Celkově vyplývá ze zjištění, že americké zdravotnictví má z hlediska pacienta relativně chabé výsledky. Americký systém byl na prvním místě co do efektivty, ale na posledním místě co do kvality. Jeho výsledky byla zejména špatné při poskytování rovné, bezpečné a a výkonné péče, způsobem, soustředěným na pacienta. Co se týče čekacích lhůt na zákrok, americký systém nefungoval tak dobře jako systémy některých jiných zemí a málokdy dostal nejvyšší hodnocení. Reakce pacientů ze všech zemí naznačují, že všechny zdravotnické systémy potřebují zlepšení. Avšak ostatních zkoumaných pět zemí vydává podstatné méně financí na zdravotnictví na osobu a jako procento hrubého domácího produktu než USA. Z těchto zjištění vyplývá, že z perspektivy pacientů, americké zdravotnictví by mělo fungovat daleko lépe, aby dosáhlo vysoké kvality zdravotní péče, vzhledem k tomu, jak podstatné finanční prostředky americký stát na zdravotnictví vydává.

Klíčová zjištění:

• Bezpečnost pacientů: Mezi nemocnými dospělými se ve Spojených státech vyskytl největší počet případů, kdy pacienti v posledních dvou letech dostali nesprávné léky anebo nesprávné dávkování léků. Mezi nemocnými dospělými, kterým se prováděl za poslední dva roky v USA laboratorní zdravotnictví test, bylo v USA největší množství pacientů, kteří obdrželi nesprávné výsledky testů či zaznamenali zdržení při informování o abnormálních výsledcích. Těchto chybných případů bylo v USA dvakrát více než v Německu nebo v Británii. Míra laboratorních chyb byla také relativně vysoká v Kanadě.

• Efektivita: charakteristiky efektivity v průzkumech z let 2004 a 2005 byly soustředěny do čtyř kategorií: prevence, chronická péče, primárné péče, nemocniční péče a koordinace. Ve srovnání s pěti jinými zeměmi, americkým pacientům se dostávalo velmi kvalitní preventativní péče a péče o chronicky nemocné, i když ve všech zemích by se situace měla podstatně zlepšit. Kanada měla dobré výsledky v primární péči, Německo bylo na prvním místě v nemocniční péči a koordinaci. Ve všech charakteristikách efektivity byly Spojené státy na prvním místě a Nový Zéland na posledním místě.

• Zájem o pacienta: V letech 2004 a 2005 požadoval průzkum, aby pacienti zhodnotili kvalitu péče jejich lékaře ve čtyřech oblastech:v komunikaci, ve výběru zdravotnických služeb a v kontinuitě, v zaangažování pacienta a v citlivosti lékaře vůči pacientovým požadavkům. V oblasti komunikace a zaangažování pacienta se na prvním místě umístil Nový Zéland, Německo bylo nejlepší ohledně výběru služeb a kontinuity a Austrálie fungovala nejlépe ohledně citlivosti vůči pacientovým požadavkům. Spojené státy se umístily téměř ve všech charakteristikách zájmu péče o pacienta na nejnižším místě.

• Rychlost lékařské péče: Německo a Spojené státy jsou na tom mezi šesti zkoumanými zeměmi výrazně lépe než ostatní, co se týče rychlého přístupu pacientů k specialistovi či k nenaléhavému chirurgickému zákroku. Avšak Američani, stejně jako Kanaďané, si často stěžovali, že museli čekat šest dní nebo déle, než je přijal lékař a zaznamenali problémy večer a o víkendech. Ve všech parametrech, týkajících se rychlosti lékařské péče, bylo Německo na prvním místě, Nový Zéland na druhém, Británie na pátém a Kanada na šestém.

• Výkonnost: V průzkumu z roku 2005 byly otázky o koordinaci lékařské péče,které slouží jako indikátory výkonnosti zdravotního systému. Ve srovnání s jinými zeměmi, dospělí nemocní v USA často informovali, že museli jít na pohotovost se zdravotním problémem, který měl být léčen jejich normálním lékařem, kdyby byl k dispozici, a že výsledky zdravotnických testů či jejich zdravotnická dokumentace často nedorazily k lékaři včas v době, kdy tam byl pacient na prohlídce. V USA zaznamenala tyto problémy asi čtvrtina všech pacientů. V USA stejně jako v Německu často byli pacienti posílání na tytéž zdravotní testy různými lékaři. Co se týče výkonnosti, USA se umístily na posledním místě mezi šesti zkoumanými zeměmi, Německo a Nový Zéland byly na prvním a druhém místě.

• Rovnost přístupu k lékařské péči: 9 indikátorů v obou průzkumech měřilo, do jaké míry ovlivňuje příjem pacienta to, jaká lékařská péče je mu k dispozici. Spojené státy se umístily na posledním místě v sedmi z devíti charakteristik. Pacienti s nízkým příjmem nedostávají potřebnou lékařskou péči. V USA jsou největší rozdíly, co se týče přístupu k lékařské péči, mezi občany s nižším než průměrným a vyšším než průměrným příjmem. S nejnižšími výsledky ve všech kategoriích se Spojené státy umístily na posledním místě, co se týče rovnosti přístupu k lékařské péči. Spojené státy jsou jedinou zemí na světě, kde existují velké počty občanů bez zdravotního pojištění a to přispělo k špatným výsledkům v kategorii rovnosti přístupu ke zdravotnictví. Ale i v kategorii respondentů s vyšším než průměrným příjmem se USA umístily podstatně hůře než ostatní země.

Podrobnosti v angličtině ZDE