22. 8. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 8. 2006

Kotrba, Paroubek, Borek, Blair a Paxman

"Bývalý-současný" český premiér nemá rád reportéry, který mu "neprojevují respekt"

Štěpán Kotrba opakovaně -- a nyní pravděpodobně schválně proto, že jsem ho za to veřejně kritizoval -- proměňuje v palcové titulky něco, co vadí jen ČSSD a bývalému premiéru.

Kotrba píše:

"'Profesionála' ze zpravodajství České televize poznáte: neví nic a je sebevědomý. Je hloupý, drzý a myslí si, že domácí prostředí televizního studia mu dává převahu. Konfrontuje hosta namísto toho, aby se ho ptal. Odpovědi ho vlastně nezajímají. Svůj "názor" dává ostentativně najevo, ačkoliv je v rozporu s realitou díky autorově nedovzdělanosti."

Výše citované věty jsou klasickým příkladem bulvárního žurnalismu.

Proč? Protože nikdo neprokáže, že se tento popis hodí na úplně všechny "profesionály" ze zpravodajství České televize. Jsou všichni drzí? Jsou všichni sebevědomí? A tvrdit, že "nic nevědí", to je takové přehánění, které si můžeme dovolit v hospodě, nikoliv však v seriózním médiu, jakým se snaží být Britské listy. Právě bulvární noviny používají pejorativní nálepky, snaží se vyvolat skandály, užívají senzacionalismus a tvrdé emoce.

Pokud má být příkladem toho, jak by se měla novinářsky chovat televize veřejné služby, televize BBC, pak by se na ni měl Kotrba dívat.

V Británii reportéři jsou velmi sebevědomí a drzí -- to se od nich očekává. (Nejsou však sebevědomí a drzí v každodenním styku se spoluobčany, to jsou spíš skromní a nenápadní -- neznám případy slavných britských televizních novinářů, kteří by se vytahovali svou televizní slávou, anebo dávali najevo, že to, že se jim jejich pravidelné vystupování na obrazovce vrazilo do hlavy, pozn. JČ)

Je vlastně politováníhodné, že reportéři České televize nejsou na obrazovce většinou drzí a sebevědomí. Nemůžeme však očekávat, že se Čech stane Britem.

Brit žije ve společnosti, která je sice v současnosti založena na sebekritice a ironizování národního dědictví, nicméně si je však podvědomě pořád jistý, že má za sebou kulturně slavnou a významnou národní historii. Zatímco Čech pořád poslouchá, že jeho národ je malý (to Britové v současnosti také pořád poslouchají, pozn. JČ) a že byl celou dobu podroben.

A kromě toho jeho rodiče, později učitelé, po něm chtějí, aby si moc nevyskakoval, nevyjadřoval vlastní samostatné názory, nechoval se odlišně od jiných -- zatímco v Británii chovat se odlišně, výstředně, není žádným životním omezením. Jako malý národ vnucují Češi svým příslušníkům (alespoň od normalizace ze sedmdesátých let, pozn. JČ) víceméně jednotný kód společenského chování. Češi rádi diskriminují ty své spoluobčany, kteří se vymykají normě, tomu, co se "očekává".

Takže většina Čechů vyrůstá, aniž by se naučili vyjadřovat názory, které se nenosí, které vyvolávají nesouhlas anebo konfrontaci. Dále mají pocit, že jsou jen malými rybami ve velkém rybníce.

Proto nemohu očekávat, že česká média budou schopna vytvořit tak vysokou kvalitu a tak inteligentní argumentaci, jakou nabízí každý interview v rozhlase a v televizi BBC, prostě proto, že čeští novináři nemají takové vlastnosti jako britští, a také čeští politikové a veřejnost...

Srovnávat rozhovor s Jiřím Paroubkem s rozhovorem s Tonym Blairem je jako srovnávat rozhovor s Milošem Jakešem s rozhovorem s Margaret Thatcherovou. Češi byli stovky let vychováváni jako plebejci, jak se najednou z nich mají stát šlechtici od dvora?

Kdykoliv se dívám na moderátora v televizi BBC (a sleduju tu televizi pořád), vidím někoho, kdo má pocit že patří na tutéž nebo na vyšší úroveň než člověk, kterého ten moderátor interviewuje. Zde v České republice mají moderátor i politik oba stejnou babičku, která doma vaří stejné vepřo-knedlo-zelo. Ano, všichni jsou na stejné kulturní úrovni, i když už nejsou na stejné hospodářské úrovni. A je to skutečně rozdíl. Osoba, která vyrůstá s přísnými rodiči a institucemi, je obecně méně tvůrčím způsobem založena a je méně odvážná. Hrdá rodina (hrdý národ) produkuje lidi, kteří jsou pevnější v kramflecích.

Pro mě je zajímavé, jak tato malá země všechno personalizuje. Paroubek a Kotrba nekritizují nízkou úroveň novinářské práce v českých médiích z objektivního hlediska, útočí na konkrétní reportéry a komentátory. To je, pane provincionalismus!

Kotrba umí a měl by psát analýzy o novinářské práci ve veřejném rozhlase a televizi, může útočit na nedůslednosti pravicových médií (pokud třeba nechce poukazovat na absurdity, které publikuje Právo či Haló noviny [Kotrba ostře kritizoval v Britských listech Haló noviny, pozn. JČ]), ale měl by to dělat méně emocionálním a méně ideologickým způsobem. Má právo se sám zdiskreditovat, ale Britským listůmby to dělat neměl.

Začátek jeho článku je emocionální, nepřesný, je to v podstatě útok na všechny reportéry České televize -- to je silným náznakem, že Kotrba nenapsal svůj článek vyváženě.

V transkriptech, které Kotrba používá proti Davidu Borkovi, zdůrazňuje Kotrba žlutou barvou, že reportér nedovolil Paroubkovi dokončit větu a dával mu najevo, že on je tady novinářem, a tedy určuje, kdo bude mluvit.

No, Václav Moravec - každý týden -- mnohokrát v každém pořadu, přerušuje hosta a trvá na tom, aby směr debaty určoval moderátor, nikoliv host. A Moravec to dělá správně. Učili mě v novinářské škole přesně toto: že za žádných okolností nesmím nechat hosta, pokud je to politik, ovládnout rozhovor -- vy jako moderátor určujete, kdy hostova odpověď stačí, kdy ho přerušit anebo jeho odpověď přijmout jako dostatečnou.

Politikové mají agendu, mají k dispozici soubor hesel, mají triky, jak uniknout nepříjemným otázkám anebo jak odpovídat na něco jiného. Borek jistě použil příliš neformální a úsměvně patetícký způsob vyjadřování ("osud tomu dal"), ale v zásadě měl naprosté právo na to premiéra přerušit.

Borek udělal chybu, že zapomněl, že v Rakousku-Uhersku je nejdůležitější papír s razítkem, když se Paroubka zeptal: "Několik hodin už nejste premiérem, jak to cítíte?", když "oficiáně", "ústavně", Paroubek ještě premiérem byl. No teda!

Považovat to za něco tak vážného, že to zaslouží článek, mi napovídá, že je Kotrba přecitlivělý v důsledku své ideologie a svých politických preferencí. Protože jinak by si celá věc zasloužila lépe připravenou analýzu, kde by tématem nebyl jeden reportér, který interviewoval premiéra určitým způsobem, ale celkový způsob novinářské práce v České republice. Kotrba však napsal text, který mohli stejně tak dobře napsat Paroubkovi propagandisté, nikoliv nestranný reportér.

Prosím, vězte, že nehájím ani Borka, kterého osobně vůbec neznám, ani novinářskou práci České televize.

Prosím, přečtěte si ukázky z rozhovoru britského televizního moderátora Jeremy Paxmana s premiérem Tonyum Blairem během předvolební kampaně před Blairovým prvním znovuzvolením. Anglicky je přepis celého rozhovoru ZDE

Povšimněte si, že reportér televize BBC Jeremy Paxman, často používá neformálního jazyka. Veřejnoprávní reportéři nemusejí znít jako roboti -- pokud to někdo očekává, je to pozůstatek zvyklostí z minulého režimu.

Všimněte si, že Paxmanovy otázky jsou tvrdé a že Paxman nedovolí Blairovi, aby změnil téma hovoru, dokud Blair neodpoví tak, jak si to reportér představoval.

Podívejte se na třetí Paxmanův vstup do tohoto interview. Paxman tam zvolá: "Ale prosím vás! Vážně, přece musela existovat chvíle, kdy jste stál před barevnými kostelními okny a měl jste dojem, že jste se stal farářem u Svatého Albionu!" -- Schválil by Kotrba takto emocionální reakce?

Všimněte si, že je na začátku rozhovoru moderátor ironický a sarkastický:

Jeremy Paxman: Pane premiére, je nedostatek lékařů a zdravotních sester. Je nedostatek učitelů. Po silnicích jezdí více aut, než v době, kdy jste se dostal k moci. Železnice nefunguje. Počet násilných trestných činů stoupá. To je to, co jste měl na mysli, když jste hovořil o nové Británii?

* * *

Paxman: Mohli bychom se teď podívat na vaši předvolební kampaň? Když pohlédnete zpět na zahájení vaší kampaně v oné škole Svatého Olava a Svatého Xavera, jak dlouho vám trvalo, než jste si uvědomil, že to byla chyba?

Blair: Nemyslím, že to byla chyba zahájit svou první kampaň ve škole.

Paxman:: Ale prosím vás! Vážně, přece musela existovat chvíle, kdy jste stál před barevnými kostelními okny a měl jste dojem, že jste se stal farářem u Svatého Albionu!

* * *

Paxman: Ale, pane premiére, rozdíly mezi bohatými a chudými vzrostly, zatímco jste zastával svůj úřad.

Blair: Mnoho těchto statistik je odvozeno ze situace před dvěma lety, než bylo realizováno mnoho opatření, která jsme přijali. Ale rodiny s nejnižším příjmem v této zemi mají prospěch z naší vlády. Jejich příjem stoupá. To, že někteří lidé na vrcholu pyramidy vydělávají více-

Paxman: - mají větší prospěch!

Blair: Když vydělávají více, dobře, tak platí vyšší daně.

Paxman: Ale je přijatelné, aby se propast mezi bohatými a chudými zvyšovala?

Blair: Je přijatelné, aby byly zvyšovány příjmy lidí s nízkými platy. Je nepřijatelné, aby tito lidé nedostali svou šanci. Pro mě je hlavní nikoliv to, že rozdíl mezi člověkem, který v této zemi vydělává nejvíc a člověkem, který vydělává nejmíň, jestli ten rozdíl je - -

Paxman: Takže je přijatelné, aby se propast mezi chudými a bohatými zvětšovala?

Blair: Není přijatelné, aby chudí lidé nedostali šanci, kterou v životě potřebují.

Paxman: Na to se neptám.

Blair: Vím, že se na to neptáte, ale takhle jsem se rozhodl na to odpovědět. Jestliže budete pronásledovat osoby, které jsou ve společnosti nejbohatší, nakonec skončíte tím, že těm chudým vůbec nepomůžete.

Paxman: Takže vaše odpověď na mou jasnou otázku, zda je přijatelné, aby se propast mezi chudými a bohatými zvětšovala, vaše odpověď je, že říkáte Ano.

Blair: Ne, to neříkám. Říkám, že mým úkolem je --

Paxman: Neříkáte ne.

Blair: Ale já si myslím, že o to nejde --

Paxman: Vy si možná myslíte, že o to nejde, ale to byla ta otázka. Je v pořádku, aby se ta propast zvětšovala?

Blair: Možná, že to byla ta otázka. Já jsem se rozhodl na ni odpovědět tak, že říkám, že úkolem vlády je zajistit, aby lidé na spodku společnosti dostali šanci.

Paxman: Nezlobte se, ale lidi vidí, že jste dostal jasnou otázku a že na ni neodpovídáte.

Blair: Protože jsem se rozhodl na ni odpovědět tak, jak na ni odpovídám.

Paxman: Ale vy na ni neodpovídáte.

Blair: Odpovídám na ni. Říkám, že je důležité pomáhat lidem směrem nahoru, nikoliv ubírat lidem, kteří už nahoře jsou.

Paxman: Je přijatelné, aby se propast mezi chudými a bohatými zvětšovala?

Blair: Říkám, že nejde o to, zda velmi bohatí lidé ještě více zbohatnou. Jde o to, zda chudý člověk dostane šanci, kterou by jinak neměl.

Paxman: Já ale rozumím tomu, co říkáte. Jenže se ptám na tu propast mezi chudými a bohatými.

Blair: Já vím, jaká je vaše otázka. Já jsem se ale rozhodl na ni odpovědět svým vlastním způsobem a ne vaším.

Paxman: Ale vy na ni neodpovídáte.

Blair: Odpovídám.

Paxman: Vy odpovídáte na jinou otázku.

* * *

Paxman: Během této vaší předvolební kampaně nebyla ani jediná chvíle, kdy byste nebyl [v předvolebních průzkumech] první. Není vám tak trochu líto starého dobrého Williama Hagua [šéfa Konzervativní strany]?

* * *

Paxman: Mnoho lidí, kteří pracují ve státním sektoru, mě požádalo: zeptejte se prosím, pana premiéra, proč je tak zamilován do soukromého sektoru.

                 
Obsah vydání       22. 8. 2006
22. 8. 2006 Simulované spojenectví? Karel  Dolejší
22. 8. 2006 Británie: Konzervativci vedou o 9 procent; labouristé mají nejmenší podporu voličů za 19 let
22. 8. 2006 Erotické pomůcky pro teroristy Darius  Nosreti
22. 8. 2006 Jsme pro základnu!
22. 8. 2006 O petici "Jsme pro základnu"
21. 8. 2006 Británie: 11 osob bylo obžalováno z tzv. "teroristického spiknutí"
22. 8. 2006 Dvouhrbý sonet Václav  Daněk
22. 8. 2006 Nové volby na krku! Wenzel  Lischka
21. 8. 2006 Michael  Marčák
22. 8. 2006 Strach z terorismu vede k diskriminaci a ponižování Lukáš  Lhoťan
22. 8. 2006 Kotrba, Paroubek, Borek, Blair a Paxman Fabiano  Golgo
22. 8. 2006 Ničení mostů a ke stavění zdí v Libanonu
21. 8. 2006 Michael  Marčák
22. 8. 2006 Zelená mozaika pod drobnohledem Pavel  Pečínka
21. 8. 2006 Cabanissovy polopravdy Milan  Vlk
21. 8. 2006 Michael  Marčák
21. 8. 2006 Ring volný Ivan  Kunc
21. 8. 2006 Řím a SSSR Bohumír  Tichánek
21. 8. 2006 Bezdomovci Petr  Wagner
21. 8. 2006 Dva premiéři? Bouře ve sklenici vody Jiří  Pehe
21. 8. 2006 Nekulaté výročí invaze spojeneckých vojsk a Základna Vladislav  Černík
21. 8. 2006 Cesta za sluncem Jan  Paul
21. 8. 2006 Starejte se o maminku, přijdete o invalidní důchod Jan  Čulík
21. 8. 2006 Emigrace Milan  Cimburek
21. 8. 2006 O tom, jak Telefónica 02 pohrdá zákazníkem Boris  Cvek
21. 8. 2006 Veřejná diskuse nezačala, manipulativní mediální kampaň pro základnu pokračuje Jakub  Rolčík
21. 8. 2006 Borek na Paroubka vypuštěný
6. 8. 2006 Hospodaření OSBL za červenec 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
22. 8. 2006 Kotrba, Paroubek, Borek, Blair a Paxman Fabiano  Golgo
17. 8. 2006 Zastaralý formát? Ne. Nova vzdala boj o politickou diskuzi Štěpán  Kotrba
14. 8. 2006 Paroubek odmítl americkou základnu, média ho ignorovala Štěpán  Kotrba
9. 8. 2006 ČT odmítla převzít papírovou raketu, protože "informuje objektivně"   
5. 8. 2006 Kam zmizela v českých médiích zásada nestrannosti? Jan  Čulík
5. 8. 2006 Může za to Radiožurnál   
5. 8. 2006 Česká televize manipuluje diváka   
2. 8. 2006 Politici, kteří koušou Jaklovou Štěpán  Kotrba
25. 7. 2006 Rozhlas podporuje open source formáty Ogg Vorbis a SMIL Štěpán  Kotrba
25. 7. 2006 Digitální rozkoš Štěpán  Kotrba
25. 7. 2006 Encyklopedický tisk Štěpán  Kotrba
20. 7. 2006 Lobbistická drzost Štěpán  Kotrba
17. 7. 2006 Tamtamy ČT: Na Paskvil prý se nikdo nedíval Bohumil  Kartous
15. 7. 2006 9. 9. 2009, 10.10. 2010 anebo 11.11. 2011? Štěpán  Kotrba
14. 7. 2006 S tvůrci pořadu Paskvil o tom, proč skončil Bohumil  Kartous