Bohužel s novými morálními a politickými poměry v této zemi, které si většina národa rychle osvojila, byl nastolen i v televizním vysílání zcela opačný trend: čím nestoudnější - a tím nemyslím jen nemravnosti v klasickém smyslu slova, ty už poměrně zevšedněly - je vysílání, tím větší má sledovanost. Srovnejme to tím, jak minimální sledovanost mívala televize 24CZ, jejíž vysílání bylo nejen etické, ale dokonce i objektivní a vyvážené. Zkrachovala, neuživila se, neboť ctila hodnoty, o které malý český člověk nestojí.
Kdo to může změnit?
Právě a jen ten malý český člověk tím, na co se dívá, a tím, jak se chová coby konzument. Tak si třeba představte, že by si silná skupina obyvatelstva začala programově počínat tak, že by si všímala, jaké reklamy jsou spojeny s tím či oním přiblblým televizním pořadem a výrobky či služby z těchto reklam okamžitě a dlouhodobě přestala kupovat. Kdo by pak vysílání takových blbostí zaplatil? Takhle je samozřejmě platí a přímo si je objednává ten, kdo si koupí ten skvělý bifidus nebo šampon proti lupům nebo nějaké lázeňské oplatky. A již vůbec nepřemýšlí o tom, že koupí-li si šampon, na který byla reklama v televizi, pak on sám ze své peněženky dává 60 procent ceny výrobku právě za tuto reklamu, 20 procent za obal, a teprve zbytek za zboží samotné. Ať mi nikdo neříká, že hned vedle v regálu nelze najít výrobky obdobné, mnohdy výrazně kvalitnější, třeba opravdický jogurt ve skleničce, levnější a lepší šampon nebo lázeňské oplatky od jiného výrobce, který zákazníkovy peníze neinvestuje do reklam v celoplošné televizi. Řeknu teď něco trošku nezdvořilého. Rozhlasové a televizní vysílání, pokud jeho ekonomika je založena na reklamě, není ničím jiným než obchodem s lidskou blbostí. Nelze míti provozovatelům vysílání až tak za zlé, co vysílají. Oni nevysílají pitomosti proto, že by sami byli pitomci. Naopak jsou to profesionálové a profesionálně se chovají tak, aby měli zisky. Trápí mě tedy, když si mi někdo postěžuje, jakou pitomost to včera v televizi sledoval a vzápětí jde do obchodu a koupí si tam přesně to, na co byla v průběhu oné vysílané pitomosti reklama. Zdůvodní to tím, že mu to chutná. No jo, tak ať mu stejným způsobem chutná i ta televizní hrůza, na kterou včera civěl, a o jejíž reprízu si řekl oním nákupem v obchodě. Protože tím si ji sám objednal.
Zdá se vám, že vysílání českých televizí přispívá k rozvoji demokracie?
Místy mám dojem, že leckterá média přímo soutěží v tom, jak nejvíce základní demokratické principy znectít a vyvolat v občanech co největší neúctu k demokratickým institucím. Jen si například povšimněme, s jakými sympatiemi televize bez rozdílu překrucují mnohá soudní rozhodnutí a dělají ze soudců málem zločineckou kastu, s jakou neúctou k zásadám právního státu právě média vyrábějí a přiživují rádoby senzační kauzy, jakou byla například kauza Čunek. Zde se především televizím podařilo vybudovat veřejné mínění, že tento člověk je lump a jestli někdo tvrdí, že lumpem není - byť by to byly orgány činné v trestním řízení - tak je lumpem zrovna tak stejným. Zarážející také je, že si především televize dávají setsakramentsky záležet na tom, aby náhodou neudělaly podobný humbuk tam, kde se to nehodí. Jen si srovnejme, jak obrovská televizní kampaň se vedla a stále vede proti Čunkovi, a jak se téměř mlčí o oné hromádce milionů, které kdysi Sobotkovo ministerstvo jen tak odpustilo jednomu hoteliérovi, u kterého se jako z udělání a jistě čistou náhodou nedávno ženil jakýsi Paroubek. Nejmarkantnějším příkladem úcty k demokracii je pak téměř totální ignorování mimoparlamentních politických stran a hnutí, kterých je v naší zemi hodně, v televizi jsou však pouhý vzduch.
Může RRTV něco udělat pro to, aby se zabránilo manipulacím ve zpravodajství o radaru?
RRTV má ze zákona mimo jiné dohlížet na to, aby vysílání bylo objektivní a vyvážené, a aby informace zpravodajského charakteru ve zpravodajských a publicistických pořadech byly odděleny od komentářů. Na nedodržování těchto zásad ze strany televizí čas od času přijde na RRTV nějaká stížnost. Bývají to složité případy, kdy i hlasování třináctičlenné rady bývá logicky poznamenáno subjektivním pohledem na věc. Pokud jde konkrétně o problém amerického radaru, bylo kupodivu těch stížností skutečně jen pár. A nebyly shledány jako oprávněné - vesměs bylo jasné, že si stěžují radikální zastánci toho či onoho názoru. Ani já nemám pocit, že by v této věci byl nějak významně porušován vysílací zákon - zpravodajství se poměrně vyváženě věnují oběma názorovým táborům. S publicistikou je to už horší, ale ona v této věci skoro žádná neexistuje. Výjimkou byla již zmíněná stanice 24CZ, která, pokud se nemýlím, nebo pokud mě paměť neklame, dokonce ve zcela nesestříhané a nezkomolené podobě odvysílala seminář organizovaný poslanci za KSČM. Ohledně mediálního pojetí problému amerického radaru tak osobně vidím problém poněkud jinde. Televize se totiž v této souvislosti věnují výhradně věcem podružným, jako například kdo a kde demonstroval, kolik starostů je pro a kolik proti, nebo jaké jsou odborné posudky případného vlivu na životní prostředí. Jako čert kříži se ale vyhýbají podstatě problému, tedy vysvětlení, do jaké míry má americký radar a základna uprostřed Evropy nastartovat zcela novou etapu zbrojení, jaké mocenské vlivy zde hrají roli, která lobby v americké politice a ekonomice zde vystavuje propagandistickou objednávku, a tak dále. V tomto ohledu mají podle mého názoru všechny rozhodující hromadné sdělovací prostředky obrovské manko. RRTV však bohužel nemá žádný právní nástroj, jak tomuto manku zabránit.
RRTV je složena z různorodých osobností. Nacházejí společnou řeč?
To je otázka skoro na tělo, ale pokusím se odpovědět upřímně. Společná řeč, to je věc, kterou považuji za nejdůležitější v celé činnosti rady. RRTV je zvláštní v tom, že je sice svou konstrukcí laickým sborem - sedí v ní spisovatel, bývalý poslanec, komunální politik, kněz, bývalý profesionální disident či právník - ale svými funkcemi ze zákona jde o ryze profesionální správní úřad. To se spolu trošku tluče a skutečně to činí problémy. Laickost složení rady je vynikající z toho hlediska, že rada alespoň v onom třináctičlenném počtu jakžtakž odráží i složení divácké a posluchačské veřejnosti a z tohoto pohledu je také její pohled na vysílání lepší, než kdyby měli vysílání posuzovat pouze ryzí profesionálové, úředníci. Na druhé straně však neprofesionalita většiny členů rady je dle mého názoru příčinou řady neshod a komplikovaných rozhodnutí, z nichž mnohá jsou úspěšně napadena u soudu. To se týká především udělování a změn licencí. V těchto věcech se členové rady mají pohybovat přísně v mantinelech správního práva. Není divu, že někteří - právem nepolíbení a správním právem obzvlášť - se v těchto mantinelech pohybují jako slon v porcelánu. No a v těchto záležitostech se právě zpravidla obtížně hledá i uvnitř rady společná řeč. Každý radní si vykládá zákon po svém, někteří z nich si neumějí správně vyložit ani právní názor soudu vyjádřený v rozsudku, prostě laickost ve složení rady zde působí spíše negativně. Zajímavé ovšem je - a to myslím zcela upřímně - že ačkoli jsou členové rady voleni Poslaneckou sněmovnou, a při této volbě se tedy uplatňuje politický klíč, rada ve svém nynějším složení prakticky nemá žádné politické neshody, které by se promítaly do jejího rozhodování. Před tímto faktem smekám klobouk a rád konstatuji, že zatímco ve věcech ryze odborných si mnohdy vjíždíme do vlasů, ve věcech týkajících se politiky tomu tak není, členové rady se skutečně snaží co nejvíce odhlédnout od své politické orientace a být objektivní. Možná jsem sklerotik, ale nepamatuji si, že by RRTV za dobu, kdy jsem jejím členem, byla někým obviňována z nějaké politizace, politického válcování či politické neobjektivity rozhodování. Jestli se tedy této radě něco většinou docela daří, tak je to právě toto. Jsem rád, že v takové radě mohu být.
zdroj ZDE
|
