13. 3. 2006
Petra Buzková a gymnázia -- slova versus činyBlíží se volby. Politické strany nabíjejí děla svými sliby a snaží se jimi zasáhnout co nejvíce voličů. Myslím si, že z tohoto ranku je populistické prohlášení ministryně školství Petry Buzkové, že se během pěti let zdvojnásobí počty žáků, kteří studují na gymnáziích a lyceích. Na první pohled vše působí rozumně. |
Poptávka po gymnáziích několikanásobně převyšuje nabídku. Studenti vysokých škol se rekrutují především z absolventů gymnázií. Absolventi gymnázií jsou méně ohroženi nezaměstnanostínež žáci středních odborných škol a vyučení. Rodiče dětí, které se o chlup nedostaly na vytoužený "gympl" a musely se spokojit s "obchodkou" nebo "průmyslovkou", rádi vhodí do volební urny svůj hlas ve prospěch ČSSD. A samozřejmě je ani nesmí napadnout, aby hlasovali pro ODS. Ta přeci ovládá většinu krajských zastupitelstev, která odmítají zdvojnásobit počet gymnázií, a sabotují tak bohulibé záměry Petry Buzkové a ministerstva školství! Takovéto vidění problému se nám snaží vnutit představitelé vládní strany. Nechat ze jím zmanipulovat ovšem může jen volič, který si nepamatuje posledních osm let vlády ČSSD a navíc nečte aktuální zprávy o školství. Volič nevzdělaný. Takový, jakého chce ČSSD ve skutečnosti mít... Až do roku 2005 ČSSD preferovala učební obory před ostatními typy středoškolského studia a mohutně je dotovala, přestože zájem o ně upadal, studium je zde mnohem dražší než na gymnáziích a většina absolventů učilišť končila na úřadech práce. Ministerstvo školství také přísně regulovalo obory středoškolského studia. Buzková zlomila hůl nad gymnázii víceletými a v současné době jejich rozvoj neumožňuje. Nové rámcové vzdělávací programy z nich udělaly základní školy a název gymnázium se stal pouhou formalitou, protože náplň výuky bude od roku 2007 zcela totožná s druhým stupněm základní školy. Nový způsob podávání přihlášek na střední školy zavedený v loňském roce způsobil, že žáci raději vsadili na jistotu a místo na gymnázium se rozhodli přihlásit na odbornou školu, kde měli větší šanci pro přijetí. Odpovědnost za současný špatný stav středního školství je tedy zcela na bedrech ČSSD. Máme jejím představitelům dát ve volbách znovu svůj hlas, aby konečně napravili to, co pokazili za posledních osm let? A můžeme vůbec věřit tomu, že ČSSD začne dělat pravý opak toho, co dělala doposud? Myslím si, že ne. Důkazem je poslední rozhodnutí ministerstva školství z února 2006, v němž zamítá žádost o zřízení waldorfského lycea v Semilech. To je v naprostém rozporu s novými předvolebními hesly Petry Buzkové, že bude podporovat rozvoj gymnázií a lyceí! Liberecký kraj přitom vznik tohoto lycea podpořil, takže její prohlášení o neochotě krajů tato místa posilovat nejsou pravdivá. Obvyklá situace, kdy se rozejdou slova s činy a ze slibů se stane jejich pravý opak, nastává v české politice až po volbách. Petra Buzková ji ovšem překonala a vlastní záměry popírá už dnes! Dělá to proto, že sama ohlásila odchod z nejvyšší politiky, nebo proto, aby otestovala vzdělanost českého národa? Doufejme, že voliči na populistické sliby o zdvojnásobení počtu míst na gymnáziích nenaletí. Stejně jako nenaletí na předvolební sliby ČSSD ohledně růstu mezd a poklesu nezaměstnanosti. Učitelé nejlépe vědí, jak ČSSD plní své sliby o růstu jejich platů, vždyť už v roce 1998 slibovala pedagogům 130% průměrného platu v zemi. A nezaměstnanost? Ta se v průběhu vlády sociálních demokratů zdvojnásobila! Myslím si, že střední školy potřebují něco jiného než planá hesla. Marně čekají na koncepční reformu, která by zajistila, aby všichni maturanti měli stejné podmínky ke studiu. Ty může zajistit pouze jeden společný rámcový vzdělávací program pro všechny střední školy. V něm by byl vymezen společný základ v rozsahu čtyřiceti procent vyučovacích hodin. Zbytek hodin by školy využily pro nabídku volitelných předmětů. Záleželo by pouze na nich, jestli se vydají cestou dnešních gymnázií, lyceí, obchodních akademií, pedagogických škol, průmyslovek nebo jejich kombinace. Střední školy by díky tomu mohly průběžně reagovat na poptávku a nabízet takové zaměření, o které mají žáci zájem a které podpoří jejich další profesní dráhu, ať už to bude nástup do zaměstnání nebo další studium na vysoké škole. Studenti takových škol by si byli rovni před státem organizovanou maturitou a nebyli by tolik poškozováni jako v současném nekoncepčním "systému". Jejich zakladatelé by také vůbec nemuseli být závislí na libovůli úředníků MŠMT, jestli školu posvětí, nebo jí vůbec neumožní existenci. Řada vyspělých zemích takovou koncepci úspěšně uplatňuje. Ministerstvo školství ale nic podobného neplánuje. Jím zřizovaný Národní ústav odborného vzdělávání připravuje 300 rámcových vzdělávacích programů pro různé typy středních škol. Zcela jiná instituce -- Výzkumný ústav pedagogický zase tvoří rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Třetí instituce nazvaná CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) vytváří zcela nezávisle na předchozích testy pro státní maturity, a to z předmětů jako přírodovědně technický a informačně technologický základ, které se vůbec nevyučují... Dokonce k nim dodnes nevznikly odpovídající katalogy cílových požadavků! Tyto skutečnosti bohužel zůstávají neučitelské veřejnosti utajeny. Voliči si jich všimnou, až budou za tři roky maturovat první absolventi středních škol podle pravidel, která připravila ČSSD. To už ale bude dávno po červnových volbách... |