Mnozí přemýšliví lidé se shodují na tom, že myšlení je neustálý, nikdy nekončící proces. Závěry, ke kterým se dospělo včera, je nutno dnes konfrontovat s dnešní skutečností a s dnešními znalostmi. Pokud s nimi nejsou v souladu, je nutno provést analýzu fakt a formulovat závěry nové, jakkoli je možné, že již zítra skutečnost opět popisovat nebudou. Motorem takového postupu je neustálá pochybnost -- pochybnost o tom, co se nám jeví jako skutečnost; pochybnost o tom, co z ní vyvozujeme; pochybnost o tom, zda své závěry formulujeme dostatečně přesně a správně; jak mluvíme. A, konec konců, i pochybnost o tom, jak myslíme.

V Britských listech jsem několikrát kritizoval nízkou úroveň českých novinářů obecně a těch z deníku Mladá fronta Dnes zvláště. Ale nevyhnul jsem se, přirozeně, ani pochybnostem: Nejsem snad příliš příkrý ve svých odsudcích? Nemýlím se náhodou, tvrdím-li, že jde o diletanty a manipulátory? Nevyplývá mé negativní hodnocení především ze skutečnosti, že jsem se k němu dobral v době vypjaté předvolební atmosféry?

Sobotní vydání MF Dnes (23. června 2006) mne přesvědčilo, že mé pochybnosti jsou zbytečné.

Paní Havlingerová v iHNed se opět pokouší o PR pro farmaceutické firmy. Tentokrát si nevzala jako paní Bendová z iDNES na mušku leukémii, ale osteoporózu. Ta si jinak léčí u mužů, jinak u žen a zejména, je-li zvýšená aktivita buněk, co kost bourají, nebo těch, které jí stavějí.

Léků na její léčbu je ve všech případech k dispozici dostatek a nevím o kterém konkrétně léku paní redaktorka hovoří a straší, že není dostupný.

Rovněž k Evropě a nedostupnosti...

Počet registrovaných léků v ČR je výrazně vyšší než jinde v Evropě. A že jsme hluboce v jakémsi hodnocení za Německem? Tak proč potom němečtí pacienti jezdí do našich lékáren pro léky?

V první řadě program? Ale také "až na první místě" mocenské pozice, že? V proměnlivé dynamice možné voličské přízně nelze přehlédnout viditelné sympatie pro "koaliční" program. Při jednáních o personálních otázkách nemusí ztratit "tvář" ani koalice v čele s ODS, ani ČSSD. Mnohé funkční vazby nyní hrozí zablokováním, bude-li chybět oboustranně dobrá vůle. Přitom mnohem složitější a dramatičtější problémy naší doby tímto naším aktuálním jednáním řešeny nebudou (a ani nemohou být).

Nově zvolený poslanec ČSSD Kosta Dimitrov nepodvádí, když užívá titul inženýr. Uvedla to dnes pražská Vysoká škola ekonomická. Dodala, že Dimitrov při zaměstnání absolvoval jednu z jejích fakult. Česká televize (ČT) přitom v neděli právě s odvoláním na informace školy uvedla, že Dimitrov sice používá titul inženýr z VŠE, ale nevystudoval ji.

"Vedení VŠE v Praze se tímto omlouvá ing. Kostovi Dimitrovovi za uvedení mylné informace," uvedla dnes prorektorka VŠE Hana Machková, jejíž prohlášení má ČTK k dispozici. Dimitrov ČTK řekl, že nelhal a jeho osvědčení o vzdělání jsou v pořádku.

Miroslav Karlíček, tiskový mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze v reportáži Jakuba Knězů pro Události 25. 6. 2006 v 19:15 sdělil informaci, ze které ovšem Jakub Knězů i Iveta Toušlová vyvodili lživý závěr. Je už načase, aby za tato selhání jak v České televizi, tak v České tiskové kanceláři začal nést někdo následky. Česká televize sice zveřejnila omluvu a vysvětlení VŠE v hlavním večerní zpravodajství 26. 6. , avšak k pochybení vlastní redakce se nehlásí. Ve zpravodajství ČT o roli redakce zpravodajství a publicistiky nepadlo ani slovo.

Dohoda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených na podobě rovné daně, která tak je vtělena do jejich společné koaliční dohody, neumožní České straně sociálně demokratické ani podporu ani toleranci této vlády. I když je princip rovné daně uplatněn vlastně pouze u přímých daní, je pro ČSSD nepřijatelný.

Družstvo pro ekonomická, politická a sociální studia FONTES RERUM za podpory ČSOB si Vás dovoluje pozvat na seminář Spasí nás většinový systém či návrat k čistému poměrnému?, který se bude konat ve čtvrtek 29. června 2006 v 17:00 v místnosti 319 v Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1. V diskusi vystoupí:

• Vladimíra Dvořáková -- politoložka, VŠE Praha
• Oskar Krejčí -- politolog a novinář, Praha
• Jiří Pehe -- politolog, New York University, Praha

Diskusi bude moderovat člen družstva FONTES RERUM a ministr zemědělství Jan Mládek.

Když po téměř třech měsících po volbách skončily mezi Blokem Julie Tymošenkové, Naší Ukrajinou a Socialistickou stranou Ukrajiny hádky o vliv a křesla, oznámila J. Tymošenková jako jeden z prvních kroků v přisouzeném postu budoucí předsedkyně vlády revizi dohod z počátku roku o dodávkách ruského plynu. Takováto jednání však nemusí mít případné dopady jenom na Ukrajinu.

Do nejistoty a ohrožení se mohou dostat i další země Evropy, neboť Ukrajina je dosud strategickou tranzitní zemí, přes jejíž území proudí významná část evropské spotřeby plynu dodávaného Gazpromem. Této cestě plynu zatím nekonkurují plynovod mezi Ruskem a Německem na dně Baltického moře, jehož význam právě v souvislosti s nejistou Ukrajinou v posledních dnech opět potvrdil bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, ani "jižní obchvat", který plánuje Gazprom s maďarským MOLem.

Péče státu o zdraví občanů je vskutku až dojemná. Někteří z nás si jí však neváží a nezaslouží. Potkal jsem jednoho známého, také držitele řidičského oprávnění. Vím, že je podivín, ale tentokrát mne nadmíru překvapil.

"Ještě, že jsem si nikdy nekoupil vlastní auto." Sdělil mi a mne to udivilo, neboť je mu asi 54 let a bez auta se přece dnes vůbec žít nedá.

Čína uvažuje o tom, že bude až do výše 10 000 dolarů pokutovat sdělovací prostředky , které budou informovat veřejnost o katastrofách bez předchozího souhlasu vlády. Není jasné, kdy tento předpis má začít platit a není ani jasné, zda se bude týkat i zahraničních sdělovacích prostředků. Za posledních několik měsíců byla zatčena a uvězněna řada novinářů, kteří poukazovali na korupci mezi vládními činiteli.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Zdánlivě složitá výchozí situace se postupem času zjednodušuje. Obsazení postu předsedy Sněmovny napovídá, že dveře ODS do Strakovky může otevřít pouze dohoda s ČSSD.

Povolební radikální výroky představitelů hlavních politických stran pomalu zavál čas. Postupně si jak oni, tak i zástupy jejich věrných, zvykají na novou situaci. Ta i nadále zůstává nepřehledná, ovšem zdaleka ne tak, jako před dvěma či třemi týdny. Jakékoli rozhodnutí všech těch, kdo se účastní povolebních jednání a půtek, nepřehlednou povolební situaci zjednodušuje. Kouzlo každého kroku spočívá v tom, že zmenšuje množství variant, jimiž se může vývoj dál ubírat. Podpis koaliční dohody ODS, KDU-ČSL a SZ je takovým krokem vpřed.

Francouzská socialistická strana (PS) se připravuje na parné léto. V listopadu ji čeká těžký úkol, a to výběr budoucího kandidáta či kandidátky, který se na jaře příštího roku ude ucházet o funkci prezidenta Francouzské republiky.

Na konto současného volebního systému se snáší řada výtek a dokonce i žalob. Malé strany brojí, že není spravedlivý (díky většinovým prvkům jsou redukovány počty mandátů malých stran). Velké strany se v názorech liší: zatímco (1) ČSSD lavíruje a její zástupci se kloní spíše k názoru že je vyvážený, (2) zástupci ODS se netají touhou po změně systému na většinový. Argumenty lze shrnout slovy, že většinový systém umožní "zřetelnější vládnutí" (Klaus, TV Prima, 25.6.2006). Tento systém má vítězi umožnit lépe plnit jeho volební program, to je zřejmé z principu. Problém je, že tento systém by vítězi umožnil realizovat i případné EXTREMNÍ BODY PROGRAMU.

V rozhovoru, který vyšel o Vánocích 2004 v příloze Lidových novin, srovnává Petr Fejk, ředitel Pražské zoologické zahrady, úroveň středoevropských zahrad se zahraničními a shledává, že ty v našem okolí jsou vůči zvířatům mnohem ohleduplnější. Zahrady v arabském světě, jak je poznal, jsou zanedbané, čínské a japonské jsou sice prostranné a upravené, ale zvířatům jsou vyhrazeny jen těsné, nevyhovující klece, a německé odrazují svým vědeckým, chladným přístupem. Petr Fejk připouští, že zoo je civilizační produkt, který nikdy nebude ideálním řešením pro prezentaci zvířat, a předvídá, že o postupné zlepšování podmínek se přičiní přísnější normy, které stanoví velikost výběhu, výběr stravy, druh veterinární péče atd.

Vážené paní redaktorky, pane redaktore, je skutečně s podivem, s jakou lehkostí kladete na papír různé smyšlenky, polopravdy či zjevné nepravdy a nemáte ani náznak snahy zjistit objektivní stav věcí. Nedělám si žádné iluze, že budete "ztrácet" čas čtením materiálů v příloze, ale přesto Vám je poskytuji, co kdyby se třeba v některém z Vás pohnulo svědomí. Panu Robertu Čásenskému chci vzkázat, že jsem použil stejnou metodu, jakou MF Dnes použila vůči mně, tedy metodu otázky. V titulku jste se ptali: Ví Rath, kde je 13,7 milionu? Na tiskové konferenci jsem se také zeptal a zdůraznil jsem i otazník.

Days before the center-right coalition agreement was to be signed, the parties had still only agreed to disagree on many policy issues, although consensus has been found on value-added tax (VAT) levels and a form of flat tax, the cause celebre of the Civic Democrats (ODS).

Published in Czech Business Weekly HERE

Svědectví komunistických poslanců, členů branně bezpečnostního výboru, zejména tvrzení na jednání přítomného poslance Maršíčka, ukazuje na něco daleko horšího, než všichni doposud tušili. Ukazuje opak toho, co se poslanci domnívají. Kubiceho zpráva nebyla ofotografována novináři na zasedání branně bezpečnostního výboru díky Langerově pochybení, tak jak se domníval redaktor Moravec v ČT i mluvčí ČT Martin Krafl ve sporu s poslancem Langerem či nyní komunisté. Kubiceho zpráva v té podobě, jak byla zveřejněna na serveru Radiožurnálu 29. 5. 2006 18:00, totiž nebyla vůbec ofotografována fotoaparátem .

Informační únik byl předem připravený, cílený a promyšlený. Langerův odchod na záchod "v tu pravou chvíli" byl pak už jen zastíracím manévrem.

Reakce na článek Jana Potměšila "O domácím násilí"

Vážený pán Potměšil, rád sa nechám poučiť od odborníkov, ale vo Vašom prípade ma zneisťuje fakt, že sa ma pokúšate vykázať z mojej krajiny, kde žijem vcelku spokojne, a dokonca ste nielen mne, ale vlastne všetkým čitateľom Britských listov odporučil "potměšile" Vami zrejme obľúbené porno-stránky (Candida a Dr. Annie). To je skutočne silná káva.

Čo sa týka mojich citátov (ktoré nespochybňujete) klasických feministických prác, je to rovnaké ako s Mein Kampfom. Citovať sa celý nedá a čítať ho je utrpenie.

Ešte to máme v čerstvej pamäti. Dňa 15.6.2006 zahynul pri banálnej dopravnej nehode Ján Langoš, šéf Ústavu pamäti národa. Ďalší z politikov skončil svoj život v tej stupídnej plechovej škatuli, ktorej hovoríme osobný automobil.

Ján Langoš nebol neznámy nielen vo svojej rodnej krajine, ale dobre ho poznali aj v susednej Českej republike. Veď bol po novembri 1989 poslancom Federálneho zhromaždenia ČSFR a po voľbách 1990 sa stal dokonca federálnym ministrom vnútra vtedy ešte spoločného štátu Čechov a Slovákov. Pri všetkej úcte k jeho pamiatke však musím otvorene prehlásiť, že mám veľmi vážne výhrady voči niektorým jeho aktivitám.

Od 16.června do 29.června 2006 se v prostorách VŠUP, nám. Jana Palacha 80, Praha 1, koná výstava diplomových prací studentů VŠUP "DIPLOMKY 06". Jeden z diplomantů, student atelieru Sochařství II. Štěpán Tesař mě požádal o oponenturu své diplomové práce Střed středu. Ta se skládá z teoretické části a z části praktické, tj. realizovaného díla. Hodnotící komise vůbec nebyla s teoretickou částí seznámena.

Nevím, zda mi absolutorium v atelieru designu VŠUP dává ještě dnes, po osmnácti letech, pouvoir vyjadřovat se k tomu, co je umění. Co je ještě užité umění a co už filosoficko-esteticko-nábožensko-psychoterapeutický koncept, který na umělecko-průmyslovém učilišti nemá co dělat. Po přečtení "teoretické" části diplomové práce oboru sochařství Štěpána Tesaře o "modelu prostoru k hlubinné introspekci" jsem na vážkách, jestli jsem nestudoval jinou školu než autor. Autor sice "používá spirály k demonstraci svého životního pohybu, který v poslední době vnímá velmi intenzivně", ale o sochařství v jeho případě vůbec nejde. Autor (soudě podle fotografie, kterou zveřejnil jeho oponent, malíř Paul) vytvořil něco, co nenese ani znaky autorského díla (neopakovatelnost), ale je spíše extrapolací autorova psychického stavu, jakousi artterapií.

Skoro polovinu doby otázek Václava Moravce se obírali úlohou poslance Langera, zda poskytl nebo poskytl zprávu policisty Kubiceho novinářům nebo ne. Chvíli bylo zábavné sledovat Ivana Langra, jak se z toho vykrucoval. Podivné bylo, že ani moderátor Moravec nebyl schopen ho usměrnit. Ex-ministr Bublan také nebyl pro pana Langra rovnocenným soupeřem . Bublan není politik a není ani sociální demokrat. A podle toho to vypadalo. Langer nás dvacet minut přesvědčoval, že žádný materiál tisku nepředal. A dokumentoval to citací zákona. Materiály byly v místnosti zákonem určené a za jejich utajení byl odpovědný tzv. "odpovědný pracovník", což nebyl Ivan Langer. Nebyl to asi nikdo, ale to na věci nic nemění. Langer pouze nechal materiál otevřený na stole a šel se vyčůrat. Nemohl za to, že v té době bylo v místnosti čtyřicet novinářů, kteří se na jeho materiály vrhli a ofotografovali si je, jak ukázaly záběry ČT.

Nikdo se nezabýval otázkou jak je možné, že v místnosti, kde se používaly super tajné materiály se pohybovali novináři a vysílala to televize.

Několik dnů je mediální sféra vzrušena požadavkem pana poslance a místopředsedy ODS Ivana Langera na omluvu za výroky, které zazněly v pořadu Otázky V. Moravce 18. června 2006 na ČT1. Jak dokládají níže uvedená veřejně vyslovená tvrzení několika politiků KSČM -- poslanců a členů branně bezpečnostního výboru, takový požadavek pana Langera rozhodně není na místě, neboť to, co moderátor v pořadu řekl, totiž, že pan poslanec Ivan Langer volně odložil na stůl a nechal v rozporu se zákonem o utajovaných skutečnostech bez dozoru tajnou zprávu, se zakládá na pravdě.

Při psaní i čtení textu vznikají často interpretační problémy, které vedou k tomu, že debata se zvrhne v polemiku o tom, co kdo řekl a neřekl, jak kdo co myslel a podobně. Interpretační šum, který tak vzniká, pak bohužel zabraňuje plynulému dialogu a výměně názorů, kromě toho, že přestává být pro čtenáře zajímavý a informačně přínosný. V tomto příspěvku tedy budu trochu popisná a vyvarují se svých oblíbených vzletných frází, v zájmu toho, abychom si všichni rozuměli, i když spolu nesouhlasíme :o)

Uříznutí části střechy na hotelu v česko-rakouském pohraničí mi připomnělo hlouposti a nedozrálost v symbolech ostnatých drátů a střílejících pohraničníků na lidi, kteří nechtěli žít v komunistickém ráji, za vlády bolševiků v bývalém poválečném Československu. Argumenty, že to je podle mezinárodního práva správně a že s tím nešlo nic dělat, jak sdělila mluvčí MZV ČR, jsou bizarní. Majitel hotelu, který nechal střechu hotelu přiříznout, měl větší rozum a více tolerance než desítky právníků, diplomatických pracovníků a všech dalších, kteří s tím měli co do činění. Jak se mají potom dohodnout Palestina a Izrael, Slovensko a Česko o pár čtverečních kilometrů území nebo jeho výměně, když takto jednoduchou věc se nepodařilo vyjednat, míní Milan Dubský.

Kapitalismus není systém, který by měl podle jeho příznivců zůstat jako jediný a vítězný až na věky. Nyní je rozšířen na téměř více jak 90% světa. Výjimky tvoří řada domorodých kmenů v Africe a ještě eventuelně jinde na světě, Kuba, Severní Korea a některé pokusy v některých zemích jako Venezuela. Vše je otázkou alternativ.

Komunistické systémy se neosvědčily. Kapitalismus s jeho nejvýraznější charakteristikou tj. soukromé vlastnictví výrobních prostředků a kapitálu, dovedl svět k nebývalé produkci, bohatství, ale také k neúnosné nerovnosti obyvatel planety. Nelze předpokládat, že by ti, kteří mají kormidlo světa ve svých rukou, se dokázali řídit všichni trvale pouze dobrými idejemi. To se dosud v historii lidstva nestalo, píše čtenář Milan Dubský.

Reakce na diskusi v britském tisku.

Ptáme se na to, zda má Marx co říci člověkovi v době, kdy je možné tvrdit, že pokusy o řízení lidské společnosti podle jeho názorů započaté v říjnu 1917 byly o sedmdesát let později ve své podstatě ukončeny?

Odpověď je následující. Marx má lidem co říci a lidé se od něj mohou mnohému přiučit,míní čtenář Václav Kamaryt

V dubnu přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 20 876..00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,321.99 USD. Příjem z reklamy byl 2600 Kč. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.