Proč se tak spěchalo s architektonickou soutěži?

Mech: Chtěl jsem se zeptat, jak se to vyvíjí s výstavbou Moravskoslezské vědecké knihovny (MSVK)? (Možná bychom mohli uvažovat o změně názvu knihovny?)

Carbol: Zpracovává se projekt. Podepsala se smlouva s architekty, kteří už tvoří. Termíny jsou hodně zkrácené, aby se rychle podařilo vyřídit stavební povolení a aby se zahájila stavba, teoreticky v příštím roce, pokud budou finance. Myslím však, že příští rok peníze nebudou, pokud se nezmění přístup ministerstva kultury a současné politické garnitury.

M: Proč jste tak spěchali s architektonickou soutěží? Abyste mohli dostat peníze z Evropské unie? 3. ledna 2005 pak pan hejtman Tošenovský (ODS) v Právu vyjádřil zklamání, že Evropská unie nám na stavbu nedá ani euro. (Už od začátku se ví, že současná vláda na výstavbu MSVK neuvolní ani korunu viz. dopis ministra Dostála. - Poznámky autora jsou uvedeny kurzívou.)

C: No comment.

M: Tak proč se s tím tak spěchalo?

C: Jsem loajální koaliční partner. Dnes máme projekt, bude stavební řízení. Pak můžeme žádat o státní peníze.

M: Asi bude obtížné sehnat peníze, vždyť kolik je naplánovaných knihoven v republice: Praha - Národní technická knihovna, Hradec Králové (a spousta dalších).Všichni čekají, až budou peníze.

C: My každopádně žádáme finance ze státního rozpočtu a doufáme, že budeme úspěšní.

M: Nebyl spěch tak důležitý proto, aby se nezačalo diskutovat? Např. o jiném umístění? Aby se neukázalo, že to může stát na Karolině? (Po zbourání koksovny Karolina vznikl veliký, volný pozemek navazující na samotné historické centrum Ostravy se kterým si delší dobu nevíme rady. Když jedete do centra po Frýdlantských mostech, to zelené pole po pravé ruce.)

C: Proč bychom MSVK (www.svkos.cz) měli přemístit na Karolinu? Mně se Karolina nezdá vhodnější. Tady (u krajského úřadu) bude středisko správních činností, tady je Dům kultury. Je dneska v Praze centrum na Václavském náměstí? Já myslím, že ne. Je to dobrá adresa. Ale centrum to není. Ostrava taky není jeden bod. Vždyť Karolina zasahuje vlastně až tady.

M: Zazněly argumenty: na Karolině knihovna nemůže stát, pozemek není připravený (údajně z ekologických důvodů). A za pár dní se dozvíme, že se na Karolině možná bude stavět supermarket.

C: Když jsem převzal projekt knihovny, tak jsem ho přejal s tím, že je usazený tady. Vhodnější pozemek se za ty dva roky nenašel.

M: Proč se Ostravská univerzita nebuduje na Karolině, kde by měla všechno nové a pohromadě? (Univerzita praská ve švech, chtěla by více studentů, má problémy s menzou, s poddimenzovanou knihovnou...)

C: To se zeptejte pana Sedleckého. (Hlavní architekt města Ostravy) a radních města Ostravy. Moravskoslezskému kraji na území Karoliny kromě části silnice nepatří žádné pozemky, takže Vám opravdu nemohu odpovědět.

O panu architektovi Ladislavu Kubovi a jeho předchozí knihovně v Brně

Cituji panu Carbolovi rozhovor s architektem Ladislavem Kubou.

Akademický architekt Ladislav Kuba a architekt Tomáš Pilař navrhli knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (KFF MU) a vyhráli architektonickou soutěž na MSVK.

M: Navrhoval jsem panu architektu Ladislavu Kubovi, abychom udělali na internetu chat, aby se čtenáři mohli ptát. Pan Kuba neměl zájem se této akce účastnit.

C: To je zajímavá myšlenka. Takový diskusní portál ke knihovně, proč ne.

M: Nález architektonické poroty je tajný?

C: Nález poroty není tajný.

M: Není tajný? Proč tedy není na webových stránkách kraje, proč to není stránkách MSVK? Proč to musím složitě hledat na stránkách Architektonické komory? Přijde mi, že nejste otevření. Co myslíte ohledně toho chatu s architekty ?

C: Znovu říkám, že to je zajímavá myšlenka. O to se budu dále zajímat.

Podobně mě mrzí, že pan prof. ing. arch Miroslav Masák (předseda architektonické poroty) poskytuje pouze neoficiální informace.

O vítězném návrhu

Připomeňme si, jak vypadá vítězný návrh pánů architektů Kuby a Pilaře pro Ostravu. Budova je projektována jako skleněná kostka, na které bude "Faradayova klec" vytvořená z velkého množství jakýchsi ocelových "rohožek na boty". To je 3cm široký ocelový polorošt. Ten má propouštět světlo a zároveň bránit interiér před přehříváním slunečními paprsky.

C: Přišlo 60 návrhů. Polovina se vyřadila, polovina se posuzovala. (Vyřazení architekti zvažují, že napadnou průběh soutěže. Na vysvětlenou: atelier investuje řekněme 100 000 Kč do návrhu. A nějaký úředník vás vyloučí z nějakého malicherného důvodu.To znamená, že třicet týmů architektů, není schopno splnit ani formální požadavky?) Vyhrál tento. Posouzení náleželo porotě složené z nejrůznějších odborníků. Někdo zastupoval obor energetiky, jiný architektury, jiný technologie provozu. Jestli tam bude horko? Jestli tam bude klimatizace?

M: Takže se neví, jestli tam nějaká klimatizace či ventilace bude?

C: Teď, když se mne ptáte, tak to nevím. Předpokládám, že tam je. Nedovedu si knihovnu bez klimatizace představit. Ale nejsem schopen si všechno pamatovat.

M: Je otázka, proč stavět knihovnu celou prosklenou, když potom nebudeme mít peníze ji ochlazovat. Kolik myslíte, že může stát provoz klimatizace ročně?

C: Takový dotaz je na místě. Jaké tam budou teploty, jak se budou snižovat. Je tam nějaký stínící rošt. Od toho jsou odborníci, aby to vyřešili. Na to já neodpovím.

M: Nemělo by se provést modelování teplot a fungování vzduchotechniky? Aby nedošlo k tomu, že tam bude v létě třicet stupňů? Podobný problém s ventilací řešili v Lanchesterské knihovně (Lanchester Library, Coventry University, UK. Viz: Steven Pidwill, In: Architecture Today, "Deep heat: Lanchester Library by Short & Associates", No. 115, pp. 38-49. Proč mi tento článek MSVK shání tři týdny? Proč v Univerzitní knihovně Ostravské univerzity to trvá tři dny a je to o padesát korun levnější? Protože jedni používají e-mail a MSVK služeb papíru a pošty.) Modelování proudění vzduchu prokázalo, že výměna vzduchu, tepelný komfort nejsou zaručeny a je nutno změnit původní projekt. Proto zavedli několik větracích šachet atd. (Přičemž Lanchesterská knihovna není celá prosklená, jak by měla být knihovna v Ostravě.) Když stavěli knihovnu v New Yorku, tak měli odborníky na osvětlení, ventilaci, koberce atd. V Ostravě se naopak vše utajuje, knihovnu navrhne jeden architektonický ateliér a kromě paní ředitelky do toho nikdo jiný nemá co mluvit. V hodnocení poroty je napsáno: "Absentuje kavárna pro čtenáře".

C: Já jsem byl k tomu návrhu velmi kritický. A to z jednoho důvodu. Jsem stavební inženýr a dělal jsem ocelové konstrukce. Tak jsem se trochu zaměřil na statiku. Zpochybňoval jsem, že to jde postavit. Přišel tam statik z univerzity, který řekl: Ano jde to postavit. Jinak s Vámi souhlasím, kavárna tam určitě patří.

Jak to bylo při výstavbě Univerzitní knihovny Ostravské univerzity UK OU?

M: UK OU dostavěli v roce 1998. Bez architektonické soutěže, jak je v Ostravě zvykem. Postavila se tam klimatizace, která fungovala dva dny. Nájemníci z okolních domů si stěžovali na hluk. Hygiena provedla šetření. Normy byly silně překročeny, tak se provoz klimatizace musel ukončit. Několik let bezvýsledně reklamováno. K dalším detailům: s posuvnými kompaktními regály na knihy nejde manipulovat, keramická dlažba se vzdouvá, opadává omítka, trhliny ve fasádě a to vše opakovaně. Stavěl UNIPS Ostrava a.s., součást skupiny TCHAS. Pan ex-rektor prof. Močkoř tvrdí, že žádné šetření neprokázalo, že by někdo pochybil.

C: Co vám mám na to říct? Pro nás TCHAS nestavěl nic.

M: Tak třeba rekonstruoval Krajský úřad.

C: Tady žádné takové reklamace nejsou. Tedy, alespoň já o nich nevím.

M: Nebyla rekonstrukce Krajského úřadu zbytečně drahá?

C: To není můj problém. Investorem bylo město Ostrava vedené tehdejším primátorem.

M: Podle věstníku Nejvyššího kontrolního úřadu (2004/4, www.nku.cz) Ostravská univerzita rekonstruovala Přírodovědeckou fakultu a překročila "vysoutěženou" cenu o 33% (firma TCHAS). Dá se nějak ošetřit, aby se nestalo totéž? Aby TCHAS nevyhrál s nejnižší cenou, a potom ji nenavýšil?

(Vícepráce: Dejte nám více peněz, než jsme se domluvili, protože my musíme udělat více práce, než jsme se domluvili. Lépe řečeno nedomluvili.)

C: Vícepráce samozřejmě můžou být. Protože nikdo není dokonalý. Ani ten projektant... To si dovolím říct, že to tady na kraji nikdo, v tom současném politickém rozložení, nedopustí, protože o tom rozhoduje krajská Rada.

Jak bojují s korupcí v Kanadě?

M: Co říkáte na kanadský způsob: stavebník, který staví pro veřejnou instituci, se musí nechat pojistit u pojišťovny, která garantuje maximální cenu pro veřejnou instituci. Všechny vícepráce platí pojišťovna. Čím má stavebník více víceprací, tím vyšší pojistku platí při dalších stavbách.

C: Nevím, jestli by to šlo.

M: A vy byste se k tomu přikláněl?

C: To je otázka právní.

M: Vy byste se k tomu přikláněl?

C: Pokud by to bylo technicky možné, nevím, proč ne.

Kdo je spokojen s kvalitou MSVK?

M: Jak kontrolujete kvalitu služeb organizací, které řídíte, např. MSVK či Galerie výtvarných umění? Jsou lidé spokojeni se službami těchto organizací spravovaných krajem?

C: Podle plánu kontrol, které schvaluje Rada kraje, probíhají kontroly, jak se hospodaří s majetkem, které provádí náš kontrolní odbor. Podle výsledku kontrol jsou potom ředitelé odměňováni nebo pokáráni. Co se týče vztahu k občanům: nemáme univerzální systém dotazníkového šetření. Např. včera jsem byl v galerii na vernisáži, je tam kniha, do které můžou návštěvníci zapisovat svoje poznámky. Krajský úřad si provedl šetření, jak jsou občané spokojeni s Krajským úřadem. V nemocnicích probíhají šetření, jak jsou lidé spokojení s kvalitou, ubytováním, stravováním. Tady u těch kulturních organizací je to trošku jiné. Jestli je divadlo dobré, se pozná podle toho, jestli tam lidé chodí, nebo nechodí.

M: Nebyly by nějaké podobné dotazníky v knihovně přínosné?

C: Nejsem si jistý, jestli knihovna nějaké takové šetření neprováděla. To teď nevím.

M: Neprováděla. V zahraničí se klade důraz na čtenáře. Čtenáři by uvítali, že někoho zajímá, co si myslí.

C: My máme přehled, kolik je návštěvníků Moravskoslezské vědecké knihovny. Trend počtu čtenářů je mírně se zvyšující, ale stávajícíc prostory krajské knihovny jsou však zcela nevyhovující a návštěvníci se musí mačkat v podstatě na pár metrech čtverečních.

M: Jsou lidé spokojeni s MSVK v Ostravě?

C: To je problém i finančních prostředků. Kdybychom teď dali MSVK dva miliony, tak nakoupí knihy, programy... Knihovna žádala o posílení knihovního fondu, ale peníze prostě nejsou. (Knihovna z rozpočtu 27 milionů nakoupila knihy za 4 miliony za rok 2004. Ostatní peníze jdou na mzdy, topení...)

M: Vy říkáte, že má knihovna málo peněz...

C: Nemyslím si, že má málo peněz.

M: V Bibliotheek Haagse Hogeschool mají 17 600 čtenářů. A zaměstnávají 12 lidí.Veřejná knihovna v New Yorku má denní návštěvnost 25 000 lidí a pracuje tam 100 lidí. Univerzitní knihovnu Baruch College v New Yorku s 15 000 studenty a s provozem od 7 do půlnoci zvládne 19 knihovníků.

MSVK má 700 návštěvníků denně, 10 000 čtenářů a 66 zaměstnanců. Postaví nám novou budovu knihovny o osmi patrech. A paní ředitelka konstatuje, že budeme celkově potřebovat 100 pracovníků. (To je navýšení ze 17 na 23,5 miliónu jenom za mzdy a odvody. Několik dalších miliónu na provoz klimatizace. Peníze chybí knihovně už teď. Moc to nevychází...) Ve Velké Británii existují knihovny, které fungují 24/7 -- nonstop. A tam na noční provoz stačí např. čtyři lidé.

Dále porovnejme např. otvírací doby atd... Z toho vyplývá, že naše knihovna se řídí zvláštně. Nejsou to vyhazované peníze? Když potom chcete nějakou službu, tak na ni není.

C: To s těmi zaměstnanci si znamenám.

Internet v knihovně zadarmo? Proč?

M: Naše krajská knihovna funguje přesně naopak, než jak by podle knihovnických teorií fungovat měla. V Polsku existuje zákon, že internet je v knihovnách zadarmo. Dále ve Velké Británií, USA, zemích západní Evropy...

C: Ale u nás takový zákon není.

M: Není, já vím. Náklady jsou ale stejně velké, ať lidé služeb využívají, nebo ne. To je podobné, jako když ve Velké Británii není vstupné do některých galerií, muzeí. Protože náklady jsou tak velké, že 20 korun vstupného nic neřeší, ale velké množství lidí by vstupné odradilo. V dnešní době vychází spousta časopisů, databází, knih v elektronické podobě, které neexistují v papírové formě. Proč do knihoven kupujeme knihy, a ty zdarma zpřístupňujeme, ale to, co je na internetu, si čtenáři musí v knihovně platit?

C: Jak zadarmo? Musíte zaplatit členský poplatek. Vy jste členem za poplatek.

M: Tak když jsem si zaplatil jednou poplatek, proč nemůžu mít elektronické zdroje zdarma?

C: Vám jde o to, že v knihovně je zpoplatňován veřejný přístup na internet?

M: Ano. Vybírají i za to, že si píšete ve Wordu. Proč? V Královské knihovně v Dánsku mají 100 počítačů. Uvažovali, jestli mají dovolit e-maily, protože tam chodí spousta turistů a oni jsou přece "výzkumná" knihovna.(Samozřejmě zadarmo.) Dovolili to a osvědčilo se to. (Na rozdíl od české Národní knihovny, která je pouze k uchovávání kulturního dědictví.) My máme v MSVK 10 počítačů s internetovým připojením.

C: Kdybych chtěl jít na internet zadarmo, tak jdu do Librexu (Librex je soukromé knihkupectví v Ostravě). Máme různé instituce, které nabízejí různé služby.

M: V kulturním světě knihovny zprostředkovávají informace bez ohledu, na jakém nosiči se nacházejí. Proč podporují volný přístup k informacím? Proč my ne?

C: Souhlasím s Vámi a v rámci koncepce provozu se zasadím o to, aby ti co uhradí pravidelný členský příspěvek měli přístup k internetu zdarma.

(Volný přístup může například znamenat, že v Británii se neplatí členské poplatky v knihovnách.)

Knihovna otevřená 24 hodin denně, 7 dní v týdnu

M: Je pro nás důležité, aby knihovna fungovala dvacet čtyři hodin denně?

C: Aby knihovna fungovala 24 hodin denně? Nad tím jsem sice ještě nikdy nepřemýšlel. Ale zdá se mi to nadbytečné.

M: Proč je to tak v USA, proč je to tak ve Velké Británii?

C: My máme trochu jiný styl života. Od desíti hodin večer do osmi ráno jsou lidi doma a spí.

M: A co studenti na kolejích. Kdyby byla knihovna otevřená, tak tam přijdou. Proč je knihovna v Olomouci otevřená do desíti hodin večer?

C: Ale ano, souhlasím.

M: Proč je brněnská knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity otevřena v sobotu, v neděli?

C: Desátá hodina je podle mě hodina mezní.

M: Dobře, nechejme ji otevřenou do desíti hodin, ať je otevřená v sobotu a v neděli, ale postavme tu knihovnu tak, aby jednou mohla být otevřená 24/7. Abychom nedali všechny knížky do skladů, aby se k nim nikdo nedostal. Proč stavíme knihovnu s 1 milionem výtisků a ve volném výběru má být pouze 150 000 knih? Když všechny moderní knihovny ve světě se staví tak, aby co největší počet knih byl ve volném výběru. Pokud knihy zavřeme ve skladu, tak už je nikdo nikdy nenajde. A přenos informací prudce klesá dolů. Nemusíme nic vymýšlet. Stačí, když si přečteme, na co přišli na Západě za posledních pár roků a okopírujeme to.

V MZK byly postaveny studovny a neveřejné sklady. Ty se po krátké době musely na nátlak veřejnosti zpřístupnit. Nyní vybíráme knihy v neestetickém prostředí skladu. Když někteří architekti nedodrželi při návrhu nové MSVK přikázané množství neveřejných skladů, byli ze soutěže vyloučeni. Protože pochopili, že knížky dnes před čtenáři neuzavíráme do skladů.

Proč knihovny v Ostravě nemohou spolupracovat?

M: Je škoda, že knihovny více nespolupracují...

C: Ano souhlasím. Ale naše Rada kraje řídí pouze jednu knihovnu. Knihovnu města Ostravy řídí Rada městská. Knihovnu Ostravské univerzity Ostravská univerzita. Knihovnu VŠB řídí VŠB. Nic však nebrání jejich vzájemné spolupráci. Záleží na vedeních jednotlivých knihoven.

O popisu, který nikdo neviděl

M: Paní ředitelka MSVK by měla vypracovat jakousi filozofii, co všechno v knihovně chce mít, a jak by to mělo fungovat.

C: V diskusi knihovníků z celé republiky vznikl popis, co všechno má nová budova MSVK nabízet.

M: Ale ten popis nikdo neviděl. Proč není veřejný?

C: No, ale to není důvod ho zpochybňovat.

M: Můžete vyzvat pana profesora Elmara Mittlera z Německa, aby udělal oponenturu k tomu návrhu?

C: Podívejte, když ten chat bude, tak se samozřejmě může zapojit. To není problém.

M: Děkuji mnohokrát za rozhovor.