Přes všechno ujišťování , že jsou ukončeny, probíhaly ještě další roky, jak vyplývá z nyní zveřejněného "Protokolu č.246" ze zasedání dozorčí rady BAWAG z 17.9.1998, ze kterého vyplývá, že tyto "zvláštní obchody" ve výši 550 milionů dolarů měly od roku 1995 přinést výnos ve výši 554 milionů rakouských šilinků. Ve skutečnosti však tento obchod nebyl šťastným pro odborářskou banku a nakonec jí přinesl ztrátu vyšší než 600 milionů euro. Pokračující spekulativní obchod zakládající se na ztrátových investicích nakonec překročil jednu miliardu euro.

Ztráty byly diskrétně převedeny na "British Virgin Island" a v dalších letech kompletně odepsány. Aby se podařilo tyto gigantické ztráty vyrovnat, rozhodl se tehdejší generální ředitel BAWAGu Helmut Elsner k odvážnému manévru: prosperující část banky byla registrována přes různé firmy v Lichtenštejnsku, "British Virgin Island" a na ostrovech v kanálu La Manche.

Prezident dozorčí rady a finanční šéf Günter Weninger byl podle rakouského tisku seznámen s těmito karibskými obchody. Především pak o celé situaci byl informován prezident ÖGB Fritz Verzetnitsch, který se rozhodl k riskantnímu kroku a zakryl miliardovou ztrátu banky penězi stávkového fondu odborového svazu, aby se BAWAG nezhroutil. Přes miliardové ztráty se podařilo BAWAGu nakonec v posledních deseti letech tyto ztráty překonat a bilanční suma vzrostla z tehdejších 17 na 57 miliard euro.

Další banky se pak mohly zařadit do jejího svazku jako P.S.K., Dopravní kreditní banka, Easy-bank, slovenská Istrobanka, česká Interbanka nebo Maltabanka. BAWAG tak se svými šesti tisíci pracovníky obsluhuje na 1,3 milionu klientů. V této době se podařilo vlastní prostředky banky zvýšit z 1,1 na 3,3 miliardy eur. To znamená, že i majetek ÖGB se za tuto dobu podstatně zvýšil a také rok 2005 potvrdí finanční stabilitu její banky. Přes předchozí bolestivé ztráty odborníci míní, že to nezmenšuje současné úspěchy BAWAGu.

Machinace odborářské banky spojené s velkými finančními ztrátami vyvolaly pochopitelně velkou aféru tím spíše, že byly zveřejněny v roce parlamentních voleb. Nejprve byly vyměněny finanční špičky banky a novým předsedou dozorčí rady se stal univerzitní profesor Ewald Nowotny, který jako hlavní úkol vidí objasnění celé aféry. Ta již přinesla první velkou oběť, kterou se stal šedesátiletý prezident ÖGB Fritz Verzetnitsch, který devatenáct let stál v čele mocných odborů. Odboroví prezidenti hráli vždy důležitou úlohu v rakouské politice a v posledních šedesáti letech byli v čele ÖGB pouze čtyři . Verzetnitsch se do poslední chvíle bránil, že by měl zodpovědnost za aféru a ještě několik hodin před svou rezignací tvrdil pravý opak.

Tlak na jeho osobu nejen ze strany odborů, sociálně demokratické strany, jejímž byl poslancem, ale i veřejnosti byl tak silný, že v pondělí 27.března oznámil odchod do důchodu a vzdání se všech svých funkcí. Na tiskové konferenci prohlásil, že "důvodem tohoto kroku je kromě jiného, že chce zabránit rozštěpení vlastní organizace". Současně oznámil demisi i vedoucí tajemník ÖGB Günter Weninger. Na žádost odstupujícího byl zatím pověřen předsednictvím šéf odborů obecních zaměstnanců Rudolf Hundstorfer, s kterým je od mládí spřátelen. Favoritem na úřad prezidenta je však šéf železničních odborů Wilhelm Haberzettl.

Ovládá mocnou odborovou organizaci, která projevila svou sílu nedávnou stávkou na rakouské železnici ÖBB a je znám jak svou dobrou rétorikou i taktikou. Přitom má osobní kouzlo a šarmantní jednání. Přestože je znám některými svými ostrými výrazy, jde o pragmatika. Kdo bude stát v čele oborů, by se mělo rozhodnout zřejmě již příští týden, kdy dalším kandidátem je předseda tiskařských odborů Franz Bittner.

Předseda sociálních demokratů SPÖ Alfred Gusenbauer uvítal rozhodnutí Verzetnitsche jako "velikost jeho osobnosti" , která však nemá na machinacích nejmenší vinu.Sám zaujímá rozhodnou distanci od celého případu, protože jeho strana nemá v bance žádný podíl a tudíž nemůže na ni vyvíjet jakýkoliv vliv. Překvapivě však navrhuje, aby odbory se zbavily banky, ale její představitelé s tímto návrhem nesouhlasí.

Úřadující předseda haiderovského "Hnutí za budoucnost Rakouska" vicekancléř Hubert Gorbach žádá "široké objasnění vzniklých škod" a vysvětlení, jakou úlohu hrál bývalý spolkový kancléř Viktor Klima v karibských obchodech a zdali ještě další vysocí sociálně demokratičtí politici nejsou do toho zapleteni. Státní tajemník za BZÖ Eduard Mainoni rovněž požaduje, aby se odbory zcela stáhly z bankovní sféry. "Rudí odboroví bosové zcela jasně potvrdili, že nejsou schopni profesionálně vést bankovní obchody. Pro mne je zásadní otázkou, proč odbory mají podnikat v této oblasti". Svobodní ústy svého stranického šéfa Heinz-Christiana Stracheho obvinili Verzetnitsche, že je vlastně dvojče Alfreda Gusebauera, který zřejmě také "stojí za pokusem celou tuto záležitost skrýt".

Jeden z komentátorů trefně prohlásil, že kolotoč, který byl roztočen touto aférou, vyvrhne ještě ze svého středu mnoho osob .Státní vídeňské zastupitelství již v souvislosti s BAWAGem vydalo zatykače na Philipa Beneta a Wolfganga Flöttla.U prvého jde o britského státního občana který od roku 1978 žije v USA a zde také bude v říjnu stát před soudem pro podezření z podvodu s cennými papíry. Jde o klíčovou postavu, která se podílela na kreditní aféře BAWAGu, kdy v říjnu 2005 se pokusil po převzetí kreditu o podvod. Od té doby nesmí opustit New York. Samotný Flöttl je jako syn dlouholetého generálního ředitele BAWAGu podezřelý z podvodu. Ministr financí Karl-Heinz Grasser žádá, aby na základě vzniklé situace byla prověřena odborářská banka až do začátku devadesátých let.

"Je důležité, aby byla až do detailu objasněna její transparence a co nejrychleji z toho vyvozeny náležité konsekvence". Zatím čtyři z osmi členů představenstva BAWAGu oznámili, že odcházejí koncem příštího měsíce, ačkoliv měli mandát do roku 2008. Dozorovací finanční úřad FMA přitom již vznesl proti více členům představenstva obvinění. Důvodem tohoto kroku je, že bankovní dozorčí rada zřejmě kryla falešné hospodářské zprávy. Dále pak BAWAG se rozhodl již penzionované generální ředitele Elsnera a Zwettlera za špatné finanční spekulace hnát k odpovědnosti za vzniklou miliardovou škodu, která je nejvyšší, jaká kdy byla v Rakousku u banky zaznamenána.

Pokud jde bývalého prezidenta Verzetnitsche, novináři došli k závěru, že nebude mít žádné finanční starosti. Jako nejvyšší představitel odborů má nárok na zvláštní důchod ve výši až 80 procent svého posledního příjmu, což je 6 063,30 euro. Kromě toho jako politik, který byl činný od června 1984 v parlamentě, má za výsluhová léta nárok na 65,6 procent ze svého posledního platu, což je dalších 5 069 euro, celkem tak 11 132,30 euro. Avšak ani jedna dotázaná instituce nechtěla na kladenou otázku o výši penze odpovědět.