Šéf britských konzervativců David Cameron by nyní vyhrál všeobecné volby. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění listu Guardian a organizace ICM, jehož výsledky byly zveřejněny v úterý. Získal by mírnou většinu v Dolní sněmovně. Voličská podpora britských labouristů mezitím poklesla na minimum za posledních 19 let.

Voličská podpora pro britské konzervativce roste za poslední měsíc, zatímco podpora pro Labouristickou stranu dramaticky poklesla zejména po nedávném údajném teroristickém spiknutí proti letadlům letícím do Ameriky. Zdá se, že většina britských voličů za toto spiknutí částečně obviňuje Tonyho Blaira, který svými intervencemi v Iráku a v Afghánistánu ohrozil bezpečnost Velké Británie.

reakce na zprávu světových agentur o tom, že "11 osob bylo obžalováno z tzv. "teroristického spiknutí""

Doporučuji všem osobám, které vlastní doma "věci potenciálně užitečné teroristům", aby se takových neprodleně zbavily a odnesly je na nejbližší oddělení policie. Seznam přikládám...

Stále více lidí se nás ptá: Proč vznikla tato iniciativa? Jsme placeni vládou USA, tajnými službami či českými politickými stranami? Ne, ani jedna z možností není správná. Celý projekt založila skupinka studentů vysokých škol jako reakci na dříve vzniklou iniciativu proti základnám, píše Tomáš Čáslavka.

... což ovšem není až tak dalece pravda - viz: Manipulace ZDE

Stali jste se asi obětí politického klaunovství, které se určité politické skupiny rychle osvojují, píše František Procházka. Na diskuzní stránce http://www.prozakladnu.cz/diskuze.php upozornil jeden z diskutujících na následující fakt:

"Nestojí za námi žádné politické strany ani hnutí, petici financujeme z vlastních prostředků."

Tři ze tří inicátorů "nezávislého studentského sdružení" Pro základnám jsou vysokými představiteli politických sdružení.

Proti jedenácti osobám bylo zahájeno trestní stíhání v souvislosti s údajným spiknutím vyhodit do povětří několik transatlantických letadel, píší internetové stránky BBC a pokračují:

Osm osob bylo obviněno ze spiknutí k vraždění a přípravě terorismu. Dvě osoby byly obžalovány, že neinformovaly policii o závažných skutečnostech a jedna sedmnáctiletá osoba byla obviněna, že vlastnila předměty, užitečné pro osobu, připravující teroristické činy.

Jedna žena byla propuštěna, aniž by byla obžalována, a 11 dalších osob zůstává ve vazbě, uvedla britská prokuratura.

S bláhově jízlivým úsměvem jsem dnes zjistil, že tzv. nová vláda nebyla dosud sestavena. Od voleb uběhlo drahně času. Pokud to takto půjde ještě chvíli dál, tak máme brzy celé současné volební období rychle za sebou a máme na krku další nové pravidelné volby. Předčasné volby jsou zbytečné. Jedině, že by se týkaly příští povolební neřešitelné situace, takže bychom mysleli moudře dopředu. Ostatně, co to bude za novou vládu, když tam budou zase jenom staří známí a ideově přestárlí lidé, kteří chtějí vítězit, vládnout a být prvním předvojem?

Strach z možných teroristických útoků vede k hysterii a diskriminaci. Britská média píší o případu, kdy z letadla byli donuceni k odchodu dva pasažéři. Stalo se tak po nátlaku ze strany ostatních cestujících. Nátlak cestujících se stal v britských médiích terčem ostré kritiky.

K incidentu došlo na lince britských aerolinii Monarch při letu ze španělské Malagy. Při nástupu pasažéru do letadla se nastupujícím pasažérům znelíbili dva muži asijského původu hovořící arabsky.

Štěpán Kotrba opakovaně -- a nyní pravděpodobně schválně proto, že jsem ho za to veřejně kritizoval -- proměňuje v palcové titulky něco, co vadí jen ČSSD a bývalému premiéru.

Kotrba píše:

Dnes dochází na Blízkém východě k ničení mostů a ke stavění zdí. A to je pravý opak toho, co je třeba dělat: budovat mosty, aby se lidé mohli setkávat, a bourat zdi, které je oddělují; to je záruka pro důstojný život lidí na této zemi a v našem arabském světě, namísto ohně, který spaluje, a zbraní, které rozsévají smrt a vzbuzují nářek v Palestině, Iráku a Libanonu.

Výzkum počáteční vývojové fáze západoevropských zelených (od konce 70. do začátku 90. let) a českých zelených (od 90. let do r. 2005)

Zájem některých představitelů ekoiniciativ o spolupráci se SZ zjara 2002, společný postup při parlamentních volbách v červnu 2002 a vstup mnoha ekoaktivistů do SZ v druhé půli roku 2002 (který rozšířil členstvo z 250 na 750 členů) vedl k většímu zájmu o dosud ignorovanou SZ i mezi studenty, pedagogy a sociálními vědci.

Přibližně v tu chvíli, kdy vyjednavači USA obratem změnili informace podávané české straně o chystané základně (nově prý má chránit i území ČR a nově také má podléhat zákonům ČR), přispěchal i velvyslanec USA v ČR William Cabaniss, aby "přispěl do debaty dalšími informacemi", a sice článkem "Rozhodnutí o základnách bude na vás" 19.8. v Právu.

V úvodu složil pan velvyslanec malý kompliment "o zralosti české demokracie". Jak se však ukazuje v dalším textu, má o naší vládě lidu mínění velmi nízké. A sice v první části věty "Myslíme si, že je věcí české vlády, zda a jakou roli chce v evropské obraně hrát." O referendu k základně pan velvyslanec zjevně neuvažuje ani náznakem, na naši vládu lidu zvysoka šlape. Zajímavější je ovšem druhá část věty - jakpak ji asi pan velvyslanec myslí? Nepodezírám pana velvyslance Spojených států Ameriky, že by nám doporučoval plně se věnovat evropskému bezpečnostnímu systému a tím pádem zrušit probíhající sólové jednání s USA o základně USA. Pan velvyslanec naopak zapřádá jakousi tajemnou spojitost mezi předmětnou základnou USA a evropskou obranou, ba činí směle z obojího jedno a totéž. Pak je ovšem přinejmenším podivné, že evropští politici tuto "evropskou obranu" nechtějí ani komentovat - s odkazem na to, že jde o bilaterální jednání mezi USA a ČR. Nemluvě o ruských (tedy rovněž evropských) politicích, kteří takovouto "evropskou obranu" přímo kategoricky odmítají.

Reakce na článek J. Payna: "Češi opět na křižovatce dějin", Právo, 18/8/2006

Pan Payne ve svém článku shrnul na hromadu velké množství různých, nepodstatných, někdy i protichůdných, často zcela irelevantních postřehů. Hlavní chybou je však jeho tvrzení, že můžeme "...získat dvoustrannou dohodu o ochraně svého území". Tento evidentní nesmysl pochopí každé malé dítě. Kdyby bylo možné chránit cílovou oblast pomocí základny, umístěné přímo v této oblasti, proč by USA usilovaly o základny daleko od svých hranic? Vždyť by mohly mít obranné základny přímo doma! Je to přesně naopak: základna, umístěná na našem území, nás nemůže nijak chránit.

"My jsme dělali Pražské jaro. Kdyby se nám podařilo, aby sem nevtrhly sovětské tanky, bývali bychom vytvořili jinou Evropu. Socialistickou, křesťanskou." - řekl režisér Vojtěch Jasný (Až přijde kocour, Všichni dobří rodáci) v rozhovoru s Janem Čulíkem (10.8.2004)

Dva důvody invaze vojsk Varšavské smlouvy roku 1968 jsou srozumitelné. Byl to zájem umístit supervelmocenskou armádu a udržet politický spolek komunistických států. Ale agresi mohla ovlivnit i nějaká další neznámá souvislost. Nezdar jarního uvolnění v Československu možná nějak navazoval na předchozí porážku demokratických superpolitiků v letech 1963/1964. Vždyť obě řekněme "holubice" odešly takřka společně během necelého roku úměrným způsobem - J. F. Kennedy po strašlivém zločinu a N. S. Chruščov po vnitrostátním puči, ke kterému jako obvykle neměli občané co říci. Byly nahrazeny jestřáby Brežněvem a Johnsonem, jak známo. Takže československé jaro 1968 přišlo, ale zásadnější podmínky jeho úspěchu už byly pět let předtím zrušené.

A jak jsme pokračovali potom my v Československu? My občané. Správně?

V tomto datu, jistě předurčené v bývalém Československu ke zcela jiným úvahám, si dovolím pokračovat v myšlenkách, jež ve svém článku v BL 16.8. nadnesl Jan Jiroušek.

Nejsem sociální psycholog a neumím se podívat obecně na příčiny, dopady a důsledky jevu bezdomovectví. Ale pár zážitků mám a chtěl bych je k výše jmenovanému článku přidat.

Poprvé jsem se s homeless people setkal v roce 1990 při své první návštěvě Spojených států.

Prezident Václav Klaus jmenoval Mirka Topolánka premiérem a zároveň pověřil odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka řízením země až do okamžiku, než Topolánek sestaví vládu, kterou Klaus jmenuje. Země má tedy dva premiéry, z čehož se snaží někteří publicisté a experti udělat problém.

Ve skutečnosti se o vážný problém nejedná, pokud se budeme řídit zdravým rozumem. A ten se obvykle promítá do tzv. ústavních zvyklostí---tedy procedur, které nejsou sice ústavou výslovně předepsány, ale jsou přesto obecně respektovány. Zatímco ve Velké Británii, kde vládne "common sense" a psaná ústava vůbec neexistuje, by si nad "problémem" dvou premiérů nikdo nelámal hlavu, v Česku, poznamenaném fachidiotismem právního positivismu, se hned vynoří dalekosáhlé úvahy na téma možné ústavní krize.

Srpnové výročí bude mít ještě dlouho pro český národ nepříjemnou pachuť a bude zastiňovat jiné události tohoto měsíce. Do letošní nekulatostí nekulatosti, přesto ale s trpkostí vzpomínané, se však mísí zvláštní obava, zda do prostor, dříve přísně střežených, dnes často chátrajících nepřijde nový nájemník, který se bude chovat spíše jako majitel dobytého území.

A dávno již tam neznějící strohou ruštinu nevystřídá obdobně militantní angličtina vojenských povelů.

Tolik o něm lidé vědí a tak málo pro ně znamená v každodenním životě. V létě pod ním leží na dece, nebo před jeho paprsky utíkají do stínu, a v zimě, když je hodně daleko a nehřeje, skoro na něj zapomenou. Nevnímáme ho jako substanci, či symbol, nebo příběh, stalo se všední samozřejmostí stejně tak, jako supermarket.

Jeden den v měsíci nedělám nic, nic z toho, co je mým pravidelným ranním rituálem každého nového dne a v jednom měsíci v roce odjíždím pryč, letos opět do Krkonoš, s radostí sám, na několik dnů. Nemusel jsem při túrách na nikoho čekat, s nikým se dohadovat o směru cesty, o přestávce na jídlo v hospodě, mohl jsem se soustředit.

◄ Sněžka, východ slunce

"Česká správa sociálního zabezpečení vám zamítá žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek. Doba pojištění potřebná pro nárok na invalidní důchod činí pět roků. Vy jste však získal jen 3 roky a 264 dní pojištění," sdělila Vojtěchu Voříškovi (59) nepořádně napsaným úředním dopisem (nesmyslně v něm opakuje některá slova) "ing. Nováková Marie" za "odd. 422" z České správy sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5.

Vyšlo v pondělí 21. srpna 2006 v deníku Metro.

Proč jsem emigroval? Sepsat pár důvodů a velké množství jich už zapomenutých mě přivedly biografie kumštýřů a známých osobností a jejich zpovědi. Netroufl bych se mezi ně řadit, ale myslím si, že moje "story" může být taky zajímavá. Také svojí knihou, ve které tvrdí farář a neúspěšný poslanec Sváťa Karásek, že jsme všichni konzumní emigranti, mě k tomuto článku inspiroval.

Zoufale hledající sám sebe na vojně, kde jsem jako ne moc spolehlivý pro armádní velitelství byl zastrčen v dřevěném baráku s atelierem. Tam jsem si "po fajruntě" maloval svoje obrazy. Kamarádu, tehdy ještě básníku, dnes žurnalistovi, jsem jeho výtvory vepsal na kůži, korek, karton, zmačkaný plech a nebo tričko namočené do sádry.

Nedávno jsem do Britských listů poskytl svou stížnost na Český Telecom, avšak ani to nijak nepodnítilo tuto tak dlouho monopolní, státní společnost k omluvě, sebereflexi a vysvětlení. Přesto jsem ustoupil a místo komunikace přes e-mail použil telefonní číslo. Dostal jsem se tak do nejhoršího dobrodružství, které jsem jako zákazník kdy prožil.

Všechno začalo nevinně: příjemný hlas na druhé straně drátu znovu prověřil, zda na mé pevné lince ADSL lze zavést (to už jsem sám učinil na internetových stránkách Českého Telecomu předtím), a pak mi hned začal sladce vysvětlovat podmínky zakázky -- znělo to víc než korektně. Souhlasil jsem. Modem mne měl stát asi pět set korun, surfovat jsem mohl dva měsíce zcela zdarma, zapojení mělo být velmi snadné, prostě nikde žádný problém. Týden uběhl na pěkné dovolené v Tyrolsku a po návratu jsem rozbalil balíček, který mi poslal Český Telecom. Sám postup zapojení modemu byl opravdu velice jednoduchý, zvládnutelný během minut, jenže to prostě nefungovalo.

V článku s názvem Čeští experti jednají v USA o protiraketové základně ze dne 17. srpna, publikovaném v Českých novinách, čteme:

Když po někom něco chci, domluvím si s ním schůzku a navštívím jej. Předložím mu svou žádost a odpovím na jeho otázky. Objeví-li se po naší schůzce nějaké nové nejasnosti, navštívím dotyčného opět a pokusím se mu je vysvětlit. Jsem to já, kdo něco chce. A jsem to já, kdo se má snažit. Je přirozené, že protistrana si klade podmínky. A je na mně, zda je akceptuji nebo se vzdám svého záměru.

Spojené státy něco chtějí.

"Profesionála" ze zpravodajství České televize poznáte: neví nic a je sebevědomý. Je hloupý, drzý a myslí si, že domácí prostředí televizního studia mu dává převahu. Konfrontuje hosta namísto toho, aby se ho ptal. Odpovědi ho vlastně nezajímají. Svůj "názor" dává ostentativě najevo, ačkoliv je v rozporu s realitou díky autorově nedovzdělanosti. Přesně tak vystupoval uprostřed týdne redaktor ČT David Borek .

Mladý muž, kterému dala televize veřejné služby za tři roky vyrůst snad až příliš rychle. Kodex České televize ho nabádá, aby aktuální politická publicistika odhalovala kořeny dějů, aby moderátor potlačoval vlastní názory až tak, aby nebyly poznat, aby redaktoři nebyli nemístně familiérní, aby redaktor nemísil v jedné větě zprávu a komentář a obé striktně odděloval. Aby profesionální žurnalistická korektnost i obyčejná lidská slušnost vítězila nad vnitřním hnutím mysli redaktora. V České televizi si ale s Kodexem ale hlavu neláme ani ředitel zpravodajství Šámal, ani jeho podřízení. Nepostižitelnost a arogance jsou hlavní metodou práce. Abychom čtenářům nekazili zážitek z "publicistického" pořadu České, tedy vaší televize, necháváme doslovný přepis z diskuze mezi mladým redaktorem a jeho hosty z pondělí a středy právě uplynulého týdne bez podrobného analytického komentáře. V jednom pořadu byli hosty České televize předseda odstupující vlády a v druhém komentátoři dvou celostátních deníků. Nejbrutálnější ukázky redaktorových schopností vedení rozhovoru jsme si dovolili označit zvýrazněním. | šok

V červenci přispělo celkem 116 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 17 366.00 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1,459.34 USD. Příjem z reklamy byl 22 000 Kč.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.