Donašečem anonymu, u kterého označil za zdroj tajné služby, byl redaktor týdeníku Respekt.

Tuto překvapivou informaci přinesla dnes v 15:54 ČTK, ukrytou ve zprávě s názvem "Barková podle obhájce od nikoho osm milionů na kauci nechce". Zpráva reaguje na nejnovější vývoj v kauze soudní kauce za přítelkyni expremiéra Stanislava Grosse Libuše Barkovou, kterou slíbil uhradit podnikatel Pitr (Setuza, Český olej). Barková se stýkala s Pitrovým mužem pro zvláštní úkoly, podnikatelem Franiškem Mrázkem. Mrázka letos v lednu zastřelil profesionální nájemný vrah tak dokonale, že se nenašla ani střela, ani nábojnice. Vrah musel nejspíše použít rtuťovou střelu a speciální velkorážnou pušku s tlumičem a noktovizorem na dioptru.

Redaktor Respektu podle zprávy ČTK odnesl "anonymův" dopis, udávající Barkovou z vlastnictví pozemku s rozestavěnou nemovitostí v Dominikánské republice, soudci Městského soudu Luboši Vlasákovi. Podle deníku právo tím doručovatelem byl ekonomický redaktor Respektu Marek Pokorný.

Bohužel, nemohu souhlasit s přístupy komentátora deníku Právo Jiřího Hanáka k zahraničně politickým událostem a to jak z hlediska historických faktů, tak i hodnocení. Nejedná se jenom o Jugoslávii. Ale přesto. Nedávno ve svém sloupku "Popírači" (22. 2. 2006) autor zcela oprávněně, tak jako v podstatě v Česku každý, odsoudil Irvinga. A přece to není, a Jiří Hanák to ví, celá pravda.

Česká média bez rozdílu by se pod heslo "popírači holocaustu" nechala snadno zahrnout.

Podle nové tabulky inteligence v jednotlivých evropských zemích jsou Němci nejchytřejší, druzí jsou Holanďané a třetí Poláci. Britové jsou na osmém místě, Češi na třináctém místě a Francouzi na devatenáctém místě.

Podle Richarda Lynna z University of Ulster mají Britové průměrné IQ 100, Češi 98, Francouzi 94. Němci mají průměrný IQ 107.

Jako blesk z nebe zasáhla rakouskou veřejnost informace o machinacích "Banky pro práci a hospodářství BAWAG", patřící "Rakouskému odborovému svazu ÖGB", k nimž docházelo v devadesátých letech minulého století. Již v roce 1994 bylo odhaleno, že obchody tehdejšího generálního ředitele banky Waltera Flöttla se synem Wolfgangem probíhaly přes Karibik.

Vzhledem k tomu, že i k nám již zavítala ptačí chřipka a během dneška byly posbírány na Třeboňsku další exempláře uhynulých ptáků (kachen + volavka) s podezřením na H5N1, naskýtá se tato úvaha: Choroba se kromě chovů vyskytuje zejména u vodního ptactva různých druhů, hledajících potravu ve vodě. Vzhledem k výsledkům studie nizozemských virologů z Erasmovy university v Rotterdanu vedených Thijsem Kuikenem a způsobu života nejčastěji nakažených zvířat by mělo být vzato v úvahu, že infekčním agens je trus nakažených ptáků a následně pak i infikovaná voda. Jednoduše: Přijímají potravu společně s výkaly rozpuštěnými ve vodě. Vodní sedimenty by pak eventuelně mohly sloužit jako zásobárna viru. Michal Mašín

Maďarské pobočky zahraničních obchodních řetězců LIDL a TESCO se podle zprávy deníku The Budapest Times rozhodly ke stažení masových konzerv několika výrobců (např. Globus, Szegedi Paprika) s obsahem geneticky modifikované (GM) sóji v reakci na akce organizace Greenpeace. Tisková mluvčí maďarského Greenpeace Szabina Mózes pro další deník Magyar Hírlap uvedla, že tamní národní institut pro výživu a bezpečnost potravin prokázal v konzervách vysoký obsah bílkovin GM sóji.

Přečetl jsem si článek v Britských listech o tom, že americký triumfalismus vede k zrychlování globálního úpadku USA a slova, která v něm zazněla, mne přivedla o pár let zpátky, kdy se celý novinářský svět vysmíval Donaldu Rumsfeldovi za jeho výrok o rizicích v Iráku. Tenkrát získal americký ministr obrany titul "blábol roku" za rozbor toho, že jak je známo, jsou známé známé, to znamená, že jsou věci, o kterých víme, že o nich víme. Ale také víme, že jsou věci známé neznámé, tedy věci, o kterých víme, že o nich nevíme. A jsou také neznámé neznámé, tedy věci, o kterých nevíme, že nevíme... Rád bych jen připodotknul, že tento výrok postrádá čtvrtý kvadrant, obsahující neznámé známé, tedy věci, o kterých nevíme, že o nich víme, protože nikdo nemůže vědět všechno, co se ví.

Prezident Klaus několik let pronáší sem tam velmi pozoruhodné soudy. Podivují se i novináři, ale jejich komentáře k výrokům prezidenta Klause mají spíše tendenci je bagatelizovat nebo považovat za vtip. Někdy, jako třeba ZDE, s nimi dokonce polemizují. Václav Klaus však zatím smysl pro humor neprokázal, natož pro humor na úrovni mystifikace o levicovosti sportů, lahví a zavazadel. O chybějícím smyslu pro humor u Václava Klause ostatně svědčil i Miloš Zeman.

Stalo se zábavou českých intelektuálů rozhořčovat se nad úspěchem reality show VyVolení, vysílané loni na podzim v televizi Prima. Únavné tirády o úpadku národa, prožívajícího osudy Vlaďka, Reginy či Jindry, se linuly že všech stran ( i z Britských listů :)). Občas se také ozvalo něco v tom smyslu, že na Západě mají tyto show jen omezenou sledovanost a že český úspěch VyVolených svědčí o naší bezbrannosti k lákadlům konzumní bulvární kultury. Jako obvykle, namísto analytického přístupu se čtenáři dočkali jen přístupu apokalyptického, tedy moralizování a povýšenectví vůči popkultuře.

V článku "Hlas z ledové planety", který vyšel 28.3.2006 na Britských listech, a dalších, jež může zvědavý čtenář najít na internetových stránkách občanského sdružení Šalamoun www.spoleksalamoun.com, jsem se vyjádřil k postupu Jany Jurečkové, mladé soudkyně příbramského okresního soudu a viceprezidentky Soudcovské unie ČR, v řízení o povolení obnovy procesu ods. Jaroslava Černého a Tomáše Dunaje-Jurči. Oba byli odsouzeni pro tr. č. nedovoleného ozbrojování, kterého se měli dopustit tím, že přejímali kradené granáty od ods. Jozefa Janíčka, skladníka armádního skladu v Rožmitále pod Třemšínem. Usvědčeni byli právě jeho výpovědí. Jozef Janíček ale po právní moci rozsudku změnil výpověď.

V článku Antonína Hrbka "Rovná daň 15%? Všechno je jinak", je tabulka plná (zřejmě) pravdivých čísel. Docela mne proto překvapily závěry, které jsou z ní vyvozeny, píše čtenář Jakub Nantl.

"Přijde mi (totiž) přinejmenším podivné když na jedné straně šefredaktor BL Jan Čulík brojí protí telefonickému hlasovaní v předvolebních pořadech V.Moravce v ČT, ze kterého by si divák či dokonce novinář, neznalý sociologického průzkumu, mohl vyvodit špatné závěry a na druhé straně přimo v BL vyjde článek, který podivné závěry přímo obsahuje." Tato reakce čtenáře BL Jakuba Nantla na článek , rozebírající takzvanou rovnou daň propagovanou ODS, je zajímavá naprostým nepochopením rozdílu mezi článkem otištěným v novinách a informací o vyhlášení "vítěze" diskuse mezi zástupci dvou politických stran běžící kdesi na spodním okraji televizní obrazovky.

Již delší dobu je rovná daň prezentována jako základ potřebné ekonomické reformy, jako nástroj, který odstraní všechny současné neduhy a povede k tomu, že všichni, včetně státu, se budou mít lépe.

Pokud nebyly známy bližší podrobnosti o jejím uplatnění, nebylo možno zodpovědněji posoudit všechny její dopady. V současné době byla publikována pro daň z příjmu fyzických osob tzv. "tlustá daňová kalkulačka", umožňující zpřesnit některé pohledy na "rovnou" daň. Nejlepší jsou vždy konkrétní čísla. Následující tabulka byla vypočtena pro nejjednodušší případ -- daň z příjmů jedné fyzické osoby.

K tomu: BBC: Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou? ZDE

Na zábavné doplnění k článku "Senátorka grilovala Rumsfelda" poukazuje Petr Erbák:

Na této adrese je článek který doplňuje obraz této dámy: "Senátorka McKinney mlátí důstojníka Capitol office mobilem" :)

Poznámka ŠK: Kdyby vás se zaujetím pro fyzický kontakt důstojník parlamentní ochranky třebas hladil detektorem kovů po poklopci, praštíte ho taky. A možná něčím těžším, než mobilem. Doporučuji přečíst si článek TV Atlanta do konce...

Obávám se, že Milan Valach se v článku "Každý monoteismus je totalitní" dopouští několika omylů.

Abdul Rahmán udělal chybu, zřekl se své víry a přestoupil na jinou. To samo o sobě by nebylo takovým problémem, kdyby neudělal i chyby předcházející a následující. První chybou bylo, že nezabezpečil svou rodinu a neodvezl ji do sekularizované země. Chybou poslední, že se vrátil domů do Afghánistánu. Výsledkem těchto chyb či iluzí je, že mu byly odebrány děti a nyní mu hrozí trest smrti, který je podle islámského práva šaría udělován každému odpadlíku od víry. Je možné, že pod mezinárodním nátlakem současná vláda v Afghánistánu tomuto rozsudku zabrání, a to již proto, že bez zahraniční vojenské podpory by se sama dlouho u moci neudržela.

Pozn. red.: Abdul Rahmán byl nyní propuštěn z vězení, z "technických" důvodů - že je "mentálně neschopen" být postaven před soud. Znamená to však, že afghánská vláda neudělala nic, aby v budoucnosti zabránila takovýmto procesům ani pro budoucnost neochránila samotného Rahmána.

Určitě je legitimní pojednat problémy ze všech stran, míní Vilém Gutfreund, "obyvatel ghetta nezaměstnaných" v reakci na článek Borise Cveka "O nezaměstnanosti".

Autora cosi zaráží na evropském přístupu k nezaměstnanosti, mne spíš zaráží, do jaké míry v českých médiích převládá prozaměstnavatelské vidění těchto konfliktů, které rozhodně není jediným správným, morálním, racionálním, nutným, ekonomickým, spravedlivým, natož objektivním viděním problému. To se týká rovněž tohoto článku. Bez nejmenších dokladů nebo argumentů je zde předložena teze, že zaměstnavatel "v první řadě" je ekonomický partner zaměstnance, a nikoli "vykořisťovatel", jako by se tyto role vylučovaly.

V úterý 28.3. jsem se účastnil semináře o profesionální novinářské práci ve francouzském středisku Univerzity Palackého v Olomouci. Druhým mluvčím byl Eric Maurice, editor pozoruhodného francouzského týdeníku Courrier International. Je to časopis, který ve francouzském prostředí dělá v podstatě totéž, co v českém prostředí dělají Britské listy - ovšem ti Francouzi to dělají daleko profesionálněji, mají na to peníze... :) Přináší informace o mezinárodním diskursu a o tématech, jimž se mainstreamová francouzská média, posedlá hlavně domácí politikou, vyhýbají. Týdeník má náklad 180 000 výtisků a jeho čtenost stoupá - na rozdíl od tradičních novin, jimž náklad nezadržitelně klesá.

Na seminář mě Francouzi pozvali proto, že - jak se ukázalo - v některých (málo) případech, kdy se Courriere International zabývá i Českou republikou, publikuje - ve francouzštině - překlady článků i z Britských listů - přehled viz níže.

Profil Britských listů v Courrier International ZDE

vydáno 25. 11. 2003

Nesporně charismatický Jakub Patočka je velmi schopná, inteligentní a hyperpracovitá osobnost, která díky svým kontaktům od brněnské komunální politiky po Václava Havla souběžně s přínosným angažmá v ekologické, "lidskoprávní" aj. politice a publicistice dovedným způsobem odřezává od malých i větších zdrojů vlivu ty zelené, kteří ho někdy za něco kritizovali, či se od jeho názorů odchylují, a naopak se snaží podchycovat a shromažďovat kolem sebe lidi loajální a přizpůsobivé, případně mít na očích ty nevypočitatelné. Mezi jeho stoupenci najdeme, což připomíná spíš profil nějaké nové nekonvenční zahraniční církve, mnohdy aktivisty, pohybující se v ekologickém hnutí krátce, a také větší vzorek žen. Ty pak zpětně, krok za krokem, využívá nejen pro ekologickou politiku, ale částečně i pro zvyšování vlastního vlivu, a tak pořád dokola.

Absolutní hodnoty často zmiňované v jeho textech, neustálé operování s Masarykem a demokracií zčásti zastírá autoritářskou praxi.

Zelení TÉMA BL

Překvapuje mě, že dáváte tolik prostor panu Ivanu Brezinovi, který pro svou neseriózní práci byl nucen opustit už dvě slušné redakce (Reflex a Lidové Noviny), aby se dnes živil jako redaktor pokleslého časopisu Maxim, píše čtenář, který se redakci představil jako Milan Čech.

Ať už publikujete texty Ivana Breziny z jakéhokoli důvodu, měli by čtenáři Britských listů znát, co o panu Brezinovi napsali jeho bývalí kolegové. V době Brezinova odchodu z Reflexu o něm do toho časopisu jeho redakční kolega Tomáš Feřtek napsal:

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V lednu 2006 přispělo celkem 130 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 236.00 Kč. Příjem z reklamy byl 5500 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 1078.19 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než deset tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.