V ČR budeme mít prezidentskou volbu 8. února 2008 a už víme, že před 281 voliteli bude stát rozhodnutí, komu dát ze dvou už jasných kandidátů přednost, ať už stranické ohledy předem vyslaly jakékoliv "signály". Vítězný kandidát nemusí automaticky ztělesňovat nějaký vyhraněný program; musí ovšem vyhovět ústavním podmínkám, s nimiž se bude od počátku ve všech parlamentních stranách kalkulovat. --- V USA bude prezidentská volba až 4. listopadu 2008. Prakticky dva roky předtím už začala v obou hlavních politických stranách příprava na tuto závažnou volbu nepřehlédnutelně masivní kampaní. Rok před vlastní volbou již je kritickým ukazatelem možných šancí jak obou stran ("demokratů" a "republikánů"), tak jednotlivých kandidátů v nich. Kandidáti se snaží získat maximální finanční prostředky pro volební fond. Také takto již nadmíru viditelně upozorní na možnou popularitu a vyhlídky na preferenční pořadí mezi dalšími kandidáty. Každá z obou "velkých" politických stran má posléze v jednotlivých státech USA své "primárky", v nichž zapsaní voliči volí ze svých vlastních kandidátů. Pak se odděleně sejdou zástupci všech kandidujících stran na "celonárodních" sjezdech, na nichž posléze dojde k nominaci již finálních kandidátů pro cílový mezistranický střet na všenárodní volební úrovni. Po volbách ze 4. 11. 2008 vzejdou ze všech států USA volitelé, kteří pak v souladu s hlasováním v jednotlivých státech 15. 12. 2008 odevzdávají své hlasy jmenovitě na prezidenta a viceprezidenta. Ty hlasy budou procedurálně sečteny před oběma komorami následujícího 6. ledna. Inaugurace pak proběhne 20. ledna 2009.

Primárky probíhají postupně. Ale přitom hned ty první jako kdyby už nějak předznamenávaly možné šance v dalších primárkách v jiných státech USA, takže to může navenek sportovně vypadat jako při předávání štafetového kolíku. Přitom hned jako kdyby záleželo na získaných procentech hlasů; protože ta čísla sugestivně naznačují přinejmenším výchozí tendence pro odhad dalších vyhlídek na umístění mezi konkurenty. Tudíž moc se nebere hned v úvahu, že může jít o menší státy s menším počtem volitelů. Neplatí automaticky, že "první vyhrání z kapsy vyhání". Ty dílčí výsledky se sledují celonárodně a kupodivu ovlivňují voliče. Některé státy USA delegují třeba jen tři voliče; Kalifornie jich deleguje pro vlastní volbu 55. (Asi není nutné dodávat, že 50,1 % získaných hlasů dává automaticky 100 % volitelských hlasů.)

Začněme u republikánů ("GOP", "Velká stará strana"). Bývá zvykem, že strana, z níž vzešel úřadující prezident, navrhuje jej pro druhé funkční období. Pokud mu ale končí druhé funkční období, ujímá se kandidatury viceprezident. Bývá dobře znám (medializován), což je nepřehlédnutelná výhoda. Stávající viceprezident Cheney už roku 2001 radikálně prohlásil, že na prezidenta kandidovat nebude. Mezi republikány se pravděpodobně největší popularitě těší Rudy Giuliani, starosta New Yorku z doby teroristického útoku z "11. září". Určitě stojí za připomenutí, jak si stojí zrovna v jednom "testujícím" státě, v Iowě. Giuliani byl ještě v červenci 2007 preferencemi republikánských voličů v Iowě na druhém místě, se zhruba 14 %, přičemž na konci prosince (ke 20. 12.) klesly jeho preference na pouhých 8 % (na 4. až 5. místě žebříčku). Dlouho vedl ve státě Iowa Mitt Romney; s 26 % (nábožensky mormon, což není celonárodně optimální; je v celonárodních odhadech vnímaný až jako mezi republikány třetí). Teď má sice 27 % ve svůj prospěch, ale je daleko zpět za Mikem Huckabeem, který měl ještě v červenci 2007 jen pouhých 8 % hlasů (a byl na 4. až 5. místě) a dnes naprosto triumfálně vede před všemi ostatními kandidáty vlastní strany, s úctyhodnými 35 % voličské přízně. Tento bývalý guvernér Arkansasu je mj. také vysvěceným baptistickým pastorem.

Mezi demokraty dlouhodobě se má za to, že vůdčími kandidáty jsou Hillary Clinton(ová) a Barack Obama. Při porovnávání jejich vyhlídek mezi možnými voliči uvnitř vlastní strany celonárodně stále vede v odhadech Clintonová před Obamou. Ze sondáží ve státech Iowa a New Hampshire plynou zajímavé údaje. Z možných voličů v Iowě o senátorce Clintonové sdělovalo jen 68 %, že má "morální charakter", zatímco stejnou vlastnost Obamovi připisovalo 89 %! Na dotaz, zda kandidát(ka) také říká, co si skutečně myslí, iowští demokratičtí voliči na tuto otázku jen svými 46 % přitakali, pokud jde o sen. Clintonovou, zatímco sen. Obamovi nepřehlédnutelně dalo hlas plných 79 %! Pochopitelně oba čelní demokratičtí kandidáti nemyslí jen na to, aby dobře obstáli v dostizích při primárkách. V obou konkurenčních táborech se vyhodnocuje, čím by bylo možné trumfnout hlavního konkurenta z vlastní strany celonárodně. Nezdá se, že je nadále prioritním problémem, že Clintonová je žena a Obama že je jen málo "snědý". Zatím motivace volit jednoho, anebo naopak druhého (přičemž John Edwards na třetím místě zřejmě se vpřed už neprotlačí) může se soustředit na zvážení toho, zda má pro voliče větší význam důvěryhodnost kandidáta, anebo mez jeho státnických zkušeností, včetně těch mezinárodně-politických.

V obou hlavních politických táborech se taky už kalkuluje o tom, jak si by se mohli zachovat vlastní voliči, pokud by jejich favorit od počátku dost výrazně neuspěl; komu by chtěli věnovat svou "náhradní" přízeň na druhém místě. To by ještě mohlo zamíchat pořadím kandidátů. Mělo by se s tím počítat od samého počátku. Aby byly usnadněny vyhlídky pro finální stranický sjezd možného favorita z vlastního tábora a pak pro následnou vlastní volbu.

Že se při takovém -- dva roky trvajícím -- maratónu leccos prověří, je zřejmé. Však také má americký prezident nesrovnatelně větší nejen pravomoce, ale také (a dokonce globálně) zodpovědnost... My v ČR si jen počkáme, až nám prezidentskou volbu nějak zrežírují a scénáristicky upraví naše politické strany a jejich mnozí více či méně samostatně (či nespoutaně?) uvažující poslanci a senátoři. Samotní kandidáti na prezidentskou funkci jsou v té "hře" jen palcáty na hlavy politicky konkurenčních táborů. O "volbu" ve vlastním smyslu ani moc nepůjde... Jazýčkem na té metaforické váze mohou být "lidovci".

(Viz i v BL z 18. 12. 2007 příspěvek "O čem je prezidentská volba?"