Tento příslib stačil kardinálu Carlo Maria Martiniovi, kandidátu reformátorů, aby jménem jednoty církve podpořil se svými stoupenci Ratzingera.

Nový papež, bývalý obhájce ortodoxie katolické doktríny ve Vatikánu, přislíbil, že bude "neúnavně" bojovat za úplnou a viditelnou jednotu všech křesťanů. Naznačil, že ostatní víry se však budou muset přiblížit katolictví.

Sám se charakterizoval jako člověk, vyvolený Bohem - "Pán Bůh si přál, abych se stal jeho vikářem" a argumentoval, že bude "skálou, na niž se každý může s důvěrou spolehnout."

Ti členové katolické církve, kteří pohlíželi s obavami na možnost, že by byl papežem zvolen Ratzinger, loajálně ve středu jeho volbu přijali - někteří z nich nejednoznačně - a vyjádřili naději, že tento nejstarší muž,jaký byl za posledních 300 let zvolen za hlavního představitele katolické církve, se nějak změní, i když je to ke konci jeho života.

Nový papež pozval po svém zvolení kardinály na fazolovou polévku, studené maso a salát. Pilo se šampaňské, a už se nezpívaly polské lidové písně, jako za Jana Pavla II., ale náboženské písně v latině.

Podrobnosti v angličtině ZDE