Hledal jsem chybu v mém notebooku a cca deset hodin čistého času jsem si s připojením hrál. Záleželo mi na tom, aby se dalo surfovat přes ADSL co nejdříve, mělo totiž sloužit především mým rodičům. Když jsem se zoufalý obrátil na Český Telecom, dozvěděl jsem se nejprve, že byl přejmenován na Telefónica 02... posléze mne na druhém konci uvítal opět anonymní sladký hlas (odlišný ovšem od toho, u nějž jsem si službu objednával), nechal si všechno popsat a řekl, že do čtyřech pracovních dnů mi řeknou, v čem je problém, resp. ten problém přímo opraví. To se mi zdálo jako nesmírně dlouhá doba a uklidnil jsem se teprve tehdy, když mi bylo řečeno, že je možné, že se vše vyřídí dříve.

Na druhý den jsem volal znovu, další dny jsem zkoušel vždy hned ráno, zda už připojení třeba nefunguje... a čtvrtý pracovní den, kdy se měla Telefónica ozvat, jsem byl v Olomouci ve své práci. Když jsem se v pátek vrátil, matka (jež je v důchodu a většinu dne je doma) mi tvrdila, že za celý týden se nikdo ve věci ADSL neozval. Počkali jsme ještě týden. Opět nic. Můj další telefonát (stále z toho samého čísla pevné linky) vyzněl tak, jako bych volal poprvé... opět jsem musel vylíčit, s čím mám problém, opět bylo řečeno, že v nejbližší době bude řešen, a zase se nic nedělo. V pátek 11. srpna jsem přijel domů a matka mi řekla, že volal někdo z Telefóniky a že bude volat, tak s ním prý byla domluvena, po dvacáté hodině. Bylo 20.15, můj drahocenný čas plynul zcela marně. A proto jsem volal já jim. Vynutil jsem si pár omluv na anonymním sladkém hlasu, ale jinak nic... prý se problém řeší a už konečně vědí, kde je. Brzy bude vyřešen. Když jsem byl v noci mimo domov, volal zase někdo jiný a prý se velmi omlouval a tvrdil, že všechno bude v pořádku a že prý se chce se mnou spojit nazítří (v sobotu) dopoledne, aby se mi osobně omluvil.

Tento záblesk naděje na aspoň lepší zacházení, když už Telefónica připravila mé rodiče o jejich peníze, aniž by jim poskytla službu (ba co víc: ztrácíme zbytečně spoustu času a nervů, čili jsme na tom mnohem hůř než v době, kdy jsme po Telefónice nic nechtěli), byl ovšem naprosto bláhový. Ten, kdo mi volal v sobotu dopoledne, už neměl ani příjemný hlas a dělal ze mne blázna -- za nic se neomlouval, ptal se jen, zda problém setrvává (aniž by řekl, že by něco opravili, nalezli či nenalezli), a chtěl po mně, abych mu znovu líčil, co mi nefunguje a jak se modem chová. Snažil jsem se tomu anonymnímu hlasu vysvětlit, proč nevěřím svým uším a že jako zákazník snad požívám jistá práva, čili aspoň právo nebýt za úplného vola, ale neuspěl jsem. Na mé ironické poznámky mi zaručeně sliboval, že teď konečně problém zadá "technikům" a že příští týden v pátek bude ADSL zcela jistě fungovat.

V pátek 18. srpna jsem však měl zažít největší překvapení v celé kauze. Po měsíci duševního strádání mi bylo -- po osobní návštěvě "technika", u které jsem nebyl -- sděleno, že závada je u nás doma, že máme prý něco jako "staré dráty", ale že to prý lze snadno odstranit a že firma Telefónica to pro nás udělá zdarma. Kromě toho ale musíme poslat modem poštou kamsi do Opavy, odkud nám za příplatek pošlou modem úplně jiný. Žádné garance v časových lhůtách, žádná omluva, žádná nabídka k smírnému odstoupení od prodeje, ba je tu ještě ta drzost, že podvedený zákazník musí za své peníze posílat balíček kamsi a musí si připlatit k nefungující službě, kterou si již zaplatil, chce-li, aby fungovala. I když všechno to, co se po nás žádá, podstoupíme, můžeme vůbec ještě věřit, že to bude mít nějaký smysl, že se konečně zaplacené služby dočkáme? Obávám se, že nikoli.

Proč mne ten, u koho jsem službu objednával, neupozornil, že si mám nejprve ověřit, jestli nemám v domácnosti "staré dráty"? Proč ti, u nichž jsem službu reklamoval, mi neřekli hned na začátku, že problém může být zde a proč mi nenabídli technika ihned po mém prvním telefonátu? V celé věci je obrovská spousta různých proč...

Myslel jsem, že po dramatickém úbytku pevných telefonních linek a ve tvrdé konkurenci s operátory mobilních telefonů Telefónica aspoň naznačí, že si svých zákazníků cení... dnes vím, že naskytne-li se mi sebemenší příležitost navždy se s ní a s jejími "službami" rozloučit, učiním to co nejrozhodněji (a v tom smyslu jsem již oslovil operátory mobilní sítě s otázkou po kvalitě signálu v bydlišti mých rodičů).