2. 11. 2006
Prezident nemusí být SpasitelPředevším chci ocenit přístup pana Jašurka, který ve svém zamyšlení "Prezident: nehledejme Spasitele mimo politiku" přistoupil na věcnou diskusi a obohatil toto téma o cenné názory a informace, přičemž v mnohém s ním nelze než souhlasit. Především jeho myšlenka, že "problémem českého prezidentství ostatně není nějaká přebujelá touha po moci, ale atmosféra, která se kolem tohoto úřadu vytváří - a která samozřejmě držitele takového úřadu přímo vybízí ke koncentraci moci, která mu formálně nepřísluší" vystihuje podstatu věci. (Autorka je právnička) |
Funkce prezidenta je skutečně funkcí politickou, ovšem to nemusí nutně znamenat, že ji musí zastávat "profesionální politik". Problém vidím v tom, že politik bývá představitelem pouze jednoho proudu politického spektra, což v důsledku vede k jeho stranění, které je mnohdy ústavně problematické. Samozřejmě, že i lidé mimo politiku zastávají určitý politický názor, i u nich hrozí, že nebudou nestranní, nicméně nejsou spoutaní vazbami a vztahy k jednotlivým subjektům na politické scéně tak jako profesionální politici. Dalším problém vidím v tom, že na prezidentovi se musí shodnout většina jeho volitelů -- tedy lidé z opačných spekter politické scény. Je tedy třeba najít člověka, který by nejen splňoval kvalitativní požadavky, ale i člověka přijatelného pro většinu poslanců a senátorů, což bývá u uchazečů o tuto funkci z řad politiků velký problém. Proto jsem ve svém "výběru" volila především osobnosti známé a dá-li se to tak říci politicky neutrální a tedy i (možná) přijatelné. Bylo by zajímavé např. navrhnout takového Tomáše Halíka, ovšem to už by zavánělo zbytečnou provokací. Proto se znovu ptám, která osobnost by byla nejvhodnější pro funkci prezidenta republiky? Která by byla schopná a ochotná osvojit si a respektovat základní principy ústavního práva, která by se neuchylovala k nešvarům současného prezidenta, jehož nepoučí ani četná rozhodnutí Ústavního soudu a která by byla přijatelná jak pro nás, občany, tak i pro většinu poslanců a senátorů? Tady je každá rada drahá. P.S. -- V reakci na můj příspěvek jsem obdržela jeden tip: Jiří Gruša je český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Vystudoval FF UK, pracoval jako redaktor (Tvář, Sešity, Nové knihy). V roce 1968 mu bylo zakázáno publikovat. Pracoval pak ve stavebním družstvu. Podílel se na šíření samizdatové literatury, v letech 1982 - 1990 žil v SRN. V roce 1990 se vrátil do Československa, posléze nějakou dobu pracoval ve službách československého a českého MZV jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ve SRN (1991-1997) a posléze velvyslanec v Rakousku. Mezitím byl též ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (1997--1998). |