Analýza OSN uvádí, že kdyby se dohodly veškeré státy na spolupráci, aplikované prostřednictvím šesti specifických finančních instrumentů, vyřešil by se gordický uzel problémů, který trápil svět po většinu dvacátého století.

Pokud budou přijata doporučení této analýzy - a její autoři přiznávají, že to možná bude trvat dlouhá desetiletí - zřejmě by to konečně donutilo jednotlivé státy na tomto světě, aby přiznaly, že jejich státní účetnictví a údaje o růstu skrývají obrovské škody, které jejich ekonomiky páchají na životním prostředí.

Návrh OSN, který byl zveřejněn tento týden na Světovém hospodářském fóru v Davosu, požaduje, aby musely jednotlivé státy nést odpovědnost za politiku, která selhala, a aby byly nuceny využívat peněz, ušetřených "předem", k odvrácení krizí, než nastanou.

Nejvýznamnějším požadavkem je požadavek, aby se Spojené státy připojily k mezinárodnímu systému obchodování s povolením znečišťovat ovzduší. Takové rozhodnutí by podle OSN uvolnilo 3,64 bilionů dolarů světového bohatství.

Inge Kaulová, poradkyně Rozvojového programu OSN, konstatovala: "To, jak vedeme v současnosti ekonomiku, je nesmírně nákladné a nevýkonné, protože nezvládáme dostatečně efektivně rizika a nejsme schopni předem zabránit krizím. Plýtvá se penězi, protože poskytujeme hospodářskou pomoc jen v minimálních dávkách a cena neřešených problémů je daleko větší, než kdybychom museli platit za to, abychom přiměli finanční trhy zapůjčit své peníze."

Rozvojový fond OSN chce zajistit, aby globalizace, která přinesla multinacionálním společnostem obrovské bohatství, měla prospěch pro nejchudší lidi ve společnosti.

OSN naléhá na politiky, aby prosazovali nové radikální projekty, které se začínají realizovat v posledním roce proti globálnímu oteplování, proti chudobě a nemocem, a to takovým způsobem, že globální trhy sdílejí rizika těchto projektů.

Tak například vznikla zkušební mezinárodní "banka", která půjčila 4 miliardy dolarů na očkovací vakcíny na základě příslibů vlád, že tuto částku v budoucnu uhradí státní pomocí.

Tento projekt, který podporují Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Nadace Billa a Melindy Gatesových, vznikl z návrhu Gordona Browna zdvojnásobit celkovou roční pomoc rozvojovým zemím na 100 miliard dolarů ročně.

Rozvojový program OSN navrhuje šest projektů, u nichž by měla být motorem síla finančních trhů:

• Emise skleníkových plynů by měly být sníženy prostřednictvím obchodování s kvótami: celkový čistý zisk 3,64 bilionů dolarů.
• Náklady na půjčky chudých zemí by bylo lze snížit tak, že by jistinu pro tyto dluhy poskytly stabilnější části jejich ekonomiky: celkový čistý zisk: 2,9 bilionů dolarů.
• Náklady na splácení vládních dluhů by bylo lze snížit spojením plateb s hospodářským produktem dané země: celkový zisk 600 miliard dolarů.
• Mělo by dojít k rozšíření očkovacího programu, celkový zisk (včetně nižší úmrtnosti) 47 miliard dolarů.
• Využívání obrovských finančních prostředků, které emigranti posílají do domovských zemí jako jistiny - celkový zisk 31 miliard dolarů.
• Organizace, poskytující hospodářskou pomoc, by se měly zaručit za půjčky investorům na trhu, čímž by se snížily úrokové míry: zisk 22 miliard dolarů.

Profesor Stiglitz, bývalý hlavní ekonom ve Světové bance a ostrý kritik toho, jak globalizace poškozuje chudé lidi, konstatoval: "Globalizace znamenala těsnější integraci zemí, a to znamená nutnost kolektivní akce. Jednou z nejdůležitějších oblastí, kde selháváme, je životní prostředí. Bez vládních intervencí nemají podniky ani domácnosti pobídky omezovat znečišťování životního prostředí." Podle Stigliftze by globální veřejný finanční systém donutil jednotlivé země, aby přiznaly, jaké škody napáchala jejich dosavadní politika, "nejvážnější jsou klimatické změny".

Bylo by ovšem zapotřebí, aby Spojené státy podepsaly dohodu z Kjóta a přistoupily na mezinárodní obchodování s emisemi uhlíku, aby mohlo být dosaženo prospěchu ve výši 3,64 bilionů dolarů.

Avšak tento návrh zřejmě nepodpoří ekologické organizace, které se domnívají, že správnou cestou je snižovat spotřebu a nikoliv poskytovat tržní pobídky.

Andrew Simms, ředitel New Economics Foundation, poukázal na to, že v devadesátých letech dospělo k chudým lidem ve společnosti z každých 100 dolarů zisků, vydělaných v důsledku globalizace, pouhých 60 centů.

Mezinárodní problémy - a řešení

Pandemie

Miliony lidí v rozvojovém světě zemřely na malírii, tuberkulózu a na HIV/Aids a další choroby.

Řešení: Bohaté země by měly předem přislíbiy, že zakoupí očkovací látky v hodnotě 3 miliard dolarů. To by přimělo velké farmaceutické společnosti, aby investovaly do vývoje léků, které by eliminovaly tyto pandemie. Úspora: 600 miliard dolarů.

Párijské státy

Velké podniky a globální finanční střediska ignorují země, kde by jejich zisky mohly ohrozit válečné konflikty.

Řešení: Záruky od mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní měnový fond, v jejichž rámci by došlo k snížení úrokových měr pro půjčky pro chudé země. Úspora: 22 miliard dolarů.

Státní bankrot

Země jako Brazílie a Argentina získaly statut žebráků v důsledku špatné hospodářské politiky a vysokých dluhů.

Řešení:/b> Systém, který by umožnil jednotlivým zemím získávat půjčky v přímé souvislosti na míře jejich hospodářského růstu. Tím by se zajistilo, že neomezí veřejné výdaje v době hospodářských krizí. Úspora: 600 miliard dolarů.

Útěk mozků

Miliony kvalifikovaných pracovních sil odjíždějí ze svých zemí a hledají lepší život na Západě. V některých zemích se přestěhovalo na Západ 9 z 10 profesně kvalifikovaných odborníků.

Řešení: Umožnit zemím, aby si půjčovaly peníze na volných trzích proti jistině peněz, které emigranti posílají domů. Tento kapitál by bylo možno využívat k vybudování infrastruktury, která by vedla k tomu, že by lidé neodcházeli do zahraničí. Úspora: 31 miliard dolarů.

Podrobnosti v angličtině ZDE