Dne 25. ledna 2006 vynesl Okresní soud v Tachově rozsudek, jímž zprostil obžalovaného Tomáše Matouška obžaloby z útoku na veřejného činitele. Obžaloba tvrdila, že skutku se měl dopustit najetím vozu, který řídil na policisty, když se snažil projet na louku, kde se CzechTek konal.

14:30, 16:00, 21:30 - Aktualizováno, podstatně rozšířeno: Česká televize bude do roku 2010 mít každý rok vyrovnaný rozpočet a nebude potřebovat ani žádné další zdroje v souvislosti se zřizováním dalšího digitálního kanálu. Na dnešním zasedání Rady ČT to řekl vrchní ředitel František Lambert. "Do roku 2010 máme pokryty všechny potřeby," uvedl Lambert. Výjimkou by měla být jednorázová dotace na digitalizaci archivu, o které ČT uvažuje.

Ekonomicky byla Klausova privatizace debakl. Nepřidělila pevně vlastnická práva. Tehdejší způsob zacházení s aktivy podniků, úvěry a finančními instrumenty by v USA v naprosté většině případů odměnili vězením.

Málokdo vynakládá tolik úsilí na vykreslení pozitivního obrazu devadesátých let jako prezident České republiky Václav Klaus. Přes to, že ve zpětném pohledu je zcela zřejmé, jaké náklady jím zvolená transformační strategie měla.

Vysílalo se v ČRo 6 DOWNLOADSTREAM

Inverzní deka přikryla krajinu posedlou politickou tmou, ale nezakryla ekologické úlety domácích výrobních gigantů. Před mnoha lety jsem ležel v horské kotlině nedaleko Hory svaté Kateřiny a v údolních žlabech vedoucích k městům se válela kyselá a spalující mlhovina. Zahrádkáři láli potentátům za zničené ovoce a zeleninu, ženy v punčochách dírky, jako by je kdosi vystřílel brokovnicí; fabrická chasa vypustila komíny a potrubími žíravé plyny, či podobné nechutnosti, ale komandýři a odpovědní strejčci tvrdili: to jsou výmysly namířené proti straně a lidu.

Jsem (dalo by se říci) "levicově orientovaný" a přál bych si mít se mých zbývajících cca (snad) 30 let stejně jako dosud svých 53 let předešlých. Zkrátka jsem jenom jeden z těch co chtějí (pouze) klidně žít.

Po přečtení programu ČSSD mě klid už pomalu opouští.

Prezident Klaus údajně vyzval občany, aby pomocí textových zpráv hlasovali o tom, zda má podepsat zákon o registrované partnerství homosexuálů. Údajně. Ačkoliv úředníci Hradu zprávu dementovali, kupodivu už několik lidí sms poslalo. Těžko říci, kam. Nejspíše mají na prezidenta jeho -- neveřejný -- mobil.

Nicméně to samozřejmě byli ti, kteří jsou proti.

Poznámka redakce: Údajná výzva k sms hlasování vede na číslo pro anketu 907 99 03, které podle serveru HOAX.cz patří BLESKu a cena textové zprávy stojí údajně 3,-Kč.

Založení nové strany SNK Evropští demokraté ohrožuje ambice ODS. Přestože bude hrát především o státní příspěvek než o velký počet poslaneckých míst.

Na tržiště politických sil vstoupila o víkendu nová politická strana: SNK Evropští demokraté. Popravdě řečeno, je to strana staronová. Vznikla sloučením dvou politických subjektů: SNK - sdružení nezávislých, původně vedeným Josefem Zieleniecem, a Evropských demokratů, v jejichž čele stál Jan Kasl. Zmínění vůdcové si v nové straně rozdělili role: Zieleniec by měl být celostátní volební lídr, ale zůstane v europarlamentu, Kasl povede stranu a pražskou kandidátku pro volby do Poslanecké sněmovny. Proklamovaným cílem je získat 11 % hlasů voličů. Což je ambice nemalá, protože nová strana sloučila subjekty, které výzkumy volební preferencí odsuzovaly k volební smrti.

Na temném obraze se vzhůru zvedá hlava vyhlížejícího dravce, s latinským nápisem v dolní části, jež ve volném překladu znamená "On, jenž schválil naše počínání". Obraz je volná transkripce detailu Americké státní pečeti, těžko rozluštitelná šifra, ale jasná. Žáček zná dobře Deklaraci nezávislosti USA a tímto obrazem se kriticky vyjádřil k politice USA, která se zbraní v ruce nadšeně vyváží svůj fanatismus "svobody", jehož zárodky jsou skryty už v jejich "božské" listině.

Filip Sklenář, duch hloubek nečekaných, rozezlil se na můj výběr básní do Britských listů. Nezbývá než uctivě, leč přeci jen odpovědět. Abych žádnou z inspirativních Sklenářových myšlenek nevynechal, odpovím přímo do jeho textu. Nuže, Filipe, začni:

Na mnoha místech současného světa se ukazuje něco, co pro nás, kteří jsme součástí demokratické Evropy, může být jen těžko pochopitelné. Jde o fenomén, který navíc bývá většinou západních médií zakrýván nebo dokonce zamlčován, protože se dotýká jednoho z podstatných momentů naší vlastní demokratické identity.

(Vysílalo se v ČRo 6)

Není pravda, že se dodnes přu o právo vychovávat své dítě, jak píše Štěpán Kotrba. Toto jeho lživé tvrzení mne poškozuje a poškozuje i mé dítě. Je pravda, že již téměř tři roky mám výchovu svého dítěte vyřešenu soudním rozhodnutím o střídavé péči. Je také pravda, že jsem se loni rozvedl. Jak to ale souvisí s tématem? Chcete z této debaty vyloučit všechny rozvedené? Mé názory na podobné věci jsou dlouhodobé a mají hlubší kořeny, píše Ladislav Jakl.

K článku Ivana Breziny "Proč kupovat seminárky? Kupte si rovnou akademický titul!"

Podle mého názoru jde o dědictví po formalismu habsburské říše, které však pozvolna mizí. Kdokoliv, kdo se projde po starém malostranském hřbitově na Plzeňské ulici v Praze, má možnost posoudit, jaká byla situace před 150 lety. Tehdejší rozsah titulů a čestných pojmenování byl mnohem větší, než nyní, a z hrobů na nás dosud hledí "pan lékárník a paní lékárníková", "pan adjunkt berního úřadu" a další dojemné připomínky toho, jak tehdejší snobská společnost chtěla "vypadat dobře" i na věčnosti.

Ve středu, 8. února 2006 ve 20 hodin odstartuje v Silenciu Cinecafé v Ústí nad Labem řada německých filmů "Řekni mi, co jsi..." "Sag' mir, was du bist..."o migraci v Německu a Rakousku. Každou druhou středu v měsíci se budou promítat filmy, které se rozmanitým způsobem věnují životu přistěhovalců a vlivu imigrace na společnost.

První film (8.2.2006) je "Aprilkinder" (Dubnové děti) turecko-německého režiséra Yueksele Yavuze (1998).

O konci BBC v Česku bylo napsáno a pochopitelně i řečeno mnoho. Nebudu se tedy pouštět do objektivní analýzy, už proto, že bych dost objektivní být nedokázal, píše Lukáš Brýdl. Pokusím se však subjektivně vyjádřit, co znamená fenomén BBC pro mě, pro občana narozeného v roce 1986, pro občana uvědomujícího si roli dějin ve svém životě, pro občana, který BBC poznal relativně nedávno.

Slovo je jenom stín činu -- říkávali staří Řekové. Zaplavení Britských listů "slovy" o škole je v poslední době něčím, co evokuje podobné představy. Přesto.

Jsem studentem 2. ročníku FS VŠB - TU Ostrava a popravdě řečeno jsem jedním z těch studentů, jejichž existence je zpochybňována v nekolika příspěvcích týkajících se diskuse ohledně kupování seminárek přes internet.

Jaký student? Student, který chodí do školy, aby se UČIL, aby se něco dozvěděl, aby si nejen rozšířil vzdělání, ale aby se naučil spolupracovat s odorníky, pracovat s normami, najít si informaci v archivu. Chodím do školy, protože CHCI.

Reakce na článek Ivana Breziny "Proč kupovat seminárky? Kupte si rovnou akademický titul!"

Musím se přiznat, že až do této chvíle jsem se domníval, že se do této diskuse nezapojím. Přiměl mě k tomu až příspěvek pana Breziny, zvláště některé jeho části, ke kterým se podle pravidla o potrefené huse musím vyjádřit, protože patřím ke zmíněné technické a přírodovědné části akademické obce, píše Ladislav Polák:

Jako absolvent pražské VŠE se musím přiznat, že několik seminárních prací, které jsem byl nucen vypracovávat během studia, bylo opravdovou ztrátou času (např. "zjednodušené pojetí účetnictví bez použití výnosových a nákladových účtů"). Ale musím rozhodně protestovat proti paušálnímu odsouzení "netechnických" předmětů při studiu informatiky, píše Radek Laža, "hrdý absolvent studia IT na FIS VŠE Praha":

Vážený pane Lánský, opravdu srdečně Vám za Váš článek děkuji. Nejen, že mě zalichotilo Vaše až příliš laskavé hodnocení mé osoby -- o to víc, že toto hodnocení zaznívá právě od Vás, který byl mým guru už v dávných dobách, kdy jsem Vás znal jen po hlasu ze Svobodné Evropy. Správně mi vytýkáte některé logické i věcné chyby -- snad v jednom bych se bránil: nemůžete vědět, že ve svém projevu v Terezíně jsem samozřejmě mluvil o všech podobných projektech, ne jen o tom našem.

Ale ať čtu Váš text tak, či onak, nerozumím tomu, čím jsem Vás tak pohněval.

V posledních měsících se na Britských listech množí anonymně zveřejňované názory českych učitelů a profesorů, kteří se z nějakého důvodu bojí pod svůj příspěvek podepsat a žádají redakci o anonymitu.

Jedná se o názory kritické, které ale nijak nevybočují ze společensky a eticky přijatelného spektra postojů, které se mezi lidmi běžně vyskytují. Rozum zůstává stát nad tím, čeho se tito učitelé bojí a proč jejich příspěvky redakce anonymně zveřejňuje.

Jistě nejsem sám, koho zděsily názory studenta P.H. Věřím, že je Britské listy zveřejnily jen jako odstrašující příklad. Autor píše: "Já už jsem docela ztratil ideál v tom, že člověk, co má před sebou titul, je na tom nějak inteligenčně více než lidi, co mají jen střední školu." Pomiňme stylistickou úroveň této jediné věty, kterou na sebe pan P.H. nevědomky prozrazuje, že by si měl zopakovat středoškolskou češtinu (osobní zájmeno je bez elementárního jazykového citu umístěno na začátku věty, titul nemívá člověk před sebou, ale před jménem a inteligenčně na tom nikdo není více, ale lépe).

Pokud pan P.H. spatřuje či v minulosti spatřoval smysl studia v získání titulu, svědčí to o jeho snobismu. Tento snobismus je přitom v české společnosti hluboce zakořeněn. Čeští snobi si své tituly s oblibou dávají na domovní dveře, podepisují jimi novinové články a nechávají se jimi oslovovat ve společnosti. Jen snob přitom akademickou hodnost používá mimo akademickou půdu. Tituly totiž vlastně nejsou ničím víc, než jen důkazem vědecké či úzce pracovní kvalifikace. Do veřejného života nepatří.

¨V nové vědecké zprávě, zveřejněné v pondělí, varuje britský premiér Tony Blair, že stoupající koncentrace skleníkových plynů má zřejmě vážnější dopad, než se vědci původně domnívali.

Zpráva, kterou zveřejnila britská vláda, varuje, že je jen malá šance, že bude možno udržet emise skleníkových plynů pod "nebezpečnou" hranicí. Obává se, že se rozpustí grónský ledovec i led v Antarktidě, což povede k stoupnutí světových moří za 1000 let o 7 metrů.

Zpráva varuje, že dojde k rozsáhlému a nezvratnému chaosu, pokud teplota stoupne o více než 3 stupně Celsia - což je méně, než se odhaduje pro jednadvacáté století.

Zpráva, nazvaná Avoiding Dangerous Climate Change (Jak se vyhnout nebezpečným klimatickým změnám) shromažďuje důkazy, které předložili vědci na konferenci, kterou zorganizoval v únoru 2005 britský meteorologický úřad.

Konference předpověděla, že během jednadvacátého století stoupne globální teplota o 1,4 C až 5,8 C. Britská ministryně životního prostředí Margaret Beckettová přiznala, že závěry analýzy budou pro mnoho lidí šokující. "Lidé si možná neuvědomují, že existuje určitý bod a jestliže se dostaneme za něj, už nebude návratu. Netvrdíme, že se to stane za pět minut, možná to bude trvat tisíc let, ale důležitá je ta nezvratnost."

Nejzávažnější světové problémy - globální oteplování, pandemie, chudoba a ozbrojené konflikty by mohly být vyřešeny rozhodnutím dát k dispozici jejich nařešení 7 bilionů (7 x 10¹²) dolarů dosud nevyužívaného globálního bohatství, konstatovala tento týden v Davosu Organizace spojených národů.

Rozvojový program OSN připravil vizionářský návrh, který schválila celá řada světových osobností, včetně britského ministra financí Gordona Browna (který se má stát Blairovým nástupcem v úřadu premiéra) a nositel Nobelovy ceny, ekonom Joseph Stiglitz.

Článek "Jak Čína spotřebovává svět" shrnutý z Guardianu poukázal na evidentní fakt ekonomického vzestupu nových mocností, jako je Čína a Indie. Nelze ostatně hovořit pouze o nich -- ke slovu se hlásí rovněž Brazílie, Indonésie a další země považované ještě donedávna za outsidery. Stojí za to zdůraznit, že vedle vládní podpory rozvoje infrastruktury uvedené státy vděčí za svůj rozmach dvěma faktorům: obrovskému množství neuvěřitelně laciné, poslušné, výkonné a skromné pracovní síly a minimálním ohledům věnovaným devastaci přírody. Tyto země nikdy nepoznaly sociální stát. Když do nich zavítají evropští odboráři, aby místní zaměstnance informovali o jejich právech a varovali před sociálním dumpingem, setkávají se s nepochopením a rozpaky. Stav, který příslušník západního světa vnímá jako chudobu, je dle místních měřítek velmi slušným životním standardem a mizerné pracovní podmínky skvělou životní šancí.

Když Oliver Cromwell v roce 1650, ani ne rok po popravě krále Karla I. vytáhl proti Irsku, lišil se v názoru na Iry od většinového mínění tehdejších obyvatel Londýna pouze v tom, že je nepovažoval za nižší tvory, které jeho současník Raleigh dokonce označil za rovnocenné divochům z Guineje. Jako dlouhodobý politik, a tehdy již prakticky hotový státník je pouze označoval za "mimořádně odporné -- protože katolické -- rebely". Podle toho se jako nejvyšší velitel na tažení také choval. Na jeho přímý rozkaz bylo 10. září v právě dobyté pevnosti Drogheda pobito na dva a půl tisíce mužů její posádky.

Zase se dějí nepravosti v Lužici. Ministerstvo chce zrušit školu Ćišinského v Pančicích-Kukově. Tedy druhý stupeň základní školy podle našeho, (jak oni říkají: střední školu).

Níže uvedený dopis Milana Hrabala z Varnsdorfu mohou podepsat všichni, kdo mají chuť nějak pomoci.

Protest proti uzavření školy by bylo potřeba zasílat e-mailem na adresu steffen.flath@smk.sachsen.de a kopii na adresu:

petra.kockert@lra-kamenz.de
a milan.hrabal@varnsdorf.cz

Níže je český i německý text:

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.