Ze zprávy, kterou následně převzal Drudge Report, vyplývá, že měsíční spotřeba elektrické energie v domě Ala Gora je vyšší, než roční spotřeba průměrné americké domácnosti. Ta za rok spotřebuje 10 656 kilowat hodin elektrické energie. Al Gore v roce 2006 potřeboval k zajištění chodu jednoho ze svých tří domů (20 místností, 8 koupelen) 221 000 kWh, tedy více než dvacetinásobek amerického průmeru. Jen během loňského srpna spotřeboval Gore podle tvrzení TCPR 22 619kWh elektrické energie, tedy víc, než běžná americká domácnost za celý rok. Od premiéry filmu navíc Goreova spotřeba energie dále stoupá- v roce 2005 spotřeboval v průměru 16 200 kWh, o rok později 18 400 kWh.

Část komentátorů považuje informace TCPR (především díky jejich okamžitému zveřejnení na Drudge Reportu) za součást rozsáhlé PR ofenzívy vedené pravicovými kruhy, která má Gora a jeho kampaň proti globánímu oteplování diskreditovat. Gore přitom argumentuje, že jeho rodina přijala mnoho zásadních kroků, které omezují produkci škodlivin a snižují spotřebu energie ZDE. Samotné tvrzení o masivní spotřebě energie ale Gore nevyvrátil.

Zpráva TCPR přitom není zdaleka prvním podobným útokem na Gora. Již loni v listu USA Today Peter Schweizer ZDE upozornil na fakt, že Gore nevyužíval "zelenou" energii, ač k ní měl přístup. I v tomto případě byl byl autorem konzervativní komentátor (člen Hooverova Institutu), ani v tomto případě ale bývalý viceprezident tvrzení nevyvrátil.

Bez ohledu na to, zda jsou informace o Gorově spotřebních návycích zveřejňovány bez postranních úmyslů či jsou součástí nějaké systematické pravicové PR kampaně, otevírají mimo několik zajímavých otázek týkajících se využívání slavných lidí v "dobročinných" kampaních. Je Al Gore skutečně zapáleným environmentalistou, nebo jen tváří kampaně, která o dopadech svého spotřebního chování přestává uvažovat v okamžiku, kdy se zhasnou světla kamer a "svět už se nedívá"? A jak moc to slavní a bohatí lidí v čele kampaní myslí s tou "změnou chování a myšlení nás všech", když přijde na to, že by se nějaká ta "změna chování" měla týkat nejen nás, ale i jich?

Skeptici už mají jeden příklad z velmi nedávné historie. Zpěvák Bono Vox, hlavní "veřejná tvář" kampaně proti chudobě ve třetím světě Live Aid nechal v létě loňského důvodu vyvést část finančních operací své skupiny U2 z rodného Irska (které mimochodem celkem nízkou daňovou sazbu) do Holandska. Důvod? Ještě vyšší daňové úlevy. Stalo se tak jen krátce poté, co Bono veřejně a nesmírně naléhavě žádal irskou vládu, aby v rámci projektu Ireland Aid navýšila pomoc zemím třetího světa ZDE. Zcela evidentně měl namysli navyšování pomoci z peněz někoho jiného. Komentátoři (tentokráte zdaleka nejen pravicoví ZDE pak poukazovali na to, že pokud chcete po lidech na celém světě, aby přímo či nepřímo platili vzdělání dětí ve třetím světě a zároveň prostřednictvím daní odmítáte přispívat na školy v zemi svého trvalého bydliště (případně platit pomoc své země třetímu světu), máte něco jako slušný morální problém. Anebo jste obyčejný pokrytec.