19. 4. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
19. 4. 2005

Mohou za cynismus veřejnosti vůči politikům novináři?

Václav Moravec se rozhodl odejít ze svého nedělního diskusního pořadu v České televizi v důsledku nekorektnosti českých politiků, kteří nejsou schopni respektovat základní pravidla korektního vztahu novinář-politik. V posledních týdnech často odříkali účast v diskusích na poslední chvíli a politické partaje se snažily diktovat televizi, kterého politika do diskuse vyšlou.

Nejde o nic nového, píše Jan Čulík. Tento nátlak praktikují politické strany na české televizní stanice už léta, jak dokazuje tento článek Andrewa Stroehleina z 13. května 1998. Je nutno podotknout, že když v tomto článku Stroehlein, který tehdy pracoval v ČT, oznámil svůj úmysl toto vyděračství českých politiků a politických stran vůči České televizi zveřejňovat, byl velmi rychle z ČT propuštěn. (V současnosti pracuje - už léta - pro jednu mezinárodní novinářskou organizaci.)

Avšak je možné, že k všeobecnému dojmu, že "co politik, to svině", přispívají i cyničtí novináři? Diskusi k tomu v těchto dnech rozvířil renomovaný moderátor Channel Four News Jon Snow:

Jsme dnes daleko cyničtější ohledně politiky a politiků než kdy předtím. Kdo za to může? Částečně za to mohou novináři v rozhlase a v televizi, kteří interviewují politiky. To řekl britský televizní novinář Jon Snow, moderátor padesátiminutových večerních zprávách Channel Four News, který dostal v neděli večer v Londýně cenu Richarda Dimblebyho při udělování výročních cen Britské filmové a televizní akademie (BAFTA). Jon Snow dokáže sám politiky interviewovat velmi tvrdě. Na ceremonii však požadoval, aby novináři přestali politiky "interviewovat cynicky". Pořad britského rozhlasu "Today" se Jona Snowa v pondělí ráno zeptal, jak to myslel. Nejprve však pohlédl do historie:

Před padesáti lety interviewovali novináři politiky velmi uctivě a uměřeně. Takto zahájil svůj rozhovor s britským premiérem Sirem Anthony Edenem v roce 1958 novinář Lesley Mitchell:

(archivní zvukové záběry):

"Vážený pane premiére, máte opravdu velké zkušenosti v oblasti zahraniční politiky. Je tedy naprosto vhodné, abych se vás nejprve zeptal na něco o dnešní mezinárodní situaci. Anebo byste raději chtěl hovořit o zdravotnictví? Jaké téma si vyberete?"

I když třeba vláda udělala vážnou chybu, novináři se na to neptali příliš kriticky. Například Labouristická strana se rozhodla pěstovat v Africe velké množství podzemnice olejné. Když to vypadalo, že se celý projekt promění v nákladné fiasko, takto odpověděl novináři na jeho otázku ministr potravinářství:

Reportér: "Mohl byste se nám krátce vyjádřit k názorům kritiků, podle nichž bude tento projekt selháním?"

Ministr: "Cha!"

Reportér: "Děkuji vám mnohokrát."

Avšak mladí reportéři přišli se zcela odlišným stylem. Robin Day takto interviewoval japonského ministra zahraničních věcí. Zeptal se ho, proč Japonci kopírují ložiska, vyrobená v Británii. Tlumočník japonského ministra tím byl šokován:

Tlumočník japonského ministra: "Takováto otázka je zcela nevhodná."

Robin Day: "Co na to však pan ministr řekne, na to jsem se ptal."

Tlumočník: "Pan ministr vám na to neodpoví. Pokud máte alespoň trochu slušnou mysl, využijete jeho rozsáhlých znalostí."

Robin Day: "Já jsem se neptal na jeho rozsáhlé znalosti."

Tlumočník: "My vám nebudeme odpovídat na tyto zrádné otázky."

Robin Day: "Vy si myslíte, že moje otázka se rovná zradě?"

Bylo to jiné, bylo to odvážné a brzo se začali tak chovat i další novináři. Dokazuje to, že éra uctivosti novinářů k politikům je dávno pryč. Dnes hovoří novináři s politiky úplně jinak:

Jeremy Paxman, BBC, Newsnight: Odpovíte na tu otázku nebo ne?

Politik: Promiňte. Nelíbí se mi, když mě urážíte.

Jeremy Paxman: Je mi líto, pokud máte pocit, že jste byl uražen.

Politik: Ale mně to nevadí. Vy jste se vůči mně, Jeremy, choval arogantně už v minulosti. Dovolte mi však říci --

Jeremy Paxman: Ale prosím vás, to nemyslíte vážně! Neměl jsem v úmyslu se vůči vám chovat arogantně, ale vy musíte vědět, jaká je vaše pověst ve vaší straně a proto vás takovýmto způsobem používají - -

Politik: Jeremy, už jsem vám řekl, že máte-li doktorát a správný přízvuk a jste absolventem školy, do jaké jste chodil vy, považují vás za nadřazeného --

Jeremy Paxman: O čem to proboha mluvíte? Odpovíte na mou otázku nebo ne?

Politik: Nechte mě domluvit...

Britský ministr financí Gordon Brown: Toto je debata o budoucnosti naší země.

John Humphrys, BBC Radio Four: Ale moc daleko jsme se zatím nedostali. Protože vy mi tady jen vykládáte něco, o něčem, co někdo napsal před dvěma lety, když ani nebyl kandidátem do parlamentu.

Gordon Brown: Hovořím o tom, co řekl také v srpnu 2004, v únoru 2005 --

Humphrys: Ale pane ministře, vždyť to není oficiální politikou té strany! Stejně jako to, co [výstřední labouristický poslanec] Dennis Skinner řekne vaším jménem není oficiální politikou Labouristické strany. Tak mluvte o tom, co chcete udělat vy, a ne o tom, co chce udělat někdo, kdo ani ještě není poslancem!

John Humphrys: Tak vidíte. Jone Snowe, vy se přece nechcete vrátit do éry, kdy novináři interviewovali politiky otázkou: "Chcete, vážený pane ministře, něco říct vděčnému národu?"

Jon Snow: Necháte-li mě domluvit, Johne... (Smích). Samozřejmě že ne. Nechci, aby se novináři chovali vůči politikům uctivěji. Jsem si jist, že dokážeme politiky nachytat na faktech. Nebezpečím ale je, že v době, zejména, kdy má jedna strana v parlamentě velkou většinu, anebo když probíhá velmi nudná předvolební kampaň, vládne pokušení prostě označit všechny politiky za lháře.

John Humphrys: Říkáte, že je můžeme nachytat na faktech. To ale předpokládá, že politikové budou hovořit o faktech. A o čích faktech tady vlastně hovoříme?

Jon Snow: Jsem opravdu přesvědčen, že je možné politiky nachytat na faktech. A současná [britská] předvolební kampaň už to ilustrovala. Měli jsme tuhle konflikt [s šéfem Konzervativní strany] Michaelem Howardem, který tvrdil, že došlo k celostátní změně předpisů týkajících se žadatelů o azyl, že kdokoliv, kdo do Británie přijede s falešnými dokumenty, dostane povolení do Británie vstoupit s tím, že se mají vrátit na letiště k imigračním úředníkům za 48 hodin. Ukázalo se, že říká pravdu o jediném letišti, o letišti v Bristolu. Vyšetřili jsme to. Měl pravdu, 32 osob vstoupilo do Británie za těchto okolností. Ale o změnu celostátní politiky nešlo. Takže to nebyl cynický přístup, ale když jsem na něho zavolal na tiskové konferenci: "Kde jsou vaše důkazy, pane Howarde?" strašně se ho to dotklo.

John Humphrys: Ale jak víte, tohle není každodenní zkušenost. Každodenní zkušenost je to, kdy lidé jako vy, já, Paxman a všichni ostatní debatujeme s politiky o různých otázkách jejich politické praxe. Někdy je to jasné, jindy je to nejasné. Problém ale přece vzniká tehdy, když oni -- někteří z nich -- nechtějí odpovědět na otázku. To je potíž, že?

Jon Snow: Ale Jeremy Paxman ilustroval toto nesmírně efektivně. Když mu politik nechtěl odpovědět na otázku, položil mu ji znovu a znovu čtrnáctkrát. A to bychom právě měli dělat. O tom není vůbec sporu. Ale nesmíme se při tom chovat ironicky. Nemusíme při tom jednat cynicky.

John Humphrys: Ale kde je jaký cynismus? To mě překvapuje. Odkud vzniká?

Jon Snow: Cynismus spočívá často v diskusích, z nichž vznikají rozhodnutí zpracovat zpravodajsky určité informace určitým způsobem. Sedíte v redakci a říkáte si: jakým způsobem bychom se k této věci měli postavit? Je to všechno černé umění. A začínáte od postoje, že to jsou všechno lži.

John Humphrys: Ale tak to není. My nevycházíme z pozice, že to jsou všechno lži. Myslím, že právem je výchozím postavením skepse.

Jon Snow: Samozřejmě máme povinnost být skeptičtí, protože nikdo nemá totální patent na pravdu. Ale co se týče cynismu -- ne, lidé bývají velmi cyničtí. Často mi říkají lidi, které potkávám na ulici: "Politikové jsou všichni zkorumpovaní." Avšak my máte v Británii asi nejméně zkorumpovaný politický systém v celém západním světě.

John Humphrys: Ale lidi vždycky říkali, že jsou politikové zkorumpovaní. Vraťte se do historie o sto, dvě stě let, vždycky to říkali.

Jon Snow: No, to nevím. Neříkali to, když šlo o tu podzemnici olejnou, že?

John Humphrys: Ne, my novináři jsme to tehdy neříkali. Ale to byl přesně ten problém, že? My jsme to ale přece měli říkat!

Jon Snow: Myslím, že žijeme naštěstí v době, kdy si můžeme ověřovat fakta, jak to dosud nebylo možné. BBC, my v Channel Four, máme internetové stránky, kde si lidé mohou ověřovat, zda politikové nelžou. Myslím, že můžeme dostat lidi na faktech. A jestliže nechtějí hovořit o faktech, pak máme povinnost jednat rázně, asertivně. Ale nemyslím, že bychom měli vycházet automaticky z předpokladu, že tito lidé jsou v politice jen pro koryta, anebo že schválně lžou, atd.

John Humphrys: Vrátím se ke Claudu Cockburnovi, před mnoha lety: "Proč mi tahle prolhaná svině lže?" Já si to při interviewech nemyslím.

Jon Snow: Já taky ne, ale obávám se, že média jsou v nebezpečí takovýto postoj automaticky přijmout. Proč je politika tak zdiskreditovaná? Částečně je to proto, protože politikové nás manipulují. Ale částečně je to také proto, že naší reakcí na tu manipulaci je snaha útočit na morální základ, z něhož politikové vycházejí.

                 
Obsah vydání       19. 4. 2005
19. 4. 2005 Katolická církev potvrdila svou konzervativní orientaci
19. 4. 2005 Channel 4 News: Závažná témata jako kondomy při AIDS v Africe budou za tohoto papeže potlačena
19. 4. 2005 Ratzinger: "Rocková hudba je nástrojem protináboženství"
19. 4. 2005 "Velký inkvizitor Ratzinger"
19. 4. 2005 Ultrakonzervativní důvěrník Jana Pavla II. bude pokračovat v jeho práci
19. 4. 2005 Reakce z katolických kruhů
19. 4. 2005 Mohou za cynismus veřejnosti vůči politikům novináři?
19. 4. 2005 Prázdný obal Bohumil  Kartous
19. 4. 2005 Je váš šéf psychopat?
19. 4. 2005 Michael  Marčák
19. 4. 2005 Oko za oko, protože jinak to nejde - a basta! Michael  Marčák
19. 4. 2005 Británie: Občan má právo bránit se proti násilníkovi
19. 4. 2005 Demokracie není apriori dobrá, nebo špatná Petr  Kuba
19. 4. 2005 Strana z nouze -- aneb nabídka změny volebního systému! Vít  Klíma
19. 4. 2005 Michael  Marčák
19. 4. 2005 Ještě jednou o švarcsystému a o právním fachidiotismu Vít  Zvánovec
19. 4. 2005 "O čem" ta naše současnost "jako" je Miloš  Dokulil
19. 4. 2005 Británie: radikálně klesají ceny broadbandu
19. 4. 2005 Knihovny v ČR nesmějí zpoplatňovat internet
18. 4. 2005 Knihovna v Ostravě? Jan  Mech
18. 4. 2005 Definiční formule politiky se vyčerpává Petr  Pospíchal
18. 4. 2005 Je ve vás Království Boží ? Petr  Sak
19. 4. 2005 Michael  Marčák
18. 4. 2005 Úloha osobnosti, úzkost, strach, nebezpečí a tajemné síly Ivan  David
18. 4. 2005 Ještě jednou o KSČM -- omluva Josefu Hellerovi a Miloslavu Formánkovi Michael  Kroh
18. 4. 2005 Kečup v žaludku i v hlavě Bohumil  Kartous
18. 4. 2005 Jídlo a realizace v McDonalds Petr  Wagner
16. 4. 2005 Lidé se vyhýbají McDonaldu kvůli tloušťce, LN jej doporučují jako náhradu za školní jídelny! Jan  Čulík
18. 4. 2005 Války a katastrofy jako příležitost k ukradení majetku
19. 4. 2005 Podle nezávislého auditu se zvedl počet návštěv Britských listů za pět měsíců o 41 %
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
19. 4. 2005 Mohou za cynismus veřejnosti vůči politikům novináři?   
19. 4. 2005 Prázdný obal Bohumil  Kartous
19. 4. 2005 Je váš šéf psychopat?   
18. 4. 2005 Jídlo a realizace v McDonalds Petr  Wagner
18. 4. 2005 Kečup v žaludku i v hlavě Bohumil  Kartous
18. 4. 2005 Knihovna v Ostravě? Jan  Mech
18. 4. 2005 Války a katastrofy jako příležitost k ukradení majetku   
18. 4. 2005 Fenomén zla a lidstvo Karel  Sýkora
18. 4. 2005 Je ve vás Království Boží ? Petr  Sak
18. 4. 2005 Definiční formule politiky se vyčerpává Petr  Pospíchal
18. 4. 2005 Úloha osobnosti, úzkost, strach, nebezpečí a tajemné síly Ivan  David
16. 4. 2005 Lidé se vyhýbají McDonaldu kvůli tloušťce, LN jej doporučují jako náhradu za školní jídelny! Jan  Čulík
15. 4. 2005 Co je císařovo, není Boží Fabiano  Golgo
15. 4. 2005 Karel Marx stále straší Milan  Valach
15. 4. 2005 Cesta slepou ulicí znamená nutnost návratu Ivan  David