17. 10. 2005
Konzervativci a komunistéNa nedostatek prominentních hostí si Praha jistě nemůže stěžovat. Už jsme tu měli Pinocheta, Mezinárodní měnový fond, NATO... zkrátka a dobře se zdá, že si v českém hlavním městě podávají kliku všichni, kdo dnes "něco znamenají". To ještě potvrzuje akce, která se má konat v polovině října pod honosným názvem Dny USA a EU. Na soukromou konferenci (se vstupným, přesahujícím výši tuzemského průměrného měsíčního platu) se sjedou skutečně dobře vybrané celebrity. |
Přijede populární (tedy -- jak mezi kým) newyorský starosta Rudolph Guiliani, proslulý politikou "nulové tolerance", která dala zelenou šikanóznímu postihování drobných přestupků, policejnímu násilí a rasismu. Když Muzeum v Brooklynu vystavilo umělecké dílo "urážlivé" pro křesťany, vyhrožoval mu zastavením dotací a propuštěním vedení. Více ZDE Společnost mu bude dělat John Ashcroft, křesťanský fundamentalista a bývalý ministr spravedlnosti, zodpovědný za "protiteroristickou" legislativu. Díky ní mohou vojenské soudy rozhodnout o trestech smrti bez možnosti odvolání a je také umožněno rozsáhlé špehování lidí státními složkami. Více ZDE Dalším významným hostem bude John Major, jehož vláda nechala schválit proslulý zákon kriminalizující technoparties. A zlatým hřebem konference bude Tommy Franks, vojenský velitel útoků na Afghánistán a Irák. Budeme tedy v Praze hostit muže, jehož rozkazy zavinily smrt desetitisíců lidí. Více ZDE Co tyto pány spojuje? Všichni v mezích svých kompetencí omezovali lidská práva a svobody, v posledním případě včetně práva na život. V této souvislosti se sluší připomenout, že proti takovým má české zákonodárství jistý paragraf -- a tak by vlastně konference měla být zatrhnuta s důvodným podezřením, že zde bude docházet k podpoře a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Jenomže na smůlu je tímto hnutím pravicový konzervativismus, a proti tomu se zasahovat nebude. Co se má totiž rozumět pod hnutím směřujícím k potlačení práv a svobod, nám nedávno autorizovaně napověděl Senát, který si odhlasoval, že takovým hnutím je "komunismus". Co tím měl asi tak na mysli moudrý český Senát? Jeho "moudrosti" je dosahováno diskriminací na základě věku, což je mimochodem dosti bizarní způsob -- ovšem je pravda, že si lze těžko představit kohokoli pod čtyřicet s trochou rozumu, kdo by se chtěl věnovat něčemu takovému jako je senátorování. Osobně si ovšem nedokáži představit ani nikoho takového s trochou rozumu nad čtyřicet... Chtěl snad Senát odsoudit myšlenkové a jazykové stereotypy a předsudky, které tu zanechal minulý režim a které jsou nejnebezpečnější, když vystupují napojeny na módní pravicovou nebo sociálně demokratickou ideologii? Nebo snad chtěl kriminalizovat kontakty s brutálním režimem v Číně, který žebrají o investice představitelé hlavní vládní i hlavní opoziční strany a který si čeští neoliberálové pochvalují, že je méně "socialistický" než EU? Zdá se, že ne, že chce raději kriminalizovat samu myšlenku komunismu, která ve skutečnosti (jak se lze dočíst v Kropotkinovi i v Marxovi) v žádném případě neznamená potlačování lidských práv a svobod, ale naopak jejich obrovské rozšíření. Marx v angličtině ZDE
Má být uspořádáním, které poskytne rovnou svobodu každému člověku a zajistí ji v politické, společenské, individuální, ekonomické i kulturní rovině. Proto se také všichni budovatelé dosavadních "komunistických" režimů této myšlence vždy zpronevěřili. Snaha zakazovat kvůli nim komunismus je jako zakazovat hlásání křesťanství kvůli zločinům inkvizice. Senát se rozhodl bojovat proti minulé totalitě tím, že zakáže hlásat názory, které byly s touto totalitou v rozporu. Naopak by žádného z českých politiků ani nenapadlo rozpouštět shromáždění, kde se setkají ti, kdož porušují lidská práva a svobody dnes. Zdá se však, že přeci jenom existují lidé, kteří se nebojí hlásit k myšlenkám rovné svobody a důstojnosti všech a přijde jim poněkud aktuálnější protestovat proti těm, kdo lidská práva a svobody omezují dnes, než proti těm, kteří je omezovali před patnácti, čtyřiceti či devadesáti lety. Více ZDE Síla protestu bude velkou výpovědí o tom, kolik lidí dnes hodlá čelit aktuálním nebezpečím pro lidskou svobodu -- a kolik lidí stále ještě ve svých myslích i zákonodárných sborech bojuje minulé války, dávno vyhrané či dávno prohrané. autor je redaktorem časopisu A-kontra |