Premiér České republiky Mirek Topolánek přednesl projev k příležitosti 60. výročí komunistického puče, který proběhl v roce 1948, a po němž se společnost tohoto státu stala společností jedné "fronty", mlčící, rezignované, šedé a zdřevěnělé fronty na cokoliv, co bylo povoleno režimem vládnoucí strany. Více než čtyřicet let tak zde byla popírána samotná podstata slova společnost, kterou si vykládám jako sdílení všeho, co lidská existence ve své různosti obnáší. Projev pana Topolánka byl kompletně o lži. Celý by se dal shrnout krátkým citátem, jehož význam se v projevu pouze opakuje, nikoliv však rozšiřuje či doplňuje:

Co se ale stane, když prokazatelně ulhaný politik poukazuje na historickou lež? To je vcelku jednoduché -- etabluje lež jako běžné kritérium politického života a činí ji tak morálně přijatelnou. Jinými slovy, pan Topolánek, se vším, co představuje, svým projevem o lži připouští lež jako východisko, ať už v roce 1948, nebo v roce 2008.

Dnes od 9:00 jedná Stálá komise pro sdělovací prostředky Parlamentu ČR. Na svém zasedání bude rozhodovat o odvolání tiskové mluvčí jihočeského hejtmana Marie Ptáčkové z funkce členky Rady Českého rozhlasu pro porušení zákona 484/1991. Úkolem stálé komise je projedání a doporučení plénu. Bohužel ale na programu stálá komise nemá jednání o návrhu na odvolání Dany Jaklové (ODS), které jsem podal současně s návrhem na odvolání Marii Ptáčkové v polovině března 2007. Vzhledem k tomu, že komise nereagovala na ústní doplnění návrhu na odvolání Ladislava Jíši pro totéž porušení zákona 484/1991 Sb. do protokolu, i když byly už v té době dlouhodobě známo široké veřejnosti, podávám dnes Sněmovně podání písemně. Parlamentu jeho polovičatá spravedlnost trvá už bezmála rok.

Poslanci a senátoři zvolili jednoho prezidenta, posluchači populární hudby druhého. Oba jsou nacionalisté a oba je má v úctě premiér Mirek Topolánek. První se jmenuje Václav Klaus, druhý Daniel Landa.

Zatímco volbu prezidenta komentoval jeden politolog vedle druhého, žádnému z nich nestálo za vyjádření, že Daniel Landa se stal nejprodávanějším zpěvákem (ano, předběhl i Gotta). Jako kdyby triumf nacionalistického písničkáře nebyl „politickým“ tématem. Obě události spolu přitom úzce souvisejí a prozrazují o nás něco velmi nelichotivého. Stojí za to si je připomenout v souvislostech.

Když se před třemi lety prezident Jacques Chirac prodíral davem a podával ruce návštěvníkům zemědělského salónu v Paříži, na otázku, co si myslí o právě probíhající národní debatě o euroústavě, odpověděl zdvořile: «Ne euroústavě je kravina» (connerie). Francouzští rolníci se ale obávali, že «volná a nerušená konkurence», kterou euroústava nalinkovala, je bude pomalu a jistě v Evropě likvidovat, a Chiracovu odpověď si nevzali k srdci. Malí a střední rolníci řekli 29. května 2005 masově Ne. Prezident Chirac v televizním prohlášení rytířsky přiznal svou osobní porážku.

pokračování článku čtenářky Ivety Koulové s názvem „My také nechceme sloučení škol a také se nás nikdo neptá“, článu čtenářky Yvetty Popelkové s názvem „Referendum nežádoucí - čertovský manuál pro starosty ... a nejen pro ně“, reakci "Referendum je všelék při zchlazování přehřáté všmocnosti politiků", konstatování Štěpána Kotrby pod titulkem „Některé činy nelze ani vysvětlit, ani obhájit“ a návodem ke zkrození politiků ČSSD v Unhošti od Vladislava Černíka "S referendem žonglovati aneb flagrantní stranické souvislosti arogance poslankyně Mazuchové viděné optikou nadcházející konference" a doposud posledního příspěvku Yvetty Popelkové s titulkem "Mazuchová, arogance a místní referendum v Unhošti". Posledním dílem seriálu byl článek "Unhošť: referendum v místních podmínkách koalice Mazuchové s ODS".

Po pondělním večeru opravdu nemůže být pochyb, že referendum je věc více než nežádoucí. Občane, zapomeň na to, že tebou zvolení politici budou zastupovat tvé zájmy. A pokud si náhodou myslíš, že tví zastupitelé budou postupovat ve tvém zájmu a dle platných zákonů, probuď se ze svého snu a vrať se zpátky do reality. Místní referendum? A podporované tak nahlas v tisku a v televizi všemi vrcholnými politiky ČSSD? To jste se měli přijít podívat 25. 2. 2008 do Unhoště... Na poslankyni ODS, pardon, ČSSD Lenkou Mazuchovou. Ač byly občany podány dva návrhy na místní referendum, nebyl schválen ani jeden, píše občanka Unhoště Iveta Koulová..

Poslankyně ČSSD v tomto divadle ODS hrála - jako už tradičně - hlavní roli.

Poznámka redakce BL: Redakce dala poslankyni Mazuchové možnost reagovat na články občanů Unhoště. Prohlásila, že se k tomu nebude vyjadřovat. Nemusí. Může. Ta možnost trvá stále. Jestli najde poslankyně ČSSD odvahu vyvrátit vzrůstající podezření, že hraje v dresu ODS v rozporu s programem ČSSD, má možnost. Její vyjádření samozřejmě zveřejníme. Slova budou občané poměřovat činy.

Evropská unie vyzvala Českou republiku, aby nepodepsala dohodu o zrušení vízového styku se Spojenými státy. Agenturu AFP o tom informoval zdroj ze slovinského předsednictví EU. Problémem se budou zabývat ve středu velvyslanci zemí EU a o den později i ministři vnitra zemí EU na zasedání v Bruselu.

K tomu "ČR se stává klackem, jímž budou USA bít Evropskou unii" ZDE

K radaru chybí opravdu už jen tři slova: přesvědčit, podepsat, postavit ... │KOŠ

Myslel jsem, že už dlouhou dobu vím, jak vypadá bezvízový styk, píše Pavel Šíp. Spočívá v tom, že se např. odpoledne rozhodnu, strčím do kapsy pas (nebo občanku) a vyjedu si do Německa. Na hranicích se občas kouknou do pasu, někdy ne. Pokud bude bezvízový styk s USA spočívat ve vyplnění dotazníku s řadou osobních údajů a stále v nejistotě, jestli smím vstoupit, bylo by jednodušší přejmenovat žádost o vízum např. na osobní dotazník a mohli jsme mít bezvízový styk už skoro dvacet let.

Ještě, že zelení nemusejí řešit, jakého vola mají za předsedu

tisková zpráva

Záměr vlády transformovat fakultní nemocnice v akciové společnosti omezuje aktivní účast studentů na fungování a rozvoji těchto zdravotnicko-vzdělávacích institucí. Návrhy ministerstva zdravotnictví také neposkytují dostatečné záruky zachování vysoké kvality výuky. Reforma fakultních nemocnic může navíc vést až k jejich nekontrolované privatizaci.

Studentská komora Rady vysokých škol vyslovila na své schůzi dne 21. 2. 2008 nesouhlas s věcným záměrem zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních pracovištích. Ministerstvo zdravotnictví plánuje v tomto návrhu přeměnit současné fakultní nemocnice na akciové společnosti s menšinovým vlastnickým podílem veřejných vysokých škol, které zajišťují v daných fakultních nemocnicích výuku svých studentek a studentů. Věcný návrh studující zmiňuje pouze jako objekty vzdělávací činnosti, a zásadním způsobem tak snižuje jejich možnosti aktivně se podílet na rozvoji zdravotnického zařízení, kde se vzdělávají, ovlivňovat jeho směřování a přispívat ke zvyšování úrovně vzdělávacího procesu.

Jenom malá technická poznámka k tiskovému prohlášení Studentské komory. Změnit fakultní nemocnice na akciové společnosti je samozřejmě zcela unikátní nesmysl, ale pokud má Univerzita blokační minoritu, což návrh předpokládá, tak mimo jiné, bez jejího souhlasu, nelze navýšit základní jmění.

Otázka ovšem je, proč by to evtl. soukromý vlastník zbylých dvou třetin akcií dělal. I tak by si na valné hromadě odhlasoval cokoliv, co nevyžaduje souhlas vlastníka třetiny akcií. Tj. zejména vedení společnosti, ať už přes představenstvo nebo dozorčí radu, a následně management a také nakládání se ziskem.

Pojem neziskové akciové společností v našem obchodním zákoníku není a zatím je jenom v prohlášení ministerstva zdravotnictví. Ostatně by bylo zajímavé slyšet názor právníků, zda něco takového vůbec kde ve světě existuje.

Server www.bankovnipoplatky.cz vyzývá k manifestačnímu protestu proti nesmyslným bankovním poplatkům, které klienti bank platí za to, že banky mohou zúročováním jejich finančních prostředků vydělávat. Pokud tedy nutně nemusíte, vyzývá server, nevyužívejte ve čtvrtek 28. 2. 2008 služeb, které bankovním poplatkům podléhají.

Až neuvěřitelný pro počátek 21. století je příběh ponížení desítek seniorů, bydlících v domovech-penzionech pro důchodce při Domově důchodců Praha -- 8 Bohnice, Domově důchodců Praha 10 -- Malešice a Domově důchodců Ďáblice. Důsledkem asociálního rozhodnutí pražských radních se z desítek seniorů (s průměrným věkem 75 let) mohou stát škrtem úřednického pera bezdomovci. Nelidský stav by měl napravit primátor hlavního města Prahy MUDr. Pavel Bém (ODS) na řádném zasedání Zastupitelstva hl.m.Prahy ve čtvrtek dne 28. února 2008. Zoufalí senioři už píší i prezidentovi. Jenže Václav Klaus (ODS) není Tomáš Garrique Masaryk.

Rada zastupitelstva hl.m.Prahy (ODS) svým usnesením č. 1514 ze dne 9. 10. 2007 jim dosavadní bydlení na dobu neurčitou změnila na dobu určitou. Kdo nově navrhovanou "Smlouvu o nájmu bytu pro seniory na dobu určitou" nepodepíše, může být vystěhován do 3 let bez nároku na náhradní byt. Pokud však novou smlouvu podepíše, může být za 2+7 let vystěhován rovněž bez nároku na náhradní byt. Ve skutečnosti, vzhledem k platnosti nového zákona od 14. března 2006, je doba vystěhování podle otevřeného dopisu prezidentu Klausovi podstatně kratší.

Dopis publikujeme v plném znění.

Kolik času ušetří "průměrný občan", pokud do USA nebudou klasická víza: "průměrný občan" bydlí přibližně někde na východě Čech, čili minimálně 1 den cesty od Prahy. "Průměrný občan" patrně nevyužije dalšího faktu, že o uvažované "elektronické vízum" nemusí žádat v ČR, ale třeba v Tijuaně nebo Torontu (samozřejmě, pokud onen "průměrný občan" má nový drahý pas). "Průměrný občan" dále ušetří několik dní (tak 2), kdy nebude muset pracovat na to, aby si vydělal na poplatky za vízum a onu jednu cestu do Prahy. Čili mě vycházejí tak minimálně 2 dny. Samozřejmě, uvažujeme "průměrného občana", který do USA chce jet, čímž už je trochu "neprůměrný", píše čtenář Michal Škop. Má pravdu. Průměrný občan této výsady pro globální cestovatele nevyužije. Zpáteční letenka Praha-New York s ČSA stojí 11 357 Kč + 5 245 Kč let. poplatky. Víkendový pobyt 17 600 Kč. Na osobu. Bez "kapesného". Průměrný plat v ČR dělá 20 036 korun. Podrobnější statistiky ukazují, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrný plat nedosáhnou. Spořit za této ekonomické situace nemá cenu, neboť úroky bank nepokrývají ani inflaci. Šetřit si musíte na doktora a "nadužívané" léky bez doplatku. Šťastnou cestu. K Máchovu jezeru. Byl pozdní večer, první máj...│KOŠ

Pozn. JČ: Proč se musí na americké velvyslanectví pro vízum CHODIT? Už jsem léta nežádal o žádná víza, jako občan Evropské unie nejezdím do zemí, které vytvářejí nesmyslné překážky. Normálně se v Británii o vízum žádá POŠTOU. (Možná ne u Američanů, ti jsou jistě něco extra.)

Musím vznést námitku proti argumentaci pana Cveka a jeho zcela absurdnímu nivelizování komunistické ideje na roveň nacismu.

V sobotu 1. března od 18 hod. bude v basilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře celebrována zádušní mše u příležitosti 14. výročí úmrtí Karla Kryla. Po mši zazpívají členové Klubu Karla Kryla jeho písně v restauraci U Kláštera na Bělohorské třídě, píše Martin Štumpf, Opus bonum.

tisková zpráva

První etapa důchodové reformy ruší účast studentek a studentů VŠ na důchodovém pojištění

Studentská komora Rady vysokých škol nesouhlasí s vládním návrhem zákona schváleným na zasedání vlády dne 11.2.2008, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Tento návrh zákona mj. ruší důchodové pojištění studujících vysokých a středních škol, kteří jsou starší 18 let, po dobu prvních šesti let studia, jak tomu bylo doposud.

K níže uvedenému závažnému dokumentu nám napsal jeden informovaný činitel, jehož totožnost je redakci známa:

"Grantová komise nechce tancovat, jak Pražský magistrát píská. Její členové se stali předmětem jakéhosi honu na čarodějnice, protože kladou odpor při rozdělování grantů. Zatímco ředitelé některých Magistrátu nakloněných soukromých divadel, která žádají o granty, vystupují v mediích (TV NOVA, Radiožurnál), kde zpochybňují odbornost Komise a její fungování, samotní členové komise jsou vázáni mlčením. Přitom jde o velké peníze a svobodu Komise přidělit granty na základě svého svědomí.

Přiložené prohlášení bylo v pondělí večer odesláno do ČTK. Schválně, zda ho zveřejní. Většina pražské kulturní veřejnosti je klamána, kam a kolik peněz půjde. Grantová komise je vydírána tím, že zdržuje přidělení peněz. Nicméně zmíněné granty o které jde, nemají s kulturou nic společného, nebo nesplňují podmínky vypsané magistrátem."

Vyjádření členů komise Rady HMP pro udílení grantů hl.m.Prahy v oblasti kultury a umění ZDE

Musel jsem kajícně hrábnout do své černé duše a zpytovat svědomí. Sebekriticky jsem dospěl k názoru, že je nedemokratické se zastávat jen jedné strany, ačkoliv je zrovna postižená. Ve správné demokrati se zastáváme zásadně všech stran. Zejména té naší nebo té nejsilnější, které lezeme do tlustého střeva a pak těch ostatních, ve kterých máme své koně a želístka v ohni.

Tak nějak si utahuje komik Jon Stewart v The Daily Show (ano, ten co tentokrát uváděl Oscary) z protichůdných výroků direktora CIA Michaela Haydena a ministra spravedlnosti Michaela Mukaseyho před komisí Kongresu USA začátkem února. ZDE, píše Jan Mrskoš.

V rozhovoru s "expertem" na mučení (komikem) Johnem Olivierem tam střihá záběr ředitele CIA prohlašujícího, že mučení je jistě v pořádku, pakliže se tím odvrátí katastrofické ztrátě na životech občanů USA a jejich spojenců. Jon se ptá "experta" Johna: "Považujete výbuch atomovou bombou jako katastrofickou ztrátu na životech? My jsme přece dvě takové svrhli na Japonsko. Jistě víte, že 8 japonských důstojníků bylo popraveno po válce za to, že mučili naše vojáky waterboardingem (násilné zahlcování vodou)? Bylo možné, že tito mučitelé chtěli ze zajatců dostat něco, co by odvrátilo jejich katastrofickou ztrátu na životech?"

"Falešný" komentátor Jon se snaží z "falešného" experta Johna dostat nějakou kloudnou odpověď, na opodstatnění paralely tehdejšího mučení Japonci a dnešního mučení Američany. "Expert" John se vytáčí a posléze se ptá Jona: "Jak daleko hodláš jít pro tuto odpověď?" A položí významně na stůl skleněný přístroj na pumpování vody... ZDE ZDE.

Stále se zde objevují články, které popírají kosovským Albáncům právo na samostatnost. Autorům těchto článků bych chtěl připomenout, že obyvatelé Kosova vytvořili stínový stát a pro samostatnost se rozhodli v referendu již v září 1991. Nechápu potom lamenty nad tím, jak bylo ubohé Srbsko bito a očerňováno během let následujících. Ano, to všechno se dělo. Propaganda, která díky moderním médiím snad ani neměla obdoby, nebo bombardování Srbska. To všechno odsuzuji. Co však také odsuzuji, je nerespektování vůle lidu, a vůle lidu byla a stále je pro vyhlášení nezávislosti, píše Tomáš Klapka.

Mezi Soňou Hromátkovou a vládním koordinátorem radarového souhlasu Klvaňou není až tak velký rozdíl. Oba chtějí velké činy davů pro podporu svého privátního názoru. Soňa Hromátková očekává sebeobětování davů pro vlastenecký či mírotvorný cíl. Občanskou neposlušnost. Opak nazývá přihrbením. To je však omyl. Ghándího taktiku lze použít ve společnosti, stmelené jednou myšlenkou. To není současnost, ale minulost.

Směšnou snahou po zviditelnění je nejnovější aktivita místopředsedy sněmovního zahraničního výboru a poslance ODS Davida Šeicha. Naposledy se Šeich proslavil, když kritizoval bodový systém poté, co byl přistižen za volantem opilý. Tentokrát se toužil dozvědět, zda Rusy znepokojuje uvažovaný americký radar v Brdech, nebo ne. Zaplatil si v Rusku průzkum. Přišel o peníze a dozvěděl se, co chtěl. Na otázku "Znepokojuje vás, že Spojené státy hodlají vystavět část svého protiraketového deštníku ve střední Evropě?" dostal odpověď ve dvanácti ruských velkoměstech: Volgogradě, Rostově na Donu, Krasnodaru, Lipecku, Jěkatěrinburgu, Vladimiru, Voroněži, Sankt Petěrburgu, Moskvě, Jaroslavli, Kirově a Kaliningradu. Nutno dodat, že "průzkum" byl proveden pro celou širou Rus jen na osmi set lidech.Téměř polovinu respondentů radar nezajímá. Znepokojena je jedna třetina. Jen 15 procent radar neznepokojuje. Odečteme-li ty, které radar nezajímá, dostaneme dvě třetiny PROTI a třetinu PRO.

"Kdyby o umístění základny a radaru ve střední Evropě rozhodovali občané Ruské federace a ne vláda v čele s prezidentem Putinem, nemusely by vznikat diplomatické rozmíšky," dodal podle serveru iDnes Šeich. Naprosto nelogicky. Arogantnímu místopředsedovi zahraničního výboru Sněmovny nutno připomenout, že kdyby o umístění základny a radaru ve střední Evropě rozhodovali občané České republiky a ne vláda v čele s premiérem Topolánkem, nemuselo by růst napětí ve vztazích s nejbližšími sousedy i zeměmi EU. Nemusel by Putin vyhrožovat raketami a nemuseli by občané Česka zjistit, že jsou pro současnou vládu vlastně jen přítěží. Do voleb a další "modré šance".

iDnes: Polovinu Rusů radar nezajímá, ukázal průzkum placený poslancem ODS ZDE

TASR│ Frakce liberálů a demokratů (ALDE) v Evropském parlamentu vyzvala členské země EU, které se snaží separátně vyjednat ukončení vízového režimu s USA, aby nepřistupovaly na taktiku USA. ALDE tak reagovala na Memorandum o porozumění, které podepsal Mirek Topolánek ve Washingtonu. "Pro členské země Schengenu platí, že vízová politika spadá do kompetence EU. Ta by měla postupovat v jednotné linii. Česká republika by neměla mít odlišný režim. Je nám líto, že české úřady porušují jednotu EU a podkopávají tím společnou evropskou pozici," prohlásila holandská europoslankyně Sophia in't Veldová, parlamentní zpravodajka pro shromažďování osobních dat pasažérů letecké dopravy.

Britská europoslankyně a zpravodajka pro vízový informační systém (VIS) Sarah Ludfordová chápe, že čeští občané chtějí mít co nejdříve bezvízový režim s USA, ale zároveň upozorňuje, že členské krajiny podpisem takových dohod postupují v rozporu s politikou EU vůči USA v oblasti shromažďování dat, nesouhlasu s únosy a mučením v rámci amerického "boje proti terorismu", či recipročními opatřeními. O prohlášeních informovala zpravodajka TASR Monika Poláková.

Podpis memoranda medzi Českom a USA o zrušení víz je terčom kritiky aj v Európskom parlamente ZDE

Pan ministr Julínek opět předložil jakousi zprávu Národní referenční laboratoře pro neionizující elektromagnetické pole a záření, aby radaristé zase prokázali, jak je brdský radar neškodný.

Zpráva má některé pozoruhodné momenty.Především připouští možné ohrožení osob, které by se dostaly do svazku záření, mířícího do výšky.V tom je tedy určitý pokrok.To má současně dokázat, že osobám na zemi v okolí radaru žádné nebezpečí nehrozí, neboť při zemi záření nebude.

Do neděle jí nikdo neznal. Dneska už si jí patrně nikdo s nikým nesplete. Francouzská herečka Marion Cotillardová (*1975) totiž získala nedělního večera amerického Oscara za roli ve filmu La Môme (Uličnice) režiséra Oliviera Dahana. V Česku byl film uváděný stručně jako Edith Piaf a v Americe pod názvem slavné písně této kultovní zpěvačky: La vie en rose. Subtilní herečce, oblečené pro slavnostní večer v dlouhé róbě, se v tu chvíli změnil život. "V tomto městě patrně musejí žít andělé," řekla Marion anglicky v návalu emocí.

O tom určitě není spor, že DŮKAZ nemůže být nikdy získáván mučením. Já osobně jsem zásadně, vždy a zcela proti mučení, ale nevím, co bych dělal, kdyby někdo, kdo zjevně zná nesmírně důležitou informací pro záchranu mnoha lidských životů a zároveň nechtějící mluvit, byl v moci policejních orgánů.

Mučení může být krajní, nouzovou, zcela ilegální, ale jedinou možnou (v daném případě) cestou, jak se dostat k zásadním INFORMACIM (ne důkazům!). Na uvažování Romana Jocha se mi zásadně nelíbí to, že činí z mučení něco akceptovatelného. Mučení by mělo být naprosto neakceptovatelné, ale ve zcela výjimečných případech by mělo být tolerováno a bráno jako krajní, nouzový způsob získávání informací. Jako DUKAZ je nepřijatelné absolutně a bez výjimky, píše Boris Cvek.

K tomu dodává Jan Čulík: Velmi zajímavým příspěvkem do debaty ohledně toho, zda je přijatelné obětovat jednotlivce zájmům celku, je film Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala. Scénář napsal Jiří Křižan:

Snahy krajní pravice o etablování svých struktur na evropské resp. unijní úrovni neustávají. Ačkoliv v listopadu minulého roku se v Evropském parlamentu v důsledku vnitřních sporů rozpadla krajně pravicová frakce ITS (Identita, tradice, suverenita), existující od 15. ledna 2007 (frakce měla 20 členů, z nichž nejvíce (7) reprezentovalo francouzskou Národní frontu, sjednocovací pokusy neustávají.

Při pročtení Čulíkovy obsáhlé knihy o současném českém filmu Jací jsme zůstává v mysli snad jen povzdychnutí, že se česká filmologická obec nechala v reflexi současné kinematografie předběhnout Janem Čulíkem. I Čulíkovy Britské listy se již delší dobu specializují na dobývání aktuálních prvenství žhavě ukvapenými komentáři, aby ostatním mnohdy ukázaly, že tudy cesta nevede.

Lucie Česálková, Literární noviny

Kniha je k dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE. Ukázka z jedné ze shrnujících kapitol a obsah knihy ZDE

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V lednu 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 56 692.22 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.1. 2008 částku 246 031.56 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 783.89 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.