22. 8. 2006
Simulované spojenectví?V dobách dávno, a přece ne tak dávno minulých jezdil nejprve náš budoucí gubernátor do matičky Moskvy studovat, kterak zakroutit krkem třídnímu nepříteli. Při té příležitosti předváděli mu věci nevídané: Jabloně plodící za polárním kruhem, pšenici naroubovanou na pýru, koksagyz, krávu s hektolitrovým vemenem a kukuřici jako telegrafní sloupy. Je totiž snahou vládců činit čas od času zázraky, ba nemožné. Zázraky a nemožnosti totiž zvyšují symbolickou moc nad ovládaným. Stalin není tajemník, Stalin je bůh. Zatímco novinové články, televizní a rozhlasové zprávy plnila zapřísahání o tom, jak náš spojenec je mnohem lepší než ti, kteří nás zradili v roce 1938, v jeho štábech se rodil plán na naprosté "opotřebování" Československé lidové armády při dobývání německého území. Většina Čechů si své skutečné postavení v sovětském impériu uvědomila teprve po příjezdu "bratrských internacionálních pomocníků" 21. srpna 1968. Jinde takové iluze neměli. Rumunské vedení, které odmítlo poskytnout své území k transportu invazních vojsk, zahájilo okamžitě intenzivní vojenský výcvik všech dospělých mužů... Ve čtvrtek 17. srpna 2006 česká delegace ve Washingtonu sledovala počítačovou simulaci zásahu raket z plánované americké základny na českém území proti útočící íránské raketě. Simulace v té podobě, jak ji popsal v Hospodářských novinách Daniel Anýž, je asi stejně realistická, jako bývaly "zásadní" výsledky sovětských "vědců" z oboru zemědělství. Prozkoumáme-li blíže možné raketové vybavení plánované americké protiraketové základny, vyvstává před námi tento obraz naprosto jednoznačně. |
Dvě již existující základny Národního protiraketového systému USA - Fort Greely na Aljašce a Vandenberg v Kalifornii - jsou vybaveny statickými antiraketami GBI umístěnými v podzemních silech a schopnými zasáhnout nepřátelskou mezikontinentální raketu ve střední fázi letu, mimo atmosféru. Bojovou část v tomto případě představuje kinetická hlavice - mimoatmosférický ničící prostředek (Exoatmospheric Kill Vehicle; EKV). Jak již z názvu zařízení vyplývá, není určeno k použití v atmosféře, do níž se raketa vrací v závěrečné čili terminální fázi letu, když útočí na cíl. Antirakety GBI by byly určeny výhradně na ochranu USA. Pokud by v Česku byly umístěny, představa, že budou schopny zničit raketu letící do České republiky, je nesmyslná a zavádějící. Rakety GBI naopak potřebují pro svou vlastní ochranu jiné systémy. Podobných výkonů má být schopen vyvíjený systém, který časopis Army Technology označuje jako Obranu bojiště ve vysokých výškách (Theatre High Altitude Area Defense, THAAD). Toto zařízení vyvíjené od roku 1992 firmou Lockheed Martin však není součástí původního konceptu Národní protiraketové obrany USA, ale jedná se o mobilní systém protiraketové obrany. Poslední úspěšný letový test proběhl 7. prosince 2005, předchozí 2. srpna 1999. Mezitím byly testy THAAD kvůli technickým potížím pozastaveny. Ačkoliv výrobce optimisticky tvrdí, že THAAD je zcela univerzální, v nejpokročilejší dosud rozpracované verzi Block 08 bude schopen zasáhnout maximálně rakety středního doletu. To alespoň tvrdí akviziční dokument amerického ministerstva obrany D-2006-060 publikovaný 2. března. Navíc hodnotí stav prací na projektu relativně nepříznivě. Vývoj THAAD, komponentu protiraketové obrany, o němž dokument v bodu C hovoří jako o Terminal High Altitude Area Defense Element, je oproti původnímu plánu ve značném skluzu a systém dosud neprošel procesem bezpečnostní certifikace a akreditace. Z tohoto důvodu nejsou dosud jasné bezpečnostní požadavky systému THAAD. Kontraktor rovněž nedodal adekvátní plán řízení konfigurace systému, takže koordinační instance, vládní Protiraketová obranná agentura (Missile Defence Agency, MDA) není schopna plně evaluovat připravenost THAAD k operačnímu nasazení. Některá dřívější doporučení MDA směřující ke zvýšení vlastních kontrolních pravomocí byla odvolána. Bezpečnostní certifikace a akreditace má být přesto podle březnového dokumentu dokončena před závěrem roku 2006. Závěrečné testy se plánují na rok 2008. Podle rok staré informace časopisu Aerospace Daily má být na přelomu let 2010-2011 operačně nasazena jedna baterie systému THAAD s devíti odpalovacími zařízeními, jejímž úkolem bude bránit pobřeží USA proti ponorkovým raketám. Je dosti nepravděpodobné, že by v posledních měsících bylo rozhodnuto o přemístění této jediné baterie na území ČR. Pokud by však na území ČR byly přece jen rozmístěny rakety systému THAAD modelu Block 08, mohly by sice bránit hostitelskou zemi proti hypotetickému raketovému útoku ze Středního Východu, avšak v obraně území samotných USA by nehrály naprosto žádnou roli, neboť mezikontinentální raketu směřující přes Evropu do USA by zasáhnout nedovedly. Technicky lze tedy uvažovat o kombinaci obou zmiňovaných systémů: GBI a THAAD. První by útočil na mezikontinentální rakety, druhý by zasahoval rakety středního doletu napadající základnu raket GBI. Analytik nezávislého Centra pro obranné informace (Center for Defense Information, CDI) Philip E. Coyle v článku Missile Defense: An Expensive Bluff? navíc upozorňuje, že během nedávných testů severokorejských raket dlouhého doletu se ukázala neschopnost systému NMD, jehož komponenty jsou rozmístěny ve Vandenbergu a Fort Greely, v realistických operačních podmínkách uspokojivě detekovat útočící raketu a její trajektorii. Již čtyři roky se také nekonal jediný úspěšný letový test rakety GBI. Coyle v rozhovoru pro Hospodářské noviny rýsuje variantu konfigurace základny, která se jeví jako realistická: Rakety GBI plus "modelově střely Patriot". Ty ovšem podle údajů výrobce sestřelí pouze taktickou raketu, tj. s doletem řádově ve stovkách kilometrů. Přesněji, Raytheon uvádí, že Patriot umí "to defeat advanced threats, including aircraft, tactical ballistic missiles, and cruise missiles" - zničí tedy útočící letadla, taktické rakety nebo střely s plochu dráhou letu. Ani jediná z uvedených možností se Íránu netýká. Ztěží najdeme nějakého potenciálního protivníka, který by dokázal na základnu vystřelit taktickou raketu; ani v případě hypotetického konfliktu s Ruskem by rakety Iskander nemohly z Kaliningradské oblasti doletět do ČR. Mohly by odsud ovšem odstartovat letouny odpalující například střely s plochou dráhou letu Kh-55. A proti těm by se Patrioty hodily... Američané mohou bohužel českým politikům na počítači simulovat cokoliv. Coyle popsal nejpravděpodobnější možnost vybavení plánované protiraketové základny v ČR - rakety GBI a systém Patriot na jejich obranu. Proti íránským raketám středního doletu útočícím na základnu by však tato kombinace byla neúčinná. Navíc by nepochybně posílila podezření Rusů, že základna je ve skutečnosti zaměřena proti nim, a zhoršila vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací - se všemi dalšími myslitelnými následky, od ekonomických až po zařazení do seznamu prvořadých vojenských cílů. Je otázka, zda kvůli hypotetické hrozbě neexistujících íránských mezikontinentálních raket území USA mají Češi zaplatit takovouto nepřiměřenou cenu. |