Po několika týdnech intenzivního vyjednávání, v jehož čele stál britský ministr financí Gordon Brown, budou během následujících 10 let osvobozeny od dluhů v celkové výši 15 miliard dolarů osvobozeny země, jako je Mozambik a Etiopie. 18 nejchudších zemí, většina z nich v Africe, bude mít zřejmě prospěch z tohoto rozhodnutí téměř okamžitě. 20 dalších zemí bude mít nárok podílet se na tomto projektu, pokud splní přísné podmínky týkající se toho jak tyto země řídí ekonomiku a jak vládnou.

Britské ministerstvo financí konstatovalo, že během nadcházejících 12-18 měsíců bude od dluhů osvobozeno dalších devět zemí a celkem chce skupina G7 pomoci až 40 zemím, jakmile vyřeší své konflikty a ukončí různé občanské války.

Podle Gordona Browna má být více než 40 miliard dolarů dluhů odepsáno okamžitě.

Británi usilovala dlouhodoběji o zrušení dluhů chudých zemí a uzavřenou dohodu lze považovat za velký úspěch Gordona Browna, jemuž se podařilo přesvědčit mnohé neochotné země G7, aby k ní přistoupily.

Dohoda jde dál než dohoda mezi Georgem Bushem a Tonym Blairem, uzavřená tento týden ve Washingtonu, v jejímž rámci mají být odepsány dluhy chudých zemí u Světové banky a u Africké banky, nikoliv však u MMF.

Velká Británie nyní chce zintenzivnit svou kampaň pro zvýšení finanční podpory z bohatých zemí zemím chudým a pro zavedení spravedlivějších obchodních předpisů pro chudé země.

Jak uvedl zpravodaj rozhlasu BBC, dluhy ve výši 40 miliard dolarů, které mají rozvojové země většinou u Světové banky, mají být odepsány téměř okamžitě. Okamžitý prospěch z toho bude mít 18 zemí, včetně Etiopie, Ugandy a desítky dalších afrických zemí. Na programu by se mohlo později účastnit dalších 20 zemí, jestliže splní různé podmínky, hlavně proti korupci. Tak by se hodnota celkově odepisovaného dluhu zvýšila až na 55 miliard dolarů, jenže úroky z těchto půjček jsou často nízké. Takže celkem by každoročně rozvojové země ušetřily na úrocích jen asi 2 miliardy dolarů.

Další velkou otázkou, o níž se má jednat na vrcholné schůzce v Gleneagles v červenci, je přímá hospodářská pomoc třetímu světu.

Katolická humanitární organizace Cafod konstatovala, že by mělo mezinárodní společenství udělat víc: "Jde jen o minimální částky pro nejchudší země světa od nejbohatších zemí a vyžadovalo to obrovské úsilí." Martin Powell z organizace World Development Movement zdůraznil v rozhlase BBC, že je naléhavě nutné odepsat dluhy 64 rozvojových zemí, pokud mají mít šanci dosáhnout rozvojového cíle milénia, totiž snížit počet extremně chudých lidí na polovinu. Dodal, že vládnou obavy, že Západ za odepsání těchto dluhů vnutí těmto zemím škodlivé hospodářské podmínky, které ochromí i jejich demokracii.

Afričtí politikové balík opatření přivítali a konstatovali, že to povede k zlepšení situace ve zdravotnictví, ve školství a v infrastruktuře. Dodali však, že by jejich země měly daleko větší prospěch ze zrušení ochranářských bariér.

Když v roce 1998 byly Ugandě odpuštěny některé její dluhy, umožnilo to této zemi zavést základní školství zdarma. Avšak od té doby se dluhy Ugandy nesmírně zvýšily. A zadluženost afrických zemí zůstává obrovská. Loni musela Zambie splácet až 7 procent svého hrubého domácího produktu jako úroky z dluhů Západu. A v sobotu konstatoval mluvčí keňské vlády, že i když jeho země je považována za relativně bohatou, a tak jí dluhy nebudou odpuštěny, Keňa nicméně vydává třikrát více peněz na splácení svých dluhů Západu než na zdravotnictví. Afrika vítá odpis těchto dluhů, avšak zdůrazňuje, že je zapotřebí dalších, životně důležitých opatření, má-li se tento kontinent osvobodit z cyklu chudoby. Prvotním z nich je nutnost dovolit africkým zemědělským produktům, aby měly možnost konkurovat na rovném a férovém světovém trhu. To znamená ukočení zemědělských dotací pro rozvinuté země. Odhaduje se, že každá kráva v Evropě dostává dvakrát tolik dotací, než kolik peněz většina Afričanů vydělává, konstatoval reportér BBC.

Podrobnosti v angličtině ZDE