11. 6. 2005
BBC: Každá kráva v Evropě dostává dvakrát tak velkou dotaci, než kolik většina Afričanů vydělává18 nejchudších zemí bude osvobozeno od svých dluhů Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu. Je to součástí balíku opatření, který schválily členské země skupiny G7. Humanitární organizace i afričtí politikové balík přivítali, avšak mnozí konstatovali, že rozvojové země daleko naléhavěji potřebují, aby Západ zrušil své obchodní bariéry: |
68 713 z 10 milionů občanů se rozhodlo, že obětuje několik desetikorun, a rozhodlo tak, kdo bude vítězem v jakési pofidérní soutěži celebrit historie i současnosti. Kdo bude nej nej nej. Kdo bude největším. Největším Čechem. O tom, že se jím stane císař a král Karel IV., rozhodlo jedno okresní městečko. Na druhém místě se umístnil "tatíček" Masaryk, v závěsu následován Václavem Havlem z Hrádečku, až jako čtvrtý v dostizích paměti skončil "učitel národů" Jan Ámos Komenský. Vojevůdce Jan Žižka z Trocnova se musel spokojit s pátým místem, následován hercem Janem Werichem z Kampy. A kněz rebel, upálený pro prostořekost a víru, Jan Hus, zaujal daleko méně diváků televize než Aneta Langerová.
Panoptikální galerie. Najatí sociologové hned zjistili, že za nejdůležitější vlastnosti u Největšího Čecha považuje veřejnost na prvním místě čestnost, ale také odvahu, vůdcovské schopnosti a genialitu. Proč ne, když jim zaplatili. Jaké vůdcovské schopnosti měl Werich, nevím.
Nevím, co je čestného na politice Karla IV. a jeho státnických sňatcích, nevím, jak by jej, jeho génia a potenci hodnotily jeho manželky Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická a Eliška Pomořanská, ale budiž. K Čechám díky nim a ne díky Karlovi v tu dobu patřil Horní Falc až po Norimberk, Horní Lužice a Dolní Lužice i knížectví slezská i Braniborsko. Římská říše. Petrarca musel vzít zavděk Prahou a ne Římem. Nějaké iluze o svých vůdcích obyčejní lidé mít musí. Stejně jako o současných vůdcích. Od toho jsou vykladači falešné velikosti. A proto jsou v Česku oblíbení chlapi s guľama, stejně jako postarší bisexuálové, svádějící naoko mladé asexuální blondýny. A nebo jen agresivní samci alfa. Nemusí mít ani své advokáty, nemusí být ani v novinách či televizi. Od opic se nelišíme. Nicméně, v závěru večera se podle samochvály (neplést si se samohanou, i když vypadá podobně) dočkal ocenění i čestný obhájce Tomáše Garrique Masaryka, Zdeněk Mahler, který si, dle vyjádření prezidenta Unie soudců ČR Mgr. Jaromíra Jirsy pro Českou televizi, z profesního hlediska vedl jako advokát nejlépe. Jakoby Mgr. Jirsa, při stavu české justice, mohl kvalifikovaně posoudit kvalitu právníků...
V přímém přenosu byla také, vodou vyvěrající na úpatí hory Říp, pokřtěna kniha Největší Čech -- 100 nejvýznamnějších osobností Čech, Moravy a Slezska, kterou k projektu, ve spolupráci s Českou televizí, vydalo nakladatelství Reader's Digest. Diváci rozhodli a historie je odteď přepsána. Vítěz znalostní (sic!) soutěže je znám. Funící politici tentokrát na horu Říp kvůli tomu nelezli. Soutěž o největšího politika bude až příští rok.
"Finálový večer ukončil hledání největších osobností českých zemí. Hledání, které trvalo několik měsíců a které o naší české společnosti mnohé vypovídá," praví se v tiskovém prohlášení televize veřejné služby. Ta jediná věta samochvalné zprávy je pravdivá. Protože jsme to my všichni, kteří píšeme historii.
Jsme to my všichni, kteří potřebujeme stále pozitivní vzory nějakých nedosažitelných Bohů a do věčnost přeživších kamenů vyryté stopy kolektivní paměti. Tuto zakonzervovanou sklerózu historie pak učí vykladači pohádek naše děti nazpaměť jako zjevenou pravdu, o které se nepochybuje. A která se známkuje. Jsme to my všichni, kteří zapomínáme nepříjemné pravdy i o námi prožité minulosti, abychom stále věřili, že jsme byli lepší, než jsme doopravdy byli. Převratům říkáme revoluce, hermelín zaměňujeme za samet a pravdu s láskou dohromady si glorifikujeme do hradní velikosti. Abychom pak na zahradních slavnostech či pohřbech všemožných úspěšných darebáků vyslechli slova o jejich velikosti, státnických činech a přínosu pro společnost. A hodili na jejich rakev hroudu či přidali věnec, který brzy uvadne. Amen amen, pravím vám. Konečně, vzdychnou si v duchu davy... A jsme to my všichni, kteří namísto schizofrenní a nepovzbudivé pravdy o minulosti dávné i nedávné, o minulosti vlastní i minulosti města, okresu, kraje, země či státu se spokojujeme s mediálně předvařenou bramboračkou, zvanou Nejmenší Čech. Pardon - Největší Čech?
"Smrti sice želeti musí všichni věrní a oplakávati vůbec všichni, nám však z Království českého tím tíže jest ji snášeti, tím trpčeji nad ní naříkati, čím více se mezi bouřlivými hrozícím nám válek příboji a hlomozem bojíme, že loď naše, tj. Čechie, od nepřátel pravděpodobně bude zmítána, zbaveni jsouce tak velikého veslaře a od takového kormidelníka opuštěni, věrného utěšitele ztrativše a dosud do přístavu pokoje vánky do plachet našich dujícími, jak jsme doufali, nedovedeni a nedohnáni."
11. 6. 2005
Podvýbor amerického Kongresu podstatně zredukoval finanční dotace americké federální vlády pro veřejné rozhlasové a televizní vysílání, včetně podporu pro populární dětské vzdělávací pořady, jako jsou "Sesame Street," "Reading Rainbow," "Arthur" a "Postcards From Buster." Parlamentní podvýbor snížil rozpočet na veřejné vysílání v Americe od příštího roku o 25 procent, ze 400 milionů dolarů na 300 milionů a rozhodl, že do dvou let bude veškerá finanční podpora pro americké veřejné vysílání prostřednictvím Corporation for Public Broadcasting - která rozděluje federální finanční prostředky veřejným vysílatelům - zcela zrušena. Jde o nejdrastičtější škrty v americkém veřejném vysílání od doby, kdy Kongres v roce 1967 založil Corporation for Public Broadcasting. Tyto peníze jsou zejména důležité pro malé rozhlasové a televizní stanice a tvoří asi 15 procent veškerých příjmů amerického vysílání veřejné služby. Veřejní vysílatelé a jejich stoupenci v Kongresu interpretovali toto rozhodnutí jako eskalaci republikánské kampaně proti údajnému levicovému zaujetí ve vysílání stanic veřejné služby. Republikánský představitel kongresového výboru, který škrty schválil, to však odmítl. Je možné, že škrty zruší pozdější jednání amerického Senátu - Senát byl totiž vždy silným stoupencem veřejného vysílání v USA. Podrobnosti v angličtině ZDE |
10. 6. 2005
Pracovník z Bílého domu, který v minulosti stál v čele úsilí ropného průmyslu proti omezování emisí skleníkových plynů, opakovaně zkreslil americké vládní zprávy o podnebných změnách tak, aby to oslabilo dokázanou souvislost mezi těmito emisemi a globálním oteplováním. Vyplývá to z interních dokumentů, které získal americký list New York Times. |
10. 6. 2005
Už čtyři roky nás vědci varují, že koncentrace kysličníku uhličitého se bude zvyšovat, i kdybychom přestali pálit všechna fosilní paliva dnes. Avšak my si ani nevzpomeneme, že bychom měli zhasnout.
Představa, jak poradce v Bílém domě přepisuje vědecké dokumenty týkající se globálního oteplování - tím, že zdůrazňuje pochybnosti a vymazává zmínky o tajících ledovcích - by byla komická, kdyby to nebylo tak vážné, píše Camilla Cavendish v britském deníku Times a pokračuje: |
10. 6. 2005
Celá tématická oblast klimatických změn je velice politizována. Zdaleka nevládne jednotné mínění, jak se media -- ať už z jakéhokoliv důvodu - snaží přesvědčovat. Místo víry je na místě spíše skepse a používání logického myšlení, upozorňuje Tomáš Krček. |
10. 6. 2005
Britské listy zveřejnily dva články o tom, že bývalý ropný lobbista Philip Cooney v Bílém domě údajně zkresloval zprávy o globálním oteplování. Snažil se tak prý oslabit "dokázanou souvislost" mezi tímto jevem a emisemi skleníkových plynů ZDE a ZDE. Pokud je toto tvrzení novinářů New York Times pravdivé, je to jistě alarmující. Obratem je ale třeba doplnit, že žádná "dokázaná souvislost" mezi globálním oteplováním (pokud k němu vůbec dochází) a emisemi skleníkových plynů neexistuje. Jde jen o jedno z mnoha teoretických vysvětlení, protože oteplování může být způsobeno také celou řadou dalších zcela přirozených vlivů. |
10. 6. 2005
"Neotravujte evropský integrační proces"Ostrý dopis svému stranickému kolegovi v Evropské lidové straně, předsedovi sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndu Posseltovi zaslali čeští europoslanci za ODS. Příčinou stranické roztržky byl Posseltův názor, zveřejněný v Mladé frontě Dnes (v Praze přezdívané Junge Front Heute), že český prezident Václav Klaus je "prototyp nacionalisty", "Benešův epigon" a "protiobraz Evropana". |
10. 6. 2005
Miliony lidí trpící zánětem kloubů, kteří potřebují používat lék Ibuprofen, umožňující jim, aby vedli normální život, čelí dilematu, co dělat dál: vyšlo totiž najevo, že ibuprofen zvyšuje riziko infarktů. Zjištění přichází poté, co farmaceutická společnost Mercks stáhla z trhu svůj vysoce populární lék Vioxx. Zkoušky totiž ukázaly, že i on má souvislost s infarkty. Vyšetřuje se nyní celá třída léků, známých jako inhibitory Cox2. Důvěra v ibuprofen byla dále minulý týden ochromena studií z University of Southern California, podle níž existuje také souvislost mezi ibuprofenem a rakovinou prsu. Časopis British Medical Journal publikoval v pátek zjištění vědců z Nottingamské univerzity, kteří identifikovali 9218 pacientů v Anglii, ve Skotsku a ve Walesu ve věku od 25 do 100 let. Jde o pacienty, kteří utrpěli svůj první infarkt. Vědci zjistili, že riziko infarktu stouplo u těch pacientů, kteří tři měsíce před infarktem brali ibuprofen. U ibuprofenu toto riziko stouplo o 24 procent - více, pokud ho pacienti brali déle - a u obdobného utišovacího prostředku proti bolesti jménem diclofenac stouplo riziko o 55 procent. Zvýšené riziko u léku Vioxx (generické jméno rofecoxib) bylo 32 procent a u jiného léku ze třídy Cox2 jménem Celebrex(celecoxib) bylo 21 procent. Podrobnosti v angličtině ZDE |
10. 6. 2005
Starosta malé obce, která se zapsala do mediálního povědomí občanů pro jedny hrdinným, pro druhé směšným protestem proti narůstající státní byrokracii zákazem vstupu a pokutou všem státním úředníkům, kteří překročí bezdůvodně hranice obce, si vyměnil protestní nótu s ministrem financí Sobotkou. Spor se vedl o to, jestli je obec v dluzích, přesahujících 30% rozpočtu, anebo ne. Podle přiložené dokumentace tohoto sporu neumí ministr státních financí počítat ani tak jako žáci základní školy. Obec Jindřichovice pod Smrkem utratí méně peněz, než sama vydělá... Dopis ministra financí Sobotky starostovi obce Jindřichovice pod Smrkem PDF Dopis starosty obce Jindřichovice pod Smrkem ministru financí Sobotkovi PDF |
10. 6. 2005
|
10. 6. 2005
Nedlouho před schůzkou G8, která se má v červenci ve Skotsku zabývat finanční pomocí pro Afriku, upozornila nová analýza, že země skupiny G8 vydávají neuvěřitelné vysoké částky na zbrojení a jen relativně malé částky na rozvojovou pomoc. V roce 2004 - už šestý rok, kdy se zvýšily výdaje na zbrojení - dosáhla celková světová částka, vydaná na zbrojení poprvé od vrcholu studené války znovu částky 1 bilionu dolarů. Přitom částka, věnovaná na rozvojovou pomoc, byla za totéž období pouze 78,6 miliard dolarů. Nejvíce vydaly v roce 2004 na zbrojení Spojené státy - celkem 455 miliard dolarů, o dvanáct procent více než v roce 2003. Zahraniční pomoc USA dosahuje 4,1 procent amerických výdajů na zbrojení. Británie, na druhém místě žebříčku, vydala na zbrojení 47 miliard dolarů. |
10. 6. 2005
Kdyby neexistovalo euro, evropští politikové by nebyli doháněni k sebevražedným činůmEuro je základní příčinou demokratického deficitu v Evropě, protože zabraňuje různým zemím, aby přijaly různé sociální a podnikatelské modely, jaké požadují jejich voliči. Měna je pro národní hospodářskou správu tímtéž, čímž jsou hranice země pro politickou suverenitu: má-li země vlastní, volně směnitelnou měnu, může si sama rozhodnout o svém vlastním stylu hospodářské a společenské organizovanosti: má-li jednotnou měnu ze zahraničí, nemůže, píše Anatole Kaletsky v deníku Times: |
10. 6. 2005
"Hlásím se k pravici a k demokracii: Měli by vás postavit ke zdi""Se svobodou slova to v demokratické zemi musí být odsaď až podsaď""Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí!" Občas čtu Váš internetový server "Britské listy", když si chci ověřit, že mám na věci ten správný názor. Pokud si nejsem jistý že ano, stačí mi kliknout na Vás a hned je mi jasné, které názory mají (promiňte mi ten výraz, ale jiný nejde užít) estébácké a bolševické svině. Myslím, že na českém internetu se nenajde větší špína, než je na Vašich stránkách. Nejvíc mi vadí Váš název: Británie je svobodná země a vy její jméno zneužíváte k hlásání staronových bolševických lží. Člověk vážně žasne nad tou záplavou jedovatých pomluv a nesmyslných blábolů, Když čtu Vaše výlevy , mám dojem, že s tou svobodou slova to v demokratické zemi musí být odsaď až podsaď, míní "Libor Pomykacz"*) a pokračuje: |
10. 6. 2005
Šéfredaktor Britských listů Jan Čulík zastává názor, že při současném relativně vysokém počtu čtenářů tohoto deníku by mělo být možné, na základě relativně minimální osobní finanční újmy, aby čtenáři Britským listům umožnili (pravidelnou měsíční částkou cca 50 - 100 Kč) skutečně profesionální provoz v nezávislém občanském zájmu. Kdyby totiž z 8000 denních čtenářů Britských listů jen polovina přispěla pravidelnou měsíční padesátikorunou, list by měl k dispozici 200 000 Kč měsíčně a s takovou částkou by mohl dělat podstatné věci ku prospěchu řadových občanů v české společnosti. Jde tedy přirozeně jen o rozhodnutí čtenářů, zda mají pocit, že je takového nezávislého a průrazného listu v českém prostředí zapotřebí. Po zveřejnění Čulíkova apelu "Proč to nejde" přispělo na konto Britských listů v posledních dvou dnech 60 čtenářů celkovou částkou přibližně 30 000 Kč. Tato částka nám umožní odstranit dosavadní technické nedostatky v redakčním systému. Děkujeme. Kdo z dárců chce potvrzení pro daňové účely, napište si o ně, prosíme. - O dalším vývoji budeme informovat. Britské listy mají účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo konta: 1001113917, kód banky 5500. (PS. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.) Diskuse "Měli by čtenáři přispívat na Britské listy?" je ZDE |
10. 6. 2005
Radikální plány zavést v Británii platby pro motoristy za každý ujetý kilometr silnice budou zahájeny prostřednictvím zkušebního provozu na vybraných silnicích do pěti let, uvedl ve čtvrtek britský ministr dopravu Alistair Darling. Účtováním poplatků za užívání silnic podle hustoty provozu a podle kilometru chce Británie čelit chronickým zácpám na britských dálnicích. |
10. 6. 2005
Evžen Tošenovský je opravdový chlap, nosící kolty proklatě nízko, takový vzorový hejtman -- Batman. "Větrné elektrárny nám Beskydy hyzdit nebudou! Jsem zásadně proti," prohlásil rozhodně a neústupně do televizní kamery. Může si to dovolit. Těch pár režimem zubožených ekologických aktivistů nemá šanci se zmoct na nějakou hlasitější odpověď. |
9. 6. 2005
Elektronické výkresy, které obsahují veškeré podrobnosti jak vyrobit a odzkoušet zařízení na výrobu jaderných bomb byly ukradeny a není vyloučeno, že budou k dispozici na prodej na mezinárodním černém trhu, varovali vyšetřovatelé OSN. Jde o materiál, čítající stovky stran, který vysvětluje, jak vyrábět odstředivky na obohacování uranu. Vyšetřovatelé také nemohou najít klíčové součástky pro zařízení na výrobu uranových odstředivek a obávají se, že byly ukradeny i výkresy, jak vytvořit jadernou hlavici. |
10. 6. 2005
V dnešní sexem posedlé mediální kultuře je to docela neuvěřitelné, píše americký list New York Times. Internet však dal vzniknout komunitám asexuálů, kteří dosud bývali - během historie - skryti. Dnes tito lidé houfně prohlašují, že nemají zájem o sex. |
10. 6. 2005
Pozor, v Maďarsku by na vás mohla zaútočit prasata!Chcete-li jet do zahraničí, proč se nevydat třeba do Walesu? Je to hezká země, bohužel tam žijí Velšané, a ti "jsou dost špinaví". Španělsko vypadá hezky, ale Španělé jsou "krutí, mrzoutští a mstiví". Pozor na Portugalsko. "Někteří lidé vypadají zdálky atraktivně, ale zblízka jsou velmi oškliví. Zejména se to stává v Lisabonu." Americký autor Todd Pruzan vybral "nejzajímavější" citáty z "podivných, krutých a nesmírně zaujatých" (jak píše New York Times) turistických příruček, od paní Favelll Lee Mortimerové, autorky knih pro děti z devatenáctého století. Paní Mortimerová vydala v letech 1849 - 1854 tři svazky knih o nejrůznějších zemích světa, přestože sama v životě jen jako dítě krátce navštívila Brusel a Paříž. To jí nicméně nebránilo, aby ventilovala velmi autoritativní názory na lidi žijící v různých zemích světa. |
10. 6. 2005
Antikvariát Fiducia v Ostravě vás zve na diskusiDiskuse se známou spisovatelkou nejen o jejích knihách a cestách v úterý 14. 6. 2005 v 18:00. Diskusi povede Iva Málková, prorektorka pro studium a vzdělávání Ostravské univerzity, která zde vyučuje na katedře české literatury , literární vědy a dějin umění filosofické fakulty. |
10. 6. 2005
...a vznik pohlavně postmoderní společnostiMají tzv. zbytečné kultury vliv na formování postmoderní společnosti? Před osmi dny se na Lipské univerzitě konalo symposium u příležitosti úmrtí francouzského filosofa Paula Ricoeura. Na jednom z fór promluvili potomci slavných myslitelů 20. století, Martin Heidegger mladší, vnuk Sigmunda Freuda a syn slavného historika indoevropských náboženství Georgese Dumézila. Britské listy, ostatně jako vždy, byly jako jediné české médium u toho. |
10. 6. 2005
tisková zpráva Nevládní nezisková organizace Iuridicum remedium vás při příležitosti otevření nominací pro první ročník soutěže o ceny pro Velkého bratra zve na tiskovou konferenci. Konference se koná ve středu 15. 6. 2005 od 10:30 v Divadle Na zábradlí (Anenské náměstí 5, Praha 1). Prudký rozvoj moderních technologií nám ulehčuje a zpříjemňuje život. Tento pokrok má ale i svoji odvrácenou tvář. Komerční společnosti i státní úřady mají každého z nás čím dál více na očích. Na úskalí moderních technologií ve vztahu k soukromí občanů se snaží upozornit projekt Big Brother Awards. Organizátoři soutěže vás seznámí s obsahem a hlavními cíli projektu a pravidly soutěže o ceny pro Velkého bratra. Na vaše dotazy budou odpovídat: JUDr. Ing. Helena Svatošová -- zakladatelka nevládní organizace Iuridicum remedium Mgr. Filip Pospíšil -- expert projektu Big Brother Awards v České republice. |
10. 6. 2005
Na základě nashromážděných materiálů, vyjádření a informací týkajících se loňského 10. ročníku tanečního setkání Czechtek konaného v srpnu 2004 na loukách u Bonětova na Tachovsku, jsme dospěli k názoru, že zákrok policie proti tancujícím lze hodnotit jako zneužití pravomoci veřejného činitele a násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, píše Stanislav Penc. |
9. 6. 2005
Ruský spisovatel a bývalý disident Alexander Solženicyn (86) varoval v televizním rozhovoru, že není vyloučeno, že v Rusku dojde k obdobné revoluci jako nedávno na Ukrajině. Solženicyn se vyjádřil, že k žádné likvidaci demokracie v Rusku v současnosti nedochází, protože Rusko žádnou skutečnou demokracii nikdy nemělo a nemá. |
9. 6. 2005
Právníci amerického ministerstva spravedlnosti ve středu neočekávaně snížili částku, kterou stát požadoval od tabákového průmyslu jako odškodné za "spiknutí proti americké veřejnosti" ze 130 miliard dolarů na pouhých 10 miliard dolarů, tedy méně než 8 procent původně požadované částky, které mělo být využito na protikuřácké programy. |
9. 6. 2005
Ghazwán al-Muchtár, přeložila Eva Cironisová
Ghazwán al-Muchtár je inženýr žijící v Amerikou "osvobozeném" Iráku, ale on mluví o "okupovaném Bagdádu". Byl otevřeným kritikem americké invaze a okupace Iráku stejně, jako byl otevřeným kritikem Saddáma Husajna. Mnoho historiků považuje Mezopotámii za kolébku civilizace. Bylo tu vynalezeno písmo. Tady byl poprvé vyryt slavný Chamurappiho zákoník. Tady se narodil Abrahám, otec Židů a Arabů. Na území nazývaném nyní Irák se střetaly nejmocnější síly. V různých dobách bylo podmaněno Alexandrem Velkým, zpustošeno Mongoly a ovládáno říšemi, které vznikly v Persii, Turecku, Británii a nyní v Americe. Jedním z prvních činů amerických okupačních představitelů v Iráku bylo zničení hrobky Michela Afláqa, arabského nacionalistického filosofa a zakladatele strany Baas, která vládla v Iráku. Barbarský čin byl zcela neodůvodnitelný a neospravedlnitelný. |
9. 6. 2005
Príbeh sa stal v poslednom čase často používaným pojmom medzi mienkotvornou slovenskou elitou. Pojem príbeh má zhmotniť vývoj slovenských dejín od roku 1989 dodnes, konečne rýdzo slovenských dejín. Slovensko je dnes pevným článkom EÚ, čo potvrdilo nedávno svojim stádovitým parlamentným áno Zmluve o Ústave pre Európe. Aké sú slovenské dejiny? Kam Slováci dospeli? Zbavilo zvrhnutie mečiarizmu slovenskú politickú scénu nedemokratických praktík? Túžili po takomto ekonomickom a politickom systéme, takejto forme demokracie? |
9. 6. 2005
Nie je to tak dávno, čo Rádio Slobodná Európa končilo každý večer svoje vysielanie komickou formulkou: "Sme nezávislá rozhlasová stanica financovaná Kongresom Spojených štátov." Už menej úsmevné je, že fingovaná hra na nezávislosť s jasným politickým pozadím dnes preniká do všetkých oblastí verejného života a výrazne skresľuje demokratické prostredie v Slovenskej republike. |
9. 6. 2005
POHLED NA JAPONSKO ZEVNITŘ:Přečetl jsem si se zájmem v Britských listech článek pana Kechlibara o japonské agresivitě. Vzhledem k tomu, že jsem v Japonsku léta žil, studoval a učil a mám přátele mezi starší i mladší generací, rád bych k tomuto tématu řekl několik slov. Na autorových jednotlivých závěrech je hodně pravdy, ale postrádám jejich zasazení do historického kontextu. |
8. 6. 2005
Rozhodnutí amerického prezidenta George Bushe nepodepsat za Spojené státy dohodu z Kjóta o globálním oteplování, bylo částečně důsledkem nátlaku od firmy ExxonMobil, nejmocnější světové ropné společnosti, a důsledkem tlaku i dalších průmyslových podniků. Vyplývá to z dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které získala podle amerického Zákona o přístupu k informacím organizace Greenpeace. |
8. 6. 2005
Evropská ústava:Kdyby mně bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských. T.G.Masaryk, Cesta demokracie, 1933 Tak nám zabili evropskou ústavu, a to hned nadvakrát. O tom menším pachateli toho mnoho nevíme, zato ten, který některým lidem a hlavně sám sobě připadá veliký, nám toho řekl dost na to, abychom z toho mohli vyvodit pár závěrů. |
8. 6. 2005
V květnu 2005 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou částkou 5000 Kč, dalších 5000 Kč byl příjem z reklamy. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 6. 2005 | Svět vydává bilion dolarů na zbrojení | ||
10. 6. 2005 | Příčinou evropské krize je euro | ||
10. 6. 2005 | Británie zavede placení za jízdu autem do pěti let | ||
9. 6. 2005 | Reakce na článek pana Kechlibara: "Japonci jsou agresivní" | Antonín Líman | |
9. 6. 2005 | Milióny dolárov "nezávislým" inštitútom | Eduard Chmelár | |
9. 6. 2005 | Americká vláda ustoupila tabákovým koncernům | ||
8. 6. 2005 | Bush odmítl kjótský protokol pod vlivem ropné společnosti Exxon | ||
6. 6. 2005 | Rebelie kmánů | ||
6. 6. 2005 | Pozice mrtvého brouka v časech globalizace | Milan Černý | |
5. 6. 2005 | Vzkazuje vám Jeremy Paxman | Jan Čulík |
Měli by čtenáři finančně přispívat na Britské listy? | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 6. 2005 | Britské listy: Průběžný stav financí | ||
10. 6. 2005 | Britské listy jsou komunistické svinstvo | ||
8. 6. 2005 | Proč to nejde a proč by stálo za to zkusit | Martin Marek | |
8. 6. 2005 | Vydávat noviny za 8.600.- Kč měsíčně je výkon hodný Davida Copperfielda | ||
8. 6. 2005 | Britské listy: polovina špíny a polovina perel | ||
8. 6. 2005 | Jsem parazitem, když čtu veřejně přístupné stránky? | ||
7. 6. 2005 | Proč to nejde? | Jan Čulík | |
7. 6. 2005 | Příšerná úroveň a parazitismus Britských listů | ||
7. 6. 2005 | Hodnotou BL je právě jejich nekomerčnost | ||
7. 6. 2005 | S hlubokou neúctou |
Liberalismus | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 5. 2005 | Proč jsem liberál? | Boris Cvek | |
25. 5. 2005 | Inspirativní liberál Karel Marx | Michael Kroh | |
25. 5. 2005 | Naděje, jistoty, antiliberálové | Pavel Urban | |
23. 5. 2005 | Liberalismus (?) a represe | ||
23. 5. 2005 | Chci mluvit do toho, co se mi nelíbí | Jindřich Kalous | |
22. 5. 2005 | Co není liberalismus | Petr Fiala | |
20. 5. 2005 | Liberalismus znamená především osobní svobodu | Milan Černý | |
16. 5. 2005 | Co je liberalismus? | Josef Vít |
Modrá šance ODS | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu | Jiří Jírovec | |
20. 5. 2005 | Mladá internetová pravice zvolna hnědne | Ondřej Slačálek | |
16. 5. 2005 | Modrá šance pro bezpečí země | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Ach, my hlupáčci... | Petr Freiwillig | |
13. 5. 2005 | Ať zdechnou na zápraží nemocnic všichni, co nebudou mít na zdravotní pojištění - alespoň se pročistí genofond | Josef Vít | |
13. 5. 2005 | Argumentace kritiků Modré šance je nepodložená, plná chyb a ideologická | ||
13. 5. 2005 | Modrá šance je šancí pro levici | Lubomír Novotný | |
13. 5. 2005 | Rozkradený stát | Karel Braunheld | |
12. 5. 2005 | Krajský hejtman Petr Bendl obdržel z Rakovníka petici 4965 občanů | Petr Kotyk | |
12. 5. 2005 | Superbohatí lidé utrácením české ekonomice neprospějí |
Literární noviny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
25. 4. 2005 | Literární noviny: Vyhrocení situace mimo právní rámec je krajně nešťastné | ||
25. 4. 2005 | Literární noviny: Opravdu nešťastné vyhrocení | Jiří Vančura | |
20. 4. 2005 | Literární noviny -- po valné hromadě | Jiří Vančura | |
12. 4. 2005 | "Literárky zničili osmašedesátníci" | Ivan Brezina | |
29. 3. 2005 | Ještě jednou k petici na záchranu Literárek | ||
25. 3. 2005 | Poslední číslo Literárních novin: Milník v dějinách žurnalistiky | Ondřej Slačálek | |
18. 3. 2005 | Stačí jedno slovo | ||
17. 3. 2005 | Odmítáme spojování našich zájmů se zájmy Jakuba Patočky | ||
14. 3. 2005 | Patočkova zbytnělá sebedůvěra | Jiří Vančura | |
11. 3. 2005 | Konec Cirkulárních novin | Jan Machonin |
Případ Petra Partyka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 3. 2005 | Free speech is ours, but don't dare use it | Jan Čulík | |
17. 3. 2005 | Dura lex, sed lex | Jaroslav Štemberk | |
17. 3. 2005 | Případ Petra Partyka je svým způsobem pro české soudnictví typický | Aleš Uhlíř | |
16. 3. 2005 | Jak soud potrestal Petra Partyka za to, co mu neprokázali | ||
16. 3. 2005 | Je byrokratičnost omluvou? | Jan Čulík | |
15. 3. 2005 | Chvála soudce Šídla | Zdeněk Jemelík | |
10. 3. 2005 | Stát nemá trestat občany, kteří kritizují úředníky | Jan Čulík | |
2. 3. 2005 | Petr Partyk byl za verbální "trestný čin" odsouzen do vězení | ||
28. 2. 2005 | Špatný zákon omezuje svobodu projevu |
Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | ...a ani spojenci by Německo neporazili bez příspěvku SSSR | ||
23. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce IV. | Boris Cvek | |
23. 5. 2005 | Anglo-německý spor o obětech a vinících | Richard Seemann | |
16. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce III | Boris Cvek | |
13. 5. 2005 | Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi | Filip Sklenář | |
12. 5. 2005 | Válka | Milan Valach | |
11. 5. 2005 | Proč neslavíme konec druhé světové války | Jan Vnouček | |
11. 5. 2005 | Pár myšlenek o druhé světové válce II | Boris Cvek | |
10. 5. 2005 | Smí mít pravda dva konce? | Miloš Dokulil | |
6. 5. 2005 | Tolik válečných mýtů, jako je národů |
"Dáda" Patrasová | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 3. 2005 | PR Dády Patrasové, to je malorážka proti PR Šárky Grossové! | ||
14. 3. 2005 | Novináři na hraní | Bohumil Kartous | |
18. 1. 2005 | Komerční tlaky omezují svobodu slova | Jan Čulík | |
12. 1. 2005 | Dáda Patrasová "hodlá podat trestní oznámení" za recenzi na její televizní show | ||
7. 1. 2005 | Dáda Patrasová je tvrdá profesionálka | Vojtěch Fatka | |
7. 1. 2005 | Dáda využívá jen toho, že malé holčičky budou chtít vypadat stejně umakartově | Štěpán Kotrba | |
5. 1. 2005 | Dáda není dada | Bohumil Kartous | |
4. 1. 2005 | "Dáda" Patrasová škodí dětem a České televizi - dělá jí za to ČT zakázanou reklamu? | Jiří Černý |
Globální oteplování | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 6. 2005 | Ropný lobbista zkresloval v Bílém domě vládní zprávy o globálním oteplování | ||
10. 6. 2005 | Američané se už nemohou skrývat před globálním oteplováním | ||
10. 6. 2005 | Arogance moci | ||
10. 6. 2005 | Zprávy o globálním oteplování zkreslovali nejen ropní, ale také zelení lobbisté | Ivan Brezina | |
9. 6. 2005 | Světové akademie žádají zásah proti globálnímu oteplování | ||
8. 6. 2005 | Bush odmítl kjótský protokol pod vlivem ropné společnosti Exxon | ||
8. 6. 2005 | Šéf britských konzervativců varuje před podnebnými změnami | ||
31. 5. 2005 | Taky bude Vaše dovolená samozřejmě s leteckou dopravou? | Miloš Dokulil | |
27. 5. 2005 | Říkají Vám něco čísla? | Miloš Dokulil | |
27. 4. 2005 | V Arktidě došlo k drastické erozi ozónové vrstvy |
Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
13. 5. 2005 | Curtisova Moc nočních můr na filmovém festivalu v Cannes | ||
15. 4. 2005 | Význačný televizní dokumentarista obvinil BBC, že přehání hrozbu terorismu | ||
31. 3. 2005 | Moc nočních můr Adama Curtise v Bratislavě | ||
11. 3. 2005 | Neoliberální plíživý převrat a smrt demokracie podle Noreeny Hertzové | Stanislav Heczko | |
2. 3. 2005 | Moc nočních můr na Ostravské univerzitě | ||
26. 1. 2005 | Česká redakce BBC informuje o filmu Adama Curtise | Jan Čulík | |
19. 1. 2005 | Curtisova Moc nočních můr znovu v britské televizi | ||
18. 1. 2005 | Bez analýzy a syntézy se ve světě nezorientujete - musíte vytvářet teorie o tom, jak věci jsou | Irena Ryšánková | |
6. 1. 2005 | Jak Adam Curtis bourá mýty prostřednictvím šokujících vizuálních souvislostí | Marta Svobodová | |
6. 1. 2005 | Síla nočních můr v Nostickém paláci |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 5. 2005 | Příjemná zábava s novým Renčovým filmem | Jan Čulík | |
7. 5. 2005 | Zlopověstné dítě přichází do kin | Petr Šafařík | |
15. 4. 2005 | Pár postřehů k Horem pádem | Jan Lipšanský | |
14. 4. 2005 | Je Horem pádem dobrý film? | Igor Daniš | |
8. 3. 2005 | Český lev byl k ničemu | Jan Čulík | |
13. 1. 2005 | Formanovo Taking Off je typické emigrantské dílo | Jan Čulík | |
9. 1. 2005 | Vcelku slušná televizní inscenace | Jan Čulík | |
8. 12. 2004 | Jak se v Jihlavě opět myslelo filmem | Petr Šafařík | |
29. 10. 2004 | Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka | Petr Šafařík | |
10. 10. 2004 | Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta | Jan Čulík |
Evropská ústava a Lisabonská smlouva | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 6. 2005 | Pánové politologové jistě něco vymyslí | Michal Vimmer | |
6. 6. 2005 | Rebelie kmánů | ||
6. 6. 2005 | Pozice mrtvého brouka v časech globalizace | Milan Černý | |
3. 6. 2005 | Barroso: Evropská ústava není mrtvá | ||
3. 6. 2005 | Poučení z francouzského a nizozemského NE | Michael Kroh | |
1. 6. 2005 | Návrat politiky do Francie | Milan Neubert | |
1. 6. 2005 | Problémy Evropské ústavní smlouvy | Martin Kunštek | |
1. 6. 2005 | PBS: Co bude znamenat odmítnutí EU Francií pro USA? | ||
31. 5. 2005 | Timothy Garton Ash: Francii ovládl strach | ||
10. 5. 2005 | Co se stane po odmítnutí euroústavy? |
17. listopad | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 1. 2005 | Oskar Krejčí: Komunisti museli disidentom moc doslova vnútiť | ||
26. 1. 2005 | Opozice nechtěla jít do vlády | ||
24. 1. 2005 | Šlo o lidskou důstojnost, i když to většina už zapomněla | Vilém Prečan | |
24. 1. 2005 | Filipov: Nic se nepohne do května 1990 | ||
24. 1. 2005 | Blacková: Nechte Fojtíka jet do USA | ||
24. 1. 2005 | Proč se v Praze pořád nic neděje | ||
24. 1. 2005 | Klaus: Z Občanského fóra se stává politická strana | ||
13. 12. 2004 | 17. listopad -- přestaňme se litovat | Milan Valach | |
10. 12. 2004 | Trojí ohlédnutí za "Listopady" | Petr Miller | |
8. 12. 2004 | 17. listopad trochu jinak | Miroslav Polreich |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 6. 2005 | Americký Kongres výrazně snížil federální finanční podporu pro veřejnoprávní vysílání | ||
24. 5. 2005 | Změna systému školství aneb univerzální učebnice | Jan Poštulka | |
20. 5. 2005 | V pondělí nebude BBC vysílat "Newsnight"; Paxman odmítl stát se stávkokazem | ||
10. 5. 2005 | Mediální násilí -- nahodilost či logický důsledek stavu společnosti | Petr Sak | |
2. 5. 2005 | Česká televize zahajuje experimentální digitální vysílání | ||
29. 4. 2005 | Odpolitizovat | Bohumil Kartous | |
28. 4. 2005 | Nebylo to nedospělé rozhodnutí nějakého spratka | Jan Čulík | |
25. 4. 2005 | Secretive politicians vanquish a media foe | Jan Čulík | |
25. 4. 2005 | Zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky Parlamentu v České televizi | ||
21. 4. 2005 | ČT opět jako stanice katolické církve |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
22. 11. 2004 | Udalosti, ktoré zmenili pohľad na svet | Michal Barnovský | |
13. 9. 2004 | Definitívny koniec československej jari | Peter Greguš | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
24. 5. 2005 | Změna systému školství aneb univerzální učebnice | Jan Poštulka | |
28. 4. 2005 | Reforma školství je vážně ohrožena | ||
26. 4. 2005 | Je to možné? | Igor Daniš | |
21. 4. 2005 | Nejde o školné, ale o úlohu vzdelania | Igor Daniš | |
7. 4. 2005 | Struktura a funkce | Michal Giboda | |
23. 3. 2005 | Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! | Radek Sárközi | |
10. 3. 2005 | Opravdu školská reforma? | Milan Kulhánek | |
1. 3. 2005 | O voze, o koze a o školném | Radim Valenčík | |
1. 3. 2005 | O školství, prosím, bez demagogie | Rudolf Převrátil | |
28. 2. 2005 | Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem | Jan Drahokoupil |
Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
26. 5. 2005 | Odsoudila katolická církev skutečně své zločiny? | ||
25. 5. 2005 | Není omluva jako omluva | Boris Cvek | |
16. 5. 2005 | Zázrak jako setrvalý argument pro "spasitelnost" víry | Miloš Dokulil | |
13. 5. 2005 | Skutečnými hrdiny druhé světové války byli Svědkové Jehovovi | Filip Sklenář | |
13. 5. 2005 | Papež Jan Pavel II. bude blahoslaven | ||
13. 5. 2005 | Krizová komunikace české katolické církve, smlouva s Vatikánem a ošukaní chlapečci | Štěpán Kotrba | |
13. 5. 2005 | Je vyšetřování pedofilních zločinů podle církevního práva "nevinným vnitropodnikovým disciplinárním řízením"? | Jan Čulík | |
9. 5. 2005 | Oslovily Vatikán představy o Bohu-Hodináři nebo Bohu-Návrháři? | Miloš Dokulil | |
7. 5. 2005 | Vatikán "donutil jezuitu, aby rezignoval z šéfredaktorské funkce" | ||
3. 5. 2005 | Je Vatikán jen středem Obce věřících, anebo panovnickým dvorem? | Miloš Dokulil |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 6. 2005 | Petra Hůlová | ||
3. 6. 2005 | Vždyť přece létat časem je krásné | Tomáš Koloc | |
3. 6. 2005 | Azyl a království | Alex Koenigsmark | |
3. 6. 2005 | Je útlak plodný? Kvete umění při útlaku jinak? | Jan Čulík | |
23. 5. 2005 | "Bez paměti žilo by se lépe ..." | Jakub Kára | |
12. 5. 2005 | Viewegh se k stáru naučil psát | Jan Čulík | |
10. 5. 2005 | Sedmero rozchodů | Irena Zítková | |
6. 5. 2005 | Horory v domácím balení | František Hrdlička | |
14. 4. 2005 | Neprožívám žádné velké excesy | Filip Sklenář | |
21. 1. 2005 | K čemu je podivné myšlení o takových věcech, jako je například literatura | Pavel Janoušek |