GALERIE

Ze studie, zveřejněné v Journal of the American Medical Association vyplývá, že běloši středního věku v Anglii jsou podstatně zdravější než běloši středního věku ve Spojených státech, a to přesto, že Spojené státy vydávají téměř dvojnásobek financí na zdravotnictví na jednoho obyvatele než Velká Británie.

Je samozřejmě značně banální konstatovat, že naše Vánoce přes všechna slova a křesťanské symboly, které se všude ozývají, nemají s původním poselstvím tohoto svátku nic společného a že jsou dokonce jeho téměř pravým opakem. Pokud laskavého čtenáře těchto řádků neživí zrovna obchod a neslaví tudíž kýžené žně plynoucí z vánočního nákupního šílenství, dá mi jistě za pravdu, že s těmito svátky je něco hodně moc šejdrem. Vánoce jsou dnes pro nás tím nejdůležitějším svátkem konzumního stylu života, které je pro severní polokouli Země tím základním náboženstvím.

Proto odmítáme každou ideologii nebo ekonomický režim, který staví zisk nad lidi, který nepečuje o celé stvoření a ty Boží dary, které jsou určeny pro všechny, vyhlašuje za privátní vlastnictví. Odmítáme každé učení, které ve jménu Evangelia slouží k ospravedlnění nebo neklade odpor takové ideologii.

Jako odpověď na naléhavý apel členských církví v jižní části Afriky, které se sešly roce 1995 v Kitwe, a v uznání rostoucí naléhavosti hospodářské nespravedlnosti a ekologického zničení, vyzvalo 23. valné shromáždění (Debrecen, Maďarsko 1997) členské církve Světové aliance, aby vstoupily do procesu "poznání, výchovy a vyznání (processus confessionis)". Církve přemýšlely o textu z Iz 58,6 "rozevřít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmeným volnost, každé jho rozbít"; současně slyšely volání svých bratří a sester po světě a uvědomily si, do jaké míry stvoření - Boží dar - je ohroženo.

Tak se nám to s tím radarem hezky vrbí. Hřmotný Valach s gulama, premiér Miroslav Topolánek, prohlásil ve svém zahajovacím projevu na kongresu ODS: „Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto stojí za to udržet tuto vládu.“

Možná je to jeden z hlavních důvodů, proč Topolánkova vláda vůbec vznikla, ale to nechme stranou. Díky za nalití čistého vína. Takže Rusko, nikoli Severní Korea nebo Írán, na které už nikdo nevěří, nikoli mlhavá hrozba arabského nebo islámského terorismu.

AP│CRI│ Polsko dále zesílilo své požadavky vůči Spojeným státům, které chtějí na území našeho severního souseda umístit sila s antiraketami, které by naváděl radar z Brd. Polský premiér Donald Tusk v pátek sdělil, že nepřipustí vybudování americké základny na svém území, pokud se mu nedostane "stoprocentních" záruk, že zařízení bude sloužit polské národní bezpečnosti. "Nemůžeme se vystavovat riziku, aniž bychom měli stoprocentně zaručenou naši bezpečnost. Pokud podobná jistota nebude, nebude žádná základna (v Polsku)," řekl Tusk polskému tisku.

Seznámil jsem se s posteskem ruské strany, že stále nevidí žádné logické důvody k umístění radaru na území České republiky. Musím říci, že mne slovo logika v této souvislosti nejen tak trochu pobavilo, ale zároveň mne přivedlo k zamyšlení nad tím, jak by se asi dalo na požadavek logického vysvětlení zareagovat.

Nejsnadnější odpověď spočívá v tom, že je to marné, protože se jedná o věc veskrze politickou a ta povětšinou žádnou logiku nemá.

Vláda ve středu schválila novelu občanského soudního řádu, kterou se počátkem příštího roku bude zabývat Poslanecká sněmovna. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) mají novinky ochránit děti. Stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová (ČSSD) si naopak myslí, že dětem uškodí.

Pěkný vánoční dárek připravila ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková a ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil všem dětem. „Nebudeš-li mít rád svého rodiče, pak tě to naučíme,“ zakukleně praví novela občanského soudního řádu. Tzv. navykací režim má platit v případech, kdy se má dítě začít stýkat s rodičem s nímž nebylo dlouhodobě v kontaktu, aby obnovilo sociální a citové vazby. Krásná formulace, nemyslíte?

ČT: Stahování Britů z jihu Iráku se může vysvětlovat jako příznak zklidnění situace.

The Independent: Iráčtí generálové upozorňují, že šíitští ozbrojenci v Basře jsou opravdu lépe vyzbrojeni než jejich jednotky.

Nejen ideologicky zatížení bloggeři v českém mediálním prostředí deformují skutečnost. Kdybych měl věřit tomu, co tvrdí Česká televize, musel bych se domnívat, že situace v Iráku je konsolidovaná a že tato země začíná pomalu ale jistě žít svým vlastním životem, který se pomalu, ale nezadržitelně zlepšuje. Jako největší problém bych asi viděl situaci na severu země, kde propukl otevřený konflikt mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci. Vraždění žen a vyhlazování sunnitů či křesťanů v Basře a reálná bezmoc oficiálních bezpečnostních jednotek vůči lépe vyzbrojeným šíitským militantům, nic z toho bych ze zpravodajství ČT nemohl vytušit. Pro českého diváka prostě nic takového neexistuje.

"Jak je vláda slušná a civilizovaná, se pozná podle toho, jaký postoj zaujímá k nejslabším, ne nejsilnějším členům společnosti."

Ho Ho Ho, pravil Santa Nečas...

Jen tři dny před 24. prosincem mi poštovní doručovateka přinesla k podpisu obálku z MU, odboru sociálních věcí. Ne, že bych nebyl na tento vánoční dárek připraven, byl jsem na něj předem upozorněn, no zaujala mě formulace zahájení správního řízení, píše Petr Vaněk, držitel ZTP/P.

Velká půlnoční "šou", uspořádaná ze politickou mocí na hranicích se všemi sousedními státy, měla řadového občana přesvědčit, že se dožil dalšího historického přelomu. Od příslušníků euroskeptické ODS nešlo opět o nic víc, než o známé "divadlo pro prostý lid".

Na internetovém zpravodajském portálu Novinky.cz jsem si v článku "Tancredo vzdal kandidaturu na amerického prezidenta" přečetl, že "když papež Benedikt XVI. řekl, že islám je civilizací snažící se zničit tu západní, (Tancredo) apeloval na něj, aby se neomlouval". Nevím, jestli se to dá označit za mediální manipulaci, ale rozhodně vím, že papež Benedikt XVI nic takového neřekl.

Obávám se, že autor této zprávy názorně ukázal jak media dokáži interpretovat různé výroky a jak snadno dokáži tyto interpretace šířit a to si mnohdy nemusejí ani svého činu byt vědomé.

Neboť papež Benedikt XVI pouze citoval šest set let starý text, podle něhož prorok Mohammed káže šířit víru mečem. "Ukažte mi, co Mohammed přinesl nového, a uvidíte, že jsou to samé špatné, nelidské věci, jako příkaz šířit jeho víru mečem," citoval papež byzantského císaře Manuela II. Myslím si, že v tom to případě je potřeba se papeže zastat neboť nikdy neobvinil islám nebo muslimy z toho, že "chtějí zničit západni civilizaci".

Že Ježíškovi věří víc lidí než komunistům, až tak nepřekvapí. Ale že Ježíšek má lepší skóre než lidovci, jeho lobbistická strana, s tím už si politologové jistě pohrají.

LN, Zbyněk Petráček: Ježíšek táhne víc než lidovci ZDE

Desmond Morris proměnil naše chápání člověka -- a rozhněval feministky -- svým bestsellerem ze šedesátých let Naked Ape, Nahá opice (česky vyšlo v roce 1971 v drasticky zcenzurované verzi, komunistický režim nesnesl explicitní informace o sexuálním chování lidského druhu, takže v českém překladu chybí snad polovina knihy). Nyní, kolem osmdesátky, poskytl autor rozhovor deníku Guardian.

Morris má rád koncept hravosti a zastává názor, že vypovídá mnoho o lidské evoluci. Naše hravost je motorem našeho důvtipu a naší zvídavosti. Právě v důsledku své hravosti jsme jako biologický druh dokázali zvítězit nad fyzicky silnějšími druhy a stát se vládci světa. Hravost vysvětluje, jak jsme došli k tomu, že nosíme oděvy, hrajeme počítačové hry, shazujeme "inteligentní" bomby a díváme se na soutěže v tancování v televizi. Hrajeme si, proto jsme.

Pro ty co neradi čtou do konce: bylo to velmi zajímavé. Nebyla nouze o tragicky humorné epizody a radarovci jistě řekli více než chtěli říct. Což bylo také hlavním cílem. Štáb Klvaňovy televize nahrával ruchovým mikrofonem i diskuze na chodbě před debatou o po jejím skončení. Málem byl za to jedním z panelistů po skončení diskuze inzultován. Klvaňa potvrdil, že za snahou mít v Čechách americké vojáky je strach této vlády z vlivu Ruska. Snad se podaří medializovat i nesporné a temnější aspekty celého projektu, než jen oslavné ódy MFD a dalších mainstreamových médií nebo naopak jejich významné mlčení. Debata proběhla v budově České vědeckotechnické společnosti na Novotného lávce, cílem organizátorů bylo vytvořit tlak na poslední verzi zmatečných a nekonzistentních frází profesionálních obhájců radaru a zejména medializovat ty aspekty, které se daří úspěšně tutlat.

Nesestříhaný audiozáznam z celé besedy │33 MB WMA

Velmi zvláštní veřejnost se to sešla na diskuzi "s občany", na které jsem byl spolu s profesorem Oskarem Krejčím účasten jako panelista. Vláda si sem nominovala "své lidi" kteří měli markýrovat veřejnost sympatizující s Klvaňou a jeho soudruhy z ministerstev obrany a vnitra. Vládou pozvaných občanů nebylo málo. Oficiální pozvání mělo dostat skoro deset lidí. Do sálu se přitom vešlo pouze 40 osob. V panelu přitom seděli čtyři představitelé vlády: vládní koordinátor Tomáš Klvaňa, za ministerstvo obrany zástupce ředitele sekce obranné politiky a strategie Radomír Jahoda, podplukovník Lubor Koudelka ze sekce obranné politiky a strategie MO, a zástupce ministerstva zahraničí Viktor Dvořák. Proti nim dva kritici vládních aktivit.

V současné diskusi o porovnávání kvality zdravotnictví dochází k několika nedorozuměním.

(Autor je lékař.)

Rád bych učinil několik poznámek k článku Jana Čulíka "Podle Světové zdravotnické organizace je americké zdravotnictví kvalitou na 72. místě na světě, Británie na 26. místě" (Britské listy, 19. 12. 2007).

Na úvod je na místě zdůraznit, že jako klasický liberál samozřejmě preferuji, aby se oblast zdravotnictví co nejvíce řídila principy svobodného trhu. Nehodlám ale nějak specificky hájit americký systém zdravotní péče, a to mj. z toho důvodu, že tento systém se ve skutečnosti od svobodného trhu, jak jej chápají liberálové, dosti odlišuje. V nejlepším případě lze říci, že jde o systém smíšený, s vysokým rozsahem státních zásahů. Sám fakt, že americké zdravotnictví vykazuje ten či onen neduh, tudíž ještě nutně neznamená, že viníkem je "svobodný trh", resp. údajná nedostatečná socializace či etatizace amerického zdravotnictví. Takové tvrzení by bylo nezbytné podepřít dalšími přesvědčivými argumenty a důkazy, které by doložili příčinnou souvislost mezi těmito jevy. Tolik pro pořádek, neboť výše uvedeného logického omylu se autoři článků na Britských listech dopouštějí velmi často.

Nyní se pokusim uvést na pravou míru některá Čulíkova tvrzení.

Autor je výzkumným pracovníkem v Liberálním institutu.

Vedoucí představitelé amerického zdravotnictví často tvrdí, že americké zdravotnictví je nejlepší na světě. Avšak z nedávných studií lékařských výsledků a statistik o úmrtnosti a chorobnosti vyplývá, že navzdory vydávání více finančních prostředků na zdravotnictví na jednoho obyvatele a navzdory tomu, že USA dávají na zdravotnictví větší podíl svého národního příjmu než jakákoliv jiná země, Spojené státy nedostávají za všechny tyto výdaje souměřitelné výsledky. Mezinárodní hodnocení názorů pacientů a jejich zkušenosti ohledně zdravotnických systémů, které vytvořil Commonwealth Fund, umožňuje hodnotit výkon amerického zdravotnictví ve vztahu k jiným zemím, a to z hlediska pacienta, argumentuje mezinárodní analýza Commonwealth Fund, na niž nás upozornil z Austrálie Jiří Sahula. Analýza zkoumala zdravotnictví v šesti zemích světa: v Austrálii, v Kanadě, na Novém Zélandě, v Británii a v USA.

Akt prezidentské volby požívá v naší veřejnosti tradičně jisté úcty. Tím spíše tomu bývá tam, kde je s touto funkcí navíc spojená výrazná výkonná moc (třeba v USA, ve státech Latinské Ameriky, v současné Francii). V ČR je zajímavé, že a jak se obtížně hledali další kandidáti na tuto funkci, jakmile jednou se o znovuzvolení začal ucházet současný prezident V. Klaus. V USA je nepřehlédnutelné, že vážných kandidátů mají obě hlavní politické strany každá málem deset (přesně po osmi). Že by to bylo jen tím, že USA jsou velkou zemí s 300 miliony obyvatel a my jsme jen malá zemička, jen s něco málo nad 10 miliony občanů?

Tolik slovenský server Mediálne.sk. Je s podivem, že generální ředitelé Slovenského rozhlasu neumí už po několik let sestavit realistický rozpočet pouhých 5 stanic při realistickém předpokladu výběru koncesionářských poplatků a neumí koncesionářský poplatek vybrat alespoň od největších neplatičů - od právnických osob - třeba prostřednictvím soudních žalob. Rada schvaluje zjevně nerealistické výhledy příjmů bez ohledu na realitu minulých let, ředitelé podle toho plánují výdaje a ke konci roku se diví oni, radní, ministr kultury i poslanci.

JU│ Když před pár dny náčelník generálního štábu ruské armády Balujevskij prohlásil, že v případě startu polské antirakety, bude automaticky vyhlášen poplach pro ruskou protiraketovou obranu, vyzvalo to v Polsku velmi nepříznivou reakci. Polský premiér Tusk tehdy prohlásil takové vyjádření za nepřípustné s tím, že mu tvrzení o automatické reakci ruské protiraketové obrany připomíná ty nejhorší doby minulosti. Podle něho je to nepřípustné, neboť žádný ruský generál nebude do rozhovorů mezi Polskem a USA zasahovat.

Izvestie se snaží vysvětlit, co by se asi stalo, pokud by byl zaregistrován ruskou protiraketovou obranou start rakety z Iránu směrem k Evropě.

Vánoce na krku a jako známý nelida, také jimi rád trýzním občany. Protože jsem také občan, mučím především sám sebe. Je to výhodné, protože toho svého občana mám nejblíže po ruce. A navíc jsem s ním často sám beze svědků a tak mne nikdo třetí nepráskne. Kde jsou tři Češi tam je zákonitě jeden práskač. Dnes je zakázané všechno a všude je to samý donašeč, pomlouvač, fízl a špicl. Práskači jsou i na nádraží.

Vážený pane předsedo, obdržel jsem Váš veřejný dopis, v němž mě vyzýváte, abych se zúčastnil veřejné televizní debaty s panem profesorem Janem Švejnarem, jemuž Vaše politická strana vyjadřuje svou podporu jako kandidátovi na funkci prezidenta republiky. Plně s Vámi souhlasím v tom, že česká veřejnost má právo znát osobnost a názory kandidátů na funkci hlavy státu. Pro to, aby si občané mohli udělat vlastní názor na uchazeče o nejvyšší ústavní funkci, však nestačí pouze pár desítek minut televizní debaty.

Považuji odpověď pana prezidenta Václava Klause na moji výzvu k diskusi s profesorem Janem Švejnarem primárně za odpověď čestného předsedy ODS, nikoliv za odpověď sebevědomé hlavy státu. Již prezident Tomáš Garrigue Masaryk řekl, že „demokracie je diskuse“. Vyhýbání se diskusi je vždy projevem slabosti a výmluvy, které k tomu pan čestný předseda ODS a kandidát na prezidenta Václav Klaus používá, nepřispívají ani jemu osobně, ani důvěře veřejnosti.

Zavítal jsem včera za mrazivého podvečera se ženou do pizzerie na rohu Lípové ulice. Před pár měsíci jsme zde jedli, nebylo to špatné. Že se mezitím něco změnilo, nebylo lze z interiéru poznat. Bylo krátce před pátou, zde „happy hour,“ na zvýšeném přízemí gastronomického podniku krom tříhlavého lelkujícího personálu nebyla ani noha. Výborně, nebudeme na jídlo dlouho čekat. Usedli jsme, přistoupil číšník.

Poznámka k článku Italská happy hour ve Zlaté Praze.

Stálo by za to napsat o pražských restauracích knihu. Žánrově fraška s hororovými elementy, zobrazující tu bídu luxusu, který se snaží tento specifický svět předstírat. Kromě toho by to mohlo posloužit jako sonda do duše pražského číšníka, přízemního človíčka s nesmírně vysokým míněním o sobě samém, současnou to inkarnací kulturního archetypu lokaje, snobštějšího než samotní snobové:)

Na prvním jednání Výboru pro prevenci domácího násilí Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů byla řeč i o tzv. "štrasburských tatíncích", proto je dobré seznámit se, co jsou (až na výjimky) zač. Vaší pozornosti doporučuji následující projevy lásky k dětem a manželkám i respektu k orgánům veřejné moci, viz níže.

K tomuto "blábolu" mě inspirovala poznámka v Britských listech. Je zajímavé, že právě otázka, zdali se budu soustředit (brr), nebo se soustředím, vyvolala zájem redakce. Vždyť se dá podobných skvostů najít celá řada, třeba takových, že "ženy, jsa polovinou národa" nebo "národy, jsouc provokovány", či "starý pán, sedíce na lavičce, pozoroval mládež, jenž dováděla" a mnoho dalších. Kolik čtenářů žasne nad dnešním nesprávným používáním přechodníků a diví se, proč si pisatelé nezjednoduší (nebudou zjednodušit?) svůj problém zájmenem "které", případně "který" nebo "která".

Nechci se nějak široce rozepisovat, sepíši tedy jen pár postřehů a otázek v reakci na články Lukáše Rázla ohledně ropného zlomu.

Dnešní ceny ropy jsou blízko rekordu z dob ropné krize i po zohlednění inflace, a to bez obdobného poklesu dodávek. Je to pouze spekulacemi na trhu s ropou a nízkými investicemi do těžební infrastruktury v minulých letech?

Pokud ve Spojených státech bylo vytěženo pouze 7% ropy, proč její produkce vytrvale klesá od vrcholu, dosaženého v roce 1971 (Hubbertova předpověď z roku 1956 předpokládala vrchol mezi lety 1965-1970)?

"Neocenitelná historicko-kritická práce, přehledná, vnímavá a dobře napsaná."

Josef Škvorecký, 6. ledna 2008

Právě přichází na předvánoční trh nová kniha o českém filmu od Jana Čulíka. K dispozici ke koupi na www.kosmas.cz ZDE, též přímo z nakladatelství Host ZDE

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let; naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou už nesvědčí o životě v totalitě s tak úzkostnou naléhavostí jako snímky o normalizaci. Autor se dále věnuje četným filmům s historickými tématy, zejména z traumatických období, dále snímkům svědčícím o prvních zkušenostech z postkomunismu, včetně "pokleslých" komerčních komedií, a rozebírá též množství filmů vzniklých o současné společnosti. Nejnověji se česká kinematografie zabývá především mezilidskými vztahy; tyto snímky patří podle autora k nejlepším. Kniha analyzuje i filmy pro děti a mládež, dále četné, více či méně úspěšné umělecké experimenty, a závěrem vybírá "nejlepších pětačtyřicet" --- snímky vysoké kvality, které podle autorova názoru zřejmě přežijí.

Cílem autorovy analýzy bylo zjistit, jakým způsobem vypovídá současná česká kinematografie o dnešní české společnosti, zda o ní vytváří mýty a jakého hodnotového systému se podle českých filmů dnešní společnost přidržuje. Podrobným sémantickým rozborem příběhů jednotlivých hraných filmů dochází autor k překvapivým závěrům.

Současná česká kinematografie zaujímá vůči české společnosti svobodný a kritický postoj. Vytváří o ní podle jeho názoru pozoruhodně ucelené svědectví.

Ve čtvrtek 20. prosince 2007 odpoledne jsem navštívil ve věznici odsouzenou, jejímž případem se zabývám již téměř dva roky, od druhého dne po nástupu trestu. Po prvé jsem ji viděl ve vězeňské nemocnici, kam ji převezli po sebevražedném pokusu. 23. listopadu 2007 jsem sdílel její zklamání, když soud po čtrnáctiměsíčním úmorném řízení zamítl její žádost o povolení obnovy. Při včerejší návštěvě jsme probírali taktiku dalšího postupu v její věci. V 18,15 vydala ČTK nepřesnou zprávu, že jí pan prezident odpustil nevykonaný zbytek trestu.

JU│ Ve čtvrtek byla podepsána mezivládní dohoda mezi Ruskem, Kazachstánem a Turkmenistánem o výstavbě Přikaspického plynovodu. Stalo se tak po té, co v květnu letošního roku podepsali prezidenti těchto republik deklaraci o jeho výstavbě. Plynovod bude mít kapacitu až 20 mld m³ a podstatně tak zvýší možnosti exportu turkmenského plynu nejen do Evropy, neboť umožní využívat i naleziště na pobřeží Kaspického moře, která dosud nebyl využívána.

Německo zavádí zákonnou povinnost: pravidelné preventivní prohlídky dětí.

Hostem Impulsů Václava Moravce byl 18. prosinec 2007 kandidát na prezidenta republiky Jan Švejnar. V průběhu rozhovoru se ho moderátor zeptal na námitku, vyslovenou Britskými listy v článku "Bude-li Švejnar zvolen prezidentem, přijde o americké občanství?" ke konfliktu zájmu amerického občanství s úřadem českého prezidenta. Co když se americký občan v úřadu českého prezidenta bude muset zpronevěřit americkému občanství?

Jan Švejnar na rádiu Impuls foto: Impuls

Předseda České strany sociálně demokratické dnes odeslal prezidentu republiky Václavu Klausovi otevřený dopis. Vyzývá jej v něm k přehodnocení svého postoje k veřejné diskusi s jeho protikandidátem prof. Janem Švejnarem, kterou Klaus odmítá. "Jsem přesvědčen, že nikdy nebylo Vaším zvykem vyhýbat se situacím, kde byste mohl dát vyniknout svým rétorickým schopnostem a vědomostem," apeluje Jiří Paroubek na současného prezidenta.

"Domnívám se, že Váš současný postoj, kdy odmítáte výzvu k veřejné diskusi s profesorem Janem Švejnarem, je částečným popřením Vašeho dosavadního politického postupu i Vašich dosavadních politických postojů," píše dále předseda ČSSD v otevřeném dopise.

Paroubkův dopis Klausovi ZDE

Na Vánoce nabídne populárně-naučná stanice Český rozhlas Leonardo svým posluchačům gorilí pohádky v interpretaci Lucie Bílé. Jejich hlavní hrdinkou je samozřejmě malá Moja, vystupují v nich však i další obyvatelé pražské zoo a také gorily z afrických pralesů.

Gorilí pohádky autorů Miroslava Bobka a Terezy Šefrnové režíroval Jan Jiráň, namluvila a nazpívala je Lucie Bílá a původní hudbu k nim napsal Noid - Václav Bárta. Český rozhlas Leonardo je bude vysílat na Štědrý den od 10 hodin, na druhý svátek vánoční od 16 hodin, na Silvestra od 10 hodin a na Nový rok od 17 hodin. Dnes si můžete pustit alespoň ukázky:

Následující článek je projev Jana Kavana, který ve zkrácenější formě přednesl 15.prosince 2002 na zasedání ÚVV ČSSD. V ještě kratší formě byl článek nabídnut Právu, ale jeho zveřejnění šéfredaktor Robert Dengler zamítl.

Tvrdilo se, že Írán bude mít jaderné zbraně, a proto se musíme bránit americkým radarem v Brdech. Nyní podle amerických zpravodajských služeb Írán jaderné zbraně od roku 2003 nevyrábí. Politici zareagovali pružně. Obavy jsme prý neměli z jaderných hlavic, ale z konvenčních raket. Ovšem Írán rakety dlouhého doletu nemá. Nevadí, co není, může jednou být. A když ne v Íránu, tak jinde či dokonce v rukou nějaké teroristické skupiny. Nepravděpodobné? Nevadí, někdy někde se to hodí.

Roberta Denglera neznám a k Právu mám vzhledem k jeho minulosti jistou apriorní nedůvěru, byť uznávám, že to jsou občas dobré noviny. Domníval jsem se vždy, že s Janem Kavanem k sobě mají politicky poměrně blízko. Zaujalo mě proto, že jeho "erudovaný" článek odmítli, píše Richard Prager.

Občas se i mistr tesař utne a ostrý kritik udělá právě to, co nejraději napadá. Něco takového se stalo Janu Čulíkovi v textu V ČR můžete říct bez korekce jakoukoliv pitomost. S podtitulkem: Pražští "pravicoví" propagandisté používají lži amerických neokonzervativců bez udání zdrojů, míní Richard Prager. Nechci se probírat věcnou stránkou argumentu, tolik o ní nevím.

Poslední dobou se ve sdělovacích prostředcích objevují zprávy a komentáře, ve kterých je líčen jistý obrat k lepšímu ohledně války v Iráku. Například v listu The Economist se 13. prosince píše: "Když si promnete oči, zhluboka nadechnete a podíváte se s otevřenou myslí na čísla, závěr je nepochybný: věci jdou v Iráku k lepšímu." Celý článek je pojat v duchu, jako že "válka se dá vyhrát", "existují však nezpochybnitelné překážky, jež třeba překonat atd." Pod perexem článku je na fotografii zachycen americký voják, kterak pravděpodobně sleduje úsvit, což lze pochopit tak, že v Iráku nastávají zářné zítřky.

Zdroj: ZDE

Příznivci republikánského kandidáta Rona Paula na úřad prezidenta Spojených států zaslali v průběhu 16. prosince na podporu jeho kampaně historicky rekordní částku přes 6 milionů dolarů. Byla tak překonán rekord z prezidentské kampaně 2004, kdy kandidát Demokratů John Kerry získal za jediný den nejvíce 5.7 milionů dolarů. Ron Paul tedy vede současnou prezidentskou kampaň přinejmenším z hlediska nezávislé finanční podpory veřejností.

Jak jsme již několikrát z médií doslechli, referendum nemůže zásadně být o věcech, které jsou obsahem státního tajemství. Státní tajemství je jistě od toho, aby tajilo velmi důležité a přísně tajné informace, které se týkají státu a občanů. Jinak by to jistě žádné státní tajemství nebylo. Jeho obsahem jsou jistě nějaká pravdivá a velmi závažná fakta. Lež a nesmysly se tajit nemusí, ty se jenom účelově šíří.

Jednoduché věci bývají občas zdrojem dost značných potíží. Možná je to i tím, že člověk nějaké problémy vůbec neočekává a pak ho jejich existence zaskočí. Poslal jsem do České spořitelny úplně banální dotaz. Tedy myslel jsem si, že jde o banální dotaz.

Vážený pan
MUDr. Tomáš J u l í n e k
ministr zdravotnictví
České republiky

Vážený pane ministře,

s opravdovým zájmem a hlubokým pochopením sledujeme Váš zápas nejprve za prosazení a nyní už za realizaci reformy českého zdravotnictví. Někteří politici sice tvrdí, že českému zdravotnictví by nejvíce pomohlo plošné zvýšení zdravotního pojistného, a to bez jakéhokoli omezování nějakými "stropy", ale s tím my nesouhlasíme. Stejně tak odmítáme nezodpovědné výzvy k jakési občanské neposlušnosti. Naopak, jako chroničtí pacienti -- jeden astmatik a druhý diabetik - si sebekriticky uvědomujeme, jak často jsme zneužívali bezplatných návštěv různých ordinací a možnosti dát si předepsat léky mnohdy plně hrazené zdravotními pojišťovnami místo toho, abychom navštívili lékárnu a koupili si nějaké ty volně prodejné léky podle vlastního uvážení a za své!

Nechceme však zůstat u pouhé sebekritiky, a proto jsme se rozhodli přispět k Vaší reformě několika vstřícnými návrhy:

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. V anketě letos na jaře odpovědělo během několika málo dnů více než 5000 čtenářů. Finančně však na provoz listu přispívá jen něco málo nad 100 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře. Nedokáže to česká komunita? Jsou finanční prostředky skutečně k dispozici jen pro cílenou politickou manipulaci, a chce-li list prosazovat svobodnou linii, padni komu padni, národ se pro jeji podporu nevzchopí?

V listopadu 2007 přispělo celkem 128 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 30243.94 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.11 2007 částku 183 337.66 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1980.41 USD.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí a nyní i z České republiky mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.