31. 3. 2006
Vyvraždění Židů v Kosovu - "one is plenty"Bohužel, nemohu souhlasit s přístupy komentátora deníku Právo Jiřího Hanáka k zahraničně politickým událostem a to jak z hlediska historických faktů, tak i hodnocení. Nejedná se jenom o Jugoslávii. Ale přesto. Nedávno ve svém sloupku "Popírači" (22. 2. 2006) autor zcela oprávněně, tak jako v podstatě v Česku každý, odsoudil Irvinga. A přece to není, a Jiří Hanák to ví, celá pravda. Česká média bez rozdílu by se pod heslo "popírači holocaustu" nechala snadno zahrnout. |
Až snad na Britské listy a server Publica.cz, kde mimo jiné pulikuje jiný, ale bývalý komentátor Práva, Jiří G. Müller . Jedině tyto dvě média se totiž nebála upozornit na skutečnost, že všichni Židé byli docela nedávno na uzavřeném teritoriu (dokonce v Evropě - Kosovo) do jednoho vyvražděni. Což, jak oba dobře víme, se ani Hitlerovi nepodařilo. Mohlo by Jiřího Hanáka zajímat, že má dřívější častá spoluprácejako analytika s Právem skončila poté, co jsem trval na tom, aby tento fakt (vyvraždění Židů v Kosovu) nebyl z mého článku vypuštěn. Nakonec se tam objevil, ale obratem jsem dostal dopis od vedoucího zahraniční rubriky pana Plesnika, že nadále ode mne nic nebudou tisknout. Souvislost s "popíráním" zcela zřejmá. V tom asi nebudeme ve sporu, ale věc přece jen není tak jednoduchá. Dva publicisté, kterých si osobně velmi vážím, Petr Uhl a Jiří Dienstbier, kupodivu ve svých článcích a Jiří Dienstbier dokonce ve velmi objektivním pojetí své knihy o Jugoslávii, dovedou vyjmenovat všechny skupiny, které byly "postiženy" včetně cikánů, goranů a JINÝCH. Nevím proč Židé jsou Ti "jiní". A tak jsem vedl s Jirkou korespondenci a on na svoji obranu uvedl, že o tom samozřejmě ví, ale že tam bylo Židů málo. To je pravda a víme proč - byl holokaust, ale Američané od doby revoluce, kdy jich také ještě bylo málo, mají heslo "one is plenty". Rozumíme si dobře, že zvláště v otázce smrti ONE není málo, ale dokonce je to absolutní číslo. Kdo nám nyní dává právo popírat vyvraždění Židů v Kosovu ? Servilita či vědomí i české účasti na agresi proti Jugoslávii? Mohl bych nyní skončit. Možná ale, že i jako historikovi unikly Jiřímu Hanákovi některá související fakta . Výzva k bombardování byla skutečně vyslovena poprvé Václavem Havlem při jeho návštěvě Washingtonu v roce 1993 při příležitosti otevření a nyní pozor - Musea holocaustu. Havel neuvedl přímo, koho je nutno bombardovat, ale Sarajevo bylo v té době obklíčeno. Týden poté na tiskovce prezident Clinton (a to jsem na místě sledoval) na přímý dotaz, proč nebombardujeme Srby, odpověděl -parafrázuji "the situation is more complicated, we don't have only Bosna and Hercegovina we have Naghorny Kharabach and Nothern Ireland too". Nebylo to moc moudré přirovnání, ale tím více to svědčilo o pozici USA v té době. Přeloženo do významové češtiny - budeme-li bombardovat Srby, musíme také bombardovat Angličany. Ano v té době zaujímali Američané striktně neutrální přístup. Vzhledem k situaci byl spíše prosrbský. Neměli bychom ani na tato historická fakta zapomínat a házet vše na Američany od samého počátku. Pozdější vývoj, který byl manipulován médii s německých zájmem (viz Genscherovy paměti) v pozadí, Česko dovedl nakonec k "humanitárnímu" bombardování, jehož výsledkem a dosud jediným, bylo vyvraždění všech Židů - kosovský holocaust. Dnes to nesmíme vědět (popíráme). Historii a své odpovědnosti se ale nevyhneme. Autor působil v české diplomacii a byl v době krize na Balkáně mimo jiné zvláštním pověřencem pro jednání s Ibrahimem Rugovou. Tento text zaslal též formou osobního dopisu Jiřímu Hanákovi. |