Pán Bůh mně nenadělil co se psaného projevu nebo také literárního střeva týče. Asi proto se držím volantu. Nemůžu však usnout po té, co jsem zaslechl v rádiu v úterý večer. Modlil jsem se tak před návratem domů, že jsem nebyl jediný koho podvečerní zpravodajství v rozhlase BBC Radio Four v sedmnáct hodin (Eddie Mair radio show, k poslechu ZDE) z Tel Avivu naprosto šokovalo. (Já to také slyšel, při podvečerním odjezdu z univerzity, pozn. JČ). A doufal jsem, že to někdo napíše za mě, píše Ondřej Císař z kabiny svého tiráku v Británii. Označuje se "Eastern European migrant worker, Řidič TIR, euroskeptik, manžel, otec, pesimista."

K věci:

Sir James Crosby dramaticky ve středu rezignoval na funkci náměstka předsedy britského regulačního úřadu Financial Services Authority poté, co včera vyšlo najevo, že propustil vysokého zaměstnance banky HBOS, který varoval, že banka praktikuje riskantní úvěrovou politiku.

Crosby, blízký spojenec premiéra Gordona Browna, uvedl, že odstupuje, protože "je to pro FSA správný postup". jeho rezignace vyvolala ostrou hádku v parlamentě, kde šéf Konzervativní strany David Cameron obvinil premiéra, že "projevil naprostou nesoudnost", když Crosbyho jmenoval do FSA a za "služby finančního průmyslu mu dal státní vyznamenání (tj. povýšil ho do tzv. "šlechtického stavu").

V úterý vyšlo najevo, že Crosby propustil šéfa HBOS oddělení pro regulaci rizika Paula Moora, který vyjádřil znepokojení nad tím, že banka roste příliš rychle. Crosby se tehdy vyjádřil, že Moorovo varování je "bezpodstatné".

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nezaměstnanost v Británii stoupla v lednu 2007 na skoro 2 miliony osob. Je to nejvyšší počet od r. 1997. Národní statistický úřad uvedl, že širší údaj o nezaměstnanosti, který zahrnuje i osoby, hledající zaměstnání, které však nežádají o podporu v nezaměstnanosti, dosáhl v posledním čtvrtletí roku 2008 1,971 milionu.

Studentům, kteří letos dokončí studium, britská vláda doporučuje, aby přijímali nekvalifikovaná pracovní místa, anebo aby začali dělat dobrovolnou práci zadarmo. Z průzkumu zaměstnavatelů totiž vyšlo najevo, že došlo k ostrým škrtům v počtech zaměstnávaných absolventů vysokých škol.

Angličtí studenti, kteří letos absolvují, budou nejzadluženějšími absolventy v historii. Byli to totiž první studenti, kteří museli platit školné 3000 liber ročně. Zároveň to budou absolventi, pro něž bude nejobtížnější dostat se na trh práce.

Další informace ZDE ZDE

KD│ Politické manévrování mezi prezidentem Obamou a veliteli U.S. Army údajně dosáhlo nové kvality, když velitel CENTCOM generálmajor David H. Petraeus začal vypouštět do médií falešné zprávy o průběhu schůzky s Obamou, k níž došlo 21. ledna, píše investigativní reportér a specialista na bezpečnostní problematiku Gareth Porter v analýze pro Inter Press Service (IPS). Podle zprávy z Petraeova okolí si Obama měl vyžádat tři různé plány stažení z Iráku, včetně jednoho, který je rozvržen až na 23 měsíců. Zpráva převzatá poté agenturami McClatchy Newspapers a AP sugeruje, že Obama ustupuje od stažení jednotek během 16 měsíců, jež sliboval během volební kampaně. Podle Portera však neexistuje důkaz, že se uvedená zpráva vztahuje k nějakému konkrétnímu Obamovu kroku nebo k čemukoliv, co se na schůzce 21. ledna skutečně stalo.

Čtyři nejvýznamnější činitelé dvou čelných britských bank, kteří přivedli Royal Bank of Scotland a HBOS na hranici kolapsu, tedy dva bývalí generální ředitelé a dva bývalí předsedové správní rady, se podrobili křížovému výslechu v parlamentním výbory pro finanční záležitosti v Dolní sněmovně. Jejich banky musely být nedávno zachráněny miliardovými částkami z kapes daňových poplatníků. Všichni čtyři se veřejně a hluboce omluvili za potíže, které způsobili akcionářům i příslušníkům komunity, v níž žijí, i daňovým poplatníkům.

Minulý týden jsem našel ve sklepě potopu způsobenou prorezavěním kotle na teplou vodu. V neděli dopoledne se objevil mistr s učedníkem, za příčinou opravy. Učedník, pořízek kolem 25 let, občas něco podal nebo přidržel. V mezidobí mi stačil vysvětlit, že momentálně navštěvuje college, kde se učí instalatéřinu, a tohle je jeho praxe. Je to třetí obor, který studuje. Mimo jiné má v kapse diplom počítačového technika, ale v tom oboru nedostal práci, která by byla alespoň trochu zajímavá.

Nechodí na college z oboru na obor, aby si prodloužil studentský život, ale proto, že tápe. Platí školné, ale není mu to příliš platné. Motivace ke studiu zjevně záleží na něčem jiném než na školném.

Uprostřed hospodářské krize v Německu se vzdal svého úřadu ministr ekonomiky a technologie Michael Glos. Jeho nástupcem byl předevčírem jmenován předseda bavorské CSU, sedmatřicetiletý Karl-Theodor zu Guttenberg.

Češi opět jen dobíhají za Sarkozym. Mirek Topolánek se rozkýval a chce Francouzům osladit jejich koketování s ochranářskými opatřeními při překonávání krize. ZDE

Nicméně francouzský prezident je opět o krok dál. Znovu je v samém centru světového dění, na návštěvě v Bagdádu, aby v irácké metropoli usiloval o zachování jednoty země, ale především připravil francouzskému průmyslu cesty k obnově významného světového strategického hráče. Sarkozy si musí stoupnout na vyšší schod, aby se srovnal s Topolánkem. Jenže co má úspěch u bulváru, v reálné politice neplatí. ZDE

O osudu multimediálního projektu Českého rozhlasu Odhalení, který po třech úspěšných letech jeho autoři v listopadu loňského roku zastavili, stále není rozhodnuto. Projekt byl loni zastaven, protože Rada ČRo dlouhodobě bránila jeho dalšímu rozvoji. Podporu projektu Odhalení vyjadřují i známé osobnosti. Iniciativa Gorily online v ohrožení dostala dopis od Heleny Štáchové, ředitelky divadla Spejbla a Hurvínka.

Pravila před léty babička poté, co v nejlepších letech ovdověla. Zůstala sama se dvěma malými dětmi, domkem a velkou zahradou. Na každou práci v domě si najímala řemeslníky za těžce vydělané peníze. Dřela na družstevním poli, doma na malém hospodářství, živila sebe i děti sama.

Překvapivý dokument je umístěn na stránkách ČSSD (je to myšleno vážně, nebo je to nějaká provokace?) ZDE

Je zajímavé, že pan Mareš publikuje svou vizi na webu politické strany, i když předtím uváděl: "Žádná ze stran nemá právo vládnout, neboť každá hájí pouze své zájmy, bez ohledu na ostatní, s ohledem na sebe, své rodiny a blízké a své příjmy." ZDE

Je symptomatické, že pisatele Stanislava Mareše překvapují i tak elementární věci, jako asymetrické rozdělení pravděpodobnosti: "Jak je možné, že většina obyvatel, žije hůře než ostatní?" ZDE

Mimochodem, asymetrické rozdělení pravděpodobnosti se objevuje i u inteligenčního kvocientu, odtud bonmot Miloše Zemana, že většina populace má podprůměrné IQ. Průměr zvyšuje malé množství jedinců s výrazně nadprůměrnou inteligencí.

Hezký dokument o asymetirckém rozložerní pravděpodobnosti najdeme ZDE

Jsem zvědav, jaké dokumenty zveřejní ČSSD na svém web příště.

Dokumenty k volební reformě přinesly Britské listy dřív než všichni jiní, stanovisko vlády je ve všech médiích a stanovisko opozice jsem nemohl nikde najít. Čímpak to asi je? ptá se Štěpán Kotrba. Proto, podle zásady Audiatur et altera pars, kterou, jak se zdá, česká média nerespektují, dáváme zde prostor i šéfovi opoziční ČSSD Jiřímu Paroubkovi:

ODS předpokládala, že hejtmanské volby bude vyhrávat vždy, stejně jako dosud vyhrávala senátorské. Proč? Volební model Senátu doposud preferoval volbu těch, co mají vliv. Co měli moc. A moc jsou peníze. Systém eliminoval myšlenky, program a vyzdvihoval marketing. "Volte jméno, které znáte..." A takto zvolili občané například i senátora Fischera nebo Vladimíra Železného. Stejné "osobnosti" volili i do čela hejtmanství. Do chvíle, než i zde selský rozum a program zvítězil nad volbou líbivých řečí. Do chvíle, kdy zvítězily prázdné peněženky nad akvaparky a podnikatelskými sítěmi. Taková je ale i logika budoucích voleb.

Pro ty z vás, kteří využíváte poštovní schránky na portálu Seznam, máme návod, jak zde najít každý den nejnovější články Britských listů. │RED

Přidání Britských listů do čtečky Seznam PŘIDEJ

Přidání Britských listů do JYXO a dalších čteček ZDE

Přidat Britské listy mezi Oblíbené ve vašem prohlížeči ZDE

Je hezké, že popisujete složitý postup, jak přidat kanál RSS Britských listů na personalizovanou homepage Seznamu. Totéž lze zařídit kliknutím tento link:

Obdobným způsobem lze kanál RSS Blistů přidat i do jiných personalizovaných služeb, inspiraci možno najít třeba ZDE, upozorňuje Petr Nachtmann.

Slyšeli jste někdy, že referendum vyvinuli jako nástroj uzurpace své moci diktátoři? Ne? V tom případě nečtete MF Dnes , deník, který sám sebe charakterizuje jak médium "vyznávající v názorové části hodnoty svobody." Já ho také nečtu, ale téměř vždy, když ho otevřu :-), najdu v něm popsán úplně jiný svět. Ten popis je plný stereotypů, tendencí a z nich pochopitelně vyplývajících intelektuálních zkratů. Vrstevnatě a v denní periodě vytvářená simulacra se vrší jedno na druhé a staví vlastní konstrukci světa. Říkám si, že lidé, kteří tento deník otevírají pravidelně, se musejí s tímto světem minimálně částečně identifikovat, jinak by ho přece nemohli číst. V tom okamžiku mi není moc dobře po těle. MF Dnes čte denně údajně více než milion lidí...

Co by byl ředitel ČEZu, prezident či poslanec bez nablýskaných podlah, vyleštěných stolů a umytých toalet? Mohli by pánové vést svá důležitá jednání na smetištích, která jsou schopni každý den po sobě, ve svých rezidencích, zanechat?

Je docela obveselující sledovat, jak naši vyvolení nestíhají a jak na poněkud krizí pošramoceném černém pozadí a prosvětleném přítmí v sále se jejich černé divadlo stává minimálně šedým a někdy dokonce reflektor přímo ulpí na černém živém vodiči nesoucím údajnou tmou před údajným temným pozadím nějakého toho barevného kašpárka, který se má normálně jakoby volně vznášet a nad kterým máme dělat za normálních okolností jéje. Pravda ovšem je, že v už předsálí neprodávali popcorn ani kolu, nebyly vynesené odpadky od odpoledního představení a záchody také zrovna nevoněly. To je potom člověk v divadle hned pozornější a iluzím méně náchylný.

Samotná skotská vláda se boji udělat razantní krok a zvýšit daně, kterými by zaplatila svoje balíčky. Jan Čulík demagogicky zapojil bezplatné univerzity ve Skotsku do diskuze o zavedení školného v ČR. Jsem student VŠ a když vidím, jak českým studentům chybí motivace ke studiu, přivítal bych poplatky a moc rád bych je sám platil, píše čtenář Jaroslav Moravec a dodává:

Na Britských listech jsem četl o populistických krocích skotské vlády, která rozdává svým občanům vše možné, ale po Severním Irsku jsou výdaje na jednoho Skota mnohem vyšší než na Angličana. Reformu volebního systému v ČR vítám, jen se podívejte, jak vratkou vládu máme už tolik let.

Panu Jaroslavu Moravcovi bych rád poradil. Nenechte se frustrovat absencí poplatků za studium v České republice a motivujte se k studijním výsledkům třeba tím, že každý měsíc pošlete na konto některého dětského domova pár tisíc korun. Kromě skvělých studijních výsledků Vám budou odměnou i rozzářené dětské oči, píše A. Kubačák.

Odpověď na tuto otázku je jednoduchá: nestane a nemůže se stát, protože školné takový úspěch nezaznamenalo nikde na světě. Zavedení školného na universitách je záležitost čistě ideologická a jako taková ochotně přejímaná současnými politiky a "odborníky" přes reformy školství.

Nutnost školného je většinou zdůvodňována zlepšením kvality výuky a dále tím, že si studenti prý budou vzdělání víc vážit, když za ně zaplatí. Je dosti smutné, že tento očividný nesmysl podporuje na svém blogu třeba universitní profesor Kamil Wichterle.

Lichá představa, že když studenti začnou na vysokých školách za své vzdělání platit, jakýmsi zázračným způsobem dojde k magickému zlepšení kvality vysokého školství, je naprosto nelogická. Je mi nepochopitelné, jak to lidé s ideologickými klapkami na očích v ČR mohou neustále opakovat. Proč se nepodívají kolem sebe.

V roce 2008 vyšla v řadě studií z korpusové lingvistiky kniha Václava Cvrčka nazvaná Regulace jazyka a Koncept minimální intervence. Byla by zajímavá už z toho důvodu, že pojednává provokativním způsobem pravděpodobně o nejkontroverznějším bohemistickém, ale i obecně jazykově-kulturním tématu, totiž o míře a způsobu kodifikace českého spisovného jazyka. Kdyby se jednalo jen o odborné otázky, dala by se snad ponechat reflexe této publikace na vědeckých periodicích. Co mě přivedlo k tomu zabývat se jí mimo jejich okruh, je kromě polemiky s jistými vývody i skutečnost, že ji považuju za poměrně ilustrativní příklad vztahu vědy, společnosti a politiky, stejně jako ukazuje na zvláštní rysy korpusové lingvistiky a její meze.

Má-li mít české protiradarové hnutí nějaký praktický dopad, musí být slyšet na mezinárodní scéně. Jestliže současní čeští politikové vystupují v mezinárodních sdělovacích prostředcích a šíří tam představu, že Česká republika americký radar bezpodmínečně chce, protiradaroví aktivisté musejí takovéto výroky systematicky a trpělivě dementovat a poskytovat neinformovaným západním médiím důkazy, že se v ČR proti radaru staví až 70 procent obyvatelstva a že se západní média nechávají opíjet rohlíkem.

V reakciách časti čitateľov na Slovensku aj v Čechách cítiť istú škodoradosť, keď tlač píše o hospodárskych ťažkostiach v okolitých štátoch spôsobených krízou. Politici nás na domácej scéne presviedčajú o tom, že my sme na tom lepšie ako iní (nejaké argumenty si vždy nájdu) a že nás sa tá kríza nedotkne (september 2008), dotkne len okrajovo (október 2008), trochu spomalí náš rast (december 2008), možno dôjde k miernemu poklesu HDP (január 2009). Bohužiaľ, to nie je len české alebo slovenské špecifikum, podobné boli reakcie vo väčšine štátov.

Duchové. Blíží se úplněk. Čas jako stvořený pro duchy. Nejen pro ty, kteří vás občas překvapí ve snu, aby vám připomněli věci, které si nechcete připustit. Jsou ale i duchové, kteří jsou přítomni více než ve snu: straší přímo v realitě. Ne, nebojte se, nedošlo u mne k narušení „intuitivních vlastností ontologické kategorie“ ani k „přenosu obsahu jedné ontologické kategorie do jiné“, jak o víkendu psal František Koukolík v příloze Věda Lidových novin. Duchové, kteří se tu a tam vynoří ze zapomnění malého či většího ale nemusejí pouze strašit.

Jak jsem mnohokrát psal ve svých článcích pro Britské listy, považuji změnu volebního systému, nejlépe na většinový, za nezbytnou pro řešení dlouhého, bezvýchodného patu, který ochromuje českou politiku.

Nejsem si však jistý, zda různé kompromisy s menšími stranami, jak nyní postupuje vládní koalice, mohou situaci vyřešit. Bez jasné dohody mezi ODS a ČSSD a bez úprav Ústavy zůstanou volební výsledky i nadále neprůhledné a nejspíše i patové.

CRI│ Kyrgyzský parlamentní výbor pro státní obranu, bezpečnost a reformu soudnictví podporuje vládní návrh na uzavření vojenské letecké základny Manas . Sdělila to předsedkyně výboru Leila Stryková. V nejbližších dnech začnou jednání o zákonu ve výboru pro mezinárodní záležitosti a v ústavním a právním výboru kyrgyzského parlamentu. Plenární zasedání by se zákonem mělo zabývat 12. nebo 13. února.

Sarkozy není teoretik, jako MF Dnes, která píše strhující teze o „totalitních referendech“. Prezident Francouzské republiky, „zakládající země Evropské Unie“, si ale na rozdíl od MF Dnes může dovolit referenda v Evropě zakazovat.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V lednu 2009 přispělo celkem 187 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 43 243.45 Kč. Příjem z reklamy byl 6000 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 31. 1. 2009 částku 114 952. 65 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,816.91 EUR.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.