V současnosti se objevily kritické názory na učitele, kteří dosud nejsou počítačově gramotní, že si to zavinili sami, že minimálně již pět let zaostávají. Pokud se podíváme na ohodnocení práce učitelů, před pěti roky byly počítače pro jejich cenu pro běžného učitele finančně nedostupné. V porovnání s ekonomicky vyspělejšími státy je za podstatně nižší úroveň počítačové gramotnosti odpovědný stát a u učitelů vedení školství. I když jsou nyní počítače cenově dostupnější a program MŠMT "Internet do škol" má zajistit jejich vybavení počítači není tento problém dořešen, nehledě i na podezření z korupce a obohacování vybraných dodavatelů.

Pro řešení problémů počítačové gramotnosti přispělo Ministerstvo informatiky kurzem "Národní program počítačové gramotnosti", v jehož rámci mohou zájemci absolvovat 4x2hodinový kurz, za 4x100 Kč. Je určen pro začátečníky, kteří takto získají základní poznatky z obsluhy počítače a v poslední dvouhodině nazvané "Sám sobě úředníkem" jsou seznámeni s nejkratší cestou na úřad pomocí "Portálu veřejné správy". Sám jsem tento kurz absolvoval Po didaktické stránce je velmi dobře realizován a krokové řešení výuky teorie i praxe odpovídá mým názorům na moderní -- efektivní výuku.

Absolvování uvedeného kurzu je pouze malým krůčkem k dosažení běžné počítačové gramotnosti. Jestli ale jeho absolvent nebude častěji pracovat s počítačem, zapomene i to málo, co se naučil.

Pokud je některým českým učitelům vytýkána nízká úroveň jejich počítačové gramotnosti, je třeba konstatovat, že ani běžná počítačová gramotnost není zárukou, že budou efektivně učit. Jaké jsou zásady takovéto výuky jsem blíže vysvětlil v příspěvku "Jak efektivně učit". Za jejich splnění považuji krokovou technologii a to jak při výuce teorie, tak i praxe, které vede k tzv. zpevnění ( žáka je třeba motivovat problémem, otázkou, výuka se proto musí změnit v sérii otázek a odpovědí, odpověď žáka musí být samostatně vytvořená nebo vybraná, musí být bezprostřední a pro kladnou motivaci žáka musí převažovat správné řešení".

Práce na počítači je podobně kroková jako tato didaktická technologie výuky. Jedním ze základních požadavků efektivní výuky pomocí počítače je aby se na ní podíleli ti učitelé, kteří " bez ohledu na svůj čas přemýšlejí jak lépe učit" a jsou "vnitřně" motivováni.

Vědecké závěry současné psychologie totiž jasně hovoří o tom, že " neexistuje vnější motivace, která by pohnula člověka ke změnám. Pokud lidé mění své zažité postoje a jednání, je to vždy vyvoláno vnitřními motivačními silami, které jsou u každého z nás rozsáhle jiné".

Problematikou zařazení počítače do výuky se detailně zabývá odborník na vzdělávací technologie Bill Pflaum, viceprezident společnosti The Mazer Corporation v americkém státě Ohio, která jimi vybavuje školy. Počítače jeho samého ovlivnily natolik, že se rozhodl hledat odpověď na otázku, proč tak málo (podle jeho zjištění) ovlivňují život škol? Proč ani několikaleté masivní investice do vybavování amerických škol počítačovou technologií nemá uspokojivý efekt.

Svá zjištění shrnul do těchto hlavních bodů:

• pro mnoho studentů není klasická počítačem podporovaná výuka (Computer -- Based Training) efektivní,
• počítače mohou být s výhodou použity pro zpracování informací o studentech nebo k jejich hodnocení,
• rovnice dítě + počítač = učení je neúplná. Jedině správná je dítě + počítač + zapojený učitel = učení , jinými slovy - klíčový je učitel, ne počítač.

Podle mého názoru je tato poslední rovnice v pořádku. Učitel je skutečně "klíčový", ale zde nepřesně umístěný i označený. Místo "zapojený učitel" použiji "didaktický technolog" a místo "dítě -- žák".

Potom má rovnice tento tvar: žák + počítač + didaktický technolog učení. Ale ani tento tvar není, z hlediska umístění didaktického technologa, v pořádku.

Ten by měl být na prvním místě a výsledná rovnice má mít tento tvar: didaktický technolog + počítač + žák = učení.

Proč má být didaktický technolog na prvním místě? Proto, že má z hlediska didaktické technologie ovlivnit jak konstrukci počítače, tak i jeho programovou náplň. První požadavek je v současnosti nesplnitelný, zatím ho zvládne pedagogova počítačová gramotnost. Didaktické řešení programové náplně z hlediska potřeb efektivní výuky je zatím ponecháno na nabídkách komerčních výrobců počítačových programů.

Z toho, co zde bylo uvedeno, vycházejí následující požadavky pro efektivní využití počítačů při výuce:

• vnitřně motivovat učitele k dosažení běžné počítačové gramotnosti,
• seznámit učitele se zásadami a možnostmi efektivní výuky,
• naučit učitele hodnotit úroveň didaktického řešení informací a programů obsažených v počítači z hlediska potřeb efektivní -- moderní výuky.

Pokud vnitřně kladně motivovaný a se zásadami efektivní výuky seznámený pedagog používá při výuce počítač s didakticky zpracovaným programem, lze toto řešení výuky považovat za optimální.

V současnosti je aktuálním problémem otázka:" Kam směrovat investice vkládané, v současnosti do našeho školství aby přinášely maximální efekt?" Pro odpověď můžeme využít i zde uvedené poznatky a zkušenosti některých amerických škol kde masivní investice do jejich vybavování moderními technologiemi, tedy i počítači, neměly uspokojivý efekt proto, že nestačí vybavovat školy počítači bez respektování dalších požadavků efektivní výuky tak, jak zde bylo uvedeno.