V referendu 29 května 2005, 55 % francouzských občanů řeklo Ne návrhu evropské ústavy. Během kampaně, která trvala půl roku, byly rozebrány a prostudovány 2 miliony výtisků tohoto dokumentu a proběhlo několik tisíc veřejných diskusí. Prezident Jacques Chirac v televizním projevu hodinu po oznámení výsledků rytířsky přiznal svou porážku: „Lid rozhodl“. V kuloárech ministerstva vnitra se ale již během vyhlašování výsledků hlasování ozvaly hlasy: „Jen voli mohli říct ne“ Seuls les cons ont pu dire non. Další „voli“ pak řekli Ne v referendu 1. června 2005, tentokrát Nizozemci.

„Eurooptimistický“ ministr vnitra Sarkozy se na troskách francouzské levice stal prezidentem 6. května 2007, a ihned začaly kolovat velmi zajímavé zvěsti, že Francouzi a Nizozemci vlastně „špatně hlasovali“, protože prý buď špatně pochopili text, nebo ho vůbec nečetli. Lisabonský summit, který se sešel 18. října 2007, na Sarkozyho návrh rozhodl, že žádná referenda pro jistotu již v Evropě nebudou, a že Lisabonskou smlouvu schválí parlamenty. Česká vláda byla u toho. Aby se mohla dále „integrovat“ Evropa, musí právo na referenda jako součást suffrage universel (všeobecného hlasovacího práva) jít v Evropě stranou. To pochopí každý „eurooptimista“.

Sarkozym svolaný Congrès do Versailles 4. února 2008 potvrdil, že „nová vylepšená a zjednodušená“ 500 stránková Lisabonská smlouva, obsahující 97 % původního textu, bude schválena prostřednictvím parlamentu. „Zástupci lidu“, shromáždění ve versailleském paláci, řekli „Ne referendu“, ačkoli 70 % francouzských občanů (to číslo mi něco připomíná) referendum požadovalo. Toto první přímé zpochybnění výsledků lidového hlasování od konce války prošlo díky tomu, že 145 „socialistických“ poslanců se zmužile „zdrželo hlasování“.

Mezitím také hlasovali Irové, protože to vyžaduje jejich ústava, a řekli Ne. Další „pomatené referendum“. Sarkozy to vyřešil tak, že prosadil u svých evropských partnerů, že Irsko bude hlasovat znovu, a bude hlasovat tak dlouho, dokud neřekne ANO.

Politická integrace liberálně kapitalistické Evropy probíhá bez referend a s vyloučením veřejnosti.