pondělí 18.00: Řecké ministerstvo zemědělství informovalo o prvním případu ptačí chřipky na krocaní farmě na ostrově Oinouses v Egejském moři nedaleko tureckého pobřeží. Dosud není však potvrzeno, že se tento případ a 12 mrtvých labutí v Rumunsku staly obětmi smrtícího viru H5N1. Britští veterinární odborníci však potvrdili, že tento virus usmrtil další ptáky v Rumunsku. Evropská komise nařídila bezodkladné testy mrtvých ptáků, nalezených v Chorvatsku. V Asii byl objeven virus H5N1 u vrabců. Každé další rozšíření ptačí chřipky zvyšuje riziko pro lidi, i když dosud zůstává hrozba lidem nízká, konstatují odborníci.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Smrtelný virus H5N1 se blíží. Všichni umřeme? To je otázka, na kterou se pokusil v neděli odpovědět týdeník Sunday Times nejen v článku, ale i v debatě se svými čtenáři. (V debatě čtenáři v podstatě souhlasí s vážným varováním úřadů i s opatřeními britské vlády, i když některá možná přišla pozdě.)

Poprvé, když si Mehmet Eksen uvědomil, že se děje něco vážného, to bylo, když si povšiml, na svém statku ve vesnici Kiziksa v Turecku, že pět z jeho 1900 krocanů nemůže chodit. Následujícího rána byli mrtví a dalších asi deset jich bylo nemocných. Následujícího rána k jeho konsternaci se na farmu dostavilo pět činitelů v maskách, jimiž si zakrývali tvář, usmrtili plynem veškerou drůbež a pohřbili ji v jámě, kterou zasypali vápnem.

Doufám, že Martin Krafl, tiskový mluvčí České televize, vysvětlí, proč ČT - za niž nyní rád platím 100 Kč měsíčně, se stále ještě nezbavila určitého amatérismu.

Zaprvé mi dovolte říct, že jsem velmi rád, že Česká televize existuje, protože jsem vyrostl v zemi, kde televize veřejné služby neexistuje. Kromě komerčních televizí je v Brazílii jen jedna státní televize (jedna federální, 289 regionálních), což znamená, že vždycky ten, kdo se dostane k moci, rozhoduje, co se bude vysílat, a všeobecně vzato je to strašné, protože vlády se mění každé čtyři roky, a tak se každé čtyři roky mění i zaměstnanci státní televize i vysílání.

Nobelovu cenu za literaturu získal Harold Pinter, dramatik, který se angažuje i politicky

Zazvonil telefon a kdosi řekl, že mi bude volat předseda Nobelova výboru. Reagoval jsem: Proč? Předseda mi řekl: Dostal jste Nobelovu cenu za literaturu. Ztratil jsem řeč. Velmi mě to dojalo, i když mi to vlastně nedošlo. Proč mi tu cenu dali, to já nevím.

Článek vyšel v pondělí 17.10. v Lidových novinách, ZDE

V pondělních Lidových novinách jsem si povšiml rozhovoru Tomáše Vystrčila s Vojtěchem Ceplem "Na zákaz komunistů není nikdy pozdě", který je vynikajícím, učebnicovým příkladem toho, jak se nedělají novinářské rozhovory.

Základním principem (první lekce jakéhokoliv kursu o žurnalistice) je, že novinář musí dávat interviewovanému otázky z opačné strany politického spektra. To, že Vystrčil dává Ceplovi výlučně otázky, které s jeho názory souhlasí, vytváří pozoruhodně komický efekt. Nenapadlo ho ani jednou Ceplův názor otázkou zpochybnit. Vcelku působí celý rozhovor dojmem propagandy.

Vojtěch Cepl ve svých odpovědích argumentuje, že komunismus je zločinecká ideologie a měla by být zakázána. Jak by řekl G. K. Chesterton, Vystrčilovi, který rozhovor připravil, se ani jednou "nepohnula šedá hmota mozková". Svými otázkami Ceplovi přitakává :) Posuďte sami:

V Evropě ještě nedávno hrozila patentovatelnost myšlenek. Absurdně "chráněny" by tak mohly být nejen kusy softwaru, algoritmy, ale i programovací postupy a obchodní metody. I před autory samými. Trocha představivosti by nás mohla dovést až k patentovatelnosti jedničky a nuly...

Zástupci české vlády v odborných gremiích a orgánech Evropské komise neanalyzovali ekonomické ani sociální důsledky, které by z patentovatelnosti software vyplývaly pro českou ekonomiku, a hlasovali nejprve pro podporu monopolních držitelů know-how za oceánem. Pro podporu monopolu Microsoftu a dalších amerických firem.

psáno pro 2. číslo týdeníku A2

Budiž mi odpuštěna příkrost soudu - nad nesplněnými sliby Milana Černého a galimatyášem, který po sobě čtyřmi články, jež se z avizované polemiky s mým nájezdem na Jiřího Kulhánka staly hned v počátku přihříváním si vlastní nijak nesouvisející polívčičky, vrtím hlavou už několik dní. Nevím, za jaký konec je popadnout, ne snad proto, že bych neměl po ruce argumenty, ale proto, že tyto čtyři články by vydaly na kritiku v knižním formátu. Těšil jsem se na ohňostroj slovní ekvilibristiky, kterým pan Černý dokáže - jak slíbil - že Kulhánek je největší žijící český spisovatel, důkaz nepřišel; zajímalo mne, jakých pochybení jsem se tedy dopustil - byla oznámena a zapomenuta, čekal jsem na definici braku - nedostalo se mi jí. Pan Černý není schopný psát svá "vysvětlení" tak rychle jako já chrlit své otázky k nim.

Dear ........,

I am writing to you for the first time.
And probably for the last.
I have never seen you and frankly,
I do not know you.
But I am writing to you
regardless of all this.

Opět se otevírá právo pacientů, příbuzných a pozůstalých nahlížet do zdravotnické dokumentace, která prozatím v Čechách podléhá zvláštnímu režimu. Protože je toto téma hodně medializované, pokusím se o nahlédnutí několika z mnoha aspektů tohoto tématu.

Především co si představujeme pod právem nahlédnout do dokumentace?

Po přečtení tohoto článku jsem byl, mírně řečeno zmaten. Zatímco pan Vít v článku "Budeme jezdit zadarmo" v podstatě konstatoval dnešní situaci, kdy nesmyslným zdražováním a rušením spojů hromadné dopravy byli lidé doslova nahnáni do svých aut, a problémy z toho vyplývající, které jsou v podstatě již jen působením "neviditelné ruky trhu". Pan Brož odpovídá studií o budoucnosti, aniž by uvedl, kde a za kolik zakoupit elektromobil nebo toyotu s hybridním pohonem, kolik budou náklady na provoz a údržbu případně kolik nás tedy vyjde ujetí jednoho kilometru. Domnívám se, že při dnešních cenách středního vozu kolem 800 000 Kč by cena toyoty s hybridním pohonem mohla být mezi 1,5 a 2 miliony - pro kolik lidí tedy bude dostupná? Vyřeší zplodiny všech automobilů, které jsou v naší republice v provozu, několik desítek "hybridních" toyot?

Před časem donutili obyvatelé v Ostravě hejtmana Tošenovského (ODS) k architektonické soutěži na Krajskou knihovnu. To místní politiky dopálilo a rozhodli se, že architektonické soutěže už nikdy více.

Ruší vítězný urbanistický plán na centrum Ostravy v ceně cca osm milionů korun a zastupitelstvo města jednohlasně schvaluje, že v centru na Karolině neplatí žádná urbanistická omezení. Nevyhraje investor, který nabídne za pozemky nejvíce peněz, cena bude pro všechny stejná.

Tisíce vlastí nejrůznější velikosti rozeseto je po zeměkouli. Tvoří začarovaný kruh lidské nedůtklivosti, pohrdání odlišnými bytostmi, pěstovanou nenávistí, řinčením zbraní, zastrašováním, maskováním zla dobrem i bezostyšným hubením vyhlédnutého a zaručeného nepřítele. Hraniční čáry, ostnaté dráty, nášlapné miny, po zuby ozbrojené hlídky se psy a železné nitky s navázanými světlicemi, nabádají vetřelce k opatrnosti -- nikde neprojdou!

Zdena Bratršovská: Netopýr v podkroví, podtitul: Příběh ve verších, nakladatelství H+H, 80 stran, cena 109 Kč, ISBN 80-7319-034-6, Praha 2005

Čteme v básnické skladbě Zdeny Bratršovské Netopýr v podkroví a já dodávám...kterým umělcova imaginace ve zvláštních případech vdechla kouzlo umožňující přijmout literární postavu jako vytoužený sen. Ve dvacátých letech minulého století to byl třeba Čapkův Loupežník, o tři generace později -- v polovině let osmdesátých, a to nejen pro hrdinku díla -- malíř Jindřich.

Na nedostatek prominentních hostí si Praha jistě nemůže stěžovat. Už jsme tu měli Pinocheta, Mezinárodní měnový fond, NATO... zkrátka a dobře se zdá, že si v českém hlavním městě podávají kliku všichni, kdo dnes "něco znamenají". To ještě potvrzuje akce, která se má konat v polovině října pod honosným názvem Dny USA a EU. Na soukromou konferenci (se vstupným, přesahujícím výši tuzemského průměrného měsíčního platu) se sjedou skutečně dobře vybrané celebrity.

Vážené posluchačky, vážení posluchači!

Ač budu možná obviněn z manipulace (jak to v Čechách obvykle je, při vyslovení jiného než společně sdíleného názoru), možná z nedostatku etiky, rád bych oslovil především ty z vás, kteří mají mozek, umí ho -- zdůrazňuji SAMOSTATNĚ používat a mají především svoji -- zdůrazňuji VLASTNÍ PŘEDSTAVU o tom, proč jsou vůbec na této škole.

přeložilo o.s. Iuridicum Remedium

Prohlášení "Joint Declaration on Data Retention" k návrhu směrnice o povinném uchovávání veškerých dat o telefonické, mobilní, e-mailové a jiné internetové komunikaci (data retention)

Jako zástupci občanů, odborníků a firem v Evropě i celosvětově,

přesvědčených, že uznání nezcizitelných lidských práv je základem svobody, bezpečnosti a ekonomické prosperity,

znepokojených, že v boji proti terorismu a zločinu se vzdáváme hodnot které se snažíme chránit, konkrétně svobody a demokracie,

s ohledem na nejnovější plány na nahrávání informací o všech komunikacích a pohybech občanů a o používání médií občany, které se mohou stát vážnou hrozbou pro naše právo na vlastní sebeurčení a soukromí život,

prohlašujeme naše následující hluboké přesvědčení:

"Tak tu máme ptačí chřipku, paní Müllerová", pravil Švejk a paní Müllerová se pokřižovala.

A to ještě nevěděla, že za poslední dva roky sklátila v mnohamiliardové Asii tato okřídlená potvora, řečená aviární influenza, celých 60(!!!) lidí. Což je, nebýt mediální péče, totální statistická nula. Jenomže, říkejte to paní Müllerové. Zvláště když časopis Naše nejmilejší zvíře barvitě popíše kmen H5N1, přenosný i na člověka. Varování případně doplní sugestivními záběry elektronického mikroskopu s několik barevnými cancourky zákeřného vraha, číhajícího v skrytu mikrosvěta na svého homo sapiens sapiens.

Není jistě náhodné, že Marx bývá - spolu s Freudem a Einsteinem - považován za duchovní osobnost, která (venkoncem pozitivně - zneužití jeho myšlenek, podobně jako u Einsteina, nemusíme respektovat) nejvíce poznamenala 20. století.

Samotní Němci pokládají na začátku 21. století Marxe spolu s Adenauerem (nemajícím samozřejmě světový rozměr) a Lutherem za svého nejvýznamnějšího rodáka. Nepřekvapuje nás, jestliže např. význačný německý filozof E. Voegelin řadil Marxe spolu s některými utopickými socialisty, ale i Comtem a Hegelem mezi "druhé Kristy 19. století"?

Příbuzní Saddáma Husajna si zvolili pro obhajobu Saddáma Husajna v jeho procesu jednoho z nejznámějších britských obhájců, Anthonyho Scrivenera, QC. Scrivenerův tajemník Martin Hart ve čtvrtek potvrdil, že byl Scrivener požádán, aby Saddáma Husajna obhajoval. "Pan Scrivener byl požádán, aby se postavil do čela právního týmu, který má zpochybnit právní legitimitu tribunálu, který hodlá soudit Saddáma Husajna," konstatuje se v prohlášení, vydaném jeho právní komorou. Hart dodal, že dosud nedošlo ke konečné dohodě.

K potyčkám v téměř destitisícovém davu došlo na ulicích Kyjeva při příležitosti 63. výročí založení UPA - Ukrajinské povstalecké armády. Zhruba 3000 stoupenců uznání UPA jako národně osvobozenecké armády bylo zastaveno sedmitisícovým zástupem nesoucím vlajky Ruské federace a Komunistické strany Ukrajiny, kteří pokládají UPA za zločinnou fašistickou organizaci.

Nějak se mi do toho nechce, a to nejen dnes, ale už celý měsíc od mého posledního článku na téma ropného zlomu. Slíbil jsem čtenářům, že napíšu ještě něco o situaci a východisích pro Českou republiku, případně v kontextu Evropské unie. Já vím, že by se měly sliby plnit, ale neodbytný pocit marnosti se do mé mysli dostavil, ještě než jsem začal sbírat podklady k dalšímu článku. Napsal mi totiž ing. Mojmír Štěrba ze sdružení Eurosolar. Zabývá se simulačními modely a zkusil zjistit, jak by vypadala česká energetika, kdyby byla odkázána výhradně na tuzemské obnovitelné zdroje energie (OZE).

Nigérie uvažuje o tom, že učiní rozesílání spamů trestným činem, za nějž bude trestem nejméně tříleté vězení.

"Každá osoba, šířící prostřednictvím spamů elektronické zprávy příjemcům, s nimiž nemá předchozí vztah, se tím dopustí trestného činu," zní navrhovaný zákon, předložený tento týden parlamentu.

Osoby, shledané vinnými, by byly potrestány vězením do tří let, anebo pokutou ve výši 3500 dolarů nebo obojím. Má-li být zákon schválen, musí ho přijmout prostá většina poslanců v nigerijském parlamentě.

Nigérie, země s největším počtem obyvatel v Africe, je známá svými spamery - lidmi, které rozesílají po světě miliony s falešnými podnikatelskými návrhy. Nejběžnějšími jsou emaily, navrhující, že příjemcům na Západě poskytnou část finančního majetku bohatých zesnulých afrických diktátorů za poplatek, umožňující "odeslat" peníze do zahraničí.

V roce 2003 zakázala Evropská unie veškeré komerční nevyžádané komerční emaily, ale předpis musejí schválit jednotlivé národní parlamenty. Americký Kongres a více než třicet amerických států také schválily zákony proti rozesílání spamů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ve čtvrtek oslavila Margaret Thatcherová své osmdesátiny. Je pozoruhodné, napsal v pátek deník Guardian ve svém redakčním komentáři, že hlavní součástí jejího dědictví zůstává skutečnost, že se britským konzervativcům po jejím odchodu nedaří obnovit důvěryhodnost své strany a volí za posledních patnáct let už pátého vedoucího představitele.

V současnosti je možno konkrétně spočítat hmotné škody, které Británii způsobil thatcherismus, píše dále Guardian: Sir Derek Wanless například spočítal, že kdyby v Británii stoupaly za 25 let do roku 1998 výdaje na zdravotnictví v souladu s průměrem EU, bývalo by do britského zdravotnictví investováno dalších 270 miliard liber.

Kdyby bývala nezrušila Thatcherová vazbu státních starobních důchodů na výšku individuálních platů, každý britský důchodce by nyní dostával o padesát liber týdně více. Thatcherová interpretovala své volební vítězství jako právo zlikvidovat všechny rysy poválečného narovnání. Od války o Falklandské ostrovy až po 3 miliony nezaměstnaných, od nepokojů ve vnitřních čtvrtích britských měst až po finanční omezení sociálních fondů, stalo se článkem thatcheristické víry, že ve vlastní zemi stát potlačoval svobodu jednotlivce a v zahraniční politice ochromoval mezinárodní spolupráci - ať už to bylo v OSN nebo v EU - na základě iracionálního přesvědčení, že je prý mezinárodní spolupráce omezením, znásilňujícím svobodu země.

V září 2005 přispělo celkem 110 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 12 866 Kč, příjem z reklamy byl 15 000 Kč. (Viz apel Jana Čulíka "Proč to nejde".) Na internetovém účtu Paypal máme nyní 778.82 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než osm tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.