Starostové 30 českých měst naléhají na nového amerického prezidenta Baracka Obamu, aby zrušil plány na výstavbu amerického radaru 70 km západně od Prahy s tím, že by to ohrozilo Evropu, informuje tisková kancelář AFP. Pokud budou americké plány realizovány, Evropa se stane hlavním bojištěm ve velkém mezinárodním konfliktu, argumentují starostové. Plán realizovat systém protiraketové obrany ve střední Evropě už podle starostů vyvolává napětí mezi USA a Ruskem a USA a Evropskou unií.

Dvě třetiny českých voličů jsou proti plánům umístiut prvky americké protiraketové obrany v České republice. "Současní poslanci byli zvoleni, aniž by se konala jakákoliv veřejná diskuse o tomto projektu a americký projekt protiraketové obrany nebyl součástí žádného předvolebního programu žádné české politické strany," upozorňují starostové.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Česká publicistika v hlavním proudu médií stále ještě preferuje rozhovory s politiky a jejich přímé reakce před analýzami a komentáři odborníků. Zejména nejsledovanější publicistické formáty v České televizi a na Primě jsou v podstatě tribunami politiků, kteří si na svou účast v nich zvykli a v podstatě bezostyšně považují za povinnost vedení redakcí a dramaturgů zvát je do těchto debat. Dělají si statistiku a ti nejvlivnější s nejlepšími styky ve sdělovacích prostředcích se chlubí před méně frekventovanými kolegy, kde všude už byli a kam že to příště zase půjdou. Jak by existoval nějaký jízdní žvanivý řád s přesnými příjezdy do té či oné televizní stanice. Funguje to tak dokonale, že není výjimkou, pokud se politik před kamerou i sám objedná pro další debatu slovy: "Až se tady zase sejdeme za pár měsíců, tak...". Nebo kdy vyčte moderátorovi, že "zde již dlouho nebyl".

,,Radary americké protiraketové obrany nedokáží bezpečně rozpoznat útočící jadernou hlavici od klamných cílů, které může nepřátelská balistická raketa ve vesmíru vypustit, aby snížila pravděpodobnost sestřelení skutečné nálože," říká Theodore Postol, profesor vědy, techniky a národní bezpečnostní politiky na Massachusetts Institute of Technology (MIT). Interceptory tak nevědí, co mají trefit. Toto Postolovo vyjádření již zveřejnila Federace amerických vědců (FAS) a světová i česká média. Četné odkazy najdete na Britských listech. Proč Američané za systém utratili přes 100 miliard dolarů? Je to zbraň, která během bleskového útoku dokáže z oblohy sklátit satelity protivníka: ,,Pro interceptory to je snadný cíl. Lze sestřelovat družice vzdálené až desetitisíce kilometrů od Země. Satelit visí nad stejným místem na Zemi (geostacionární družice) a na takový přesně definovaný bod lze snadno zamířit, ale i když družice mění polohu, je oproti balistické raketě spousta času jí zaměřit a sestřelit," konstatoval profesor Postol během své listopadové návštěvy v Praze.

"Budu volit radar", prohlásil předseda Strany zelených na televizní kameru na závěr sobotního jednání Republikové rady, které se konalo v sobotu v Pardubicích. U dvou třetin potenciálních voličů se tím definitivně odepsal.

"Ať jde hned," řekl na adresu ženy, již svého času označil za "krávu", která "neumí ani pozdravit," vzor nového politického stylu Martin Bursík. Bursíkova leninsky formulovaná výzva byla součástí obsáhlejšího výroku: "Já budu hlasovat pro radar. Jestli Olga Zubová hledá důvod pro odchod, tak tady ho má. Ať jde hned."

Nová koncepce terciárního vzdělávání, prezentovaná Ministerstvem školství v Bílé knize, vzbuzuje naděje, že zahnívajícími a upadajícími univerzitami provane svěží uragánek, ale i pochybnosti, které již byly na stránkách Britských listů vyjádřeny v článcích jiných autorů.

Bohaté vlády a korporace začínají zkupovat miliony hektarů zemědělské půdy v rozvojových zemích s cílem zajistit si dlouhodobě přísun potravin.

Jacques Diouf, šéf organizace OSN pro potraviny a zemědělství, varoval, že to může vést k "neokolonialismu", kdy chudé státy budou produkovat potraviny pro bohaté státy na úkor vlastního chudého obyvatelstva.

Respekt k právu a jeho vymahatelnost patří k k základním atributům právního státu. V sobotu ráno proběhla v největší tuzemské vietnamské tržnici SAPA, postižené před čtrnácti dny obrovským požárem, razie za účasti zhruba tisícovky cizineckých policistů, ČOI a dalších osob. Podle ředitele Cizinecké policie Vladislava Husáka byla akce úspěšná a bude se opakovat. Popřel, že by šlo o politickou objednávku. Dlouhé záběry kamer ČT a TV NOVA, které z akce udělaly zprávu dne, však svědčí o něčem jiném: smyslem bylo dát české veřejnosti najevo, že stát se s cizinci dokáže vypořádat důsledněji než tzv. radikálové z ultrapravicové scény, a vzít jim tak vítr z xenofobních plachet.

Vicepremiér a předseda lidovců Jiří Čunek navrhuje, aby stát poskytl peníze na terénní pracovníky, činnost neziskových organizací a organizací měst, které se potýkají s problémem lidí, kteří si odvykli pracovat a svým způsobem života působí problémy i svému okolí. Tito lidé by měli pracovat přímo s rodinami asociálních občanů, měli by jim radit a motivovat je, aby nežili jen ze sociálních dávek a posílali své děti do školy. Řekl to v nedělní Partii TV Prima.

I přes očividnou snahu pana exposlance Davida celou studentskou iniciativu spíše zesměšnit než s ní polemizovat bychom mu za jeho článek chtěli poděkovat. Představuje dobrou příležitost k podrobnější diskuzi, o kterou usilujeme. A pokud jde o výtky k jednotlivým bodům výzvy, lepší průpravu pro chystané debaty se zákonodárci než tento soupis exemplárních poslaneckých výmluv jsme si snad ani nemohli přát.

Předně: naše výzva není a nemá být souborem čtyř nejpalčivějších politických problémů dneška, s jejichž nápravou stojí a padá celá naše demokracie. V době, kdy je potřeba pracovat na důchodové reformě, reformovat špatné a opomíjené vzdělávání, mírnit ekonomickou krizi nebo zabránit případnému dalšímu povolebnímu patu, může snad naše výzva působit nepatřičně. Přesto jsme s rozmyslem vybrali právě tyto čtyři body. Představa, že se nejdřív budou řešit akutní problémy, a pak teprve se vymyslí, jak je řešit transparentně, se totiž možná líbí politikům -- my už jsme ale měli dost příležitostí povšimnout si, že nepřehledný a neprůhledný postup se na výsledném řešení vždy neblaze podepíše.

LVI │ Zbrojovka BAE Systems (divize Flight Systems) úspěšně ukončila vývoj, výrobu a počáteční letové testy zařízení schopného „vidět“ pod zem. Má název ATAEM (Airborne Tomography using Active Electomagnetics) a zkoušky probíhají nad Mohavskou pouští v Kalifornii poblíž základy letectva Edward, kde se tamnímu bloggerovi Alanu Radeckimu povedlo pořídit fotku tohoto revolučního senzoru.

ATAEM má podobu válcového pouzdra, jež je na silných kabelech zavěšeno pod vrtulníkem (aktuálně se používá typ Eurocopter AS350) a vyzařuje elektromagnetickou energii, která má detekovat podzemní bunkry a tunely. Jedná se o aplikaci technologie, která se již využívá pro průmyslové účely v oboru geofyzikálního průzkumu.

LVI│ Kromě umístění operačně-taktických balistických raket poblíž polské hranice může Rusko na americké snahy instalovat ve střední Evropě prvky protiraketové obrany reagovat také pomocí přesně naváděných leteckých zbraní, uvedl ruský vojenský expert. "Raketový systém Iskander není nutně nejefektivnější zbraní proti pozemním objektům, které by měly být umístěny v některých evropských státech. Máme přece také letectvo, které vlastní přesně naváděné zbraně," sdělil generál Pjotr Děněkin, bývalý velitel ruského letectva. Zmínil např. strategické letectvo, jež má střely s plochou dráhou letu Ch-55 (NATO AS-15 Kent) s účinným dosahem až 4500 km.

tisková zpráva

Starostové proti radaru a Hnutí nenásilí poslali dopis Baracku Obamovi.

Zřejmě dobře míněný pokus Hnutí nenásilí a Starostů proti radaru poslat novému americkému prezidentu protestní dopis proti výstavbě amerického radaru v ČR je činem, nad nímž se okamžitě zavře voda.

Posílání protestních rezolucí je zvláštní úkaz, který vznikl v době tvrdého stalinismu, kdy "pracující" posílali dopisy, požadující "psům psí smrt", atd. Demokratická politika v západních zemích obyčejně nefunguje prostřednictvím protestních rezolucí.

Mají-li mít nějaký politický dopad, čeští aktivisté proti radaru musejí, kromě posílání dopisů Obamovi, zaujmout mezinárodní média, a to něčím zajímavým a novým, co přitáhne jejich zájem. Pokud tedy nemají miliony na zaplacení efektivní západní PR agentury, která by působila v jejich věci, anebo nejsou schopni zorganizovat pravidelné protiradarové demonstrace tisíců osob, demonstrujících jménem českých občanů, nejen před americkým velvyslanectvím v Praze, ale i před americkými velvyslanectvími hlavních západních velmocí.

PS: Pan Lachout se ve své reakci vzteká, aniž by porozuměl, o co jde. Můžu se rozčilovat nad tím, že "svět je neférový, protože nefunguje podle mne", ale dokud to nedokážu změnit, měl bych se snažit inteligentně využívat možností, které skýtá. Píšu, že člověk potřebuje miliony pro PR agenturu tehdy, když ho samotného nenapadne nic inteligentního a nového, čím by upoutal média i bez peněz. (Protože když ty nápady nemá, tak to pro něho za peníze vymyslí ta PR agentura.) A druhá věc? Navzdory tomu, co si myslí pan Lachout, v západních demokratických zemích právě funguje demokracie. Pokud zmobilizujete tisíce lidí na podporu své věci, média si toho budou všímat (na rozdíl od ČR jsou většinou méně úplatná).

Jenže to je právě to: Pokud jsem proti radaru, nemůžu o tom pouze bědovat v hospodě, ale musím něco dělat. Sedmdesát procent obyvatelstva je v ČR proti radaru, ale nikdy nevyjde do ulic. Jestliže občan není ochoten pro svůj názor udělat nic, je tomu, jako by ho nezastával. Pak je to vlastně logické, že západní média neinformují o tom, že české obyvatelstvo "je proti radaru".

Ve svém krátkém komentáři jste přesně popsal nedemokratičnost a fašizaci západní takzvané demokracie - tedy demokracie buržoazní, která se uplatňuje pouze v den voleb a potom si občané mohou akorát tak trhnout nohou. Jste jistě velice vzdělaný člověk, který dokázal tak přesně a s velkou dávkou ironie a arogance vlastní buržoazním šosákům sdělit starostům proti radaru, že musejí mít miliony na to, aby zaujali média, a nepřímo opět miliony, aby zorganizovali demontrace před US ambasádami v jiných státech proto, aby se politické ledy někam hnuly.To ale není demokracie, vážený pane Čulíku.To je dobře zorganizovaný, po roce 1945 v Západní Evropě a dnes i zde, velice sofistikovaně sociologicky zmodernizovaný obyčejný fašismus zaměřený na potlačení nálad občanů, kteří by jinak dali přednost všelidové demokracii v denní praxi.Tak teď alespoň víte, co si o Vás a smyslu BL, který mnohým dopisovatelům uniká, myslím! Hodně úspěchů v šíření Vašeho vzoru demokracie a myšlení. Lidé Vám to stejně tak jako tak jednou pořádně spočítají.

Oldřich Lachout (autor je bývalý estébák - pozn. ŠOK)

Svým článkem jste podle mého názoru klepl hřebík na hlavičku.

Čím dále, tím více je vidět, že iniciativy vedené proti radaru v české kotlině a pouze s několika západními sympatizanty mají jen omezenou účinnost, píše z Německa Petr Škoda.

Radar vidím v principu jako možnou (nejsem si jist zda nutnou) část sytému globální obrany proti útokům jakéhokoli zběsilce proti jakémukoli členů mezinárodního společenství. Aby se takový systém neroztočil v nekontrolované závody ve zbrojení, musí být založen na principu rovnováhy, ve kterém se jednotliví aktéři drží navzájem v šachu. Před dvě stě lety vytvořil takový systém Metternich, v období studené války to byly dohoty typu Salt. Pokud v mezinárodní hře o moc zavládne snaha jednoho účastníka stát se tím jediným a nejsilnějším, skončí to obrovskou katastrofou. V jemnější formě se to dá popsat jako vytahování našich furiantů ve vesnické hospodě, které končí zpravidle rvačkou a vymlácením hospody. Ostatně stále více je zřejmě, že éra unilateralismu je u konce. Čili ke stolu si musí sednout více aktérů této mocenské hry, která se hrála v minulosti, hraje a bude hrát.

Z toho mi vyplývá, že pokud se má bojovat proti radaru, přesněji řečeno proti možným důsledkům radaru připravovaného formou "Vondra", nejde to jinak, než s mezinárodní podporou, která bude zaměřena k vytvoření zmíněného skutečně globálního systému bezpečnosti. A v tomto smyslu platí bezezbytku poslední odstavec Vašeho článku.

Na jedné straně mluví a píší komentátoři o největší hospodářské krizi, na druhé straně o tom, že tu současnou vlastně teprve začínající reálnou krizi už budeme mít v příštím roce za sebou. Proto podle mne to, že si někteří ekonomové myslí, že rok 2010 už bude zase rokem rostoucího blahobytu, má mín co dělat s realistickou předpovědí a daleko víc je tu přání otcem myšlenky...

AL│ Německý Spolkový kartelový úřad (úřad pro hospodářskou soutěž) vytváří nátlak na distributory plynu a nutí je snížit ceny ve prospěch koncových odběratelů. Německý Spolkový kartelový úřad tlačí systematicky na 29 distribučních společností plynu, jimž hrozí tresty za zneužívání svého postavení na trhu. Jde především o RWE, Gasag a Rheinenergie. Kartelový úřad chce prosadit nižší ceny plynu pro konečné odběratele. Koncem řijna již dosáhl částečného úspěchu u šesti regionálních dceřiných společností EON-koncernu a vydobyl u EONu zvýhodnění pro zákazníky ve výši 55 milionů eur.

Gail E. Tverberg (aka Gail the Actuary), The Oil Drum

Všichni víme, že svět není plochý. Komukoli z nás by se vysmáli, kdybychom vytvořili model s plochou Zemí jako jedním z hlavních přepokladů. Také víme, že svět není nekonečný. Na Zemi a v její atmosféře existuje konečné množství atomů. Schopnost atmosféry absorbovat znečištění je omezená. Schopnost půdy vzdorovat opakovanému špatnému zacházení je omezená. Množství neobnovitelných zdrojů je omezené.

Bém označil správně Topolánkovu nabídku korýtka předsednictví poslanecké sněmovny Paroubkovi, pokud ČSSD nebude půl roku zpochybňovat vládu,za handl. V druhé polovině věty prohlásil, že kdyby přišla ČSSD a řekla: Chceme radar, bylo by to něco jiného. Tak se ptám: Co jiného by to bylo, pane Béme? Přiblížení programů ČSSD a ODS? To snad ne. Handl jako handl, pane primátore, jeden premiérův, jeden Váš. Otázka nestojí, který se občanům líbí a který ne! Handl není přijatelný kompromis!

A radar? Kdy konečně pochopíte, že prosazování cizího vojska a cizích armádních zařízení na území ČR občané citlivě chápou jako vlastizradu? Vlastizrádci nadrásali ručně zvací dopis, aniž to občané tušili a okupant dorazil. Na dlouho.

Dnes vlastizrádci uskutečňují totéž, jen aktéři jsou z opačné strany.

Takový primitivní odezdikezdismus.

PS. Nechápu Bémův výrok: .."kdo, když ne ODS nebo nějaká slušná pravice"...? Opravdu tím myslel, že ODS není slušná nebo silná pravice? A koho tou slušnou pravicí myslel? Ona tu nějaká pravice je???

JU│ Ruský Kommersant referuje o tom, že mezi Ukrajinou a Ruskem se znovu oživuje problém ceny zemního plynu dodávaného Gazpromem na Ukrajinu. Je to už „tradiční“ téma s tím, jak se blíží konec roku a měly by se uzavírat dohody o cenách plynu v dalším roce. Začal to ruský prezident Medvěděv, když uložil Gazpromu, aby vymáhal 2,4 mld dolarů, které by mu údajně měl ukrajinský státní podnik Naftogaz dlužit.

Ukrajinský prezident Juščenko se tohoto prohlášení Medvěděva okamžitě chytil a uložil premiérce Tymošenkové, aby vláda do pěti dnů tento dluh uhradila. Juščenko byl první a také jediný ukrajinský představitel, který tento dluh uznal. Dodal také, že je to vina vlády, která řídí Naftogaz, když dovolila, aby tento dluh vznikl. Označil činnost vlády jako neprofesionální a řekl, že takové jednání vede ke kolonizaci země.

Česká vláda nedávno zaslala Výboru OSN pro práva dítěte periodickou zprávu o plnění Úmluvy OSN o právech dítěte v Česku, praxe však ukazuje, že ani po devatenácti letech od jejího přijetí se řada ustanovení Úmluvy nedostala do praxe, někdy ani do legislativy. O tom svědčí i to, že Poslanecká sněmovna schválila kontroverzní snížení věkové hranice pro trestní stíhání i pro ochranu dětí před pohlavním zneužíváním a týráním. Účastníci parlamentního semináře DCI (20. 11. 2008) o plnění Úmluvy s tím vyjádřili zásadní nesouhlas, s nímž se obracejí na Senát i na prezidenta republiky. Jednoznačným porušením Úmluvy bylo i zavedení "regulačních" poplatků ve zdravotnictví. Za mnoho desítek dalších problémů jmenujme i snižující se podporu pěstounské péče a vzrůstající počet dětí v ústavní výchově nebo odpor vůči spoluúčasti dětí na rozhodování.

tisková zpráva Hnutí nenásilí

Starostové čtyř desítek obcí z Brd se v úterý 24.února 2009 vydají do Evropského parlamentu v Bruselu, kde zahájí půlroční protiradarovou kampaň na celoevropské úrovni. Kampaň je organizována společně s hnutím Nenásilí a mezinárodní sítí Evropa pro mír.

Ve finanční krizi není jen americký automobilový průmysl, ale taky světová firma General Electric (GE) hledá investory. Zatímco detroitským automobilkám už teď jde o přežití, GE ještě oficiálně nežádá americkou vládu o finanční injekci a spokojuje se zatím se zárukou, kterou dostala její finanční pobočka v krizi, GE Capital. Že by ale tato firma neodmítla státní peníze z jiných zdrojů, a o možném výprodeji amerického průmyslu, o tom něco v téhle poznámce.

KD| Nově zvolený šéf německé politické formace BÜNDNIS 90/DIE GRÜNEN (Zelených) Cem Özdemir je přesvědčen, že záruky polské bezpečnosti pocházejí z Bruselu, nikoliv z Washingtonu. A protože americký projekt protiraketové obrany poškozuje Evropu, která musí provádět jednotnou bezpečnostní politiku, Polsko se nemůže jednoduše domlouvat s USA bez ohledu na ostatní evropské země.

Özdemir v Berlíně na tiskové konferenci zahraničním novinářům vysvětlil, že jeho odmítnutí americké protiraketové obrany neznamená, že by se přikláněl na stranu Moskvy, která má na špatných vztazích s Polskem i na krizi v Gruzii svůj díl viny.

Dvaačtyřicetiletý předseda strany zvolený minulou sobotu je tureckého původu. Jde o prvního muslima, který se stal předsedou německé politické strany, a turecké noviny o něm psaly jako o německém Obamovi.

22.11. 2008, Gazeta Wyborcza, Tarcza jest zła, bo dzieli Unię - uważa szef niemieckich Zielonych ZDE

pondělí 24. listopadu od 9:30 v budově Poslanecké Sněmovny Parlamentu ČR, Sněmovní 1.

Cílem fóra je zprostředkovat názory zaměstnavatelů i politiků na to, jak přistupovat ke stále se zvětšující skupině rodičů na mateřské a rodičovské dovolené. Dále podat informace z pohledu právního, ekonomického, psychologického i sociologického, upozornit na bariéry a ukázat příklady dobré praxe a řešení, které zvolily firmy působící v České republice.

tisková zpráva

Své rozhodnutí oznámily na jednání RR v Pardubicích 22.11.2008 poté, kdy Martin Bursík a členové předsednictva SZ neprojevili ochotu nést svůj díl zodpovědnosti za volební debakl v podzimních krajských a senátních volbách. Obě poslankyně nesouhlasí s jednostranným hodnocením volebního neúspěchu, které vypracovalo předsednictvo SZ. Příčinu volebního neúspěchu spatřují hlavně v neplnění stranického programu, v nerespektování priorit SZ prosazených do programového prohlášení vlády.

Předsednictvo SZ odmítlo na jednání RR dialog s mluvčími zastupujícími 218 signatářů "Výzvy předsednictvu", kteří vidí tyto příčiny především v neplnění programu ve třech oblastech -- dopravě, zdravotnictví a zahraniční politice. Soudí, že Strana zelených, tímto odklonem od svého programu, ztratila před svými voliči tvář.

Poslankyně patří mezi signatářky "Výzvy".

Poslankyně se distancovaly od politiky, kterou Martin Bursík praktikuje v Poslanecké sněmovně a ve vládě. Vyzvaly Martina Bursíka, aby rezignoval na post předsedy Strany zelených.

Poslankyně zůstávají členkami SZ a jsou připraveny podporovat programové prohlášení vlády a volební program Strany zelených.

Díky mým dvěma článkům na BL ("Monstrproces se stařenou na druhou" a Msta"), přiznávám dost rychle napsaným, se rozvinula rozsáhlá a časově náročná emailová diskuse, kterou jsem musela díky nedostatku času ukončit, a chtěla bych tímto všem diskutujícím poděkovat. Druhý článek byl reakcí na ohlasy čtenářů, kteří měli problémy pochopit vnitřní smysl článku prvního. Některým ani to nestačilo a prokurátorsky mi dokazovali, že ženu ani květinou neuhodíš, natož kladivem. I těm děkuji.

Pořád mi vrtalo hlavou, kdo zavádí do češtiny bezpředložkové vazby některých sloves. Nyní to vím. Ve zprávách ČT a devatenáct hodin v pátek 21. listopadu měla vstup zpravodajka Hana Scharfová a sdělila nám v souvislosti s navrácením knih Thomase Manna, že:

Chybí vám tu něco? Správně, příslovečné určení času - v roce 1933. Zpravodajka to opakovala dvakrát. Německy je to správně. Podobně je německy správně: Sie hat 20 Kilo abgenommen. Česky je to: Zhubla o 20 kilo. V reklamách a u Scharfů se ovšem říká a píše: Zhubla 20 kilo.

Čeština tak zhubla o předložkové vazby sloves. Děti za to možná ještě dostávají pětky.

Možná by bylo užitečné, kdyby si novináři udělali s panem Svěrákem nějaký takový diktát, který bývá v televizi na začátku září. Ani by se to nemuselo vysílat. Stačilo by, kdyby trojkaři tiše odešli dělat něco jiného...

Když v pondělí 17. listopadu zakladatel agentury Stratfor komentoval výsledek summitu skupiny G-20 ke světové ekonomické krizi, byl poměrně nevzrušený. Napsal sice, že jednání skončilo vydáním nicneříkajícího prohlášení a vágním závazkem ke vzájemné spolupráci, zároveň však argumentoval, že finanční krize přešla v cyklickou recesi v zásadě srovnatelnou s recesemi let nedávno minulých. Dokumentoval to na burzovním indexu Standard & Poor's 500, který ještě minulý pátek dosahoval hodnoty 873,29 bodu, zatímco v říjnu 2002 skončil na 777 bodech.

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo (ČT 1, 20.11., 21 hod.) kočírovala diskuzi o postavení KSČM v naší společnosti. Pozvala si radního, ale i europoslance Miloslava Ransdorfa za jmenovanou stranu, "specialisty" ex-senátora Mejstříka a pana Jocha, politického vězně z 50. let, učitele střední školy, dělníka. Zapálila pod kotlem a sledovala na manometru stoupající tlak. Do kotle padaly ingredience, podobně jako to uměli pejsek s kočičkou v Čapkově pohádce: senátních 700 komunistických hříchů, kapitalistické krize, pracovní tábory, Marxův Manifest, dvojí tvář parlamentní strany, vůle voličů, mučení dítěte v komunistickém žaláři... Scházely jen nedostatkové banány a převlečené hubertusy...

Ve svém článku z minulého týdne se Bohumil Kartous zamýšlí nad realitou českých médií, v jejichž často ideologicky zabarvené interpretaci společenského dění nachází pozůstatky totalitárního myšlení čtyřiceti let komunismu. Jeho článek mě inspiroval k obecnější úvaze nad komunikačním prostředím vytvářeným moderními médii. Jaký je jeho charakter jako veřejného fóra, kde by se měly střetávat různorodé názory a myšlenky? A proč se v něm namísto objektivním informacím tak dobře daří demagogiím různého druhu?

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2008 přispělo celkem 199 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 55946.43 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 10. 2008 částku 205 154.26 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a