Sice takový přístup prezidenta Juščenka vypadá jako velmi vstřícný, ale má také své souvislosti. Hned totiž pokračoval, že je pro to, aby tržní vztahy mezi Moskvou a Kyjevem byly nastoleny ve všech oblastech a tedy se promítly i do nájemného za pobyt ruské Černomořské flotily v Sevastopolu a také do tarifů za tranzit zemního plynu před území Ukrajiny.

Není to poprvé, kdy prezident Juščenko požaduje zvýšit nájemné za základnu v Sevastopolu. Jak připomíná Kommersant děje se tak pokaždé, kdy Moskva začne hovořit o tržní ceně plynu. Ovšem nájemné za Sevastopol stanovuje základní smlouva o vztazích mezi Ukrajinou a Ruskem tak, že toto nájemné - ve výši 97 mil dolarů ročně - se odepisuje z ukrajinského dluhu vůči Rusku z počátku devadesátých let. Podle smlouvy sice Ukrajina může požadovat vyšší nájemné, ale s tímto zvýšením podle smlouvy musí souhlasit i ruská strana.

Jiná věc jsou poplatky za tranzit plynu přes Ukrajinu a poplatky za užívání podzemních zásobníků plynu na Ukrajině. V současné době je poplatek za uskladnění 1000 m3 plynu na Ukrajině 6,7 dolaru. Přitom v těchto zásobnících je uskladněno 30 mld m3 – což je polovina ročního objemu ukrajinského dovozu zemního plynu. Jak upozorňují experti je tato cena relativně velmi nízká, neboť např. cena za uskladnění zemního plynu v podzemních zásobnících v Německu dosahuje v průměru více než 80 dolarů. Potom by Kyjev mohl požadovat až desetkrát vyšší cenu a dostával by tak za tuto službu až 2,5 mld dolarů. Ovšem ukrajinští politici si musí uvědomit – jak dodávají experti - že dvě třetiny tohoto plynu se dále dodávají na Ukrajinu a tato cena by se pak musela promítnout do ceny pro konečného spotřebitele.

Kdyby došlo ke zvýšení tranzitních poplatků na dvojnásobek tj. na 3,5 dolarů za 1000m3 na 100 km, nic podstatného by se nestalo. Dnes Ukrajina platí za dovezený plyn kolem 10 mld dolarů a pokud by vzrostla cena plynu – jak také zaznělo v Gazpromu až k hranici 400 dolarů za 1000 m3 – a přitom všechny poplatky narostly, i pak by musela platit o 7 mld dolarů více oproti současnosti.

Přitom není vůbec jasné z jakých cen vychází Gazprom ve svých kalkulacích, protože ceny energetických surovin klesají a proto těžko může uvažovat o ceně 400 dolarů – spíše je reálně uvažovat o ceně kolem 300 dolarů.

Analytici trhů také pochybují o velikosti dluhu – podle jejich názoru nebude vyšší než 1,5 mld dolarů. Proto také premiérka Tymošenková odpověděla Juščenkovi, ona o žádném dluhu Ukrajiny neví, že může jít jen o dluhy RosUkrEnergo, což je společná firma mezi Gazpromem a soukromými osobami z ukrajinské strany, která je prostředníkem při dovozu plynu na Ukrajinu.

Proto také Tymošenková hovořila o tom, že je nutno především skoncovat s korupcí v tomto sektoru a nikoli přenášet odpovědnost na vládu a vyslovila přesvědčení, že její vládě se podaří s touto korupcí skoncovat a přejít na naprosto průhledné kontrakty. Také proto ona navrhla, aby byla uzavřena nová smlouva o dovozu plynu přímo mezi Gazpromem a Naftogazem

Je zřejmé, že v této otázce opět panuje velký nesoulad mezi premiérkou Tymošenkovou a prezidentem Juščenkem. Z vyjádření premiérky je patrné, že podezírá - je otázkou zda oprávněně – okolí prezidenta z podivných kontraktů při dovozu plynu na Ukrajinu. Nehledě na to, kdo má v tomto sporu pravdu, je to jen další doklad o bující korupci v této zemi a zřejmě podivné úloze okolí prezidenta.

Znepokojivý je ještě jeden fakt – redaktoři Kommersantu upozorňují, že vedoucí představitelé Gazpromu zrušili své dovolené v období novoročních prázdnin a zřejmě se proto chystají na další kolo plynové války mezi Ukrajinou a Gazpromem a jak upozorňují – možná příliš expresivně - ruská media, můžeme se v té době opět dočkat uzavření ventilů.

Президент президенту -- долг
Виктор Ющенко по-рыночному отреагировал на газовый ультиматум Дмитрия Медведева ZDE