Je to intenzivní a závažný film, který mimo jiné nastoluje i otázky týkající se umělecké tvorby a účelu umělecké tvorby u talentovaných lidí v nesnázích. Jedinou námitkou snad může být jeho celková motivická pochmurnost, kterážto působí poněkud monotónně. Víme, že životní osud Boženy Němcové byl nelehký a že zvlášť měla problém, protože byla v patriarchální společnosti inteligentní a asertivní ženou. Nejsem si úplně jist, zda divák bude chtít jít do kina na dvouhodinový skličující příběh o ženě, kterou terorizoval a bil její manžel, která trpí "krvotokem" a těžkými gynekologickými bolestmi, snaží se proti tomu bojovat psaním a vzpomínkami a nakonec umře. Film je hereckým koncertem německé představitelky, která hraje Boženu Němcovou, soustřeďuje se skoro pořád jen na ni. Jeden divák si v diskusi po film stěžoval, že má prý herečka, zosobňující Němcovou, na tváři skoro pořád tentýž výraz, tutéž trpící masku - nedovedu si však představit, že by osoba v takové situaci a tak těsně před smrtí jako Němcová, jak to vyplývá z oněch tří posledních dopisů, na nich je tento film založen, se tvářila jinak.

Na námitku Britských listů ohledně motivické pochmurnosti, a tedy určité monotónnosti filmu, odpověděla režisérka v následné diskusi v kinu Hvězda inteligentně - že Němcová se vždycky snažila dostat se z deprimující situace vytváření idylických obrazů skutečnosti (viz Babička) a že stejným způsobem se ve svých třech posledních dopisech upíná na slunečné detaily z krátkodobého pobytu na venkovském statku u jejího příznivce Daňka. Celkem jde o velmi dobrý film. Existuje pouze v německé jazykové verzi. Česká mutace byla také natočena, takže dialogy v češtině jsou nahrány, ale ostudné je, že se za dva roky od vzniku filmu nenašly peníze na zpracování české zvukové stopy - takže výborný film o Boženě Němcové s celou řadou českých herců existuje jen německy. Příští rok má přijít do českých kin (v německé verzi, s českými titulky) v rámci Projektu 100 AČFK.

Jiným velmi důležitým, tentokrát skutečně klasickým dílem, který přijde do českých kin v rámci Projektu 100 a který se také promítal v Hradišti, je snímek Carola Reeda podle scénáře Grahama Greena The Third Man (Ten třetí) (v Hradišti chybně přeloženo do češtiny jako Třetí Muž :), 1949), o zločinci Harry Limovi, prodávajícím do nemocnic rozředěný penicilin v poválečné, okupačními mocnostmi rozdělené Vídni. Lima hraje ve slavné roli Orson Welles a film zůstává překvapivě živý - je výborně nasnímán, živě a přesvědčivě zahrán, má silně expresionistické rysy a je plný napětí. Greene v něm zpracovává - jako katolík - své oblíbené téma loajality, porušování loajality, přátelství, hříchu a vztahu k hříšníkovi.

Bohužel, čekání na klasický Reedův film bylo poněkud nečekaně prodlouženo změnou v progamu - diváci v hradišťské Redutě byli nečekaně nuceni zhlédnout doslova strašlivý třičtvrtěhodinový film jakéhosi studenta FAMU o filmovém kritiku Jiřím Cieslarovi. V dlouhém filmu se neobjevila jediná samostatná myšlenka. Jak tomu už u (mladých) českých dokumentaristů bývá, tvůrce neprojevil absolutně žádný kritický odstup od Cieslarovy osoby, o níž pasivně a zbožně natočil svůj portrét. Film byl v podstatě Cieslarovým monologem - monologem sebestředného, ješitného muže, posledného sebou samotným a zvukem svého hlasu, který na kameru sděloval plytké banality. Často to bylo tak trapné, že to automaticky působilo jako ironie, camp. Britský satirický čtrnáctideník Private Eye má slavnou rubriku Pseuds Corner (Koutek pro snoby) kde každý týden tiskne snobské nesmysly intelektuálů, kteří si případně v britských médiích na něco hrají. Cislarovo vystoupení v tomto filmu by tuto rubriku zaplnilo snad na deset let. Autor se snažil Cieslarův monolog jaksi vizuálně podbarvovat různými záběry, které však byly v podstatě zcela neústrojné. Anglické podtitulky filmu měly spoustu překlepů a jazykových chyb. V závěrečných titulcích jsem zahlédl, že pedagogický dozor nad tímto filmem měla režisérka Vihanová, jak může propustit do světa pod svým jménem něco takto nekvalitního, nechápu, a proč nutí LFŠ diváky, aby se - mimo program - dívali na takovouto šunku, taky ne.