Václav Moravec, který se kdysi snažil o skutečně nezávislou televizní práci, nedokáže překročit svůj stín. Chce být "úspěšným establishmentovým komentátorem", a tak se zaprodává mocným. Všimněte si jak trapný je jeho výběr hostů k připravované nedělní debatě o americké základně. První zásadou slušného novináře je, že nepodlézá příslušníkům establishmentu. Je známo, že veřejnost má na problém americké základny v ČR naprosto odlišný názor od politiků. Proč tedy zve Moravec do svého pořadu jen profláknutá jména z politické scény? Co nového asi k problematice přinese takováto diskuse?

Obávám se, že až, Václave, veřejné mínění v této věci vyhraje, budete zcela zdiskreditován. Na to nemyslíte, že byste si měl zachovat důvěryhodnost u veřejnosti?

Co asi rozumného a nového sdělí k základně veřejnosti Jiřina Šiklová! A hlavně je důležité, že tam bude ten hudebník!! Jo a Vojtěch Filip tam bude jako zástupce ďábla! - Domníval jsem se, že Václav Moravec dokáže myslet odvážně a samostatně. Škoda. Další sebediskreditace člověka, který měl potenciál být schopný, nezávislý a odvážný.(JČ)

Otevřený dopis pozvaným hostům do pořadu Otázky Václava Moravce 4.3.2007.

Občas je dobré vystoupit ze zajetých kolejí a z odstupem dítěte či cizince sledovat ožehavé problémy současnosti. Jelikož právě pobývám mimo naší zemi, sleduji téma výstavby radaru na našem území, vlastně jenom virtuálně. Jeden se opravdu podiví kolik hluku to dětsky magické slovo, zprava-zleva stejné, učiní.

38 osob, které tajně zadržuje americká CIA, je stále nezvěstných, uvedla ve své zprávě americká organizace Human Rights Watch. Její právě zveřejněná zpráva také obsahuje obvinění z mučení jedné osoby, podezřívané z terorismu, která byla tajně vězněna déle než dva roky.

Human Rights Watch veřejně požaduje od prezidenta George Bushe, aby uvedl, kde přesně jsou tyto osoby zadržovány, a aby zrušil tajná americká vězení.

Jestliže uvěříme proklamacím politiků a různým výzkumům veřejného mínění, pak se školství řadí mezi nejdůležitější oblasti společenského života a povolání učitele patří k těm nejprestižnějším.Detailní školská problematika však přitom bývá středem zájmu společnosti většinou jen u příležitosti výměny ministrů, zahájení školního roku, v období vysvědčení, maturit, přijímacího řízení a zápisů do prvních tříd. Veřejnost se tak sice kromě běžných informací o těchto pravidelných rituálech obvykle dozví i něco podstatného o problémech školské praxe, ale veřejné sledování účinnosti výchovy a vzdělávání rozhodně u nás nepatří k mediálně silným tématům. To daleko více přitahují popisy výchovných debaklů žactva a ostudné počiny různých zlodějíčků, deviantů a lajdáků z řad pedagogů.

Jak vypadá anděl? Je mladý, bohatý, úspěšný a má kuráž. Kdo by se jinak odvážil veřejně prohlásit, jaké zklamání je nemoci si zaletět svým tryskáčem na večeři. Vezměte si z něj příklad, zkoumejte, jak dosáhl úspěchu, přejte mu to, vždyť je to zázrak! Lidé bděte a slyšte, žijete přece ve světě, kde je možné, aby se někdo mladý stal úspěšným a bohatým. Ať hodí kamenem, kdo neměl příležitost, zázrak je ukryt v té neuvěřitelné možnosti, kterou má přece každý z nás. Radujte se a odhoďte svůj starý kabát ušitý ze závisti, apokalypsa smetla hříšné (léta páně 1989) a tisíc let království božího začalo.

Takhle upřímně, s nefalšovaným kreditem víry, dokáže zástupce šéfredaktora Ivan Hamšík z MF Dnes (28. 2. 2007) oslavovat své náboženství, aniž by si přitom uvědomil, že svým intelektuálním průjmem způsobeným silnou dávkou ideologického hormonu poskytuje přímo laboratorní podmínky pro studium toho, jak se před stovkami let zrodila kapitalistická etika ve franklinovské Americe.

Když jsem se ráno v sobotu 24. února 2007 probouzel, rozhodně jsem nečekal, že odpoledne a celý večer strávím v cele předběžného zadržení berounské policejní stanice.

Dá se říci že celé to začalo už před více jak měsícem v Otrokovicích. Nikomu se skoro nic nestalo a "antifáci" po sobě uklidili, takže nakonec nejvíce bit byl velitel zásahu, který se nemohl na akci, stojící nás, daňové poplatníky, stovky tisíc korun, prokázat nějakými těmi zatčenými. Musel si to proto vynahradit jiný kolega - z berounské policie...

Často se tážeme sami sebe, jestli byl reálný socialismus, který byl v Evropě poražen, špatný. A odpověď, která zaznívá z většiny společnosti, nikoliv od členů KSČM, říká, že špatný nebyl, ale byl slabý a v tom souboji na sklonku 20. století prohrál pro svou slabost, nikoliv protože byl špatný.

(Vojtěch Filip, předseda současných českých komunistů, 2007)

"Příšerný profil Horákové, ... při zdánlivé kultivovanosti nízce hrubá a politickým morem nakažená tvář ..., zlotřilá chamraď zavilých zločineckých typů nejprohnanějších podlidí ...". "Psům psí smrt!"

(český komunistický tisk o nevinných obětech komunistického režimu, 1950)

Pravda je to, co se hodí straně.

(komunista Gletkin)

V předcházející části našeho eseje jsme se pokusili velmi stručně naznačit, které rysy Marxovy teoretické práce souvisí s pozdějším dogmatismem a etickým relativismem komunistického hnutí.

Britské listy jsou svobodným a kritickým internetovým deníkem, otevřeným široké necenzurované diskusi. Svoboda vyjadřování, za kterou musíme vydavatelům být neskonale vděčni, způsobuje ale také, že se kromě odborníků vyjadřují k vysoce odborným tématům i naprostí amatéři a tomu odpovídá i úroveň jejich příspěvků. Je tomu tak i v případě prvního dílu filozoficky laděného seriálu o komunismu z pera hlubinného ekologa Bohuslava Binky.

Pan Bohuslav Binka pocítil potřebu se s námi podělit o svoje myšlenky. Zvolil formu polemiky a vybral si protivníka opravdu velkého kalibru -- Karla Marxe. Je přesvědčen, že se Marx hluboce mýlil. Že jeho učení je chybné. A předkládá nám svoje důvody. Jeho snažení připomíná střetnutí trpaslíka s duševním obrem.

O aktivitách prezidenta Putina se ví poměrně dost, velice málo prostoru se však věnuje ruské opozici. Více snad jedině tehdy, když někdo z prominentních kritiků Kremlu zemře. Kdo je vlastně v opozici proti Putinovi? Kdo proti němu bude příští rok kandidovat v prezidentských volbách?

Elitní tým důstojníků, kteří pracují jak poradci pro amerického velitele generála Davida Petraeuse v Bagdádu dospěl k závěru, že Spojené státy mají půl roku na to, aby zvítězily ve válce v Iráku - anebo dojde k rozpadu politické i vojenské podpory, jako se to stalo v případě Vietnamu, a americká armáda bude donucena k spěšnému odchodu.

Hlavními překážkami pro americkou armádou jsou:

• Nedostatečný počet amerických vojáků v Iráku
• Očekávaný vzrůst násilí na jihu země po odchodu Britů z Basry
• Problémy s morálkou vojáků, protože dojde ke zvýšení počtu mrtvých a raněných
• Selhání politické vůle ve Washingtonu a v Bagdádu

Podrobnosti v angličtině ZDE

Bílý dům a Ben Bernanke, šéf americké ústřední banky, zahájili ve středu večer soustředěné úsilí ve snaze rozptýlit obavy z totálního globálního krachu světových burz poté, co už druhý den po světě radikálně klesly ceny akcií.

V Londýně přišel index FTSE o 64 miliard liber a burza na Wall Street zaznamenala největší pokles od 11. září. Bílý dům označil tento radikální pokles světových akcií za anomálii. Edward Lazear, předseda Rady hospodářských poradců z Bílého domu konstatoval v americkém parlamentě, že vysocí američtí vládní činitelé zkoumali různé faktory, ale nenalezli žádný konkrétní důvod pro světový pád akcií.

Americké hospodářství se sice zpomaluje, avšak Ben Bernanke, předseda americko Federální rezervní banky, konstatoval v Kongresu, že úterní pokles indexu Dow Jones 415 bodů nezměnil názor ústřední banky, že v Americe bude pokračovat mírný růst ekonomiky.

Na Wall Street hodnota akcií ve středu do jisté míry stoupla, nikoliv však na burze v Londýně a po úterním poklesu londýnské burzy o téměř 150 bodů poklesla ve středu o dalších 114,6 bodů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Burza v Šanghaji. Hodnota akcií poklesla za jediný den o deset procent. Následkem toho poklesly kurzy akcií na všech burzách světa. A novináři se všude ptali se zarmouceným pohledem plným zájmů různých významných bankéřů: Bylo to jen opravení kurzu, anebo to byl začátek celosvětového krachu?

Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že Srbsko porušilo mezinárodní právo tím, že nezabránilo v roce 1995 masakru ve Srebrenice. Očistil ho však z obvinění z genocidy, z níž ho obvinila Bosna. Ta by bývala požadovala odškodnění ve výši mnoha miliard dolarů, kdyby byla jeho žaloba úspěšná. Byl to první případ, kdy byl stát obviněn z genocidy. V Bosně byli někteří jednotlivci odsouzeni za genocidu.

Když se z utrpení udělá symbol, který má sloužit k ospravedlnění dalšího utrpení, je těžké vyvracení polopravd a lží.

Srebrenica, ale především utrpení tisíců lidí, se staly ďábelským symbolem. Symbolem černobílým - na jedné straně bosenští muslimové jako ti kladní, na druhé straně pravoslavní Srbové jako krvavé šelmy. To je sprostá manipulace. Je načase říci i českým čtenářům několik pravd.

Jen den poté, co film Nepříjemná pravda získal Oscara a Al Gore během děkovné řeči znovu přesvědčoval svět, že pro zastavení katastrofy v podobě nevratných změn klimatu na planetě je potřeba změn návyků jednoho každého člověka, zveřejnila organizace Tennessee Center for Policy Research na svých stránkách (www.tennesseepolicy.org) výsledek analýzy, která naznačuje, že existuje vážný rozdíl mezi slovy a činy Ala Gora.

Taliansky premiér Romano Prodi minulý týždeň rezignoval. Jeho nástupcom bude -- opäť Romano Prodi. Dôvodom odstúpenia bolo hlasovanie dvoch ľavicových poslancov v hornej komore parlamentu (Senáte), kde má vláda väčšinu iba jedného hlasu. Odmietli schváliť plán vlády na rozšírenie americkej základne v severnom Taliansku a predĺženie vojenskej misie v Afganistane.

"Disidenti" pritom, na rozdiel od mnohých svojich kolegov, hlasovali podľa programu, s ktorými boli do parlamentu zvolení. Prodi totiž vládne koalícii deviatich strán -- od sociálnych liberálov po dve komunistické strany. Vo vláde sú aj zoskupenia s exotickými menami ako Taliansko hodnôt či Demokratická únia pre Európu. Hľadanie programových prienikov je veľmi zložité a strany pred voľbami spojila najmä snaha odstaviť Berlusconiho.

Donedávna bolo všetko jednoduché. Štát je zlý vlastník, preto treba privatizovať. Regulácie obmedzujú možnosti rastu, preto treba deregulovať. Trh dokáže všetko vyriešiť najlepšie, preto mu treba rozviazať ruky.

Problém bol trochu v tom, že sa realita tvrdohlavo odmietala riadiť axiómami liberálnej ekonómie. Istý čas sa dalo predstierať, že očividné problémy spôsobuje nedostatok privatizácie, deregulácie, liberalizácie, no rozpor so skutočnosťou je až príliš očividný. Spomeňme dva príklady -- životné prostredie a európske snahy o vytváranie vedomostnej spoločnosti. V boji proti klimatickým zmenám dnes získavajú prevahu hlasy žiadajúce regulácie, obmedzenia emisií, a nie len spoliehanie sa na nové technológie. A to nie iba v Európe -- hoci federálna vláda USA Kjótsky protokol stále odmieta, jednotlivé štáty už prijali spoločné iniciatívy regulácie skleníkových plynov.

Jürgen Habermas (1929) je jeden z najuniverzálnejších a najvplyvnejších filozofov dvadsiateho storočia. Svojím dielom ovplyvnil nielen súčasnú filozofiu, ale aj sociálne vedy, politológiu, právo a ekonómiu.

Je spolutvorcom koncepcie moderných sociálnych demokracií a jeho obsiahla tvorba sa sústreďuje predovšetkým na problémy slobodnej komunikácie a racionality ako základov modernej spoločnosti a jej riadenia.

Na internetu se šíří další spiklenecká teorie o podivných okolnostech pádu budovy WTC 7. Kritikové poukazují na to, že prý o tom, že budova spadla, informovalo vysílání televize BBC World asi půl hodiny předtím, přesto, že v televizním záběru za zády reportérky budova na horizontu New Yorku stále ještě stála. Tutéž "chybu" prý udělalo i vysílání CNN.

Šéf zpravodajství stanice BBC World Richard Porter publikoval v této věci tuto reakci, v níž přiznává, že BBC dostává mnoho dotazů na tuto epizodu. Porter píše, že při vysílání ohledně útoků z 11. září mohlo docházet a docházelo ke značným zmatkům. Odmítá obvinění, že by BBC cokoliv zmanipulovala. Pokud BBC informovala o tom, že zkolabovala budova WTC 7 a dosud k tomu nedošlo, pak je to pouhá chyba. Porter konstatuje, že BBC bohužel nemá inkriminovanou nahrávku, a to nikoliv ze spikleneckých důvodů, ale v důsledku organizační chyby, a pokud ji kritikové BBC poskytnou, bude BBC analyzovat, co se vlastně stalo.

Reakce čtenářů (diskuse je redakčně moderována) jsou VELMI záporné...

Kontroverzní záběry je možno zhlédnout ZDE

Bushova vláda opustila svou dosavadní politiku vůči Blízkému východu, totiž úsilí izolovat Sýrii a Írán, a pozvala oba státy k jednání o tom, jak stabilizovat Irák.

Tuto iniciativu zveřejnila v úterý ministryně zahraničí Condoleezza Ricova při svědectví před senátním výborem. Amerika a Británie se budou podílet na vyjednávání s Irákem a jeho sousedy o tom, jak ukončit sektářské násilí v Iráku.

Bushova vláda je pod rostoucím tlakem, aby začala vyjednávat se Sýrií a Íránem od prosince loňského roku, kdy to doporučily závěry analytické skupiny Iraq Study Group.

Zdá se, že se jednání budou konat během několika týdnů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jak informoval americký reportér Seymour Hersh, Pentagon utvořil zvláštní panel plánovačů, kteří přípravují bombové útoky proti Íránu. Stránky Democracy.now přinesly svědectví od Trity Parsi, bývalého poradce republikánského kongresmana Boba Neye, že vysoký poradce George Bushe a tvůrce jeho politiky Karl Rove v roce 2003 osobně obdržel nabídku míru z Íránu, kterou odmítl.

Podle zpráv obdržel Bushův poradce před čtyřmi lety tajnou nabídku od íránské vlády, aby byly zahájeny íránsko-americké rozhovory. Bushova vláda se rozhodla tuto nabídku ignorovat. Condoleezza Ricová nyní tvrdí, že o té nabídce vůbec neví. Írán v roce 2003 nabízel rozsáhlé kompromisy ohledně svého jaderného programu, styků s organizacemi Hizbollah a Hamas a podporu pro mírovou dohodu Palestinců s Izraelem.

Vzniká trochu zmatek kolem největší nosokomiální epidemie (nákazy získané v nemocnici nebo zdravotnickém zařízení) která se stala v dětské nemocnici v El-Fathu v roce 1998.

Heslem dne některých českých médií je primitivní antikomunismus. Argumenty tohoto typu antikomunismu končí u hesel jako komunismus je zločin či tričkem proti komunismu a přesvědčení, že jako pádný argument proti komunismu stačí vlastní vztek. V horším případě nahrazuje diskusi vskutku bezduché emocionální třeštění či podlé politické zneužití.

Přesto je, podle mého názoru, komunismus jako takový a český komunismus zvlášť, duchovní a také morální mrtvolou, u které takřka nelze doufat v znovuoživení, o kterém sní Vojtěch Filip či Miloslav Ransdorf. V následujícím eseji bych se rád pokusil diskutovat argumenty podporující takto silné a příkré hodnocení. Jsou-li dostatečně silné, nechť posoudí laskavý čtenář sám.

V neděli 25. 2. 2007 jsem zhlédl v rámci pořadu Střepiny reportáž nazvanou Americký radar. Tato reportáž nebyla pouze nevyvážená nebo tendenční. Byla totiž zcela jednostranná. Ze zmíněné reportáže, ve které Staninislav Brunclík původně sliboval komentovat postoj Ruska k výstavbě základny, se stává jednostranná prezentace jeho osobního názoru na celou problematiku, který podpírá vyjádřením dvou akademických pracovníků z Fakulty sociálních věd a Filosofické fakulty UK, píše čtenář Jan Škorvánek:

Naučí se Američané důvěřovat svým spoluobčanům nebo budou pokračovat ve stupidní podpoře politiků, kteří je opakovaně klamou?

Díval jsem se na filmy ze 40. a 50. let o 2. světové válce. Bylo dobře známo, že Adolf Hitler trpěl velkým sebeklamem. Jeho sebeklamné halucince mu nedovolily přijmout rady a fakta od zkušených důstojníků a jiných rádců, což způsobilo utrpení a smrt miliónů lidí. George W. Bush se psychologicky nepochybně podobá Hitlerovi. Jeho utkvělé delirantní představy o jím vedené irácké válce také působí neuvěřitelné utrpení a smrt a promrhávají bohatství naší země.

V březnu 2007 slaví Evropské společenství významné 50. výročí od svého založení Římskými smlouvami. Evropská komise chystá velkolepé oslavy, bude se ohlížet zpět a hodnotit přínosy a nedostatky, které evropská integrace přinesla. 50.výročí je také dobrou příležitostí k rozvinutí diskuse o dlouhodobém budoucím směřování EU v globálním kontextu, o jejím vlivu na životní prostředí a roli v mezinárodním vyjednávání v oblasti boje proti změnám klimatu a směřování k udržitelnému rozvoji.

Přípravy na rozmístění amerických vojenských základen v Česku a Polsku vstupují do závěrečné politické fáze. A ve hře jsou i miliardy dolarů.

Diskuse kolem rozmístění částí amerického systému Národní protiraketové obrany (NMD) se přiostřuje. Na domácí půdě i ve světě. Na diplomatické frontě se množí vystoupení, která do přátelských formulací oblékají zcela protikladné názory. V neděli ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v americkém deníku Washington Post vyzval Spojené státy „nehledat záminky pro novou studenou válku“. List New York Times zároveň citoval americkou ministryni zahraničí Condoleezzu Riceovou, podle níž „nikdo, kdo o této věci něco ví, nemůže tvrdit, že nějakých deset raketových lapačů dodaných do Polska může ohrozit odstrašující sílu tisíců ruských (jaderných) náloží“.

V neděli, 25.února jsme se v Hudlicích na Berounsku zúčastnili veřejného setkání s poslancem Janem Schwippelem a senátorem Jiřím Oberfalzerem, oba za ODS. Pozvání hudlického starosty Hubeného, přijala také iniciativa Ne základnám a jinecký starosta Hála.

Sestava hostů, zejména pak těch za ODS, dávala solidní naději, že se dozvíme něco o radarové stanici, co jsme doposud nevěděli. Zvlášť, když poslanec Schwippel hned na úvod svého vystoupení přítomné upozornil, že v případě americké základny je třeba důrazně odmítnout jakékoli fámy a neověřená tvrzení, že i on tak činí, a drží se jen prokázaných fakt (připustil ovšem, že oproti "obyčejným" občanům má on, jako člen zahraničního výboru PS k dispozici těch závažných informací mnohem víc). I díky těmto svým zásadním informacím také vybudování základny podporuje, neb je to v nejvlastnějším zájmu ČR, nepředstavuje to žádné ohrožení ani z hlediska zahraničněpolitického, ani vojenského, ba dokonce ani zdravotního.

V naší zemi se rozhořívá boj za referendum o americké protiraketové základně. Šokujícím na této události je především to, že iniciativa vychází z řad běžných občanů, kteří nejsou a mnozí z nich ani nechtějí být spojeni s žádnou politickou stranou.

Jev, který je znám např. z Argentiny roku 2001, dorazil nyní i do České republiky. Občané zklamaní stranickou politikou, frustrovaní přehlížením jejich zájmů a jejich vůle politiky, se rozhodli, že již toho bylo dost. Mají dost jen trpného přihlížení a očekávání, co o nich a bez nich ti nahoře zase rozhodnou. Tento proces občanské neposlušnosti je celosvětový a i když jeho česká podoba dosud nemá rozměr argentinského masového hnutí, také zde nemáme hloubku argentinské krize, začíná se mu v mnohém podobat.

V lednu 2007 přispělo celkem 120 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 29 331 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2007 částku 195 485.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,711.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raffeisen Bance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raffeisen Banky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.