To bylo dlouhou dobu považováno za věčnou škodu a hrubou chybu. Pro občanstvo obecně a pro politology samotné zvláště. Pro občany a především a zejména pro voliče, protože nevoliči jsou k problémům politologie jaksi resistentní, nyní přichází dobrá zpráva.

Tou dobrou zprávou je, že neexistence asociace bude odstraněna.

Politologové si tento svůj nedostatek vůči jiným asociovaným uvědomili a po řadě důvěrných jednání, poradách a teoretických i technických přípravách svoji odbornou asociaci založí.

Jedním z nosných úkolů bude vypořádat se s tezí, zda se z politologa může stát politik a naopak z politika politolog. Na toto téma je již připraveno vědecké symposium, přepravují se následné odborné konference a semináře.

Spolčení může být i zločinné. Zatím to u některých politologů šlo i bez asociace. V případě politologů by se tak mohlo stát snad stěží, ale možné je to též. To v případě, že by se ukázalo, že se mezi ně vetřeli "politologové", kteří trpí vším tím, co politologie odmítá.

Politologie je obor natolik široký, že asociace bude muset mít své sekce politologů. Kromě politologa obecného, by byla významná především sekce mezinárodní, vedle již stabilizované podskupiny - politolog domácí.

Existuje mnoho míst, kterými se politologie ještě nezabývala. Tato pole neoraná budou řešena v sekci politologů polních. Do budoucna se předpokládá i přijímání čestných členů z řad renomovaných zahraničních politologů -- sekce politologů přespolních.

Připravuje se kromě již vzniklých vertikálních struktur i členění horizontální, podle ideologického zaměření. Třetí osou je čas, který ovlivňuje asociaci také... Čistá politologie totiž neexistuje -- každý z politologů si během svých politologických bádání nějakou ideologií ušpinil -- říká se tomu, že "šlápl vedle". Proto někteří politologové asociaci odmítli, neb sami dobře vědí, jak dlouho a usilovně šlapali. Jiní, kteří zůstali vně, tam jsou proto, že to o nich vědí ti uvnitř. Věří, že přijde doba, kdy se změní nálady a poměr sil v politologických kruzích a dojde k výměně těch mimo jdoucích či dokonce mimo stojících, za ty, kteří jsou uvnitř.

Frakce tzv. politologů pokrokářů mezi politology dokonce neváhala navrhnout, aby se mimochodníci sešikovali do samostatné asociace, což by mohlo být zárodkem slučovacího sjezdu obou asociací, čímž by byl proces završen. Křídlo historizujících politologů však tuto vcelku osvícenou myšlenku vehementně odmítá s poukazem, že každé slučování je jen a pouze předzvěstí vylučování.

Asociace v sobě mají ve větší či menší míře -- podobně jako většina spolků -- zabudovánu sebečistící schopnost. A to je to, co chybí neorganizovaným politologům. Pokud se nesešikují, bude jim stále hrozit, že jejich vzletné cíle a myšlenky budou ohrožovat ti, kteří se za politology vydávají, ale ve skutečnosti jimi nejsou. To může poznat laik těžko. Musí nastoupit politolog, či raději výbor politologů, aby si ve svých řadách učinili pořádek. Přece nemůže být pravým politologem jakýkoli přišlík odněkud nebo dokonce jen odkudsi, který jako politolog ještě vůbec není prověřen. A hle, už máme i asociační kádrovací politologický útvar s právem vyloučit politologa z politologické Asociace, pakliže by se ukázalo, že vlastně vůbec o politologa nejde, vlastně nešlo, když už byl vyloučen. Politologové budou muset ve svých strukturách ještě hodně zapracovat, to je jasné. V těch starých zvláště.

Podle renomovaných institucí zabývajících se veřejným míněním se ovšem ukazuje, že politologové a občané voliči se rozcházejí v názorech na dílčí otázky. Jednou z nich je, kdo komu věří. Přibližně 34,712 % politologů věří ODS, 31,767 % ČSSD a 33,521 % politologů věří průzkumům veřejného mínění, pro které sami připravovali otázky. Zbytek věří Churchillovi. Statistická chyba tohoto průzkumu, který připravil Asociologický ústav Asociace politologů, je plus mínus několik procent.

Voliči věří politickým stranám tak, jak je průběžně zveřejňováno, údaj se liší pouze v posledním sloupci, když důvěra občanů v průzkumy veřejného mínění se pohybuje stabilně okolo 2% dotazovaných. Z uvedených průzkumů vyplývá, že občan je díky selskému rozumu pravdě poněkud blíž. To se však může rychle změnit. Stačilo by, aby se z občana stal politolog.

Autor je členem české asociace karikturistů