Děvčata, seděla, opírala se o zeď, plakala. Bylo jich skoro dvacet. Jedna se mi v usedavém pláči zhroutila k nohám.

Skupina mladých Vietnamek dala za možnost pracovat v mizerné české firmě, kde si vydělaly sotva základní mzdu, na vietnamské poměry jmění. Jejich rodiny jsou rodinami vietnamských rolníků, nejchudší mezi chudými. Složily se na ně, aby se měly lépe než doma. Aby mohly žít tak dobře jako ti nejchudší Evropané. Po necelém roce o práci přišly, firma jim dala avízo, že je nebude moci dále zaměstnávat. Novou práci našly snadno, rukou, které chtějí dělat, není v Česku nikdy dost. Zaměstnavatel jim slíbil prodloužení víz. Slíbil, ale o tři dny překročil zákonnou lhůtu. A sotva osmnáctiletá a nic netušící děvčata se následně dozvěděla, že kvůli tomu budou muset jet domů.

Pro každou z nich zanedbání dotyčného zaměstnavatele znamená zničenou existenci.

Obecně prospěšná společnost Člověk v tísni zahajuje dnes desátý ročník festivalu dokumentárních filmů Jeden svět. Už reklamní kampaň na tento festival s "kapelou" složenou z diktátorů a s neobyčejně liberálním heslem "umlčme tu písničku" nám může připomenout, co nás tento rok patrně od nevládní velkovýrobny dobra opět čeká. Řada dokumentárních filmů, mnohé z nich neobyčejně zajímavé, podnětné a informativní.

Vybudování amerického obranného štítu na českém území, jako součást „euroatlantické vazby“, kterou Bush a Topolánek „upevnili“ v Oválné pracovně Bílého domu, je uplatňováním v praxi článku 27 Unijní smlouvy. Všechny vlády Evropské unie toto opatření schválily na nedávném summitu v Lisabonu, včetně... vlády české. Vlády Topolánkovy.

Je dobré opakovat holou skutečnost, že článek 27 nařizuje všem státům Evropské unie provádět bezpečnostní a brannou politiku „v rámci NATO“ (dans le cadre de l’OTAN). Článek dále říká, že členské státy Unie „se zavazují postupně vylepšovat svůj vojenský potenciál“ (s’engagent à améliorer progressivement leurs capacités militaires), a samozřejmě  v rámci NATO.

Když jsme si po příchodu do Kanady koupili domek a já jsem chtěl do sklepa obyčejná kamna na dřevo - dívali se na mě jako na blázna. Proč? Nikdy zde nebyl nedostatek topného oleje nebo plynu. Když jsem navíc žádal o vývod elektrické rozvodné desky do zástrčky na dvoře, abych mohl napojit přenosný generátor (až jej koupím), pocit, že jsem blázen, ještě zesílil. Proboha vždyť v Kanadě nikdy nebyl nedostatek elektřiny!

Evropská unie vyhlašuje válku proti Lichtenštejnsku, Monaku, Andoře a Švýcarsku. V Bruselu se sešli ministři financí a ekonomičtí odborníci z 27 členských zemí EU v Bruselu ve snaze zavést opatření, která by zlikvidovala tyto daňové ráje. Přepisují směrnici EU z roku 2005 o úsporách, o níž daňoví poradci a právníci dokázali, že je nesmírně lehké ji obejít. Německý ministr financí Peer Steinbruck konstatoval, že daňové úniky stojí Německo ročně asi 30 miliard euro, Británii také, a celkem Evropská unie přichází na daních asi o 100 miliard euro ročně.

Jako "směsici aféry Írán-Contra a nezdařené invaze v Zátoce sviní na Kubě" popisuje americký magazín Vanity Fair tajnou operaci Bílého domu, která měla loni v létě svrhnout v Pásmu Gazy legitimně zvolenou vládu Hamasu. Časopis tvrdí, že tajná akce vyvolala mezi Palestinci občanskou válku.

Jejím výsledkem bylo, že Hamas převzal v Gaze politickou i vojenskou moc. Vanity Fair má mít k dispozici tajné dokumenty, z nichž vyplývá, že operaci požehnal americký prezident George Bush. Plán poté přešel do kompetence šéfky americké diplomacie Condoleezzy Riceové a poradce pro národní bezpečnost Elliotta Abramse.

Týden: Rozpoutaly USA palestinskou občanskou válku? ZDE

ČTK: Izrael znovu nakrátko vyslal do pásma Gazy pozemní jednotky ZDE

Británie bude muset přesunout svou dopravu ze silnic na železnici, má-li být schopna omezit své emise skleníkových plynů. Vyplývá to ze zprávy Institute of Mechanical Engineers. Ten poukazuje na to, že je potřeba radikálních změn ve vládní politice při určování cen dopravy a energií a plánování měst.

ČTK│ Místopředseda a poslanec vládní Strany zelených Ondřej Liška by nyní hlasoval proti umístění americké radarové stanice v České republice. Definitivní rozhodnutí ale ještě neučinil a čeká na výsledky dubnového summitu NATO, kde by se mohlo o zamýšleném projektu protiraketové obrany hovořit. Zatím ale Liška míní, že požadavky zelených naplněny nejsou. Řekl to v rozhovoru pro rádio Impuls. "Hlasoval bych proti, protože nebylo dosaženo našeho základního požadavku, a totiž aby kroky v otázkách bezpečnosti například typu protiraketové obrany byly součástí multilaterálních, to znamená mnohostranných mezinárodních ujednání. To rozhodně není," řekl rozhlasové stanici. Podle něj jde v tomto případě dál o dvoustrannou dohodu mezi Českou republikou a USA. "To ... jde naprosto proti duchu a představě zelených o mezinárodní bezpečnosti, proto bych se nezdráhal hlasovat proti," dodal. Šance na změnu tu podle něj pořád existuje, ale Liška je skeptický. Podle něj by měla být do jednání zaangažována nejen Severoatlantická unie, ale i EU. ....

Respekt│ČTK│Impuls: Místopředseda zelených Liška by teď hlasoval proti radaru ZDE

Změna se blíží. A jak se tak na jedné straně Američani očividně radují se z nové šance na významnou změnu, zcela jiná nálada panuje v Česku. Všimli jste si? Mrtvolno a hodně podivno. České sdělovací prostředky unisono neprojevují sebemenší nadšení a trapně přešlapují, jak se nějak logicky vyvléknout ze šíření té báječné zvěsti, že fanatický válečný dobrodruh Bush konečně a definitivně ve svém úřadě skončí!

Motto: "Nemocnici nemocnicí nedělá barák, ale jeho personál - lékaři a sestry."

Most, Žatec, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Pardubice, Brandýs nad Labem, Český Brod, Nymburk, Klatovy... - jména měst, ve kterých v posledních měsících měly a mají nemocnice problémy - personální, finanční. Příčin těchto jevů, které můžeme v poslední době pozorovat v těchto a v řadě dalších nemocnic, je několik.

LK │ V odborném právnickém periodiku Trestněprávní revue vyšel na konci roku 2007 článek, jenž ostře kritizuje postup nejvyšší státní zástupkyně Renáty Vesecké v kauze Čunek.

Autory diskusního příspěvku jsou Doc. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D. a JUDr. Roman Hájek. Prvně jmenovaný dnes vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, byl prvním náměstkem nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové a posléze Renáty Vesecké. Rezignoval k 1. lednu 2006. Po jeho rezignaci se za něj nejvíce postavila Vlasta Parkanová, předsedkyně ústavněprávního sněmovního výboru, poslankyně PS PČR za KDU-ČSL. Druhý z autorské dvojice je v současnosti státním zástupcem Nejvyššího státního zastupitelství v Brně. Inkriminovaný text argumentuje, že zde došlo ze strany Nejvyššího státního zastupitelství ke zcela nestandardnímu a navíc špatně zdůvodněnému kroku, jenž je na samé hraně zákona a dost možná již za ní.

Nevím, co je to plaketa předsedy vlády, jakou má hodnotu, co vlastně znamená. Jako vždy je to zřejmě kousek nějakého bezcenného kovu, darovaného za nějakým zvláštním účelem. Pro dárce alibi, pro příjemce pocit zadostiučinění. Pan Topolánek si myslí, že převzetím plakety se Milan Paumer stane symbolem diskuse, otázka je ovšem jaké. K usmíření a uznání třetího odboje sotva, to by musela mít jinou váhu, může-li mít vůbec nějaké vyznamenání v době nadužívání vyznamenání tyto ambice.

Třináctka byla pro mladšího strážmistra Oldřicha Kašíka osudovým číslem. Třináctého ledna 1914 se narodil, třináctého září 1951 zemřel. Zemřel smrti nepřirozenou. Byl zavražděn. Zbytečně. Bylo mu teprve 37 let a zůstaly po něm dvě děti.

Úryvek z připravované publikace Svědomí hrdinů, sestavené z materiálu zaznamenaných při natáčení dokumentu s potomky obětí tzv.skupiny bří Mašínů dokumentarista Miroslav Kačor.

Výzkumníci z Baylor College v Houstonu prozkoumali jednání nekuřáků a kuřáků, když investují peníze na akciovém trhu. V odborném časopisu "Nature Neuroscience" uveřejnili informaci, že kuřáci překvapivě uvažují v investičním rozhodovacím procesu o méně alternativách než nekuřáci. Read Montague a jeho kolegové, kteří se na tomto projektu podíleli, zjistili, že tento proces potlačování úvah o alternativách může být částečně způsobem tím, že lidé, závislí na drogách, tuto závislost nedokáží překonat, přestože vědí, že jednají proti svému zdraví.

Skutečně opět jsem se srdečně zasmál nad blogem pana Pavla Kohouta v Aktuálně.cz.

Má absolutní pravdu v tom, že Čína velmocí nebude. Ona jí totiž je.

V článku Milana Daniela Stop, už nejste legály jsem se dozvěděl, jaké blaho pro českou ekonomiku znamená zaměstnávání migrantů ze zemí, kde je životní úroveň "proletariátu" tak malá, že i nejnižší mzdy jsou pro ně požehnáním, za které jsou ochotni pracovat do úmoru. Autor slzí nad utrpením Vietnamek, zde pracujících, pokud prošvihnou lhůtu k prodloužení víz. Český stát je prý na tyto pracovnice nepřiměřeně tvrdý, až šikanózní. Ano, je. A má k tomu velmi racionální důvod.

Tým vědců, kteří studují osoby, které se dožily více než sta let, a jejich děti, objevil sérii vzácných genetických mutací, které vedou k prodloužení lidského života. Jde o genetické chyby, které ochromují normální růst buněk a zastavují tak proces stárnutí.

Obdobná zjištění byla už dříve zaznamenána při studiu zvířat. Z nich vyplývá, že určité genetické variace spojené s růstovým hormonem, podobným inzulínu, dokáží dramatickým způsobem prodloužit život zvířat.

Chalid Šejk Mohamed byl hlavním organizátorem útoků z 11. září 2001. V současné době se v USA, na základně Guantanámo, připravuje soudní řízení před vojenským tribunálem, který ho má, za organizaci útoků, odsoudit k trestu smrti. Existují ale fakta, která vyvolávají silné podezření, že Chalidu Šejku Mohamedovi, při organizaci útoků, napomáhala americká vláda.

V letních měsících loňského roku jsme položili našim poslancům a poslankyním, senátorům a senátorkám dvě jednoduché, v dnešní době velmi palčivé otázky, a to, zda souhlasí s umístěním americké vojenské základny v ČR a zda jsou pro vypsání celostátního referenda o této otázce.

Je smutné, že z 200 poslanců/kyň se dotazem svých voličů zabývalo pouze 68 (43 %) a z 81 senátorů/ek 42 (52 %). Jak odpověděli, je možné vidět na www.nenasili.cz, kde jsou přesné výsledky zveřejněny.

2. března bylo na druhém programu České televize odvysíláno pásmo dokumentů Jeden svět, vypovídajících o porušování lidských práv v daných zemích v rámci projektu Člověka v tísni. Příjemně jsem byl překvapen hned prvním snímkem, který nezvyklým způsobem pojednával o stavu lidských práv v Barmě.

Nouzové několikeré snížení úrokových měr, které provedla v lednu americká Federální rezervní banka, nemělo požadovaný účinek. Nezastavilo pokračující trend směrem k plné dluhové deflaci. Bude zapotřebí daleko drastičtějšího zásahu, píše britský list Daily Telegraph.< Pokles zisků na amerických finačních trzích signalizuje příchod vážné ekonomické zimy.

Populární pohádkový film Konec vodníků v Čechách známe. Druhý díl filmu, Konec podvodníků v Čechách, však nikdy natočen nebude. Jeho scénář by byl až příliš fantastický. Nikdo by na takovou blbost do kina nešel. Ovšem každodenní realita je velmi tvrdá. Čeká nás konec plavání nad vodou, konec naší svobody a demokracie. Zruší nám stravenky!

Reakce na článek "Zkrácenými daněmi k větší spravedlnosti, aneb Ekonomická válka ukradených dat" z 4.3.2008:

Český trestní zákon nezná autorem zmiňovaný institut denních pokut, stanovených podle výše příjmů (např. Německo či skandinávské státy). Peněžitý trest je omezen horní hranicí 5 miliónů Kč (bez ohledu na výši příjmu pachatele, při stanovení trestu však musí "přihlédnout k majetkovým poměrům pachatele"). Pokud však byl nějaký majetek získán trestným činem, lze vyslovit jeho propadnutí - v takovém případě uvedená horní hranice neplatí. Navíc existuje trest propadnutí majetku (tedy kompletně celého nebo části majetku) pachatele - ten však byl českými soudy myslím uložen naposledy někdy v 50. letech minulého století, píše Jan Kreutzberg.

Momentálně jsem v Praze v takovém trochu "zápase s politiky". Sedím v grantové komisi, je nás tam dvanáct nepolitiků a jeden politik, který to vede. Z těch dvanácti si minimálně jedenáct myslí, že dávat veřejné peníze do ziskové komerční turistické oblasti (Muchovo muzeum nebo různá "černá divadla"), a nikoliv do kulturních služeb, je nesmysl. Praha je v tomto raritou a celosvětově to nemá obdoby. Radní podporují zejména turistická lákadla. Ta v projektech sama píší, že devadesát procent jejich klientely jsou zahraniční turisté. Toto podporovat v momentě, kdy kvalitní a opravdu hodnotná divadla (kupříkladu Činoherní klub, Divadlo Archa, Divadlo v Dlouhé, Divadlo Na zábradlí) jsou znejistěna a netuší nic o své další existenci, považuji za nemorální a nesmyslné. Právě tato divadla by měla být páteří pražského divadelního života. Nejhorší je, že média, alespoň tedy ona bulvární a bohužel i Nova, naprosto zkresleně informují o našem stanovisku.

Ačkoliv české vlády měly k dispozici od roku 1996 závěry odborníků-klimatologů, dokládající, že se klimatické podmínky v České republice mění, měnit budou a letité požadavky na odolnost staveb a konstrukcí vůči klimatu je nutno přehodnotit, nedělo se nic. Státní správa měla strach. Z paniky stavebníků, ze zhroucení cen pozemků a stavebního průmyslu, z nákladů, které by prodražily i veškeré stavby státní. Ze zhroucení pojišťovnictví a silného negativního vlivu i na zajišťovny. A tak ačkoliv už dvanáct let není klimatická budoucnost pro stát tajemstvím, neudělala nic pro elementární osvětu veřejnosti.

Už před úterkem 4. března je jasné, že republikáni mají hlavní starost z hlavy. Jejich kandidátem na úřad prezidenta USA se přesvědčivě stal John McCain. Ten se může už s jistým předstihem soustřeďovat argumentačně i psychologicky na svého potenciálního oponenta z demokratického tábora. Ačkoli taky jen nevalně. Mezi demokraty zdaleka není dohráno. Barack Obama sice poměrně nečekaně již nad Hillary Clintonovou vede (zhruba o sto hlasů), ale teď třeba zrovna v Texasu se bude rozhodovat o 126 delegátských a o dalších 67 hlasech z následných "caucusů" (ze separátně vedených a do tří měsíců rozložených stranických schůzí na třech úrovních), s přihlédnutím ještě navíc k 32 "superdelegátským" hlasům!

Zatímco loutkovodiči držící na špagátkách vrcholné české ústavní činitele usilovně vrtějí psem a česká média jim to žerou i s chlupama, v energetické branži se - kolektivně českými médii ignorovány - dějí věci, které ovlivní energetickou bezpečnost Evropy včetně Česka na dekády dopředu.

V roce 1965 chtěli vědci od společnosti Shell vědět, jak bude svět vypadat v roce 2000. Konzultovali celou řadu odborníků, kteří spekulovali o hovercraftech, poháněných energií vzniklou z fúze, a o dalších sci fi technologických možnostech. Když se ropná společnost dotázala na názor Jamese Lovelocka, ten předpověděl, že hlavním problémem kolem roku 2000 bude životní prostředí. "Bude se zhoršovat do takové míry, že vážně ohrozí jejich podnikání," uvedl.

"A samozřejmě," říká dnes osmaosmdesátiletý Lovelock o 43 let později s úsměvem, "a skoro přesně to se skutečně stalo."

"Uštkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklínače."

"Posbíral jsi vojsko ze všech částí světa: jsou tu křesťané, Řekové i jiní, a přivezl jsi sebou tento vynález rafinovaně vymyšlený evropskými křesťany, kteří se nedokázali utkat s muslimskými vojsky na bitevním poli. Tím vynálezem je mušketa, jež, dokonce i když z ní vystřelí ženská, dokáže zadržet takové a takové množství mužů... A běda tobě! Jak se odvažuješ střílet palnými zbraněmi po muslimech?"

Slova, která Ibn Zabul vložil do úst faríi Kurtbaje, označil John Keegan ve své Historii válečnictví za "lamentování". Nepochybně to také lamentování skutečně je. Kasta egyptských mameluků až do hořkého konce neuznala protivníky za skutečné vojáky - a vynálezy, které jim dávaly rozhodující výhodu, si odmítala blíže osvojit, neboť to považovala za nedůstojné. Nepříteli adresovala výčitky a tvrdila, že bojuje nemuslimským, nečestným, podlým způsobem. Ve finále jí to ovšem nebylo nic platné. Ideologie ospravedlňující mocenský monopol ho totiž sama udržet nedokázala.

Kapitoly jsou z knihy Koukolík, F., Drtilová, J. Život s deprivanty II. Základy stupidologie. Praha, Galén, 2002. Rukopis byl dokončen v roce 2000. Citovaná literatura pochází převážně z devadesátých let minulého století. Výzkum mezi tím pokročil, což kniha nepostihuje.
Současnější fakta a souvislosti v tomto směru najde motivovaný čtenář v knihách Koukolík, F., Drtilová J. Vzpoura deprivantů. Nové, přepracované vydání, Galén, Praha 2006; Koukolík, F. Sociální mozek, Karolinum, Praha 2006; Koukolík F. Proč se Dostojevskij mýlil? ( O vědomí, empatii, altruismu, lásce, zlu a religiozitě), Galén, Praha 2007.

František Koukolík, Jana Drtilová: Racionalita ZDE

Sutherland (1994) o iracionalitě říká: ... iracionální je jakýkoli myšlenkový proces, jenž vede k závěru nebo rozhodnutí, které ve světle důkazů a s ohledem na dobu, jež byla k disposici, nejsou to nejlepší, co se dalo dosáhnout. Připouštím, že to znamená nastavení velmi vysokých měřítek pro racionalitu, ale ve skutečnosti se budu hlavně zabývat úsudky a rozhodnutími, která jsou jednoznačně iracionální, neboť vznikají ze soustavného myšlenkového zkreslování, jemuž se lze vyhnout. ^[P1]

Hluboce ale skutečně velmi hluboce nelze souhlasit s tvrzením našeho prezidenta, podle něhož žijeme v dosud nejúspěšnějším období naší české existence. Ba právě naopak se potvrzuje, že jde o jedno z nejhorších (spíše patří na druhé místo hned po německé okupaci). Lidé nemohou pochopit, proč když je nám tak dobře je většině z nich tak zle. Hrad zase ví, že on to dělá výborně a zřejmě přemýšlí, zda by nebylo třeba vyměnit národ.

Z toho všeho plyne, že tu něco nehraje.

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V lednu 2008 přispělo celkem 161 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 56 692.22 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31.1. 2008 částku 246 031.56 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 783.89 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely.