Otiskl jsem karikaturu, která vedla k celosvětovým hněvivým protestům muslimů proti dánským institucím v české verzi deníku Metro, abych celou kontroverzi ilustroval. A poprvé jsem to učinil už minulou středu. V pondělí 6. 2. jsem tu karikaturu otiskl podruhé.

Zveřejněním této kresby informuji čtenáře o tom, co přesně vedlo k všem těm nepokojům. Nevydal bych tu karikaturu jako karikaturu listu, protože jsem schopen argumentovat, že je karikatura neuctivá.

Ve snaze "pomstít se" za urážlivé karikatury proroka Mohameda, zveřejněné v dánském tisku, se rozhodl íránský list Hamshahri uspořádat soutěž kreslených vtipů o holocaustu. Konstatuje, že chce prozkoumat, jaká je skutečně svoboda projevu v Evropě, jíž se hájí evropský tisk při zdůvodňování, proč otiskl karikatury proroka Mohameda.

Konzervativní vládci Íránu podporují tzv. "revizionistické" historiky, kteří tvrdí, že systematické vraždění židů za druhé světové války bylo z politických důvodů přehnáno.

Grafik listu Farid Mortazavi, který soutěž oznámil, vyzval evropské noviny, aby karikatury o holocaustu otiskly také, když jim nevadilo otisknout karikatury proroka Mohameda.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Porota u soudu v Londýně v úterý shledala radikálního muslimského duchovního Abu Hamzu al-Masri vinným z několika trestných činů, týkajících se nabádání k vraždění a šíření rasové nenávisti. Byl odsouzen na sedm let do vězení.

V souvislosti s Usnesením Evropského parlamentu o situaci Romů v Evropské Unii, Sdružení Dženo publikovalo analýzu, týkající se role Mezinárodní Organizace pro Migraci při odškodnění romských obětí holokaustu.

V posledním desetiletí byl vytvořen Německý program na odškodnění nucených prací (GFLCP), Program fondů obětí holokaustu (HVAP) a Humanitární a sociální programy (HSP). Tyto programy mají mít pro romský národ mimořádný význam, jelikož jsou v nich Romové uvedeni jako jedna z cílových skupin odškodnění za holokaust během druhé světové války. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se zapojila do všech třech programů a očekávalo se, že IOM překlene mezeru mezi dárci a Romy, kteří mají být odškodněni.

Zpráva potvrzuje oprávněnost některých stížností ze strany romských předáků na činnost IOM v rámci kompenzačních programů a ukazuje, že některým Romům se nedostalo dostatečné pomoci. Nelze získat žádné aktuální údaje o počtu romských žadatelů v jednotlivých zemích a počtech dosud odškodněných Romů.

Celkový závěr, ke kterému sdružení Dženo dospělo, je že organizace IOM zatajuje informace.

Zpráva Dženo: Analýza role IOM při odškodnění romských obětí holokaustu - v češtině DOC

Na základě několika nesouhlasných emailových ohlasů jsem se rozhodl připojit dodatek ke svému článku "Civilizační retardace a katalyzátory modernosti". Ačkoliv jeho tématem je náš vztah k muslimskému světu, nemohl jsem se v něm vyhnout alespoň okrajové zmínce na téma Izrael. Ukázalo se pak to, co bylo lze dalo předpokládat: jde o problematiku natolik zatíženou emocemi, že racionální argumenty a s nimi i možnost rozumné shody jdou rychle stranou. Tak alespoň pár bodů na vysvětlenou -- pro ty, kteří chtějí naslouchat.

Předpokládám, že mám poněkud hlubší povědomí o křesťanství či islámu, než pan Slavomír Čéplö o jaderné energetice. Má ovšem plné právo se k ní vyjádřit jako kterýkoli jiný občan. V našem oboru jsme ostatně zvyklí, že se k technickým a fyzikálně-vědeckým otázkám vyjadřují filozofové, politici, zpěváci i herci. Veřejnost má svaté právo na informace. Proč bych nemohl vysvětlit problém či diskutovat s kýmkoli, kdo je ochoten naslouchat, zpracovávat informace a učit se? Jedno vím ale jistě -- nikdy bych si nedovolil např. členku sdružení Jihočeských matek poslat "zpátky k plotně" za to, že mne její postoje provokují a neodpovídají mým znalostem.

Vedle řady vědeckých a odborných publikací (zatím poslední z nich je druhé, rozšířené vydání Příručního slovníku české literatury od počátků do současnosti, 1116 str., první vyd. z r. 2001, zahrnující na téměř 600 stranách českou tvorbu do r. 1945 a četná věcná hesla, bylo poctěno prestižní cenou Zlatá stuha české sekce International Board on Books for Young People) se Otakar Chaloupka (nar. 1935) už od šedesátých let paralelně věnuje beletrii. Výsledkem je přibližně dvacet románů a novel, z nichž se čtyři prózy dočkaly úspěšného filmového zpracování -- Ta chvíle, ten okamžik, Mlčení, Až do konce, Má je pomsta.

I jejich tituly naznačují, že autora zajímá především psychologie člověka v určitém časovém období, rozloženém na úseky co nejkratší. Paměť, zachycující trvale vedle událostí významných i počitky zcela vedlejší: náladu chvíle, světlo, atmosféru okamžiku.

Slíbil jsem (slíbil jsem si), že napíši pokračování "Kovboje v sukních". Textu napsaného pro dvě věty: za prvé, že prorokuji nejbrutálnější volební kampaň od "nové polistopadové éry"; za druhé, že psychózy hrají v dějinách daleko větší roli, než jsme ochotni připustit.

Kdybych v této chvíli stál před povinností analyzovat současnou politickou situaci v České republice, asi bych upadl přinejmenším do rozpaků. Politické strany, bez výjimky, propadly panice přestárlého důchodce.

V sobotu, 4. února zemřela doma ve Washingtonu na selhání srdce v den svých pětaosmdesátin Betty Friedanová, "matka feminismu" a autorka kultovní knihy Ženská mystika - Feminine Mystique. Kniha z roku 1963 podnítila současné ženské hnutí a ve svém důsledku změnila nejen americkou společnost.

Ve své knize Friedanová odhalila šokující fakt: pod vlivem úspěšných reklamních strategií se americké ženy v domácnosti opravdu začaly domnívat, že pokud při drhnutí kuchyňské podlahy nezažily orgasmus, musí být blázni nebo téměř zrůdy. Pikantní je, že sama Friedanová, ač absolventkou univerzity v oboru psychologie, byla původně sama ženou v domácnosti, která vylepšovala příjem manžela psaním článků do ženských časopisů...

Dovolte mi prosím, abych se co fachidiot s pouhým matfyzem pražské almae matris (obor astrofyzika) pokusil vmísit do vysoce odborné diskuse humanitárních vzdělanců.

Luboš Zálom odvrhuje Všeobecnou deklaraci lidských práv, neboť pouhá tři práva "jsou něco na způsob přírodních zákonů," zjednoduším-li poněkud jeho objev, a řada ostatních v ní uvedených tato "osobní práva" popírá. Tento svůj výrok dokazuje na příkladu práva na vzdělání takto: "Společnost se tedy musí zmocnit prostředků svých občanů a přerozdělit je, aby mohla několika jednotlivcům zajistit bezplatné vzdělání."

Mladá Fronta Dnes má nový layout. Upřímně řečeno -- nic moc. Připomíná mi dobu, kdy jsem pracovala v novinách, koupených posléze -- jako ostatně veškerý tisk -- Němci ze Sudet.

I oni zatoužili po novém layoutu a výsledek vypadal podobně -- titulky, které visí ve vzduchoprázdnu a kdesi půl metru pod nimi začíná text. "To je proto, aby v novinách bylo více slunce," zněla tehdy poněkud neuvěřitelná grafikova odpověď. Mladá Fronta Dnes má teď také více slunce.

Zjistil jsem, že zdaleka nejsem sám, kdo má při čtení článků pana Záloma velice nepříjemný "divný" pocit, který si těžko dokáže vysvětlit. Dostal jsem chuť přijít tomu na kloub a začal jsem se více zajímat o to, kdo vlastně jsou ti objektivisté, k nimž se pan Zálom hlásí, na jakých principech stojí a co hlásají.

Úvodem musím říct, že některé jejich myšlenky mi připadly docela sympatické a byl bych schopen s nimi i souhlasit.

Ve svém předchozím článku "Právo na svobodu" jsem se pokusil upozornit na to, ze považovat (individuální) právo na (individální) svobodu za součást lidské přirozenosti (tedy za něco, co se samo od sebe prosadí všem ukladům navzdory) je přinejmenším nedůsledné, protože to neodpovídá nejen všeobecně známým historickým faktům, ale také každodenní společenské realitě (tvořené mimo rozumnost a vůli jedince také předivem mocenských vztahů, lidskou iracionalitou a nepředvídatelností). Pokud by totiž argumentace svobodou jakožto základním principem šla do důsledků, dobrala by se opaku -- a tím je nesvoboda.

Při čtení textů pana Záloma mám pořád pocit, že tam něco důležitého uniká, píše Petr Novotný. Podle mého názoru autor dostatečně neuváží fakt, že lidé nežijí ve vakuu. Lidé spolu téměř neustále intereagují; tam, kde je interakce, je i střet zájmů; tam, kde je střet zájmů, je konflikt.

Se zájmem jsem si přečetl vyjádření Ing. Šilhy, reagující na situaci se zvěřinou, vyvolanou zprávou o prodeji nekvalitní zvěřiny firmou Berger v Německu. S autorem článku souhlasím. Legislativa zvěřiny (nákup a prodej) je velice pečlivě zpracována a SVS věnuje kontrolám velkých zvěřinových firem patřičnou pozornost. Tady nemusí mít veřejnost žádnou obavu z konzumace nevyšetřené nekvalitní zvěřiny. Co mi však v článku chybělo a co pokládám za hlavní problém celého obchodu se zvěřinou a tím i informovanosti spotřebitelů, je problém dodávek masa z farmových chovů do tržní sítě deklarovaných za zvěřinu.

Demonstranty v Londýně, kteří nesli transparenty, na nichž vyhrožovali sebevražednými atentáty a masakry za publikaci dánských karikatur proroka Mohameda, bude vyšetřovat Scotland Yard a možná budou zatčeni. Tuto možnost zkoumá londýnská policie poté, co během víkendu požadovali poslanci z nejrůznějších britských politických stran, aby byli trestně stíhány ty osoby, jejichž hrozby byly vyzýváním k vraždě - což je v Británii trestný čin.

Všechny britské deníky přinesly o víkendu informaci, že během roku 2005 udělal v Británii rekordní počet 70 000 občanů osobní finanční bankrot. Počet občanů, vystěhovaných z domů a bytů v důsledku neschopnosti splácet vysoké hypotéky, stoupl meziročně v roce 2005 o 70 procent a dosáhl největšího počtu od velkého krachu trhu s byty v roce 1991. Přitom, jak podotkl deník Independent, prémie makléřů v londýnské City dosáhly rekordní částky 7,5 miliardy liber, asi 325 miliard Kč. 3000 pracovníků finančnických firem obdrží prémie ve výši alespoň 1 milionu liber, tedy asi 43 milionů korun.

Autor, senátor za KSČM, v polemice s článkem Petra Uhla, který vyšel v deníku Právo, argumentuje, že by komunistické strany měly mezinárodně odsoudit zločiny komunismu. Jeho polemika, zaslaná do deníku Právo tam nebyla zveřejněna. Proč asi? Kompletní text v Právu nezveřejněného článku je níže...

Parlamentní shromáždění Rady Evropy schválilo minulý týden rezoluci, že je záhodno mezinárodně odsoudit zločiny totalitních komunistických režimů.

Co víme? Víme, že některé komunistické strany, včetně těch, které stály na čele těchto režimů nebo dnes navazují na své předchůdkyně se od praktik majících zločinný charakter distancovaly. Patří k nim např. i KSČM, která tak učinila v Prohlášení k občanům ČSSR v prosinci r. 1989, které bylo přijato na mimořádném sjezdu KSČ.

Americká vláda oznámila, že letos plánuje vydat 120 miliard dolarů na vedení válek v Iráku a v Afghánistánu. Znamená to, že celkové náklady na tyto války dosahují nyní 440 miliard dolarů.

Jde ve srovnání s loňskem letos o dvacetiprocentní zvýšení nákladů na obě války, navzdory tomu, že se snižuje v nadcházejících měsících počet amerických vojáků v obou zemích.

Málokdo ví, že na internetových stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR jsou volně přístupné cenné databáze. Snad nejcennější je ve formátu PDF zdigitalizovaný archiv ve většině případů všech stránek a všech vydání četných českých literárních a kulturních časopisů z 19. a 20. století. Tak tu najdete Českou včelu, Lumír, Literární noviny, Literární listy a Listy z roku 1968 (jejich četbu zejména doporučujeme!) nebo i kompletní Havlíčkovy Národní noviny z let 1848 - 1849! Archiv časopisů je ZDE Čtěte!

Na jiném místě je zadarmo - po registraci - digitalizovaná, plnotextová kolekce 1200 titulů české poezie 19. a začátku 20. století.

Sdělovací prostředky, vysílající a vycházející v arabštině, mají bezprecedentní šanci stát se primárním zdrojem světového zpravodajství, protože důvěra v americká média radikálně poklesla, v důsledku toho, jak "ostudně" informovala o válce v Iráku, konstatovala minulý týden na novinářské konferenci v Kataru, kterou zorganizovala televize Al Džazíra, Amy Goodmanová, výkonná ředitelka a moderátorka amerického veřejnoprávního televizního a rozhlasového pořadu "Democracy Now!"

Poslali jste někdy výhrůžný mail nějakému teenagerovi? Napsali jste něco kritického na internetovém chatu o nějaké firmě? Kdo komunikuje na internetu s osobou, podezřívanou z prodávání drog?

Na tyto a podobné jiné otázky v současnosti odpovídají v Americe státním bezpečnostním úřadům všechny soukromé firmy, poskytující internetové služby, píše list New York Times a pokračuje: A i když tyto firmy slibují, že budou chránit soukromí uživatelů, ve skutečnosti běžně předávají i ty nejsoukromější informace v reakci na soudní příkazy od vyšetřovatelů trestných činů i na žádosti od právníků, angažujících se v civilních soudních sporech.

V souvislosti s pokračující úzkostnou bulvarizací českých tištěných deníků, tváří v tvář pomalému, ale stabilnímu poklesu jejich nákladu, je nutno si uvědomit, že veškerá média stojí před obrovskou technologickou změnou. Dennímu tisku, vycházejícímu na papíře, je zcela zjevně odzvoněno - budoucností je internet. V chabém postavení je dlouhodoběji i televizní vysílání. Už nyní trpí české televizní stanice tím, že je sledují především starší diváci - a pro inzerenty to přestává být zajímavé, protože "penzisti" jsou v Čechách v současnosti chudí. I zde je budoucností internet. V Británii se začíná prodávat kombinovaný technologický přístroj, který umožní zároveň sledování digitální televize, internetu i používání bezplatné internetové telefonie.

Internet má před dosavadními tradičními médií výhodu interaktivity a bezprostřednosti. Sleduji mladé lidi v Británii a vidím, jak dlouhé hodiny tráví internetovým telefonováním s kamarády po celém světě. Společně nyní vytvářejí své vlastní internetové "rozhlasové" pořady. Dnešní teenageři už nesedí pasivně před televizí.

V Americe dochází houfně k úprku reklamy od tištěných médií směrem na internet. Přitom tam má na média obrovský vliv tzv. blogosféra, rozsáhlá a navzájem prolinkovaná kultura soukromých individuálních blogů, která se stala mocným, alternativním zdrojem informací i oprav, kdykoliv novináři udělají chybu.

V tomto kontextu je pošetilé od šéfredaktorů a majitelů českých tištěných novin reagovat na klesající poptávku po tištěných novinách tím nejlínějším možným způsobem - snižováním kvality směrem k bulváru. Vzhledem k tomu, že vzniká celá řada nekontrolovatelných informačních zdrojů, lidi to jen otráví, budou-li číst v Mladé frontě dnes pouze o "novém Titanicu" - o vraždách a katastrofách, bez inteligentnějších informací, bez předvídavosti a bez analýz (mezi ty nepočítám bigotní propagandistické výkřiky Pavla Šafra o tom, jak "jsme spojencem Izraele"). Čtenáři dříve nebo později zjistí, že ty jsou k dispozici jinde.

"Tištěné noviny končí?" ZDE

Podělím se s vámi o osobní zkušenost se sdělovacími prostředky ze známé kauzy "sněmovní vyšetřovací komise pro zhodnocení role vlády, soukromých firem a dalších subjektů v procesu restrukturalizace a privatizace chemického průmyslu", jak zní její úplný název. Zkráceně - vyšetřovací komise k Unipetrolu. Dostalo se mi cti a zodpovědnosti této komisi předsedat.

Jednání komise bylo, až na výjimky, otevřené médiím.

V sobotu dopoledne jsem si v obchodním domě Tesco v Praze na Perštýně povšiml absurdně koncipovaných titulních stran hlavních sobotních českých deníků. Jsou známkou toho, že při vzrůstající úzkosti z klesajících nákladů propadají šéfredaktoři bezostyšně bulváru.

Zajímá je už jen SMRT a NÁSILÍ. Do krámu se jim hodila havárie lodi v Rudém moři. Jeden hlavní titulek na první straně sobotních novin vyřvával: Nový Titanic. I údajně "intelektuální" Lidovky byly neštěstím posedlé: "V Rudém moři se potopila loď se 1300 lidmi". Mladá fronta se na internetu vyžívala i ušlapáním 66 lidí na Filipínách.

V této souvislosti je zajímavé srovnat sobotní titulky světových deníků s českým škvárem. V témže Tescu se prodával sobotní Guardian, jehož hlavní článek se - právem - věnoval vzrůstající kontroverzi ohledně karikatur proroka Mohameda. Zprávu o neštěstí v Rudém moři měl sice na titulní straně, ale uměřenou formou, malým písmem v menším sloupku vpravo.

Hlavní sobotní titulky

• Independent: "Británie bohatství a bídy, 2006"- finančníci v londýnské City dostali prémie ve výši 7,5 miliard liber; avšak rekordní počet lidí byl v témže roce vystěhován z bytů za neplacení horentních hypoték; 70 000 Britů udělalo osobní finanční úpadek; "Od Londýna až po Džakartu - zuřivost nad karikaturami Mohameda vzrůstá"; "Robert Fisk: Nenechte se zblbnout, tohle není konflikt islámu se sekularismem"
• The Times: "Protesty zasáhly Británii"; "Britská vláda udělala 180stupňový obrat ohledně školské politiky"; "Neštěstí v Rudém moři", "Osobní bankroty dosáhly nového rekordu";
• Washington Post: "Pentagon zveřejnil strategii pro 'dlouhou válku'", "Schvalování generických léků se zdržuje"; "Veteráni z Iráku mají šrapnel dlouho pod kůží"; "Hledají se oběti v Rudém moři";
• New York Times: "Světový jaderný panel předvolá Írán před Radu bezpečnosti"; "Bush navrhuje omezení rozpočtu státního zdravotního pojištění Medicare"; "Egyptská loď ztracena v Rudém moři"; "Osobní data získávaná z internetu nyní intenzivně využívána soudy"

O Benešových dekretech se už víceméně nehovoří. Teď si však na ně vzpomněly Britské listy a v článku Aloise Matušky "Benešovy dekrety" připomínají 60. výročí od doby, kdy Prozatímní shromáždění ČSR prohlásilo Benešovy dekrety za zákony.

Autor právem připomíná, že jich bylo celkem 143, z toho přes 40 podepsal dr. Beneš za války. Z ostatních se však autor - neprávem - věnuje pouze dekretům o Němcích a Maďarech a podává informace, které jsou problematické. Zjišťuje, jak je to u nás zvykem, že vše bylo zcela v pořádku.

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.