Ameriku nyní jako hlavního spotřebitele světových zdrojů předstihla Čína. Čína nyní spotřebovává více obilovin, uhlí a ocele než USA - Spojené státy ji předstihují pouze spotřebou ropy. Čína nyní spotřebovává skoro dvakrát tolik masa než USA 67 milionů tun ve srovnání s 39 miliony tun v USA - a dvakrát toli oceli než USA - Čína spotřebovává 258 milionů tun ve srovnání s USA, které spotřebovávají 104 milionů tun.

Pokud bude čínské hospodářství expandovat každoročně 8 procenty, čínský příjem na jednoho obyvatele dosáhne současné americké úrovně v roce 2031. Pokud bude Čína tou dobou spotřebovávat tolik přírodních zdrojů jako spotřebovávají Spojené státy dnes, bude to znamenat, že jejích 1, 45 miliardy obyvatel bude spotřebovávat dvě třetiny současné světové sklizně obilovin. Čínská spotřeba papíru povede k zdvojnásobení dnešního globálního objemu výroby papíru. Rozlučte se se světovými lesy.

Kdyby Čína měla mít tři automobily na každé čtyři lidi - jak je tomu dnes v USA - bude v Číně 1,1 miliardy automobilů. Dnes je na světě celkem 800 milionů automobilů. Má-li mít Čína schopnosti vybudovat pro všechny tyto automobily silnice a parkoviště, bude muset pokrýt asfaltem pozemky ve velikosti území, na němž v současnosti pěstuje rýži - 29 milionů hektarů. Musela by zároveň využívat 99 milionů barelů ropy denně - svět v současnosti těží jen 88 milionů barelů ropy denně a asi nikdy nebude těžit o více.

Západní hospodářský model - ekonomika, založená na fosilních palivech, hospodářstvi založené na plýtvavém konzumerismu - nebude v Číně fungovat. A pokud nebude fungovat pro Čínu, nebude fungovat ani pro Indii, která má podle odhadů mít do roku 2031 dokonce více obyvatel než Čína.

Má-li přežít civilizace v jednadvacátém století, bude muset projít restrukturalizací ekonomiky směrem k obnovitelné energii a diverzifikovanému dopravnímu systému. Přechod od fosilních paliv k obnovitelným energetickým zdrojům na Západě už probíhá, ale neděje se dostatečně rychle na to, aby stabilizoval podnewbí anebo omezil vyčerpávání ropných rezerv.

Nejrychleji se v oblasti nových technologií rozvíjí větrná energie, a to ukazuje, jakým směrem se ekonomika nové energetiky bude v budoucnu rozvíjet. V Evropě už uspokojuje elektrická energie vyráběná větrem potřeby asi 40 milionů lidí. European Wind Energy Association odhaduje, že do roku 2020 bude polovina Evropanů - asi 195 milionů lidí - dostávat svou elektrickou energii pro domácnost z větrných elektráren.

Větrná energie roste z mnoha důvodů: je jí dostatek, je levná, nevyčerpatelná, lze ji lehce distribuovat, je ekologicky čistá a prospívá životnímu prostředí.

V Americe došlo loni k rozvoji větrné energetiky o 35 procent a roste dál. Čína by jí také mohla rozvíjet.

Americký automobilový průmysl se bude muset přizpůsobit hybridním automobilům, užívajícím benzínu a zároveň elektřiny.

Klíčem k restrukturalizaci globálního hospodářství je restrukturalizace státních daňových systémů. Bude nutno snížit daně z příjmu a zvýšit daně z ekologický ničivých činností. Tato politika je nejpokročilejší v Evropě, kde jednotlivé země zdaňují škodlivé činnosti, jako jsou emise uhlíku, vytváření skládek a automobily ve městech.

Města, která jsou obětí dušení automobily, začínají zavádět přísné poplatky ve snaze omezit dopravní zácpy. Příjem z těchto poplatků v Londýně se investuje do zlepšování autobusové sítě.

Podrobnosti v angličtině ZDE