V článku "Klimt to není, ale podnikání ve východoevropské televizi je senzační" (název odkazuje na to, že Al Lauder nedávno zakoupil jeden známý obraz Gustava Klimta) konstatuje americký deník New York Times, že někdejší problémy Al Laudera s podnikáním ve (středo)východní Evropě zmizely, že Al Lauder nedávno tiše prodal polovinu svého podílu v podniku Central European Media Enterprises za 190 milionů dolarů, což znamená, že celý podnik má nyní hodnotu 380 milionů dolarů, a to je o hodně víc než byla původní investice 40 milionů dolarů před dvanácti lety. Avšak co píše NYT o morálce a slušnosti a dodržování smluv?

Vědci na Harvard Medical School a z amerického National Institute of Aging zjistili, že přírodní látka, která se nachází v červeném víně, zvaná resveratrol, neutralizuje u myší špatné důsledky vysokokalorické diety a podstatně prodlužuje jejich věk.

ČTK reflektuje probíhající debatu v Británii o tom, co tam znamenalo zavedení univerzitního školného. ZDE ČTK ovšem má ve zprávě chybu, protože univerzitní školné nebylo zavedeno po celé Británii, ve Skotsku se neplatí, protože se proti němu skotský parlament vzbouřil. Skotští absolventi univerzit platí však nyní při absolutoriu jednorázový poplatek 2000 liber.

Volbám je konec a politická paleta místo barev pestrého podzimu nabrala sytější modrý odstín. Se zeleným odstínem je to složitější.

Tradiční spolupráce Egypta se Sovětským svazem, která byla již před desetiletími přerušena, dostává po rozpadu bipolárního světa novou náplň. Ideologické problémy ustoupily do pozadí a posilující se mezinárodní význam Ruské federace díky významným hospodářským a vojenským kapacitám se projevuje ve vstřícnosti a vyhledávání spolupráce různých zemí právě s Ruskem. Egypt nyní patří k jedním z nich a jeho přístup reflektuje vývoj situace.

pokračování článku "Reprodukce jako zaměstnání" a zároveň odpověď na článek Martina Marka "Kandidátka do Senátu Sekaninová za ČSSD skrývá svůj rasismus za nejasná tvrzení"

Lidé, kteří si pořizují víc dětí, než o kolik se dokážou sami postarat, jsou sociální paraziti. Často to dokonce dělají záměrně, protože se jim nechce pracovat. Tento názor jsem vyslovil v reakci na článek Martina Marka. Ačkoli jsem jasně zdůraznil, že etnicita je pro mně zcela nepodstatná, vzápětí jsem byl autorem označen za skrytého rasistu a xenofoba. To je nesmysl: podíl sociálních parazitů mezi Romy, Eskymáky, Chody, katolíky, cyklisty, houbaři ani obyvateli Bruntálu mně opravdu vůbec nezajímá. Nekritizuji žádnou konkrétní skupinu, ale jen a pouze příživnickou mentalitu.

Bezpečnost patří stabilně mezi primární hodnoty českých občanů, a to jak pokud jde o rizika vnitřní, tak i vnější, jakkoli se vnímání bezpečnostních hrozeb spolu s dobou vyvíjí a mění.

Výsledky průzkumu agentury Median z roku 2005 např. ukazují, že jsou to především terorismus, epidemie, přírodní katastrofy a chemické či biologické útoky spojené především s islámským světem. Zajímavé je, že ekonomické bezpečnostní hrozby (ekonomická krize, rozpad EU a zčásti také migrace) se objevují až po již citovaných hrozbách. A teprve po nich lidé jako bezpečnostní ohrožení vnímají zčásti ty historické či aktuální státy -- Německo, Rusko a Čínu.

Německý generál doporučuje pro Afghánistán nasazení vojaček.

Psal jsem před několika dny, že si v Afghánistánu němečtí vojáci hráli s kostmi mrtvých lidí. Informoval jsem o tom, že to vyvolalo v Německu rozčilení, když Bild-Zeitung zveřejnil na první stránce jako důkaz děsivé fotografie. Mezitím se k tomu taky vyjádřil bývalý brigádní generál Bernd Kiesheyer a dříve první regionální koordinátor ISAF v afghánistánském Kundusu. Kiesheyer se domnívá, že by pomohlo proti takovémuto jednání mužských, kdyby se služby v Afghánistánu zúčastnilo víc vojaček.

Zajímavý to obraz ženských. Ale já mám bohužel dojem, že ženy taky nejsou vždycky jen ušlechtilé dámy.

Můj soused je grázl. A děvkař. A jsem si jistej, že krade. A samozřejmě chlastá a má dluhy ...

A teď si představte, že takto svého souseda prezentujete ve všech svých projevech. Měsíce, roky ...

Především chci ocenit přístup pana Jašurka, který ve svém zamyšlení "Prezident: nehledejme Spasitele mimo politiku" přistoupil na věcnou diskusi a obohatil toto téma o cenné názory a informace, přičemž v mnohém s ním nelze než souhlasit. Především jeho myšlenka, že "problémem českého prezidentství ostatně není nějaká přebujelá touha po moci, ale atmosféra, která se kolem tohoto úřadu vytváří - a která samozřejmě držitele takového úřadu přímo vybízí ke koncentraci moci, která mu formálně nepřísluší" vystihuje podstatu věci.

(Autorka je právnička)

Před několika týdny se pozoruhodnou shodou okolností sešly dvě akce. Jejich následky rezonují na mezinárodním poli dodnes. Největší ze šňůry evropských vystoupení zpěvačky Madonny symbolicky zakončené v Moskvě a největší ze série mší pod širým nebem celebrovaná Svatým otcem v jeho rodném Bavorsku.

Dva bratři, obvinění v souvislosti s údajným spiknutím vyhodit do povětří až deset letadel, letících z Evropy do Ameriky, byli dnes propuštěni. Londýnský soudce rozhodl, že neexistují dostatečné důkazy, aby mohli být tito muži postavení před soud.

Americká armáda v tajné analýze potvrdila, že je Irák na hranici chaosu. Analýza byla vypracována před dvěma týdny. Získal ji list New York Times. Analýza obsahuje barevně kódovany rejstřík, který ilustruje rychle se zhoršující situaci v Iráku. Na jednom konci je rejstřík zelený, což znamená mír, na druhém červený, což značí chaos. V současnosti je skoro všude červená barva.

Analýza obsahuje informace jako "v městech dochází k etnickému očišťování ve snaze získat nad nimi kontrolu" a "násilí dosahuje rekordní intenzity a šíří se po území".

Pentagon také hovoří o rostoucí aktivitě polovojenských jednotek a neefektivnosti iráckých vládních bezpečnostních sil, které byly v některých případech infiltrovány přesně těmi povstalci, proti nimž mají bojovat. Velkým problémem je také nefunkční irácká policie. Pentagon se také zmiňuje o sektářských konfliktech uvnitř iráckých bezpečnostních sil.

Podrobnosti v angličtině ZDE

I když jsem byla v Buenos Aires na dva měsíce rok předtím, byla jsem přesto ohledně svého nynějšího příjezdu sem dost nervózní. Protože teď to mělo být jiné. Teď jsem tu měla zůstat po celý rok. Teď jsem tu měla studovat a bydlet. Teď jsem sem jela úplně sama.

Prvních pár dnů jsem bydlela ve čtvrti jménem "El Abasto". Nastěhovala jsem se do téhle studentské ubytovny, která byla velmi podivné místo. Většinou byla plná mladých, nezralých chlapců, z celé Jižní Ameriky, ale ne z Argentiny. Bylo na první pohled jasné, že nejsem odsud, zvlášť taky proto, že v prvních týdnech má španělština nebyla ještě moc dobrá. Tak na mě všichni pořád civěli... prostě civěli na mě, ale nemluvili se mnou. Z toho jsem měla opravdu divný pocit a bála jsem se ještě víc než předtím vyjít do města. Myslela jsem si, že když už tolik vyčuhuju v téhle ubytovně, v ulicích to bude stokrát horší a za prvních deset vteřin mě okradou.

Even though I had been to Buenos Aires the year before on a two month trip, I was still nervous about coming here now. Because now would be different. Now I would stay for a whole year. Now I would live and study here. Now I went al alone.

For the first few days I stayed in an area called "El Abasto". I checked into this student residence which was a very odd place. It was mainly occupied by young, immature guys, from everywhere in South America, except Argentina. I was blatantly not from around here, even more so since my Spanish wasn't that sharp in my first weeks. So they all kept staring at me...obviously staring, but not speaking. They made me feel weird and even more scared then I already was about going out into the city. I thought that if I already stuck out this much in the residence, it must be a hundred times worse on the streets and I'll get robbed in the first ten seconds! There you are as a little Dutch, with your cute blond hair and big blue eyes and your weird accent and your foreign valuta, ready to get mugged. That is how I felt. That is how I was told to feel about coming to a big city in South America: dangerous and poor. Me; a foreigner, them; barbaric, me; getting robbed of all my belongings, them; taking all my belongings.

Ve středu večer rozeslal Petr Cibulka informaci, v které uvádí, že nakonec za pomluvu Huberta Rozmanitého odsouzen nebyl. Podrobnosti nesděluje.

Tisková zpráva Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) - regionální pobočky Plzeň

Hamburk/Plzeň - 1. listopadu 2006 - Skupina 18 nevládních organizací ze 14 zemí Evropy vyzvala obchodní řetězec LIDL, aby podstatně omezil kontaminaci prodávaného ovoce a zeleniny pesticidy a aby prodával produkty biozemědělství a FAIR TRADE (1, 2).

Také vás to rozčiluje, když slyšíte, že okradli důchodce? Nemyslím to, že jej okradl nějaký penzijní fond, stát nebo nějaká správa sociálního zabezpečení vlastního úřednictva. Na to jsou důchodci zvyklí. Tak je okrádali celý život. Ani nemyslím to, že okradli důchodce někde na ulici. To je také normální. Jako je normální, že mu nikdo nepomohl (bodejť, když jej přepadla parta ogarů a vy jste byli jen sami, kdo by mu snad chtěl z kolemjdoucích pomoci, takže jste stejně neměli žádnou šanci).

Ostatně takové okrádání je vlastně spravedlivé.

Dementi, které musel včera zaslat médiím Radek Mikula, vypovídá o charakteru činnosti a informací, produkovaných v posledních měsících policejními složkami. Nekompetence, politický aktivismus, zneužívání pravomocí, lži, podvody, falšování úředních listin, falšování důkazů, vědomé podvrhování falešných důkazů soudům, krádeže, násilí se zbraní v ruce, falšování úředních listin, napomáhání trestné činnosti, krytí trestné činnosti, podněcování k trestné činnosti, zločinné spolčování, vyzrazování služebních tajemství, porušování služebního zákona a zákona o policii, vnitřních postupů a směrnic. Politické provokace.

Taková je současná česká policie.

Vážení, dnes jste zveřejnili zprávu, podle které cituji "Člen Komunistického svazu mládeže byl obviněn z útoku na veřejného činitele, řekla dnes ČTK mluvčí pražské policie Eva Miklíková."

Vzhledem k tomu, že se nepochybně týká mé osoby, dovoluji si zaslat Vám několik doplňujících informací.

Demokratická politika v České republice je v komatu. Pravda, nemocná byla po celou dobu od svého vzkříšení v roce 1989, jenže až zhruba do roku 2003 jakž takž fungovala. Souboje hlavních aktérů--jakkoliv občas trapné a provinční--se odehrávaly povětšinou v politické aréně. Politické strany, ač malé velikostí, měly sice neúměrný vliv, bujelo přehnané partajničení, ale poslední slovo měl občan---ať už ve volbách nebo, když bylo nejhůř, třeba v protestech typu televizní krize v roce 2000.

(Vyšlo v Literárních novinách ve zkrácené verzi.)

Největší ekonomický denník Hospodářské noviny se propůjčil jako nosič k lobbistické kampani reklamních společností a jejich inzerentů poté, co padesátšest největších reklamních zadavatelů včetně mobilních operátorů a více než sedmdesát reklamních a mediálních agentur podepsalo výzvu o zachování reklamy na ČT. Je absurdní, že se "jako laik" ve prospěch zkomercionalizování televize vyjádřil i předseda Poslanecké sněmovny, sociální demokrat Vlček. V rozporu se stanoviskem sociální demokracie, jejím programem i politikou levice vůči nadnárodním korporacím. V kampani, kterou rozpoutaly HN, opačné názory chybí. Jak typické pro demagogické žvanily z PR, schované za "objektivitou" "seriózních" novinářů...

Nikaragujský parlament letos na podzim zrušil 113 let starý odstavec 165 trestního zákona (z roku 1893), který povoloval potrat ze zdravotních důvodů, tedy v případě, že život ženy je ohrožen.

Nyní je potrat zakázán docela.

Ženy, kterým těhotenství způsobí vážně zdravotní problémy (nebo kterým by těhotenství bránilo léčit potencionálně smrtelná onemocnění - např. při diagnóze zhoubného nádorů), budou nuceny plod donosit (pokud tedy těhotenství nepřeruší jejich "přirozená" smrt).

V této chvíli jsou ve hře tři možné termíny předčasných voleb do Poslanecké sněmovny. Každý z nich vyhovuje někomu jinému.

Jakékoli vítězství v politice je dočasné. Proto je třeba se z něho vždy radovat. A úspěch ODS v senátních volbách je historický: ještě nikdy neměla v Senátu jedna politická strana většinu. Jenže je to triumf na vedlejší koleji politického zápasu.

Možná by Vás zajímala tato stránka: http://www.britishcouncil.org/cz/czechrepublic-science-zerocarboncity.htm

a tato akce http://www.britishcouncil.org/cz/czechrepublic-science-zcc-events.htm, píše Karel Stehlík.

Ani nejčistší úmysly neodradí hlupáka od ponížení rozumu, ani nejpoutavější vyprávění se nedá srovnávat s realitou.

Mluví-li dnes o Říjnové revoluci, tvrdí někteří lídé, že šlo jen o souběh událostí, během kterých uchopila moc v Rusku úzká skupinka bolševiků. Často také kladou otázku, zda byla Říjnová revoluce nevyhnutelná, rádi fabulují nad možným vývojem Ruska a využívají tyto historické události k politické propagandě. Jeden vtip říká, že ani říjnovou revoluci neudělali bolševici v říjnu. Podle juliánského kalendáře, tehdy v pravoslavném Rusku užívaného, říjen byl. Datum ale v současnosti používaný gregoriánský kalendář posunul na listopad. Rusko počátku dvacátého století bylo v podstatě feudální zemí. To co bylo běžné jinde v Evropě, bylo zde nemyslitelné.

podrobnosti o VŘSR v angličtině - Wikipedia ZDE

V září přispělo celkem 111 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 19 516,00 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30. 9. 2006 částku 386 416.21 Kč. Využíváme ji v současnosti k modernizaci funkcí našeho serveru. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1,665.34 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.