíci budou připraveni přijít o zaměstnání, než aby s takovým zákonem spolupracovali.

Vynikající rozhovor poskytl v sobotu Lidovým novinám novinář Václav Moravec. Svědčí v něm o vážném problému, trvajícím v ČT už léta, že totiž politikové Českou televizi vydírají a novináři se obecně chovají jako rukojmí politiků.

Kompletní rozhovor ZDE

Jinak řečeno, jestli někdo porušuje suverenitu tohoto státu, pak je to ten, kdo svůj osobní spor zastřešuje ústavní funkcí a vydává tak svůj názor za názor celé společnosti, v jejímž čele jako prezident stojí.

Vážené soudružky a soudruzi,

velice se mně dotkla kritika našeho Velkého vůdce, kterou spáchala nám všem důvěrně známá imperialistická ideocentrála v Bruselu. Kdo zpochybňuje slova našeho vůdce, zpochybňuje i naše socialistické zřízení, naši socialistickou vlast a špiní památku oběti, které položili svůj život na oltář Velké vlastenecké vlády. Ale to se pánové, ideologové z Bruselu pěkně mýlí! My si republiku rozvracet nenecháme! Na smetiště dějin s našimi odpůrci!!

Vážení soudružky a soudruzi, vyzývám všechny uvědomělé občany této země, aby s k mému protestu připojili a formou petice jsme ji odeslali do pánům Bruselu! Že budeme za vola? Konečně, nebude to ani napoprvé, ani naposledy.

Bůh nás ochraňuj!

Vít Klíma

Nemyslím teď na dříve velmi oblíbenou operetu Rudolfa Piskáčka. Zní mi ovšem stále jako "slogan" do operetního scénáře nedávné Grossovo nanejvýš kategorické konstatování, že se rekonstituovaná česká vláda bude sestavovat "na zelené louce". A "ani náhodou" tomu nemělo být jinak. Dokonce ještě před dvěma dny ráno (ve středu, 20. 4.) se pořád mohlo zdát, že designovaný příští premiér Paroubek aspoň mezi ministry za ČSSD o nějakých personálních změnách uvažuje.

Ve Francii se téměř měsíc před referendem o evropské ústavě vyhrocují obavy politiků, že ústava nebude schválena. Podle průzkumů veřejného mínění tábor odpůrců stále posiluje, a to i přes snahu vlády a zejména samotného prezidenta Jacques Chiraca zvrátit negativní předpovědi. Ambicióznější členové vlády se již zabývají situací po referendu ať již výsledek bude jakýkoli. Francouzská média pomalu odpočítávají poslední týdny vlády nepopulárního Jean-Pierre Raffarina a hledají jeho nástupce.

Měsíční hrubá mzda pomocného překladatele v institucích EU je 4087 Euro. Občané mají právo se na tyto instituce obracet ve svém  rodném jazyce a výkon tohoto práva stojí každého občana EU ročně jedno až dvě eura, celkem se hovoří o 320 až 470 mil.

Dávat Benediktu XVI. nálepku konzervatismu je absurdní. Jeho mise stojí nad kategoriemi levice a pravice, míní Gerard Baker v deníku Times.

To si snad novináři v Guardianu, v BBC a v New York Times mysleli, že je ve vedení Církve někdo, kdo se objeví na balkóně baziliky svatého Petra, hezky zamává a řekne věřícím, že všechno, co slyšeli za posledních 26 - ne 726 - let, byl nesmysl a že si mají jít rychle nakoupit množství prezervativů a prostředků pro potraty a odjet na erotický víkend?

Je také zábavné (a typické) sledovat, jak bylo jednání kardinálů s tak minimální představivostí či pochopením interpretováno jako klasický boj pravice s levicí, jako boj mezi konzervativci (špatnými, samozřejmě) a pokrokáři (dobrými). Ale takhle vedení Církve o své budoucnosti neuvažuje, píše autor:

Česká diskusní fóra u zpravodajských serverů odhalují dnes a denně bídu českého národa a jeho stále ještě komunistického myšlení, které však postihuje i teenagery.

Krátce bych si dovolil reagovat na článek pana Jan Lipšanského.

Článek bohužel neobsahuje konkrétní příklady toho, co autora rozčílilo, ale je v něm zmíněna jiná věc, která mi vadí.

Pravděpodobně niky nepochopím, proč je spojována skupina lidí které se říká církev s Bohem.

Z článků uveřejňovaných v poslední době v BL (ale nejen tam) na téma katolického morálního učení by člověk mohl nabýt dojmu, jako by předmět kritiky bylo možno vyřešit jen stylem "buď, anebo", jako by nebyla jiná cesta.

Obávám se však, že článek pana Tomáše Moslera je buď neinformovaný, nebo do určité míry pokrytecký. Je tomu jako by katolíci pořád hledali ty nejkomplikovanější cestičky, jak omluvit neudržitelné postoje své církve.

Dvě poznámky:

Devótnost, servilita až korupčního zabarvení zdejších médií v souvislosti s úmrtím starého a volbou nového papeže je opět exemplární, míní čtenář Marcel Sauer a pokračuje: Pan Klepetko a jeho parta (inu, pro mě je on takový totem vlezle podlézavého tónu jeho "české televize" ) téměř neřekli jinak papeži než Svatý Otec, který měl, přiléhavě své Svatosti, jen vynikající vlastnosti. Jaksi do počtu se pak únavným tónem, se kterým české kanály umí tak skvěle pracovat, oddrmolí jisté fenomeny, které by snad církev mohla opravit (ženy, homosexuálové, aids ...)

V české mediální realitě vládne duchovní prázdnota, kterou kromě a) odkládaných "nutných", "nevyhnutelných" reforem b) strachu z "komunistů" (nebo že by snad z naší vlastní minulosti?) na transcedentální úrovni vyplňuje tu potřeba připomínat si hříchy spáchané na Němcích (po válce), na židech (před válkou, společně s Němci za války, po válce, v Únoru a vůbec s celou západní civilizací společně za dva tisíce let), občas na Romech - a nad tím vším se klene duha (všech barev) katolicismu.

Britské listy jsou webem iráckých vzbouřenců a frustrovaných britských a amerických novinářů, míní Karel Gaman. Že to tak není, dost možná. Je to ovšem stejné tvrzení, jako tvrzení Jana Čulíka: "ČT opět jako stanice katolické církve." Většina autorů komentářů k úmrtí jednoho a volbě druhého papeže se v Britských listech staví velmi kriticky vůči oběma papežům a také vůči katolické církvi a podobné je to s jednostranným výběrem statí ze zahraničního tisku.

Česká televize opět nedokázala v této věci dodržet kritický odstup. Je zcela v pořádku, aby veřejnoprávní televize případně vysílala katolickou mši, jde-li o významnou událost, není však přijatelné, aby předala komentování samotným činitelům katolické církve. Veřejnoprávní televize si musí udržet od všech institucí samostatný, kritický odstup, píše Jan Čulík.

Referendum vo Francúzsku sa blíži. Dátum je oficiálne stanovený na 29. mája a ostatné členské štáty Európskej únie s netrpezlivosťou očakávajú jeho výsledok.

Tento určite ovplyvní aj referendum v stále nerozhodnom Holandsku, ktoré sa uskutoční len o tri dni neskôr. Doterajšie predbežné výskumy verejnej mienky však ukazujú, že väčšina Francúzov sa chystá hlasovať proti schváleniu ratifikácie Európskej ústavy (podľa predbežných výskumov 53 percent občanov bude voliť proti). Tento neočakávaný fakt po jednoznačne pozitívnych prijatiach ústavy v Taliansku, Litve, Slovinsku, Maďarsku a aj po referende v Španielsku znepokojuje. Nič však ešte nie je rozhodnuté a predbežné závery bývajú často zavádzajúce. Položme si skôr otázku, prečo vo Francúzsku, jednej zo zakladateľských krajín EÚ a jej súčasnom politickom aj ekonomickom pilieri, sa vyskytla táto neurčitá situácia?

Stalo se již tradicí, že studenti broumovského gymnázia jsou "vyváženi" do nedaleké Osvětimi. K poslednímu výjezdu došlo na konci tohoto dubna. Jsem toho názoru, že návštěva největšího vyhlazovacího místa v dějinách lidstva (odhady o počtu mrtvých se různí, pohybují se od 1,5 do 3,5 milionů lidí) má vliv na budoucí názorovou orientaci studentů. Je dobré vidět, co jedni lidé (pokud je tak můžeme vůbec nazývat) byli schopni dělat jiným lidem, jen proto, že měli jinou rasu, jiný politický názor či jiné vidění světa. Osvětim ročně navštíví statisíce lidé z celého světa. Většina z nich mlčky kráčí místy, která se stala doslova peklem.

Papež Benedikt XVI. přislíbil ve svém prvním středečním kázání, že zahájí "otevřený a upřímný" - i když omezený - dialog s jinými náboženstvími. Jde zjevně o pokus změkčit image tohoto doktrináře.

Podle listu Guardian to zřejmě potvrzuje zprávy z Říma, podle nichž došlo za scénou k dohodě, v důsledku které byl Ratzinger zvolen papežem. Joseph Ratzinger prý dal svým liberálnějším kolegům mezi kardinály v konklave příslib, že změkčí svou tvrdou linii, pokud bude zvolen papežem.

5. května se v Británii budou konat všeobecné volby.Televize BBC nyní v rámci volební kampaně vysílá tvrdé rozhovory s šéfy všech tří hlavních politických stran. Ve středu večer se vysílal půlhodinový rozhovor veterána politických rozhovorů, vynikajícího novináře Jeremy Paxmana, s premiérem Tonym Blairem, píše Jan Čulík. Paxmanovy rozhovory jsou vždycky ukázkou dobré novinářské práce. Citujeme z první části rozhovoru, kdy se hovořilo především o zahraniční politice, a to konkrétně zejména o Blairově rozhodnutí zaútočit na Irák, které vedlo k tomu, že ho velká část britských občanů nyní považuje za neseriózního podvodníka.

Paxman začal půlhodinový rozhovor tak, že Blairovi položil otázku: Máte pocit, že byste se měl za něco omluvit?"

Odbornou otázku, kerou řešily až doposud pouze tajné služby a odborné komunity, musí dnes ve věku masového rozšíření publikačních nástrojů a obrovské demokratizace publikování řešit všichni, kteří se nechtějí utopit v informační záplavě a podlehnout něčí sofistikované dezinformaci. Komerční následky takové dezinformace by byly dnes nedozírné. Stejně jako je snadné investovat peníze na opačném konci světa, stejně tak lze o rozsáhlé investice přijít. Třeba jen kvůli jednomu článku...

Američtí katolíci se hádají o tohoto nového papeže Benedikta XVI. už léta. Tradicionalisté ho mají rádi, modernizátoři ho nenávidí. Kardinál Joseph Ratzinger už dlouho hraje v Americe hlavní roli v zuřivých debatách v katolických farnostech, seminářích, na katolických univerzitách, i v hostincích, píše list Washington Post.

Německý papež! Jaký smysl dává německý superkonzervativní papež vysokého věku a chatrného zdraví na Svaté Stolici?

A to po tom utrpení, které doprovázelo konec Wojtylovy éry... Byly doby, kdy se říkalo, že byl takový člověk vybrán, aby se dostalo i na další. K tomu přijde, že pochází ze země, kde je střet církevních proudů vyhrocen tak, že na jedné straně stojí církevní represe až po exkomunikaci a modernizace ve stylu "odpustky on-line" a na druhé straně výklad Bible připomínající dobu husitskou. Situace na ideologickém poli pokročila tak daleko, že už i dřívější čelní protagonisté politického ztělesnění křesťanských ideálů -- CDU, kritizují společenský řád, církev a systém jako takový.

Na Slovensku je tesne pred schválením v parlamente zavedenie školného na vysokých školách.

Školné ma byť chytrým ťahom v európskom priestore, ktoré dovedie zaostávajúce univerzity v jednotlivých štátoch Európy na úroveň amerických. Skúsenosti vypočuté a prečítané z krajín, kde školné zaviedli, sú negatívneho charakteru. Školné nič nezmenilo. Čo mení jasne napr. na Slovensku je prevod verejných finančných tokov tečúcich priamo na VŠ na sociálne štipendiá pre najchudobnejších, a tým aj na nových úradníkov.

Pro čtenáře Britských listů, kteří věnují pozornost současnému vývoji v Literárních novinách -- a buďme jim za jejich zájem vděčni -, několik informací o nejnovějších událostech.

V úterý odpoledne 19. dubna se v jedné z poslucháren pražské Filozofické fakulty UK sešla mimořádná valné hromada Společnosti pro Literární noviny, kterou svolala revitalizovaná revizní komise Společnosti.

V únoru 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5650 Kč, v březnu 2005 částkou 4902.17 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.