4. 3. 2008
POZNÁMKA NA OKRAJ:Zkrácenými daněmi k větší spravedlnosti, aneb Ekonomická válka ukradených dat
Prodej podrobných bankovních dat vzrušuje osoby, které zkrátily své daně tím, že je převedli do Lichtenštejnska, jejich bankéře a také jejich kolegy ve Švýcarsku. A němečtí politikové se rozhodli darovat jiným státům data, týkající se obyvatel jejich země, a dokonce také chtěji změnit vlastně nespravedlivý zákon. |
Že zaplatila německá vláda prý asi € 5 milionů za podrobné informace o německých boháčích, kteří zkracovali prostřednictvím lichtenštějnské banky LGT své daně, o tom jsem už v BL informoval pod titulkem "Chamtivost milionářů na pranýři neboli Zkrácení daní přece není přečin kavalírů". Mezitím se stalo, co se dalo čekat: Hodně osob s kontem v Lichtenštejnsku navštívili němečtí vyšetřovatelé. Ti zjistili, že se pro německý stát ona investice do koupě oněch podle lichtenštejnských bankéřů ukradených dat skutečně vyplatila. Toto povědomí o dříve jen tušeném, ale nyní už prokazatelném zkrácení daní měla ale také ještě jiné následky. Protože se zakoupená data týkala nejen německých občanů, ale i občanů jiných států, německá vláda nabídla těmto státům, že jim tato data předá. Z toho vzniká dojem, že se to nestalo jen jako pomoc k výběru oprávněných daní, ale také jako nástroj pro zvýšení tlaku na Lichtenštejnsko, aby víc spolupracovalo v boji proti daňovým únikům, a to pomocí něčeho, co vypadá jako ekonomická válka. Podle časopisu Spiegel online prý už Finsko, Švédsko, Norsko a Nizozemsko oznámily, že tato data chtějí dostat. Člověk by se ale divil, kdyby na to všechno neměli vlastní názor švýcarští bankéři. Někteří z nich argumentují, že koupě těchto dat ze zahraničí byla ilegální. Němečtí politikové tomu ale oponují. Zdá se ovšem, že švýcarské banky si v budoucnu dají pozor, zda budou vůbec přijímat nové zaměstnance s německou státní příslušností. Tohle všechno ale vlastně není důvodem k psaní této poznámky. Přišel jsem ale na to, že je podle mého v tomto ohledu německý trestní řád vlastně nespravedlivý. U nás je totiž denní sazba v případě peněžních trestů zatím omezena. Výška peněžní pokuty se v Německu řídí podle výdělku odsouzeného a může zatím být stanovena v individuálních případech na částku mezi 1 a 5000 euro, ale ne výše.
Pro některé lidi s velkými příjmy to ale není příliš velký trest, protože denně vydělají mnohem víc. Proto souhlasím s novým záměrem německé federální ministryně spravedlnosti Brigitte Zypries, která by chtěla tu hranici zvýšit. Osobně se domnívám, že nejlepší by bylo tu denní sazbu vůbec neomezit. Nevím, jak je tomu v ČR. Pokud tam také mají pokuty omezení, myslíte si tak, jako já, že by se mělo zrušit?
|