Nechci se zabývat tím, jak tito lidé odpověděli. Pestrost názorů je koneckonců znakem demokracie. Zaráží mě jiná skutečnost. Před volbami jsme zahlcováni sliby našich politiků, co všechno pro nás vykonají, ubezpečují nás, že na srdci mají jen a jen naše blaho. Asi jim moc nevěříme, ale přece jen... jdeme volit toho, kdo to s námi lépe umí. A v koutku duše doufáme, že jsme se s naším rozhodnutím úplně "nesekli". Většinou zjistíme, že "sekli",

a někteří se začneme ptát těch, které jsme volili, co se děje, toto ve volebním programu nebylo... A světe div se, ono je to každému z nich, námi zvolených, úplně jedno. Nic, ticho.

Ovšem byli jsme varováni. Během poslední volební kampaně se v pražských tramvajích objevilo heslo: "Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali!"

V současné chvíli rozesíláme poslancům a senátorům novou výzvu s žádostí o odpověď na stejné otázky. Odpovědi budou opět uveřejněny na stejných webových stránkách a dotazovaní jsou o tom informováni. Je zveřejnění ta správná cesta, jak z nich konečně něco dostat? Pokud neodpoví, potvrdí nám, že pro ně nejsme víc, než dlažební kostka zapresovaná do chodníku, po kterém oni a ony kráčejí volným krokem s úsměvem na tváři ke svým celkem jasně deklarovaným metám. Pak je ovšem potřeba zcela jednoznačně říct, že TOHLE fakt nechceme.