Patří do ní například většina voličů KDU-ČSL a dalších křesťanů, patří do ní manželé, kteří mají z nějakého důvodu rádi velké rodiny? Pokud tito lidé své náboženské přesvědčení nebo osobní preference ekonomicky saturují zvýšeným pracovním úsilím, je čistě jejich soukromá věc, kolik dětí ze svého rozpočtu "utáhnou".

Do této skupiny ale patří také část nepřizpůsobivých spoluobčanů, kteří si ze státu chytře udělali dojnou krávu. Jednoduchý způsob obživy našli v plození stále dalších dětí, jejichž příspěvky jim umožňují pohodlně rezignovat na pracovní úsilí. Přiznejme, že pracovní proces je v tomto případě o něco příjemnější než kopání uhlí, sezení za pokladnou supermarketu nebo psaní článků do novin.

Nevím, jak velké procento z toto skupiny tvoří Romové, a ani to není podstatné. Nejsem rasista. Považuji tyhle lidi za příživníky ne kvůli jejich barvě pleti, ale čistě a jen kvůli jejich způsobu chování. Odmítám komukoli, bez ohledu na etnický původ, sponzorovat živobytí jen proto, že povýšil na zaměstnání tak soukromou věc, jako je reprodukční cyklus. Pokud použiju rasistickou terminologii, kterou ve svém článku zavádí Martin Marek:

"Ať si mají Cikáni, Eskymáci, Mongolové, Pardubičáci nebo třeba Brňáci klidně dvacet dětí, ale ať za ně nesou vlastní odpovědnost a nechtějí, abych jim na ně připlácel já."

Problém je jen v tom, že hysteričtí ochránci lidských práv velmi často hledají rasismus a xenofobii tam, kde není. Martin Marek je toho živým důkazem. Romům to dělá medvědí službu.